Zkoušel jsem na internetu vyhledat článek na toto téma, které by vycházelo z Bible. Narazil jsem na jeden článek, kde jde spíše o evolucí, než o kreacionismu. Pokud víme, tak evoluce nemůže jít ruku v ruce s kreacionismem. Protože Bible říká „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Jednoho bude nenávidět a druhého mít v lásce, nebo jednomu dávat přednost a druhého zanedbávat. “ Matouš 6/24. Proto nemůžeme říct že je pravda jak kreacionismus (Bohem stvořený svět), tak i evoluce (miliardy let samovzniku). Pojďme ale zpátky k tématu. Proč vlastně Bůh stvořil tolik hvězd a galaxie? Bibli nelze vykládat jinak, než jenom Bibli, proto aby i ten náš výklad a pochopení bylo Biblické, je třeba se vycházet z učení Bible, nikoliv z učení světa. Lidské měřítky nemůžeme srovnávat s Božími měřítky, proto nemůžeme vesmír změřit dle lidských technologických vymoženosti a vědy. Vězte, že i kdyby se lidstvo dostalo na tu nejvyšší úroveň technologie, tak nebude nikdy schopen spočítat počet hvězd na nebi, protože to řekl samotný Bůh, že je nikdo nedokáže spočítat.
Pojďme se podívat na Biblické verše, kde je zaměřeno na hvězdy, jako takové. Bible začíná knihou Genesis, kde Bůh začínal se stvořením. Píše se tam o hvězdách v následujícím verši:

Genesis 1/14
I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let. Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak.
Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.
Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí, aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré.

K tomuto verši se později vrátíme. Zde jsme se dozvěděli, že naše planeta Země a naše Slunce je vlastně starší než celý zbytek stvořeného vesmíru (zbytek hvězd) a hned si to vysvětlíme proč tomu tak je.

Samotný Bůh Nejvyšší promluvil k Abrahámovi s těmito slovy:

Genesis 15/5:
Vyvedl ho ven a pravil: „Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat.“ A dodal: „Tak tomu bude s tvým potomstvem.“

Zde Bůh naznačuje, že veškeré lidské pokolení bude v součtu stejné, jako počet hvězd na nebi. Další Biblické verše to potvrzují:

Genesis 22/17:
… a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu.

Genesis 26/4:
Tvé potomstvo rozmnožím jako nebeské hvězdy;

Deuteronomium 10/22:
Tvoji otcové sestoupili do Egypta v počtu sedmdesáti duší, ale nyní tě Hospodin, tvůj Bůh, učinil tak početným jako nebeské hvězdy.

1. Paralipomenon 27/23:
David ani nepořizoval součet od dvacetiletých níže, neboť Hospodin řekl, že Izraele rozmnoží jako nebeské hvězdy.

Nehemjáš 9/23:
Rozmnožil jsi jejich syny jako hvězdy nebeské

Z těchto verši Bible potvrzuje, že počet lidského pokolení (ze všech dob a míst) se rovná počtu hvězd na nebesích. Že to nikdo nedokáže sečíst, protože jich bude jako „písku v moří“. Nyní se ale vraťme na původní stvoření, kde Bůh stvořil vesmír:

Genesis 1/14
I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let.“

V tomto verši Bůh učinil čas, který vzniklo skrze počítání dnů a let (den a noci – otáčení planety kolem své osy a kolem Slunce). Takto Bůh umožnil lidem, aby mohli vypočítat čas: „Budou na znamení časů, dnů a let.“

Dále tento verš pokračuje:

Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak.
Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci;

Proč Bůh učinil čas, když bylo vše nesmrtelné a věčné? Protože věděl již předem, že lidstvo je náchylný upadnout do pokušení (první svedení lidí: Adam s Evou). Bůh věděl předem o celou naší historii i o dnů konci světa. Protože v Bibli je psáno, že o nás Bůh ví dříve, než se narodíme, než jsme počati v lůně naši matky. Některé lidi jsou zapsaní v Boží knize života, jiní zase: „jejichž jména nejsou od stvoření světa zapsána v knize života, v knize toho zabitého Beránka.“ (Zjevení 13/8)

Proto Ježíš rozděluje lidstvo se slovy: „Pokolení hadí“ a jiní „Boží pokolení, Boží ovce“ Viz verš: „Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.“ (Jan 10/28).

Proto Bůh učinil určitý čas s určitým počtem lidstva a to ve srovnáním:

„učinil i hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou klenbu“

A až se dovrší tento počet lidstva, jako jsou hvězdy na nebesích, dovrší se i čas, kterou Bůh ustanovil. Tedy Bůh vypne zdroje časů, pomocí kterých čas počítáme:

Matouš 24/29:
Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář

Zjevení 6/12:
A hle, když rozlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl

Proto Bůh učinil hvězdy, jako počet lidstva a ustanovil nad nimi čas, kterou počítáme skrze otáčení Země kolem Slunce. Vše umístil na nebesa, abychom to měli jako znamení časů dnů a let a jako jsou nespočet množství hvězd na nebesích, takový počet bude mít i lidské pokolení.

Když už jsme se dozvěděli o počtu hvězd na nebi, že je to srovnatelné s počtem lidstva zde na Zemi. Bible dále naznačuje, že každý z nás bude jako hvězda na nebesích. Někteří budou svítit hodně „Vy jste světlo světa“ někteří budou svítit méně:

1. Korintským 15/41:
Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září.

Filipským 2/15:
abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět a jiné budou chodit ve tmě (planety)

– vidí světlo, slyší světlo, ale nic nechápou

„A plní se na nich proroctví Izaiášovo: ‚Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže neuvidí očima a ušima neuslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se – a já je neuzdravím.‘ „ (Matouš 13/14)

To největší světlo (větší, než hvězda) je Boží světlo, jak je o tom psáno v Bibli „Bůh je to světlo a není v něm žádné tmy“ (Jan 1/5). Když Ježíš přišel na Zem, tak o něm Bible říká, že se vzejde z Davidovi hvězdy ai tři velmoži následovali hvězdu, která je přivedla až do Betléma. Ježíš je též v Bibli popsán, jako světlo mezi lidí, kteří chodí ve tmě.

Bible dále pokračuje, že my jsme světlo světa a jsme tedy porovnání s nebeskými hvězdami:

Soudců 5/20:
Z nebes bojovaly hvězdy, bojovaly ze svých drah se Síserou.

Jób 9/7:
Slunci rozkáže – a nesmí vzejít, zapečeťuje i hvězdy (Boží pečeť na Božích lidech – „Neškoďte zemi ani moři ani stromům, dokud neoznačíme služebníky našeho Boha na jejich čelech!“ Zjevení 7/3)

Jób 25/5:
Jestliže ani měsíc nesvítí jasně, nejsou-li ani hvězdy čisté před jeho zrakem
Žalmy 148/3:
Chvalte ho, slunce s měsícem, chvalte ho, všechny jasné hvězdy.

Daniel 12/3:
Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy.

V listě Judy se dočteme, že mezi zářícími hvězdami najdeme také bludné hvězdy, co se za hvězdu budou vydávat (jak o tom říká i Ježíš Kristus) a tak svedou mnohé:

List Judův 1/13:
divoké vlny mořské, vyvrhující své vlastní hanebnosti, bludné hvězdy, jimž navěky je připravena nejčernější tma.

O ďáblu satanovi Bible říká:

Izajáš 14/12:
Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů!
A v srdci sis říkal: „Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu.
Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit.“
Teď jsi svržen do podsvětí, do nejhlubší jámy!
Kdo tě uvidí, budou se dívat a divit: „To je ten muž, který zneklidňoval zemi a otřásal královstvími?
Svět měnil v poušť, bořil jeho města, vězně nikdy nepropouštěl domů.“
Všichni králové pronárodů, všichni leží slavně ve svých hrobkách, ale tebe pohodili mimo hrob jak ohavný výhonek; jsi jako šatem přikryt zavražděnými, porubanými mečem, svrženými do kamenité jámy, jsi jak pošlapaná mršina, nebudeš připojen k nim v hrobě. Vždyť jsi ničil vlastní zemi, vlastní lid jsi vraždil.

Až nastane konec světa, Bůh nejenom vypne zdroje času (Slunce a měsíc), Bůh strhne z nebes taky veškeré hvězdy, protože veškeré hvězdy (lidi a jejich počet) má u sebe zapsána v Knize Života:

Zjevení Janovo 6/13:
a nebeské hvězdy začaly padat na zem, jako když fík zmítaný vichrem shazuje své pozdní plody.

A to se stane hned potom, co Bůh uzavře svou Knihu “A nebesa se zavřela, jako když se zavře kniha”.

Možná se ptáte a co černá díra ve vesmíru?

Bible na to říká:

Exodus 17/14:
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Zapiš na památku do knihy a předej Jozuovi, že zcela vymažu zpod nebes památku na Amáleka.“

Deuteronomium 9/14:
Nech mě, já je vyhladím a vymažu jejich jméno pod nebem

Černou díru zde můžeme chápat jako „Boží guma k vymazávání hvězd a planet“ – určité množství lidí.

Exodus 32/31:
Mojžíš se tedy vrátil k Hospodinu a řekl: „Ach, tento lid se dopustil velikého hříchu, udělali si zlatého boha. Můžeš jim ten hřích ještě odpustit? Ne-li, vymaž mě ze své knihy, kterou píšeš!“
Ale Hospodin Mojžíšovi odpověděl: „Vymažu ze své knihy toho, kdo proti mně zhřešil.

Možná se ptáte, a co meteoroidy, asteroidy a komety?

Tato vesmírná tělesa jak jistě víme, nemají žádný zakulacený, nebo rovnoměrný tvar, letí různými směry s jediným cílem – zasáhnout a ničit. Tyto síly můžeme srovnávat se silami démonů, kteří nemají žádný řád a jejích cílem je to stejné – zasáhnout a ničit. Vězte že tato tělesa ve vesmíru zasahují jen mrtvé planety? O kterých tu byla již řeč výše… ale jakmile se přibližují ke hvězdě, která svítí, tak hvězda ji pohltí („a světlo ji pohltilo a tma ji nepřemohla“)

Viz ukázka meteoroidu z verše Bible:

Zjevení 8/10:
Zatroubil třetí anděl, a zřítila se z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň, padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se změnila v pelyněk a množství lidí umřelo z těch vod, protože byly otráveny.

Zajímavé na tom taky je, že některé nalezené meteoridy nesou ďábelské názvy.

Další otázkou je: A co měsíce obíhající se kolem ostatních planet?

Jak už jsme se zmínili o planetách výše, tak jako každá planeta mívá většinou svého měsíce, stejně i každý člověk je hlídán Božím andělem. A jako je planeta samo od sebe mrtvá (nevydává září jako hvězda) tak i jeho měsíc, který obíhá kolem něho, je mrtvá (nevydává září).

Věřím, že je to správné chápání hvězd a to dle Bible a doufám, že tomu též porozumíte.