Ježíš Kristus


Křesťanské stránky a sociální síť

X





Neznáte heslo?
Profil ▾
Ježíš Kristus
Klíčová slova: ,
Přidáno: 18 Říjen, 2013

Zobrazeno: 9 770 x

Jméno Boha Otce JHWH a Ježíše Krista

Nedávno jsem zde přidal článek k jménu JHWH a jelikož se na to otevřela veliká diskuze a zájem, přidávám zde související článek k tomuto tématu.

Jméno JHWH, je svaté jméno Boha, který vyvedl Izraelský lid z Egyptského zajetí.  Izraelité se toto jméno báli vyslovovat, aby Boha  neznesvěcovali – neboť je svaté.  Bůh zjevil své jméno, ale až po tom, co Mojžíš naléhal. Do té doby Izraelité nepotřebovali znát Boží jméno, žili ve své zemi několik staletí a věřili v jediného Boha bez znalosti jeho jména. Potom co však byli v zajetí v  Egyptě, kde se věřilo mnoha bůžkům, pociťovali nutnost znát jméno svého Boha, aby jej mohli odlišit vůči ostatním bohům.  Ve starozákonní době však jméno znamenalo daleko více, než jen pojmenování, vypovídalo o charakteru a podstatě jeho nositele.

Bůh řekl, “JSEM TEN, KTERÝ JSEM” (2.Moj.3,13-15) a tuto výlučnou podstatu měl mít lid Izraele stále na paměti. Boží jméno se objevuje ve Starém zákoně mnohokrát, ale potom, co Ježíš Kristus  přišel na tento svět, zjevil  tím lidem Boha ještě více.  Ve svých modlitbách ho nazývá “abba” tedy aramejsky “Otče”. Neexistuje doklad, rukopis, kde by jej nazval JHVH, poté ani jeho učedníci, ani Pavel nenazýval Boha JHWH (mimo citací Starého zákona), nýbrž Pán (Kyrios) či Bůh (Theos). Pokud pročítáte Nový zákon, jméno, o kterém  první křesťané svědčí je jméno Ježíše Krista. V Ježíši byla totiž zcela naplněna výlučná, jedinečná a krásná podstata Božího jména, tedy Boha samotného. JHWH bylo důležité pro Židy, s příchodem Ježíše Krista a naplněním Starého zákona je důležité pro křesťany především jméno, které vychází z Božího jména, jméno Ježíš.

Pravá totožnost Ježíše Krista

V druhé knize Mojžíšově – Exodu se povídá o tom, jak se Bůh zjevil a představil Mojžíšovi před tím, než šel vyjednávat s faraónem. Řekl: “Jsem ten, který jsem,” což je v hebrejštině ve známé zkrácené podobě JHWH.  Když byl Ježíš ukřižován, pověsili mu nad hlavu trojjazyčný nápis: Ježíš Nazaretský, král židovský. (Jan 19,19-20) Nad hlavu odsouzenců se umisťoval nápis, který hlásal jejich jméno a provinění – např. Jan Novák, vrah. Jak si lze všimnout, Ježíš nebyl odsouzen za nějaký zločin, ale za svou totožnost.

V latině tento nápis zněl: IEZUS NAZARETUS REX IUDAEROM, z čehož vzniklo použitím prvních písmen ono známé INRI, které čteme na křížcích u cest a nebo na hřbitovech. Zajímavější je však znění tohoto nápisu v hebrejštině, zní takto:

JEŠUA  HANOZRI  WUMELECH  HAJEHUDIM

Pokud si všimnete prvních písmen, jistě vás překvapí, že na kříži měl Ježíš napsanou svou pravou totožnost – JHWH, tedy tetragram, kterým se Bůh představil Mojžíšovi, když se ho ptal na jméno.

Ježíš Kristus svým učedníkům řekl: Jan 8,28– Ježíš jim řekl: „Až vyvýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že Já jsem a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil můj Otec.

Ano, když byl Ježíš Kristus vyvýšen na kříž, tehdy skutečně mohli učedníci číst a poznat jeho pravou totožnost Boha, protože Ježíš Kristus je vyjádřením Boží podstaty a tvoří jednotu se svým Otcem. (Filipenským 2,6, Židům 1,4-9) Bůh má Syna Ježíše Krista a proto je Ježíš Kristus také svou podstatou Bohem.  Přesto že je Ježíš Kristus svou podstatou Bohem, má vše od svého otce a proto se mu ve všem podřizuje, ale to nesnižuje Jeho Božskou podstatu.   (Když má člověk syna je tento jeho syn opět člověkem. Přesto že se lidský syn  podřizuje ve svém postavení svému lidskému otci,  má stejnou podstatu i lidskou hodnotu jako sám otec.)

Jan 17,11– Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno, jako jsme jedno my.

Je tedy Bůh jeden?

Ano Bůh má jiné počty než my, když stvořil Adama a Evu stvořil je k tomu, aby byli dva? Ne, stvořil je k tomu, aby se  stali jedním tělem.

1. Jan 5,7 –  Nebo tři jsou, kteříž svědectví vydávají na nebi: OTEC, SLOVO, A DUCH SVATÝ, A TI TŘI JEDNO JSOU. (Bible Kralická, nebo Studijní překlad,  tento verš je vynechán v Bibli21 a Ekumenickém překladu)

Jan 1,1-11 – Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila. Od Boha byl poslán člověk jménem Jan. Přišel kvůli svědectví, svědčit o tom Světle, aby všichni uvěřili skrze něj. On nebyl to Světlo, ale přišel, aby o Světle vydal svědectví. Tento byl to pravé Světlo osvěcující každého člověka přicházejícího na svět: Byl na světě a svět povstal skrze něj, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního,ale jeho vlastní ho nepřijali.

Židům 1, 2-3 – ale v těchto posledních dnech mluvil k nám skrze svého Syna, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil celý svět. On je jasem jeho slávy a vyjádřením jeho podstaty; svým mocným slovem nese vše, co je.

Žalm 115,15 – Od Hospodina buďte požehnaní – nebe i zemi on sám učinil!

Zachariáš úžasným způsobem dokazuje Božství Ježíše Krista. Dokazuje, že ten který stvořil nebesa a vedl Izraelský národ se vtělil do člověka Ježíše Krista a zemřel za naše hříchy. Stvořitel umírá za své stvoření, jak nepochopitelně velikou lásku k nám má náš Bůh.

Zachariáš 12,1,10– Výnos. Hospodinovo slovo o Izraeli, výrok Hospodina, který roztáhl nebesa, založil zemi a vytvořil ducha člověka v jeho nitru:…Vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a úpěnlivých proseb. Pohledí na mě, toho, kterého probodli, a budou ho oplakávat jako se kvílí nad jedináčkem, budou nad ním hořce naříkat, jako se naříká nad prvorozeným.

Jan 19,33-34– Když však přišli k Ježíšovi a uviděli, že je již mrtev, nohy mu nezlámali, ale jeden z vojáků mu kopím probodl bok; a hned vyšla krev a voda.

Po zmrtvýchvstání byli učedníci shromážděni v místnosti, když v tom k nim opět přišel Ježíš. Studovali písmo a snažili se porozumět tomu co říká o mesiáši. Tomáš když pak uviděl Ježíše a uviděl jeho probodené rány, poznal svého Boha, padl před ním a vyznal „Můj Pán a můj Bůh.“

Jan 20,27-28- Potom řekl Tomášovi: „Vztáhni svůj prst sem a pohleď na mé ruce, vztáhni svou ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl slovy:„Můj Pán a můj Bůh.“

Jak je to tedy s Božím jménem?

Nejprve si položme otázku, má Bůh vše pod svou kontrolou a ve svých rukách? Jistě budete souhlasit, že ano. Tak například Bůh dal své slovo – Bibli a postaral se, aby v celé historii nemohla být zničena, přestože o to byly tak veliké snahy. Žádná jiná kniha by neobstála středověké pronásledování, vypalování a pronásledování jejích majitelů. Bible byla i přes to zachována až do dnešní doby, Bůh se o to postaral!

Bůh dal svůj svatý zákon zapsaný v desateru přikázání a vždy měl lid, který dodržoval celý zákon včetně čtvrtého přikázání o sobotě jako dni odpočinku. Celou historii od Ježíše Krista se táhne nit věrných následovatelů, kteří i za cenu pronásledování a vraždění nikdy nezradili a raději položili život, než by přestali světit sobotu jako Boží den a porušili svaté přikázání Boží. Středověká církev vyvinula veliké snahy tyto světitele soboty najít a vyplenit, ale vždy, když jedny zničila povstali další a další a nikdy se nepodařilo tuto nit přetrhnout. Boží svatý zákon se tedy v žádné historické době nepřestal zcela dodržovat. Svatý Boží zákon byl ochráněn, Bůh se o to postaral!

Výslovnost Božího jména, které bylo tolik důležité pro židy se ale do dnešní doby nedochovala. Vzhledem k tomu, že si židé špatně vyložili přikázání ” Nepoužiješ Boží jméno nadarmo”, tak ho pro jistotu nevyslovovali vůbec a nebo pouze ve zkrácené podobě  JHWH a výslovnost již dnes není s jistotou známá.  Představte si,  kdybychom změnili samohlásky, jak bychom Boží jméno zneuctili – JIHAVY –JIHEVA –JAHUVUHO  apod.Bůh má vše pod kontrolou, proč tedy neochránil své jméno? Proč se o to nepostaral? Možná proto, že to byl záměr, proto, že jediné jméno které chce nyní Bůh vyvýšit je jméno svého drahého Syna – Ježíš, který s Otcem sdílí stejnou podstatu!

Filipským 2,9-11 – Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval, aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.

V evangeliu Jana 17 kapitole je psáno „Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa.” a přesto Ježíš Kristus oslovoval Boha vždy jako “Otce”. V rozhovorech ale i ve svých vroucích modlitbách. Ježíš Kristus nám tím jistě chtěl něco říci a dát nám tak i svůj příklad. Možná to lépe pochopíme z následujícího textu.

Zde si můžete k výše uvedenému článku přečíst i výňatek od Baruch ha-Šem – Rabi Ya‘acov Farber „Hebrejské pojetí Boha a Jeho jména“:

Hebrejské pojetí Boha, jak je to zřemé z Tanachu (hebrejské části Písma), je takové, že vidí Boha jako toho, kdo jedná v náš prospěch a zastává se nás, když prožíváme úzkost. Takže když tedy Bůh nazývá sám sebe: „JSEM, KTERÝ JSEM“ (podle jiných „Uskutečním to, co uskutečním“), o čem to vlastně mluví? Mluví o vysvobození z MICRAJIM (Egypta), které zaslíbil Avrahamovi (Abrahamovi), Jicchakovi (Izákovi) a Ja‘akovovi (Jákobovi) stovky let předtím, než k tomu došlo. Vůlí ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin)totiž je, aby jeho jméno vyjadřovalo jeho nárok na uskutečnění všech svých záměrů. To znamená, že mimo jiné chce, abychom si kdykoliv, kdy se dovoláváme jeho jména, pamatovali, co už pro nás učinil v minulosti. Jméno ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) odráží celou Boží osobnost a tím je to, co už učinil, i to, co teprve učiní. Není to tedy jméno, které se musí určitým a neměnným způsobem vyslovovat.

V Berit Chadaša (doslova „smlouvě obnovené“ či „nové“, tzv. Novém Zákonu) navíc došlo, co se týče Božího jména, k významovému posunu, protože do popředí se nyní dostává jméno JEŠUA (Ježíš; jméno je vlastně zkrácené hebrejské vyjádření toho, že „JHVH je spása“). Došlo k tomu z důvodu, který nyní více rozvedu. Ma‘asej Talmidim (Skutky) {2:38} “Čiňte pokání,” odpověděl Petr, “a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy. I vy přijmete dar Ducha svatého, … (Překlad 21. století) Proč KEFA (doslova „skála“, Petr) neřekl, aby se nechali pokřtít ve jménu JHVH? Proč nepoužil jméno, které bylo zdůrazňováno více než celé tisíciletí? Jak to, že Kefa (doslova „skála“, Petr) v podstatě říká, že jméno, které se má používat, je Ješua? Proč taková změna? Je tomu tak proto, že jméno JHVH je spojováno s vysvobozením z Micrajim, a o to zde přece Kefovi (doslova „skála“, Petr) nešlo! Teď tady naproti tomu šlo o čin spasení, vysvobození z hříchu. A jméno s tím spojené je „Ješua ha-Mašiach“ (Ježíš Kristus). Takže jestli někdo chce v současné době napravit věci mezi sebou a Otcem, pak musí použít jméno Ješua a ne JHVH. Pokud nám totiž místo vysvobození z Micrajim jde především o celkové spasení, pak v té věci odráží Boží osobnost právě jméno Ješua. Chápeš, co se tím pokouším říct? Vidíš tam tu souvislost?

Zamysleme se nad posledním úryvkem: Pilifim (Filipským) {2:9} Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval, {2:10} aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí {2:11} a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán. (Překlad 21. století) Ješua je teď jméno nad každé jméno. Takže to vůbec není náhoda, že se už nyní jméno JHVH nevyslovuje a že se dokonce ani neví, jak bylo vyslovováno! A je to také důvod, proč nebylo nikdy v Berit Chadaša zmíněno. Ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) to tak způsobil proto, aby se jméno Ješua stalo novým jménem, jménem, které vyjadřovalo, co ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin)hodlá dotáhnout do samotného konce. Proto je jméno JHVH plně zjeveno ve jméně Ješua. Plnost jeho osobnosti, plnost jeho moci, plnost jeho činů, to vše je vysvětleno, zjeveno a lze pochopit na životě Ješuy a v jeho jménu. Tohle je to jméno, skrze které ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) chce, abychom za ním chodili, a je to také jméno, pod kterým ha-Šem chce, abychom ho znali.

Ano, i nadále se odvoláváme na ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) jako na Boha Otce a stále se modlíme k Bohu Otci, ale je to skrze jméno Ješua, protože ono je tím, co nám nyní dává právo vcházet do Otcovy přítomnosti. To je ten důvod, proč se dnes už neví, jak byla čtveřice písmen JOD, HE, VAV, HE vyslovována.

1. Korintským 2,2 – Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného.

Společné jméno Otce i Syna – JHVH, dokazuje Ježíšovo Božství

Bůh v Bibli v knize Židům hovoří k Ježíši Kristu jako ke Stvořiteli všeho. Podle předchozích veršů je jasné, že JHVH se vztahuje na Ježíše jako Stvořitele, neboť tvoří s Otcem jednotu.

Židům 1,8-10 – ale o Synu říká: „Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky, žezlo spravedlnosti je žezlo vlády tvé. Miluješ spravedlnost a zlo nenávidíš; to proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem radosti nad společníky tvé.“ A dále: „Na počátku jsi, Pane, zemi založil, dílem tvých rukou jsou nebesa.

Matouš hovoří o Ježíši jako o Hospodinu – JHVH. I další texty vztahují apoštolé na Ježíše Krista jako Hospodina. To je možné pouze proto, že inspirovaní pisatelé Nového zákona věřili, že Ježíš Kristus je stejným Bohem jako JHVH – v překladu Hospodin.

Matouš 3,3 – To je ten, o kterém mluvil prorok Izaiáš, když říkal: „Hlas volajícího na poušti Připravte Pánovu cestu! Urovnejte jeho stezky!“ (Izaiáš 40,3 Hlas volajícího: „Připravte na poušti cestu Hospodinovu, vyrovnejte v pustině stezku Bohu našemu! )

Skutky 4,12 – V nikom jiném není spása – na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!“ (Izaiáš 43,11 Já, já sám jsem Hospodin a není spasitele kromě mne. )

Jan 8,58 – Ježíš odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Dříve než byl Abraham, JÁ JSEM.“

Koloským 1,16-17 – Vše v nebi i na zemi bylo stvořeno jím – to, co se vidí i co se nevidí, trůny i panství, vlády i mocnosti. Skrze něj a pro něj bylo stvořeno vše a on je přede vším a jím všechno stojí

Jak bychom mohli poznat Otce Stvořitele JHVH, kdybychom nepoznali Jeho Syna, kterého k nám poslal. Je zajímavé, že když otevřeme Bibli,  Nový zákon, tak jako bychom otočili list z druhé strany a tam se  hovoří o Ježíši Kristu – o jeho narození – jeho působení – proč a odkud přišel – jaká je jeho náplň – čím, nebo kým je atd. A když otevřeme tuto knihu, tak jsme s toho překvapeni, jako by Ježíš převzal iniciativu od svého Otce do svých rukou, jak  on  mluví : ….Když Ježíš přišel  do Jeruzaléma, lidé  se ptali. Kdo to je ?….a Ježíš říká : …můj dům je nazván domem modlitby a vy jste z něho udělali doupě lupičů …(Mat. 21,10-14.).  ….budou-li dva prosit za jednu věc, můj nebeský Otec jim to učiní, nebo kdekoliv se shromáždí dva nebo tři ve jménu mém Já jsem uprostřed nich….(Mat. 18,19-20.)  ….Ježíš řekl:  Syn nemůže sám od sebe činit nic, než to co vidí činit Otce. Co činí Otec, činí i jeho Syn …..jako Otec křísí mrtvé a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu, které chce    …..Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal  do rukou Synovi, aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce.  Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce. ….( Jan 5,19-30.) ….Já jsem ta Cesta, Pravda i Život….(Jan 14,6.)

Kdyby Bůh chtěl, abychom ho vzývali jménem uvedeným pod zkratkou JHWH, nikdy by nedopustil, aby se jeho pravá výslovnost zapomněla. Jediné jméno které chce nyní Bůh Otec vyvýšit je jméno Jeho Syna Ježíše Krista, který vyjadřuje Jeho podstatu, Jeho lásku i Jeho moc jako Spasitele a Vykupitele a s kterým tvoří jednotu. Ježíš Kristus nám tím, že se stále o Bohu vyjadřoval jako o svém Otci dal příklad. Chceme být jako Ježíš Kristus? Pak ho i v tomto následujme!

Žel současné “Jehovisti” tuto podstatu nikdy nepochopí.

Zdroj: Znamení časů

Jméno Boha Otce JHWH a Ježíše Krista
4 (80%) 6 hlas[y]





Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
(z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam).

Diskuze k tomuto příspěvku.

18 Komentáře na "Jméno Boha Otce JHWH a Ježíše Krista"


Profile photo of Ján Florovič
Uživatel
2 roky 14 dni zpátky

EŠTE POZNÁMKU K TOMUTO ČLÁNKU:
TEXT: “1. Jan 5,7 – Nebo tři jsou, kteříž svědectví vydávají na nebi: OTEC, SLOVO, A DUCH SVATÝ, A TI TŘI JEDNO JSOU.” – je to známa falzifikácia Biblického textu, niekto to prvýkrát vložil do gréckeho textu v rukopise z prelomu 14./15. storočia.
Argumentovanie týmto textom fakticky odhaľuje neznalosť autora článku o tejto problematike.
Ďalej, preklad textu:
Židům 1,8-10 – ale o Synu říká: „Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky…”
je chybný preklad. Hebrejský originál hovorí “Kisachá elohim olam waed”; je to poetická nominálna veta, s ktorou si límu hlavu aj prekladatelia. No nie je to nič ťažké, tak ako všade, aj tu platí gramatické pravidlo, že ak má nominálna veta dve substantíva v spojení s príslovkou (väčšina viet), tak sloveso sa dáva medzi tieto dve substántíva, nie medzi substantívum a príslovku. Správny preklad je:
“Tvoj trón (je) Boh na veky vekov”; a nie “Tvoj tron, Bože, trvá na věčné věky…”
To samé platé aj v gréčtine.
A v takomto type viet zásadne nemože byť vokatív! – Sú to ale šarlatáni té prekladatelia!
Záver, chybná argumentácia postavená na chybnom preklade biblického verša.

Profile photo of Zdeněk Staněk
Uživatel
2 roky 5 dni zpátky

Pokoj tobě Jáne Floroviči,
potěšilo mne tvoje zanícení pro biblickou pravdu a Boží jméno.
Chtěl bych tě povzbudit, když jsi věnoval mnoho času studiu a zkoumání Písem, sepiš to a publikuj to.

Jëhóah si všímá takových lidí, jak o tom prorokoval Maláchí (Mal 3:16-17).

Boží syn, Jëhóšua, Christos, vždy dával jméno svého Otce na první místo (Mat 6:9-13).
Když byl velmi stísněn, protože věděl, že ho pohaní a umučí, byla pro něho tím nejdůležitějším sláva Božího jména. A jeho Otec mu odpověděl z nebe, jak to zaznamenal jeho učedník Jëhóchánán (J 12:27-28).

Když se jeden znalec zákona ptal Jëhóšuy, které je první přikázání ze všech (Mar 12:28-34), jeho odpověď začínala slovy:
Šëma, Jisráél! Jëhóah Elóhénú, Jëhóah echád.
(Slyš Jisráéli! Jëhóah, Bůh náš, Jëhóah jeden je.)
Jistě ta slova zněla přesně tak, jak je hebrejsky zapsal Móšé (5M 6:4).
Je nemožné, že by Jëhóšua pozměnil text Písma a zamlčel jméno svého Otce tím, že by použil nějaké náhradní slovo. Vždyť jméno svého Otce nosí ve svém jménu.

Avšak řecké opisy Nových písem, které máme nyní k dispozici, důsledně přepisují Boží jméno jiným slovem (Kyrios – Pán, Theos – Bůh), snad po vzoru starověkého řeckého překladu Starých písem – LXX neboli Septuaginty. V této nepravosti pokračují mnozí překladatelé Písem. Tím se ztrácí informace a řada textů je pak nesprávně chápána. Překlad Písem je studijní pomůcka pro správné porozumění Božímu slovu, proto se řada překladatelů pokouší o určité rekonstrukce.

Překlad LXX vlastně přidává řeckému slovu ‘Kyrios’ další význam a tím je Boží jméno ‘Jëhóah’.
Podobně určuje řeckému jménu ‘Iésús’ hebrejské znění ‘Jëhóšua’ (4M 13:16) – v našich překladech se používají různě zkomolená slova ‘Jozue’, ‘Ješua’, ‘Jóšua’, ‘Ježíš’.
Text LXX lze porovnávat s hebrejským textem Písem a tím se ujistit o správném významu konkrétního výskytu slova ‘Kyrios’. V případě Nových písem je to složitější, protože slovem ‘Kyrios’ je titulován i Jëhóšua, Christos.
Zde může pomoci jen správné pochopení kontextu. Hlavně nesmí být brán ohled na jakékoliv nauky, které si různé církve a náboženské společnosti sestavily.
Relativně nejsnažší jsou případy, kdy je citován nebo parafrázován text Starých písem. Zde je v překladech slova ‘Kyrios’ běžně nahrazováno slovo ‘Pán’ slovy ‘Hospodin’, ‘Jahve’, ‘Jehova’ …
Na ostatních místech překladatelé, tam kde si nejsou jisti, vyznačují možný význam kapitálkami nebo poznámkou.

Na poznání jediného pravého Boha, našeho Otce, a Božího syna, našeho Pána, velmi záleží (J 17:3).
Výslovnost Božího jména je jen malou částí tohoto poznání, ale zato dobře slyšitelnou a každému ihned zřetelnou. Boží jméno je jedinečné, nepřenositelné a Bohem chráněné, a proto je naprosto nutné s ním nakládat a vyslovovat je s největší úctou a bázní (Iz 42:8; 2M 20:7). Rozhodně nám nemůže být jedno jak se vyslovuje, jakoby na tom nezáleželo a my jsme si mohli jakékoliv znění zvolit. (Ř 10:13).
Boží jméno je vtisknuto do Písem jako nejvíce používané jméno a jen tam je možné dnes najít informace o něm.
Je potřeba vynaložit veškeré usilí a hledat správnou výslovnost Božího jména a nesmířit se s polovičatým řešením založeným jen na lidské moudrosti a učenosti.
(Více v článku ‘Hledejte a naleznete’ na ‘whitepaper.bluefile.cz’)

Profile photo of Ján Florovič
Uživatel
2 roky 14 dni zpátky

toto zase ktorý šarlatán, vymyslel, že “JEŠUA HANOZRI WUMELECH HAJEHUDIM”
Tak prosím, treba sa naučiť najprv hebrejsky a potom špekulovať prekladať.
Správny henrejsky preklad je: “JEŠUA HANOZRI MELECH HAJEHUDIM”
Nie: “WUMELECH” – žiadne “A KRÁĽ” – Takto to v greckom texte nie je!

Profile photo of Ján Florovič
Uživatel
2 roky 1 měsíc zpátky

Tento članok ma dosť zaujal, pretože mi to pripomína, ako som sa uz ako maly chlapec vypytoval, aké ma Boh meno, a nikto mi to nevedel (nechcel) povedat. Autor článku ma na jednej strane dobre znalosti a na druhej strane veľmi mylne závery.
S katolicizmom som sa rozišiel uz dosť dávno, odkedy som dostal do rúk svoju prvú Bibliu (a veru za komunizmu ju bolo tažké zohnať).
Ale k veci. Téma Bozieho mena bola jednou z mojich najväčších a najdlhodobejsich výskumov.
Som človek, ktorý prechováva k Bozie u menu hlbokú úctu, ako aj reformátori od 16.storocia, (na rozdiel od dnešných teológov reformačných cirkvi, ktorí Bozie meno nenávidia).
Neprídem sa s nikým o otázke správnej výslovnosti, uznavam viaceré možné tvary, Jahve, Jehova, Jahoua…, o presnú foneticku výslovnosť vôbec nejde (hoci ja som sa etymologickou rekonštrukciou dopracoval k dvom najpravdepodobnejším tvarom, Jehova alebo Jahoua).
Ak niekto tvrdí, ze Jezis Bozie meno nepoužíval, alebo ze ho nepísali autori Nového Zákona, tak je na veľkom omyle. To ze v NZ bolo Bozie meno je potvrdený fakt, problémom len zostava otázka, na ktorých miestach naozaj povodne bolo. Strávil som stovky hodín (ak nie tisíce) nad gréckym Novým zákonom, a zároveň som aj “blázon do gramatiky” a verím ze som našiel kľúč k správnemu určeniu kde povodne bolo to meno, pričom nadväzujem na uz existujuce výskumy iných učencov v tejto otázke. Kľúč, ktorý som objavil, je prakticky úplne zhodný s kľúčom použitým v Septuaginte.
(Tu si neodpustím poznámku, ze Preklad NS vydaný Jehovovymi svedkami je značne preexponovany Božím nemom v NZ, určite tam nebolo 237x ako uvádzajú, ale vychádza mi to asi na 100-150 krát. Oni to totiž neskúmali lingvisticky, ale dosadzovali Bozie meno “alibisticky” podľa 28 hebrejskych prekladov NZ do hebrejčiny. No ale furt lepší spôsob ako nič.)

Autor článku, na ktorý reagujem je však dosť pomýlený, a hlavne som sa z chuti zasmial nad jeho záverom, lebo nie z rozumu to napísal ale z bludov, ktorým zrejme verí, totiž ze “Žel současné “Jehovisti” tuto podstatu nikdy nepochopí.”
– No vzhľadom na to, koľko bludov autor článku popísal, a ake falzifikované znenia biblickych veršov sem citoval, sa tomu ani nedivím. Utvrdzovať sa v bludoch nepresne predloženými alebo nesprávne aplikovanými biblickými textami naozaj nie je žiadna výhra!
Viem si predstaviť ako nad týmto budú krútiť hlavou, ak sem z nich niekto nahliadne.

Aby som vec ujasnil, ja neposudzujem nikoho podľa náboženskej príslušnosti, lebo to nerobil ani Jezis. Jeho nezaujímalo náboženstvo ale osobná viera každého jednotlivca. A rovnako aj ja hľadím len na osobnú vieru, nech uz debatujem s katolíkom, evanjelikom, baptistom, Jehovovým svedkom, adventistom…
Nezastávam sa učenia žiadnej cirkvi, denominácie či sekty, pre mna je autoritou jedine Biblia (a možem pripustiť ze aj Apostolske vyznanie napísane na ochranu proti bludom, ktoré je v súlade z Bibliou).

Profile photo of Zdeněk Staněk
Uživatel
2 roky 3 měsíce zpátky

Tento článek je velmi, opravdu velmi užitečný. Ale ne proto, že by snad byl pravdivý, to určitě není.
Je užitečný proto, že předvádí celou řadu nekorektních a nelogických způsobů argumentace, které můžeme zažít, když se nás nějaký horlivec bez přesného poznání pokusí násilím “evangelizovat”.
Nejhorší není to, že Písma používá jako trhací kalendář, ale to, že nepravdami hanobí Boží jméno a jméno Božího syna.
Článek je skutečně “Znamení časů”, není sice podepsaný, ale podle důmyslu a obratnosti lze usuzovat na “otce lži”.

Nauka o trojici je smutná záležitost.
Citlivě a do hloubky o ni pojednává kniha:
DOKTRÍNA O TROJICI, Sebezranění křesťanství, focusonthekingdom.org/Czech.pdf

Návštěvník
Petr
3 roky 2 měsíce zpátky

Chtěl bych upozornit, že 1. Jan 5,7 se ve starších překladech, bible krále Jakuba, Vulgáta, Septuaginta nevyskytuje. Doporučuji prostudovat okolnosti vzniku nauky o trojici a sporu Area a Anastazia