Z toho, co jsme připomenuli v úvodu k evangeliím, vyplívá, že evangelista Matouš znal zřejmě již evangelium podle Marka a zahrnul je ve zkrácené podobě do svého spisu. Na rozdíl od Marka spojil však v jednom písemném svědectví všechny důležité části tradice předávané v jeho křesťanské obci: Sbírku Ježíšových výroků i s modlitbou Otčenáš, vyprávění o Ježíšově narození (k. 1-2) i svědectví o setkání se vzkříšeným Ježíšem.
Matoušovo evangelium bylo sepsáno v prostředí křesťanů židovského původu, pro které bylo především určeno. Bylo to patrně v Sýrii nebo někde v Palestině mimo Jeruzalém v době po válce židovské, nejspíš v osmdesátých létech. Matouš navazuje na starší učitelskou tradici tehdejšího židovství a vyrovnává se s tím, že židé jako celek Krista nepřijali. Naznačuje, že křesťanská církev je dědičkou poslání starozákonního Božího lidu a že vzkříšený Mesiáš je v ni přítomen v Duchu svatém a v svátostech (18,20; 28,20). Jejím posláním je misie mezi pohanskými národy (28,19) pravidlem jejího života je to, co pověděl Ježíš (28,20), který je víc než Mojžíš – zákonodárce lidu Staré smlouvy. Ježíš je Mesiáš, „Syn Boha živého“ (16,18n). Pět souborů jeho výroků je uzavřeno slovy „Když Ježíš dokončil tato slova“ (k.5-7;10;13;18;24-25). Na rozdíl od tehdejšího výkladu Zákona Ježíšovy příkazy zdůrazňují, jak vyjádřit vděčnost za Boží milosrdenství (18,23-35), které se otvírá všem (20,1-16). V tom se evangelista Matouš blíží apoštolu Pavlovi.
Osamostatnění církve od židovství nebylo odmítnutím Starého zákona. Matouš stále ukazuje, že Ježíšův příběh je naplněním závazných starozákonních zaslíbení. Ježíšovo učení Zákon neruší, nýbrž naplňuje jeho smysl (5,17-20) a jeho výkladem i shrnutím (22,34-40).
Tradice ztotožňuje autora s Ježíšovým učedníkem, jmenovaným v 10,3. Uvádí, že Matouš napsal evangelium hebrejský (aramejsky). Rozhovor řeckého textu evangelia však ukazuje, že se nejedná o překlad. Někteří badatelé se proto domnívají, že zmíněný aramejský spis (Sbírka Ježíšových výroků) mohl být v řeckém překladu jedním z pramenů Matoušova evangelia.
