Ježíš Kristus

Křesťanské stránky o Bohu a Ježíši.

Zničení Sodomy a Gomory (Genesis 18,16-19,30)

  • Přidáno: 31 srpna, 2013
  • Zobrazeno: 3 015 x
  • Komentáře: 0
  • Klíčová slova:

Jak Bůh reagoval na Abrahamovu přímluvu za obyvatele Sodomy? S jakým přivítáním se v tomto městě setkali andělé poslaní od Hospodina? Proč byla Sodoma a Gomora zničena? Proč Bůh na tato města seslal oheň z nebe? Jaký k tomu měl důvod? Měli jejich obyvatelé nějakou šanci na záchranu? Přežil někdo?

Abraham se přimlouvá za obyvatele Sodomy

Gen 18,16Muži se odtud zvedli a zamířili k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je doprovodil. 17Tu Hospodin řekl: “Mám Abrahamovi zamlčet, co hodlám učinit? 18Abraham se jistě stane velikým a zdatným národem a budou v něm požehnány všechny pronárody země. 19Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: »Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin Abrahamovi splní, co mu přislíbil«.” 20Hospodin dále pravil: “Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký, 21že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak tomu je.”

 

22Zatímco se muži odtud ubírali k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem. 23I přistoupil Abraham a řekl: “Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého? 24Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu, přestože je v něm padesát spravedlivých? 25Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?” 26Hospodin odvětil: “Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu.”

27Abraham pokračoval: “Dovoluji si k Panovníkovi mluvit, ač jsem prach a popel: 28Možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zahladíš pro těch pět celé město?” Odvětil: “Nezahladím, najdu-li jich tam čtyřicet pět.” 29On však k němu mluvil ještě dále: “Možná, že se jich tam najde čtyřicet.” Pravil: “Neudělám to kvůli těm čtyřiceti.” 30I řekl: “Ať se Panovník nerozhněvá, když budu mluvit dále: Možná, že se jich tam najde třicet.” Pravil: “Neučiním to, najdu-li jich tam třicet.” 31Řekl pak: “Hle, dovoluji si promluvit k Panovníkovi znovu: Možná, že se jich tam najde dvacet.” Pravil: “Nezahladím je kvůli těm dvaceti.” 32Nato řekl: “Ať se Panovník nerozhněvá, promluvím-li ještě jednou: Možná, že se jich tam najde deset.” Pravil: “Nezahladím je ani kvůli těm deseti.” 33Hospodin po skončení rozmluvy s Abrahamem odešel a Abraham se vrátil ke svému místu.

Andělé v Sodomě

Gen 19:1I přišli ti dva poslové (andělé – kral., B21) večer do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně. Když je spatřil, povstal jim vstříc, sklonil se tváří k zemi 2a řekl: “Snažně prosím, moji páni, uchylte se do domu svého služebníka. Přenocujte, umyjte si nohy a za časného jitra půjdete svou cestou.” Odvětili: “Nikoli, přenocujeme na tomto prostranství.” 3On však na ně velice naléhal; uchýlili se tedy k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim hostinu, dal napéci nekvašené chleby a pojedli.

 

4Dříve než ulehli, mužové toho města, muži sodomští, lid ze všech koutů, mladí i staří, obklíčili dům. 5Volali na Lota a řekli mu: “Kde máš ty muže, kteří k tobě této noci přišli? Vyveď nám je, abychom je poznali (ať si jich užijeme – B21)!” 6Lot k nim vyšel ke vchodu, dveře však za sebou zavřel. 7Řekl: “Bratří moji, nedělejte prosím nic zlého. 8Hleďte, mám dvě dcery, které muže nepoznaly. Jsem ochoten vám je vyvést a dělejte si s nimi, co se vám zlíbí. Jenom nic nedělejte těmto mužům! Vešli přece do stínu mého přístřeší.” 9Oni však vzkřikli: “Kliď se!” A hrozili: “Sám je tu jen jako host a bude dělat soudce! Že s tebou naložíme hůř než s nimi!” Obořili se na toho muže, na Lota, a chystali se vyrazit dveře. 10Vtom ti muži vlastníma rukama vtáhli Lota k sobě do domu a zavřeli dveře. 11Ale muže, kteří byli u vchodu do domu, malé i velké, ranili slepotou, takže nebyli schopni nalézt vchod.

Záchrana Lota a zničení Sodomy a Gomory

12Tu řekli ti muži Lotovi: “Máš-li zde ještě někoho, zetě, syny, dcery, všechny, kteří v tomto městě patří k tobě, vyveď je z tohoto místa. 13My přinášíme tomuto místu zkázu, protože křik z něho je před Hospodinem tak velký, že nás Hospodin poslal, abychom je zničili.” 14Lot tedy vyšel a promluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít jeho dcery. Řekl jim: “Vyjděte hned z tohoto místa, poněvadž Hospodin chystá tomuto městu zkázu.” Ale zeťům to připadalo, jako by žertoval.

 

15Když vzešla jitřenka, nutili poslové (andělé – kral., B21) Lota: “Ihned vezmi svou ženu a obě dcery, které tu máš, abys pro nepravost města nezahynul.” 16Ale on váhal. Ti muži ho tedy uchopili za ruku, i jeho ženu a obě dcery – to shovívavost Hospodinova byla s ním -, vyvedli ho a dovolili mu odpočinout až za městem.

17Když je Hospodin vyváděl ven, řekl: “Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět a v celém tomto okrsku se nezastavuj. Uteč na horu, abys nezahynul.” 18Lot jim však odvětil: “Ne tak prosím, Panovníku. 19Hle, tvůj služebník našel u tebe milost. Prokazuješ mi velké milosrdenství, že mě chceš zachovat při životě. Já však nemohu na tu horu utéci, aby mě nepostihlo něco zlého a abych nezemřel. 20Hle, tamto město je blízko, tam bych se mohl utéci, je jen maličké. Smím tam utéci? Což není opravdu maličké? Tak zůstanu naživu.” 21I řekl mu: “Vyhovím ti i v této věci; město, o kterém mluvíš, nepodvrátím. 22Uteč tam rychle, neboť nemohu nic učinit, dokud tam nevejdeš.” Proto bylo to město nazváno Sóar (to je Maličké).

23Slunce vycházelo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru. 24Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo. 25Tak podvrátil ta města i celý okrsek a zničil všechny obyvatele měst, i co rostlo na rolích. 26Lotova žena šla vzadu, ohlédla se a proměnila se v solný sloup.

27Za časného jitra se Abraham vrátil k místu, kde stál před Hospodinem. 28Vyhlížel směrem k Sodomě a Gomoře a spatřil, jak po celé krajině toho okrsku vystupuje ze země dým jako dým z hutě. 29Ale Bůh, když vyhlazoval města toho okrsku, pamatoval na Abrahama: poslal Lota pryč ze středu zkázy, když vyvracel města, v nichž se Lot usadil.

30Lot pak vystoupil ze Sóaru a usadil se se svými dvěma dcerami na hoře, protože se bál usadit se (nesměl bydliti – kral.) v Sóaru. Usadil se s oběma dcerami v jeskyni.

(Český ekumenický překlad)

Několik poznámek na okraj (nemusíte číst )

Když Abraham vyprovázel muže (respektive anděly), kteří jej a jeho ženu Sáru navštívili, aby je znovu ujistili o tom, že se na Boží slib o narození syna mohou spolehnout (Gn 18,1-15), rozhodl se Bůh, že svému služebníkovi nezamlčí soud, který má postihnout Sodomu a Gomoru. Křik z těchto měst byl totiž tak velký a hříchy jejich obyvatel tak těžké, že se Bůh po důkladném zvážení situace rozhodl zasáhnout (Gn 18,20-21).

Boží rozhodnutí nezamlčet Abrahamovi soud nad hříšnými městy mohl být pro tohoto Božího služebníka určitou formou zkoušky. Osvědčí svůj cit pro spravedlnost a právo (Gn 18,19) nebo bude k osudu obyvatel těchto měst lhostejný? Když Abraham s Hospodinem osaměl, sebral odvahu a začal se za obyvatele Sodomy přimlouvat. Poukázal na možnost, že ne všichni obyvatelé tohoto města musí být zkažení a apeloval na Boží spravedlnost: “Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého? Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?” (Gn 18,23.25)

Bůh Abrahamovým argumentům věnuje pozornost a je ochoten na základě jeho přímluvy upravit své rozhodnutí. V licitaci o počtu spravedlivých obyvatel v závislosti na zničení Sodomy, kterou Abraham s Bohem vede, můžeme vidět sílu a smysl přímluvné modlitby. Bůh přímluvným modlitbám naslouchá.

Přímluvné modlitby jsou přínosem i pro toho, kdo se modlí. Nejen že jsme při nich v kontaktu s Bohem, ale přímluvné modlitby v našem srdci probouzejí také lásku k našim bližním, k těm, za které se modlíme. V 1. listu Timoteovi 2,1 apoštol Pavel napsal: „Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi.“Jakub nás ve svém listě ujišťuje, že „velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.“ (Jak 5,16)

Abrahamovy přímluvy byly v souladu s Božím pohledem. Abraham nemusel Hospodina přemlouvat, ve svých prosbách předkládal přesně to, co chtěl Bůh slyšet. Náš milující Stvořitel a Vykupitel si totiž „nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.“ (2Pt 3,9) Můžeme to vidět třeba i na příběhu Jonáše a soudu vyhlášeného nad hříšným městem Ninive. Když jeho obyvatelé činili pokání a Jonáš byl rozhořčen nad tím, že ke slibovanému zničení města nedošlo, Bůh rozhněvanému prorokovi odpovídá: „mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozeznat pravici od levice, a v němž je i tolik dobytka?“ (Jon 4,11)

Bůh tedy na Abrahamovi přímluvy slyší a je ochoten zrušit soud nad Sodomou, pokud se v ní najde alespoň deset spravedlivých. U tohoto počtu Abraham se “smlouváním” končí. Z pokračování příběhu je však zřejmé, že se v Sodomě ani tento počet spravedlivých lidí nenašel…

Když andělé vešli do Sodomy, v její bráně se setkali s Abrahamovým synovcem Lotem. To, že ho potkali v bráně města je znakem určité autority, kterou mezi obyvateli měl a postavení či úřadu, který ve městě zastával. Brána města tehdy zastávala funkci radnice nebo magistrátu, probíhala v ní všechna důležitá jednání a rozhodnutí. Lot tak byl patrně v Sodomě vlivným městským zastupitelem. Možná i kvůli tomuto svému postavení Lot později tolik váhal s odchodem z odsouzeného města. Možná v jeho váhání hrálo roli i bohatství, které se mu podařilo nahromadit, pohodlí…

Vraťme se ale k andělům, kteří se s Lotem v branách Sodomy setkali. Lot na ně velice naléhal, aby přijali jeho pozvání a přenocovali u něj doma. Za jeho naléháním jistě stála i pohostinnost, ale hlavní motivací bylo asi vědomí toho, co by tyto návštěvníky čekalo, pokud by přenocovali na ulici. Lotovo pozvání ukazuje na to, že jeho charakter se lišil od charakteru obyvatel zkaženého města. Chtěl návštěvníky ochránit před zvrhlým davem, i když to pro něj znamenalo ohrožení vlastní rodiny.

Za Lotovou záchranou z ohroženého města tedy nebyla pouze “protekce” kvůli příbuzenskému vztahu s Abrahamem (Gn 19,29), ale i to, že i když se v Sodomě zabydlel, nepřejal bezbožný charakter obyvatel tohoto města. Petr ve svém listu píše, že Bůh „vysvobodil spravedlivého Lota, sužovaného nezřízeným chováním těch zvrhlíků. Dokud ten spravedlivý přebýval mezi nimi, trápilo jeho spravedlivou duši, že musel den ze dne slyšet a vidět jejich nemravné skutky.“ (2Pt 2,7-8)

I my jsme vyzýváni k tomu, abychom jednali v souladu s Boží vůlí a jeho zákonem, abychom jednali jako jeho děti a ne jako lidé, kteří jsou ve vzpouře vůči němu.

A nepřizpůsobujte se tomuto světu, ale proměňujte se obnovením své mysli, abyste mohli rozeznat, co je dobrá, příjemná a dokonalá Boží vůle. (Řím 12,2 NBK)

Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši, a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu `v den navštívení´. (1Pt 2,11-12)

Když tedy Lot přijal návštěvníky pod svou střechu, pohostil je a chystali se ulehnout ke spánku, plně se projevila zkaženost obyvatel Sodomy. Ukázalo se, proč jsou „sodomští muži před Hospodinem velice zlí a hříšní.“ (Gn 13,13) Dav mužů všech věkových kategorií obklíčil Lotův dům a žádali vydání jeho hostů, aby je “poznali”. Nešlo jim o seznámení nebo o přátelskou debatu s cizinci. Chtěli je sexuálně zneužít. Znásilnit je. (Slovo “poznat” má v Bibli trochu jiný význam než jsme zvyklí. Když Adam “poznal” svou ženu Evu, narodil se jim Kain (Gn 4,1). Když Kain “poznal” svou ženu, narodil se jim Enoch (Gn 4,17) atd.)

Lot se snažil své hosty chránit. Byl dokonce davu nadržených mužů ochoten předhodit své dvě dcery, které byly ještě panny, jen když nechají jeho hosty na pokoji. Ani já této Lotově nabídce nerozumím a zdá se mi hrozná. Ať byla motivovaná čímkoliv. (Pro představu, co je mohlo potkat, viz Sd 19,22-28.) Pro sodomské muže však znásilnění děvčat nebyla dostatečně vzrušující zábava. Chtěli si užít s muži a nějaký přistěhovalec jménem Lot jim v tom nemohl zabránit. Chystali se použít násilí i proti němu, chystali se vyrazit dveře jeho domu a vzít si, co chtějí.

Andělé vtáhli Lota do domu a rozvášněné muže ranili slepotou, takže nemohli najít dveře a po nějaké době to vzdali. V té chvíli andělé oznámili Lotovi, že Sodomu čeká zkáza. Řekli mu, ať vezme všechny své blízké a co nejrychleji opustí město. Když o tom Lot řekl svým zeťům, nevěřili mu, mysleli si, že si dělá legraci. Ale ještě více překvapivé je to, že s odchodem z města váhali i Lot, jeho žena a dcery. Přesto, že té noci obléhali jejich dům jejich sousedé, agresivní sexuální devianti, kteří proti nim neváhali použít násilí. Přesto se Lot s rodinou v Sodomě zabydleli a nechtělo se jim život v tomto městě opustit. Jen díky Boží shovívavosti andělé chytili Lota, jeho ženu i obě dcery za ruce a vyvedli z odsouzeného města ven.

Bůh Lotovi a jeho rodině kladl na srdce, aby se neohlíželi zpět, nezastavovali se a utíkali na horu, kterou jim ukázal. Lot si však u Boha vyprosil možnost uchýlit se do malého městečka Sóar, které tak osudu okolních měst uniklo. Při útěku se Lotova žena přes Boží zákaz ohlédla a proměnila se v solný sloup. Tělesně sice vyšla z odsouzeného města, ale její srdce zůstalo v něm. Nechtěla se s ním rozloučit. Její srdce natolik přilnulo k bezbožnému městu a jeho způsobu života, že se ho nedokázala vzdát. Proto nesla jeho osud. Jakmile byl Lot s dcerami v bezpečí, na zkažená města dopadl Boží soud. Celá oblast Sodomy a Gomory byla totálně zničená hořící sírou padající z nebe.

Nepodobá se někdy náš postoj postoji Lotovy ženy? Nelpíme příliš na hříchu, pohodlí a bohatství? Co zabírá přední místa na našem žebříčku hodnot? Osud Lotovy ženy nám ukazuje, že to není jedno…

Celá oblast byla zničená, spálená na popel (viz video Sodoma a Gomora) Když Lot tu naprostou zkázu uviděl, opustil ze strachu městečko Sóar a se svými dcerami odešel na horu a bydlel tam v jeskyni. Co kdyby si to Bůh rozmyslel a seslal hořící síru i na Sóar…

V následujících verších (Gn 19,31-38) můžeme číst o tom, jak “morálka” Sodomy, ve které Lot s rodinou žil, ovlivnila jeho dcery. Aby si zajistily potomky, neváhaly dopustit se krvesmilstva – svého otce opily a vyspaly se s ním. Není pravda, že by neměly jinou volbu. Například Abraham s jeho rodinou bydleli nedaleko.

Jaké poučení nám přináší příběh o zničení Sodomy a Gomory? Když Bůh „Sodomu a Gomoru odsoudil k záhubě a obrátil v popel, dal tím výstrahu budoucím bezbožníkům.“ (2Pt 2,6) „Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně“ (Jud 7), který čeká bezbožné lidi, libující si ve zvrácenosti. (Aby nedošlo k nedorozumění, více se o povaze tohoto “věčného ohně” můžete dozvědět ve článku Pravda o pekle).

Ježíš mluvil o tom, že při jeho návratu bude situace podobná, jako byla za dnů Sodomy a Gomory (Luk 17,28-29). Mnozí na něj budou absolutně nepřipravení. Překvapí je jako zloděj v noci a oni zahynou ve svých hříších (1Tes 5,2-3; 2Pt 3,10). Ježíš mluvil také o tom, že na posledním soudu bude lehčeji obyvatelům Sodomy a Gomory než těm, kteří nepřijali evangelium (Luk 1010-11; Mt 11,23-24).

Máme totiž k dispozici mnohem více informací o milujícím Bohu a jeho dokonalém zákonu lásky, než měli oni. Můžeme se seznámit s Ježíšem Kristem, odevzdat mu své srdce a dovolit mu, aby nás zachránil před ohněm, který jednou očistí tuto Zemi od hříchu.

Záleží na naší svobodné volbě. Lotovi zeťové se varování před přicházejícím Božím soudem vysmáli a stálo je to život. Lotova žena, i když z města vyšla, nechala své srdce v Sodomě a také zemřela. V knize Zjevení je psáno o symbolickém Babylónu, zkaženém “městě”, ve kterém možná mnozí z nás stále ještě jsou. Možná tam někteří z nás mají uvězněná svá srdce, protože nechtějí opustit jeho radovánky, pohodlí a bohatství. Z poslední knihy Bible k nám zaznívá Boží volání, jeho naléhavá prosba: „Vyjdi, lide můj, z toho města, nemějte účast na jeho hříších, aby vás nestihly jeho pohromy. Neboť jeho hříchy se navršily až k nebi a Bůh nezapomněl na jeho viny.“ (Zj 18,4-5)

Budete sdílet osud tohoto bezbožného “města” nebo vyslyšíte Boží volání a vyjdete z něj, dokud je čas?

Zdroj: Neuvěřitelná odhalení

5/5 - (1 hlas)



Podobné příspěvky z kategorie: Články

Jan Amos Komenský a jeho služba Bohu

Katedrála, chrám, kostel

Nadávky a lehkomyslnost křesťana

Vyhánění démonů (exorcismus)

Falešné kazatele

Pekarová Adamová – Zítra bude Sněmovna projednávat zákon „Manželství pro všechny“.

Víra projevená skutkami

Slabý křesťan

Učení o vytržení církve před dobou soužení je lež

Co říká Bible o rozvodu a druhém manželství?

Kategorie

Archiv

Kdo je online

Žádní uživatelé momentálně nejsou online

Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
a to z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam.
Sprosté urážky, slovní napadení, nebo nebiblické bludy budou vymazány.

Odebírat
Upozornit mě
guest
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments