Ježíš Kristus


Křesťanské stránky a sociální síť

X





Neznáte heslo?
Profil ▾
Ježíš Kristus

Tyto stránky běží již 10 let (od roku: 2012).

Nejsme žádná náboženská organizace. Nejsme Adventisti, nejsme Jehovisti, nejsme Katolici, nejsme Mormoni, nejsme Pravoslavni ani protestanti.
Jsme křesťané milující Boha Otce a Syna Ježíše Krista v Duchu Svatém, Amen.
Klíčová slova:
Přidáno: 01 Červen, 2016

Zobrazeno: 1 514 x

Vy věřící si všechno omluvíte a vysvětlíte, co?

Ano. Je to tak. Všechno se snažíme vysvětlit podle obecného rámce fungování světa, který jsme poznali. Ten však, kdo tuto otázku pokládá, jedná podobně. Každý den filtrujeme veškeré informace a vjemy, podle svého poznání a přesvědčení. Je to, jako bychom měli nasazeny brýle, skrze které pozorujeme svět okolo nás. Někdo má nasazeny brýle ateismu, jiný agnosticismu, někdo třeba křesťanství. Pokud jste pravověrný ateista, na veškeré harmonické prvky a zákony přírody pohlížíte jako na dílo náhody bez hlubšího významu. Jakkoliv na vás svět ze všech stran přímo křičí, že za vší harmonií a dokonalými zákony existuje také “nějaký konstruktér”, musíte všechny tyto výkřiky umlčovat, ignorovat, vytvářet krkolomné vysvětlující teorie a jakékoliv svědectví o nadpřirozenu potírat výroky o bludařství, sugesci apod.

Uveďme si jiný příklad. Jestliže bych přišel a vyhlásil, že jsem byl v Ježíšově jménu zázračně uzdraven z rakoviny, věřící člověk by vzdal Bohu díky, protože věří, že mě Ježíš skutečně uzdravil. Nevěřící lékař by pak tento fakt mohl vyložit třeba tak, že existují dosud neobjevené mechanismy našeho těla, které se z nějakého důvodu aktivovaly a tím rakovinu zastavily a nádory odstranily. Skeptik bude trvat na tom, že se musí jednat o podvod, nebo nějaký druh placeba. Jiný může říct, že předchozí testy byly nesprávné a žádnou rakovinu jsem neměl.

Podobné je to i v praktičtějších příkladech, jako nahlížení na konkrétní události dějin. Vzpomeňme teroristický útok 11. září z USA. Pokud z jakýchkoliv důvodů nevěříte vládě, budete na tuto událost nahlížet, jako na zinscenovaný útok na objednávku vlády USA. Pokud vládě věříte, přijmete jejich oficiální verzi a interpretujete událost jako útok teroristů. Jste-li teroristou, bude pro Vás tato událost hodna oslav a budete třeba i věřit, že se z toho bůh raduje. Pokud budete “fanda” do spiknutí iluminátů či zednářů, pak pro Vás bude mít tato událost možná úplně jiný rozměr. Chápete? Každý hledá důkazní podporu podle vlastního filtru, který Tvoří jeho světonázor. Když budete chtít, tak si jakékoliv důkazy přizpůsobíte své teorii. Ve snaze obhajovat vlastní přesvědčení jsme všichni na stejné lodi. Proto je téměř bezpředmětné tuto otázku dále rozebírat, nebo se o ni hádat. Otázkou by mělo být spíše to, na čem právě svůj životní pohled stavíme a do jaké míry je v souladu s realitou a důkazy. Nevytýkejme si, že se každý díváme skrze brýle, které máme nasazené, ptejme se, které brýle obstojí konfrontaci s realitou. Výše uvedená argumentace se týká křesťanství obecně. Rád bych se však zaměřil ještě na jednu konkrétní problematiku.

Jedna z nejčastějších kritik proti křesťanům v souvislosti s touto otázkou, jsou nevyslyšené modlitby, nebo úspěšnost věřících v normálním životě. Pokud se nám daří, vykládáme si to, jako Boží požehnání. Pokud se nám nedaří, vytváříme mnohá vysvětlení, proč tomu tak je. Skeptik se směje a poukazuje na to, jak se topíme v pasti a nesmyslnosti své víry. Já však tvrdím, že jakkoliv se můžu ve svých pokusech o vysvětlení nesplněné modlitby mýlit (a často se mýlíme!), nemění to nic na tom, jestli Bůh naše modlitby slyší či nikoliv. Bůh nám totiž nezaslíbil, že vyslyší každou naši modlitbu, nebo že se budeme mít jenom dobře. Spousty věcí neznáme a mnohé nevíme. Proto podléhají i naše domněnky častým chybám a omylům. Je to, jako kdybych přišel do garáže, kde bych nenašel své auto. Jak mám tuto skutečnost interpretovat? Podle skeptika bych měl možná říct, že jsem žádné auto nikdy nevlastnil. Já ale vím, že auto vlastním. Včera jsem v něm přijel domů, máme jej zachyceno na rodinných fotografiích a mí známí si na něj také pamatují. Nebude tedy logické hledat jiná vysvětlení? Neznám pravdu, nevím, kde auto je. Je však logické se domnívat, že si jej spíše někdo půjčil, nebo bylo při nejhorším ukradeno. Tak nějak postupujeme i my křesťané, když nám modlitby nefungují, nebo se nám nedaří tak, jak bychom očekávali. Víme, že auto máme, jenom možná někdy nevíme, kde právě je…

Závěrečné shrnutí

Každý člověk, včetně ateisty či agnostika, který věří v jakoukoliv myšlenku či boha, hájí svoji pozici a snaží se realitu “našroubovat” do svého světonázoru. Stejné je to i s námi křesťany. Je tedy nutné zkoumat, který postoj obstojí při hlubším zkoumání a konfrontaci s naší realitou.

Zdroj: proc-krestanstvi.cz

Vy věřící si všechno omluvíte a vysvětlíte, co?
4 (80%) 4 hlas[y]





Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
(z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam).
Sprosté urážky a slovní napadení budou však vymazány.

Diskuze k tomuto příspěvku.

5 Komentáře na "Vy věřící si všechno omluvíte a vysvětlíte, co?"


Návštěvník
Zora Martinelli
5 roky 7 měsíce zpátky

Já jsem to pochopila tak, když to přeložím do slov z Bible – toho ducha pravdy – to je ta vnitřní navigace, co nám ukazuje, jak se máme zachovávat vůči okolí – promítá se nám do života, nebo přistrkává na tu úzkou cestu – mě osobně tam jakožto totálnímu ateistovi chybělo akorát téma házení perel sviním – v tom bych vyhrála olympiádu a v momentě, kdy jsem řekla dost, zavřela vrata – pochopila, že to dělat nemám (mockrát přetekl hrnec) a položila svoje živobytí na tvrdo, bez ohledu na to, že zítra skončím třeba pod mostem – prostě jsem s tím přestala a bylo to ze začátku dost těžký, tak se začaly dít neskutečný věci, díky kterým se mi ukázal. Ten první proces (po třech měsících telepatické výuky + dodávání životní síly od toho prvního objetí Kristem)skončil právě tím ” v onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mě a já ve Vás… jenže mě se to nestalo v jeden den:-) a když se mi Kristus ztratil ve svém Otci (ukázal mi, kde je taky můj skutečný domov a jak mě miluje) – prostě je od té doby ani nerozeznám, tak to je to, co ke mě teď promlouvá – ukazuje mi cestu ještě dál. V Bibli je to ta pasáž “Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat, přijdeme k němu a učiníme si u něj svůj příbytek”. On ten příbytek není jenom tak, že budu milovat a čučet do zdi, on je takovej pracovní… no teď jsem se do toho opřela a strašně se to zesílilo. Nevím jestli jsem to napsala srozumitelně, to se musí zažít, ale úplně mě děsí, jak každá věta v té Bibli sedí. Jsem asi divná, co?

Návštěvník
Zora Martinelli
5 roky 7 měsíce zpátky

Moc ti děkuji za tento příspěvek, už vím, proč mě sem moje vnitřní navigace poslala.

“lidé myslí jen na sebe”

… asi bych s tím měla začít :-). Měla jsem s tím trošku jiným způsobem začít, ale to ostatní kolem mě bylo důležitější. Když ke mě ten všudypřítomný promlouvá, tak musí člověk holt dělat i to, co by nikdy neudělal. Třeba zapracovat na sobě jiným způsobem, než je obvyklé. Čeká mě šichta. Takže si děti úplně obyčejně užívejte, dokud to jde, protože pak už to nejde vrátit zpátky.

RD teda osobě nemám přikázání, mám s sobě jistotu, co a zároveň kdo, je pro mě v životě nejdůležitější. Nikdo mi nic nepřikazuje, jdu tam, kam mě to uvnitř táhne. Moc dobře vím, kde jsem doma a v mým baráku to opravdu není:-).

Profile photo of
Návštěvník
5 roky 7 měsíce zpátky

Vsudepritomného myslíš koho ? Svatého ducha ?

Návštěvník
RD
5 roky 7 měsíce zpátky

S modlitbama je to podle me tak, ze lide mysli jen na sebe, maximalne na svou rodinu. Coz je tak trochu egoisticke vzhledem k nejvetsim dvoum prikazanim.

Návštěvník
Zora Martinelli
5 roky 7 měsíce zpátky

Ono kdo skutečně naslouchá životu, ale skutečně – neleží jen v textech, nebo vůbec neleží v textech, tak k tomu život promlouvá (Bůh) a když naslouchá a dobře interpretuje, tak se časem dostane do bodu, kdy pocítí Boží ochranu a začne se mu strašně dařit. Křesťanství a jiné vytváří v lidech skoro vždycky v lidech strach, říká, která interpretace je správná, ale Kristus říká, aby lidé strach neměli a člověk pochopí skutečnou realitu jen do výše svého chápání, proto je nesmysl kohokoliv soudit, nebo něco od někoho přebírat. Nikdy jsme se nevyskytovali v mysli toho druhého a neznáme skutečnou příčinu jeho konání. To ví jenom ten, který zná každou naši myšlenku a ten jediný to soudí. Je třeba zahodit všechny iluze, názory a přesvědčení, i to, co nás učili – úplně se otevřít. A když budeme tlouct na zavřený dveře skutečně otevření, tak Bůh se otevře nám, do té míry, kterou sami sneseme.