První Mojžíšova (Genesis)

Kapitola 5

Od Adama k Noemu Seznam deseti patriarchů je výmluvným svědectvím o Boží shovívavosti a prozřetelnosti.

¹Toto je výčet rodopisu Adamova: V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej k podobě Boží. ²Jako muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim jméno Adam (to je Člověk). ³Ve věku sto třiceti let zplodil Adam syna ke své podobě, podle svého obrazu, a dal mu jméno Šét. ⁴Po zplození Šéta žil Adam ještě osm set let a zplodil syny a dcery. ⁵Všech dnů Adamova života bylo devět set třicet let, a umřel. ⁶Ve věku sto pěti let zplodil Šét Enóše. ⁷Po zplození Enóše žil Šét osm set sedm let a zplodil syny a dcery. ⁸Všech dnů Šétových bylo devět set dvanáct let, a umřel. ⁹Ve věku devadesáti let zplodil Enóš Kénana. ¹⁰Po zplození Kénana žil Enóš osm set patnáct let a zplodil syny a dcery. ¹¹Všech dnů Enóšových bylo devět set pět let, a umřel. ¹²Ve věku sedmdesáti let zplodil Kénan Mahalalela. ¹³Po zplození Mahalalela žil Kénan osm set čtyřicet let a zplodil syny a dcery. ¹⁴Všech dnů Kénanových bylo devět set deset let, a umřel. ¹⁵Ve věku šedesáti pěti let zplodil Mahalalel Jereda. ¹⁶Po zplození Jereda žil Mahalalel osm set třicet let a zplodil syny a dcery.

¹⁷Všech dnů Mahalalelových bylo osm set devadesát pět let, a umřel. ¹⁸Ve věku sto šedesáti dvou let zplodil Jered Henocha. ¹⁹Po zplození Henocha žil Jered osm set let a zplodil syny a dcery. ²⁰Všech dnů Jeredových bylo devět set šedesát dvě léta, a umřel. ²¹Ve věku šedesáti pěti let zplodil Henoch Metuzaléma. ²²A chodil Henoch s Bohem po zplození Metuzaléma tři sta let a zplodil syny a dcery. ²³Všech dnů Henochových bylo tři sta šedesát pět let. ²⁴I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal. ²⁵Ve věku sto osmdesáti sedmi let zplodil Metuzalém Lámecha. ²⁶Po zplození Lámecha žil Metuzalém sedm set osmdesát dvě léta a zplodil syny a dcery. ²⁷Všech dnů Metuzalémových bylo devět set šedesát devět let, a umřel. ²⁸Ve věku sto osmdesáti dvou let zplodil Lámech syna.

²⁹Dal mu jméno Noe (to je Odpočinutí). Řekl: „Ten nám dá potěšení a odpočinutí od naší práce a od námahy našich rukou, kterou nám přináší země prokletá Hospodinem.“ ³⁰Po zplození Noeho žil Lámech pět set devadesát pět let a zplodil syny a dcery. ³¹Všech dnů Lámechových bylo sedm set sedmdesát sedm let, a umřel.

³²Když bylo Noemu pět set let, zplodil Noe Šéma, Cháma a Jefeta.

Kapitola 6

SOUD NAD PORUŠENÝM STVOŘENÍM

Synové božští a dcery lidské

Ani pomocí světa nadlidského si nemůže člověk zajistit svou existenci.

¹Když se lidé počali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští, ²jak půvabné jsou dcery lidské, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo. ³Hospodin však řekl: „Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let.“ ⁴Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.

Vyhlášení soudu

Hospodin se rozhoduje vyhladit zvrácené pokolení, ale slitovává se nad Noem.

⁵I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. ⁶Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci. ⁷Řekl: „Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil.“ ⁸Ale Noe našel u Hospodina milost.

Zaslíbení spravedlivému Noemu

Bůh zjevuje Noemu své rozhodnutí a přikazuje mu stavět archu.

⁹Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem. ¹⁰A Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta. ¹¹Země však byla před Bohem zkažená a plná násilí. ¹²Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu. ¹³I řekl Bůh Noemu: „Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí. ¹⁴Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou. ¹⁵A uděláš ji takto: Délka archy bude tři sta loket, šířka padesát loket a výška třicet loket. ¹⁶Archa bude mít světlík; na loket odshora jej ukončíš a do boku archy vsadíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé i třetí patro. ¹⁷Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne. ¹⁸S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů. ¹⁹A ze všeho, co je živé, ze všeho tvorstva, uvedeš vždy po páru do archy, aby s tebou zůstali naživu; samec a samice to budou. ²⁰Z rozmanitých druhů ptactva a z rozmanitých druhů zvířat a ze všech zeměplazů rozmanitých druhů, z každého po páru vejdou k tobě, aby se zachovali při životě. ²¹Ty pak si naber k obživě různou potravu, nashromáždi si ji, a bude tobě i jim za pokrm.“ ²²Noe udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal.

Kapitola 7

Příchod soudu

Noe plní Hospodinův příkaz a vchází do archy. Vody potopy hubí všechno na povrchu země.

¹I řekl Hospodin Noemu: „Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. ²Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí. ³Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi, ⁴neboť již za sedm dní sešlu na zemi déšť, který potrvá čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Smetu z povrchu země vše, co povstalo, co jsem učinil.“ ⁵Noe udělal všechno, jak mu Hospodin přikázal. ⁶Šest set let bylo Noemu, když nastala potopa, vody na zemi. ⁷Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy. ⁸Z čistých zvířat i ze zvířat, která nejsou čistá, z ptactva i ze všeho, co se plazí po zemi, ⁹vždy po páru vešli samec a samice k Noemu do archy, jak mu Bůh přikázal. ¹⁰Po sedmi dnech pak pronikly na zemi vody potopy. ¹¹V šestistém roce života Noeho, sedmnáctý den druhého měsíce, se provalily všechny prameny obrovské propastné tůně a nebeské propusti se otevřely. ¹²Nad zemí se strhl lijavec a trval čtyřicet dní a čtyřicet nocí. ¹³Právě toho dne vešli Noe i Šém, Chám a Jefet, synové Noeho, i žena Noeho a tři ženy jeho synů s nimi do archy, ¹⁴oni i všechna zvěř rozmanitých druhů, všechen dobytek rozmanitých druhů, všichni plazící se zeměplazi rozmanitých druhů i všechno ptactvo rozmanitých druhů, každý pták, každý okřídlenec. ¹⁵Vešli k Noemu do archy vždy pár po páru ze všeho tvorstva, v němž je duch života. ¹⁶Vcházeli, samec a samice ze všeho tvorstva, jak mu Bůh přikázal. A Hospodin za ním zavřel. ¹⁷Potopa na zemi trvala čtyřicet dní, vod přibývalo, až nadnesly archu, takže se zdvihla od země. ¹⁸Vody zmohutněly a stále jich na zemi přibývalo. Archa plula po hladině vod. ¹⁹Vody na zemi převelice zmohutněly, až přikryly všechny vysoké hory, které jsou pod nebesy. ²⁰Do výšky patnácti loket vystoupily vody, když byly přikryty hory. ²¹A zahynulo všechno tvorstvo, které se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zvěř a také všechna na zemi se hemžící havěť, i každý člověk. ²²Všechno, co mělo v chřípích dech ducha života, cokoli bylo na suché zemi, pomřelo. ²³Tak smetl Bůh vše, co povstalo, co bylo na povrchu země: od lidí až po zvířata, po plazy a nebeské ptactvo, všechno bylo smeteno ze země. Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše. ²⁴Mohutně stály vody na zemi po sto padesát dnů.

Kapitola 8

ODPOČINUTÍ

Obnova země

Bůh spoutává rozběsněné vodstvo a oznamuje Noemu, že soud nad porušeným stvořením skončil.

¹Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily. ²Byly ucpány prameny propastné tůně i nebeské propusti a byl zadržen lijavec z nebe. ³Když přešlo sto padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a opadávat, ⁴takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu. ⁵A vody ustupovaly a opadávaly až do desátého měsíce; prvního dne desátého měsíce se objevily vrcholky hor. ⁶Když pak přešlo čtyřicet dnů, otevřel Noe v arše okno, které udělal, ⁷a vypustil krkavce; ten vylétával a vracel se, dokud se vody na zemi nevysušily. ⁸Pak vypustil holubici, kterou měl u sebe, aby viděl, zda vody z povrchu země ustoupily. ⁹Holubice však nenalezla místečka, kde by její noha mohla spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť vody dosud pokrývaly povrch celé země. Vztáhl tedy ruku, vzal ji a vnesl ji k sobě do archy. ¹⁰Čekal ještě dalších sedm dní a znovu vypustil holubici z archy. ¹¹A holubice k němu v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lístek. Tak Noe poznal, že vody ze země ustoupily. ¹²Čekal ještě dalších sedm dní a opět vypustil holubici; už se však k němu zpátky nevrátila. ¹³Léta šestistého prvého, první den prvního měsíce, začaly vody na zemi vysychat. Tu Noe odsunul příklop archy a spatřil, že povrch země osychá. ¹⁴Dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla již země suchá.

Nový počátek

Bůh vyvádí Noeho z archy, přijímá oběť a zabezpečuje život na zemi.

¹⁵I promluvil Bůh k Noemu: ¹⁶„Vyjdi z archy, ty a s tebou tvá žena i tvoji synové a ženy tvých synů. ¹⁷Vyveď s sebou všechno tvorstvo, jež je s tebou, všechnu zvěř i ptactvo a dobytek a všechnu havěť plazící se po zemi. Ať se na zemi hemží, ať se na zemi plodí a množí.“ ¹⁸Noe tedy vyšel a s ním jeho synové a jeho žena a ženy jeho synů. ¹⁹Všechna zvěř, všechna havěť a všechno ptactvo, vše, co se plazí po zemi, vyšlo podle svých čeledí z archy. ²⁰Noe pak vybudoval Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých dobytčat i ze všeho čistého ptactva a zapálil na tom oltáři oběti zápalné. ²¹I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: „Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil. ²²Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země.“

Kapitola 9

Zabezpečení života

Bůh člověku žehná. Vydává mu za pokrm i živé tvorstvo. K ochraně lidského života vyhlašuje trest smrti.

¹Bůh Noemu a jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. ²Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou. ³Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. ⁴Jen maso oživené krví nesmíte jíst. ⁵A krev, která vás oživuje, budu vyhledávat. Budu za ni volat k odpovědnosti každé zvíře i člověka; za život člověka budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra. ⁶Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím. ⁷Vy pak se ploďte a množte, hemžete se na zemi a množte se na ní.“

Smlouva a její znamení

Bůh uzavírá smlouvu s člověkem i se vším stvořením. Zpečeťuje ji znamením duhy.

⁸Bůh řekl Noemu a jeho synům: ⁹„Hle, já ustavuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem ¹⁰i s každým živým tvorem, který je s vámi, s ptactvem, s dobytkem i s veškerou zemskou zvěří, která je s vámi, se všemi, kdo vyšli z archy, včetně zemské zvěře. ¹¹Ustavuji s vámi svou smlouvu. Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi.“ ¹²Dále Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků: ¹³Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. ¹⁴Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, ¹⁵rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva. ¹⁶Ukáže-li se na oblaku duha, pohlédnu na ni a rozpomenu se na věčnou smlouvu mezi Bohem a veškerým živým tvorstvem, které je na zemi.“ ¹⁷Řekl pak Bůh Noemu: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem ustavil mezi sebou a veškerým tvorstvem, které je na zemi.“

Prokletí a požehnání

Lidstvo se rozdělilo podle tří synů Noeho. Cesta Chámova je prokleta, cesta Šémova je požehnána i pro Jefeta.

¹⁸Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli Šém, Chám a Jefet; Chám je otec Kenaanův. ¹⁹Tito tři jsou synové Noeho; podle nich se rozdělila celá země. ²⁰I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. ²¹Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu. ²²Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím. ²³Ale Šém a Jefet vzali plášť, vložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili. ²⁴Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn, ²⁵řekl: „Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!“ ²⁶Dále řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem! ²⁷Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!“ ²⁸Po potopě žil Noe tři sta padesát let. ²⁹Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a umřel.

Kapitola 10

ROZMNOŽENÍ A ROZČLENĚNÍ LIDSTVA

Potomci Noeho, rozdělení do tří skupin, představují celé lidstvo, jeho možnosti i nebezpečí.

¹Toto je rodopis synů Noeho: Šém, Chám a Jefet. Po potopě se jim narodili synové. ²Synové Jefetovi: Gomer a Magóg a Mádaj, Jávan a Túbal, Mešek a Tíras. ³Synové Gomerovi: Aškenaz a Rífat a Togarma. ⁴Synové Jávanovi: Elíša a Taršíš, Kitejci a Dódanci. ⁵Z nich vzešly ostrovní pronárody v různých zemích, pronárody různého jazyka a různých čeledí. ⁶Synové Chámovi: Kúš a Misrajim, Pút a Kenaan. ⁷Synové Kúšovi: Seba a Chavíla, Sabta a Raema a Sabteka. Synové Raemovi: Šeba a Dedán. ⁸Kúš pak zplodil Nimroda; ten se stal na zemi prvním bohatýrem. ⁹Byl to bohatýrský lovec před Hospodinem; proto se říká: Jako Nimrod, bohatýrský lovec před Hospodinem. ¹⁰Počátkem jeho království byl Babylón, Erek, Akad a Kalné v zemi Šineáru. ¹¹Z této země vyšel do Asýrie a vystavěl Ninive – i Rechobót-ír a Kelach ¹²a Resen mezi Ninivem a Kelachem – to je to veliké město. ¹³Misrajim zplodil Lúďany a Anámce, Lehábany a Naftúchany ¹⁴i Patrúsany a Kaslúchany – z nich vyšli Pelištejci – a Kaftórce. ¹⁵Kenaan zplodil Sidóna, svého prvorozeného, a Chéta, ¹⁶Jebúsejce, Emorejce a Girgašejce ¹⁷i Chivejce, Arkejce a Síňana, ¹⁸Arváďana a Semárce a Chamáťana. Potom se čeledi kenaanské rozptýlily. ¹⁹Pomezí kenaanské se táhlo od Sidónu směrem přes Gerar až ke Gáze, směrem přes Sodomu, Gomoru, Admu a Sebójím až k Leše. ²⁰To jsou synové Chámovi v různých zemích, pronárody různých čeledí a jazyků. ²¹Také Šémovi, praotci všech Heberovců, staršímu bratrovi Jefeta, se narodili synové. ²²Synové Šémovi: Élam a Ašúr, Arpakšád a Lúd a Aram. ²³Synové Aramovi: Ús a Chúl, Geter a Maš. ²⁴Arpakšád zplodil Šelacha a Šelach zplodil Hebera. ²⁵Heberovi se narodili dva synové: jméno jednoho bylo Peleg (to je Rozčlenění), neboť za jeho dnů byla země rozčleněna; a jméno jeho bratra bylo Joktán. ²⁶Joktán pak zplodil Almódada a Šelefa, Chasarmáveta a Jeracha, ²⁷Hadórama a Úzala a Diklu, ²⁸Óbala a Abímaela a Šebu, ²⁹Ofíra a Chavílu a Jóbaba; ti všichni jsou synové Joktánovi. ³⁰Jejich sídliště bylo od Méši směrem k Sefáru, hoře na východě. ³¹To jsou synové Šémovi různých čeledí a různých jazyků, různé pronárody v různých zemích. ³²To jsou čeledi synů Noeho podle jejich rodopisu v různých pronárodech; z nich pak po potopě vzešly všechny pronárody na zemi.