slíbil jsem vám pokračování článku „Proč být Kristův přítel“. Pokračování je již hotové, avšak zjistil jsem, že vám milovaní bratři musím nejdříve napsat článek o Božím jménu.
Zrovna dnes večer (4.2.16), když se o tom rozhoduji, čtu vaši diskuzi k článku „Proč lidé často porušují desatero přikázání?“
Nejen, že se nestačím divit, proč stále dokola řešíte Zákon, který nejsme ani jeden schopen dodržet a všichni do jednoho hřešíme každý den v celém jeho rozsahu. Apoštol Pavel vás proto nazývá „bláznivými Galaťany“... Ale je tu něco, co mne udivuje více. Říkám si:
„Bože můj, řešíte tu desatero a Bohu říkáte Hospodin?“ Dohadujete důležitosti jednotlivých zákonů, ale Otci říkáte Hospodin? Nejste jeho děti? Jak mu můžete říkat Bohu Hospodin a znevažovat tak jeho jméno? A tím porušovat opět vámi tak oblíbený Zákon?
„Nezneužiješ jména svého Boha. Bůh nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.“
Proboha! Je to váš hospodář a nebo Otec? Bůh má jméno, které mimo jiné znamená, "působí, aby se stalo" - působí vše k tomu, aby jeho děti byli v radosti a naplnění. (Jan 16:24) Dal za nás svého syna, abychom opět mohli být jeho dětmi a vy mu stále říkáte hospodář! Proč neustále lpíte na tradicích a dodržujete dokonce tu nejhorší tradici té babylonské církve a nenazýváte ho jménem?
Jak by vám bylo, kdyby vás vaše děti oslovovali místo "tatínku" třeba pane hospodský, pane hospodáři, nevlastní cizí pane? Jak by to na vás působilo? Hrozně!
Bůh touží být vaším milovaným otcem, ne hospodským!
Neříká snad Kristus: „budete se modlit takto: Otče náš…“? Učil by něco co je lež? Ne! Jasně vám dal najevo, že jste Boží děti!
Máte stále námitky proti používání Božího jména? Tak proč sami pisatelé starého zákona používali Boží jméno JHVH, Jahve, ale vy jste ho nahradili Hospodinem? Pohanským bohem? Pohanským hvězdným Poutníkem, Ódinem, tedy Bálem?!
Nevíte jak se Boží jméno správě vyslovuje? A to je důvod proč Boží jméno nepoužívat?
A jak víte, jak správě znělo Kristovo jméno? Nevíte! Pravděpodobně to bylo Javašua, Jehošua (doslova tedy: „syn Jahvův“) a přesto mu říkáte Chesú, Jesus, nebo počeštěnou verzí Ježíš.
Stejné je to s Božím jménem. Není vám zatím dáno pochopit, jak Boží jméno zní v původní řeči lidstva, ale přesto je mnohonásobně lepší nazývat Otce, alespoň počeštěnou jeho jména.
Tak tedy: Bůh Abrahámův, Izákův, Jákobův a Kristův a můj otec se jmenuje Jahve! Pokud vám je zatěžko to pochopit, říkejte mu alespoň Otče...
*Další varianty jména jsou: Jah, Java, Jehova, Elahin. Eli... viz. třeba zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%BE%C3%AD_jm%C3%A9na_v_judaismu
Stále řešíte zákony a nemáte otce?
Proč? Chcete se líbit sami sobě?
Chcete obstát před zákonem? Učinili jste Zákon vyšší a mocnější než je Otcova milost? Učinili jste Zákon mocnější než je Kristova oběť?
Věříte v Zákon?
Nebuďte modláři, buďte jeho děti! Neděste se!
Nejste jeho děti! Vstaňte a uvěřte, že Bůh je váš vlastní otec! O cokoliv ho požádáte, tak způsobí, aby se vám stalo. Protože to je jeho Jméno, jeho slib a jeho touha.
Touha po tom, aby se Jeho děti, měli dobře - vždyť je to touha každého i hříšného otce.
Nejsem Svědek Jehovův! Nikdy jsem jím ani nebyl.
Avšak to, že oni Boží jméno používají, nesmí bránit ostatním křesťanům používat ho také. Svědkové Jehovovi nemají patent na používání Božího jména! Ten patent mají Boží děti!
Neděste se proto Božího jména, protože děti se jména svého otce nebojí, oni ho totiž hrdě nosí také.
Ano, až dojdete k tomu poznání, nebudete se bát vyznat jako Kristus: „Já jsem“. Ano, jsem Boží syn!
Každý z vás může být Božím synem, to z nás učinil Kristus... ale o tom až ve slíbeném dalším článku...
Milan H.
Milan Hu. (Save)
Ahoj Vahane, moc Ti děkuju za uveřejňování "mých" článků. Bůh o svém jménu často v písmu říká, že má být chváleno, ctěno, svěceno, používáno a že je to Jméno nejvyšší hodnoty a vážnosti. Kdejaký sradlavý člověk je vážený a má ctěné jméno, na které je hrdý. Tak třeba já pracuji dlouhá léta u firmy, která patří do skupiny "SWAROVSKI". To bys měl vidět jak si na svém jménu potrpí! Běda někomu, kdo by ho zneužil! Takových "ctěných" lidských jmen je mraky. Opravdu si myslíš, že se nejvyššímu Bohu můžeme vysmívat a přes všechny jeho připomínky, zásady a příkazy mu máme říkat jménem, které si nevybral a ani jeho jménem není?! HOSPODIN NENÍ BOŽÍ JMÉNO! Je to maximálně jen titul. S největší pravděpodobností, ale vychází z názvu pohanského falešného boha - poutníka! To jen katolická církev, jak měla a má ve zvyku mísit falešné velkobabylonské nauky s pravými, toto jméno falešného boha použila pro usnadnění "christianizace" zdejšího lidu. Nebo říkáme snad Ježíšovi jen: Pane, Kriste, králi, ale jeho jméno nevyslovujeme? Ne, jsme štastni za jeho jméno, které zdědil po Otci, a které také jméno Otce obsahuje (Javašua = Syn Jahvův).
Vahan Hambardzumjan
Milan: Ahoj, nejsem si jist, jestli jsem předtím někde zveřejňoval svůj názor nad tím, že Hospodin je Boží jméno. Nyní však vím, že Hospodin je v překladu "Pán". Takže Hospodin Bůh by bylo v překladu: Pán Bůh. Neříkám, že Hospodin je Boží jméno a pokud jsem to předtím říkal, tak jsem neznal pravou podstatu a význam slova "Hospodin". Tak jako tak, Hospodin Boha neuráží (z mého hlediska), neboť se jedná o titul Boží - Pán Bůh. Co se týče samotného jména Boží "JHWH" to je na delší dohadování.
Milan H. (Save)
Ahoj, abychom se mohli dohadovat o Božím jménu museli bychom znát jazyk, ve kterém ho Bůh vyslovil. Víme naprosto jistě, že to nebyla hebrejština! Tento jazyk vznikl dávno po zmatení jazyků pravděpodobně z daleko strarší Aramejštiny. Pokud chcete biblické potvrzení, tak si přřečtěte verše o tom, jak Bůh říká Mojžíši, že "ohledně svého jména (významu jména) se nedal poznat ani Abrahámovi, Izákovi, Jákobovi, ale teprve daleko později právě Mojžíšovi. To jasně znamená, že ani Abraham, který, jak je z písma jasně patrné, Boží jméno znal, nechápal význam Božího jména, Jednoduše proto, že nebylo součástí jeho jazyka, jeho slovní zásoby. Tak jako když obyvatelům české kotliny řeknete Jahve - prostě nic jim to neříká. Proto Jahve přistupuje k Mojžíšovi a říká: Jsem Jahve, a znamená to jsem, který jsem, prokáži se být. V jedné prastaré řeči má Boží jméne přesně tento význam, Znamená, Jsem, Budu, prokáži se být, stanu se. Dokonce i naprosto jednoduchým skloňováním tohoto slova v této svaté řeči, získáte další varianty Božího jména, které jsou v písmu velmi často používané, a o kterých nemáte ani to nejmenší tušení. Tuto řeč dokonce použil Kristus v poslední větě kterou zde na zemi řekl. Ta nepatřila nikomu jinému než Otci, proto ji nikdo další nemusel rozumět. Ani, učedníci, křeří stáli opodál ani jeho vlastní matka. Význam té věty nepochopili ani později, když už s ní byli srozuměni a tak ji ani nepřeložili a v písmu zůstale nepřeložená jen s pokusem naroubovat jí na slova krále Davida. Pozdější překladatelé ji také nedokázali přeložit. Přeložit ji dokáží, a naprosto jednoduše, jen ti, kteří dodnes touto řečí hovoří, ale těm nikdo něvěří, protože jsou poslední z posledních a samotným Bohem rozptýlení do celého světa. Jejich sláva, bude zjevena až na konci časů. Vůbec celé písmo obsahuje mnoho jejich slov. Dokocne je jeden, který bude stát po pravici Krista, a z jejich lidu, jak říká samo písmo, ale o tom vice v připravovaném článku o dvou svědcích. I Kristovo jméno v této řeči zní "Javašua" tedy doslova v překladu syn Jahvův, syn Boží. Podle znalců je to jedna z variant, toho, jak ve skutečnosti Kristovo jméno znělo. "A bude nazván: syn Boží"! Hebrejsky by to bylo nesmyslně: ben Jahve, ale v této řeči je to přesné: Javašua, Jahvašua, Jahvaša. Nepřete se o Boží jméno, nepatří vám abyste plně chápali jeho význam. Buďte štastní, že ho znáte a s radováním v srdci ho použivejte. Proto jsem napsal tento článek. Ne pro falešného boha hospodina, ale pro Jahve, našeho Otce.
Vahan Hambardzumjan
Milan H. (Save): "Ne pro falešného boha hospodina, ale pro Jahve, našeho Otce." Hospodin není falešný překlad o Bohu, když to vygoogluješ, zjistíš, že "Hospodin" v překladu znamená "Pane", takže když je v Bibli uvedeno "Hospodin Bůh" není na tom nic špatného, překladu by to znělo "Pán Bůh".
JAREKzRybenu
V článku mi chybí prostá znalost toho, co slovo HOSPODIN znamená - ve staroslověnštině a v slovanských jazycích vůbec, znamená "hospodin" jednoduše a prostě "pán". Tedy žádný "hospodský" nebo "hospodář". V řadě slovanských jazyků má tento prostý význam dodnes - "gaspadín = pán". Z češtiny se sice běžné použití slova "hospodin" vytratilo, nicméně zůstalo v používání pro Boha křesťanů - což je určitá výhoda, protože když se řekne "Hospodin", nikdo si nemyslí, že se jedná o jakéhokoli pána, ale o Boha křesťanů. Když tedy v češtině řeknu "Hospodine", znamená to totéž, jako říct "Pane". Z neznalosti tohoto prostého faktu pak vznikají bludné nauky o tom, že "Hospodin" je jakási přezdívka místo Božího jména JHVH používaného ve Staré Smlouvě (nepřesně Starém Zákoně). Stejně tak je zcestné tvrdit, že Bohu Otci/Tatínkovi v nebesích/ vadí oslovení "Pane" - to by Mu musela vadit i modlitba ve Skutcích 4:24-30, kde se ve verši 29 oslovení "Pane" (řecky: κυριε - kyrie) vyskytuje. Co se týká používání Jména JHVH - je dobré položit si otázku, proč jej pisatelé Nové Smlouvy (nepřesně Nového Zákona) nepoužívali ;0)
Vahan Hambardzumjan
JAREKzRybenu: Já si myslím, že jméno JHVH není použito proto, protože se jedná o zkrácené věty: "JSEM KTERÝ JSEM" je tedy lepší Boha oslovit "Otče" "Bože, jen jsi na nebesích" nebo "Pane" než Boha nazývat písmenky "JHVH" Bůh je dokonalá nejvyšší bytost, jak může obyčejný člověk (ještě k tomu hříšný) znát opravdové Jméno toho Nejvyššího a zůstat na živu? Vždyť samotný Bůh říká: "Nemůžeš spatřit mou tvář, neboť člověk mě nesmí spatřit, má-li zůstat naživu." (Exodus 33:21) jak by tedy mohl člověk oslovit Boha stvořitele jeho Pravým Jménem? Když jen samotný pohled na tu obrovskou moc a sílu je pro hříšného člověka a smrtelníka nesnesitelné? Kdyby si to Bůh přál, aby Ho lidé oslovovali Jménem (jak to tvrdí Jehovisté), řekl by lidem: moje jméno je...ale neřekl, odpověděl Mojžišovi "JSEM" nic víc nic miň.
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Vahane Hambardzumjane, správně jsi poukázal na to, že Boží jméno netvoří nějaká zkratka ze slov uvedených ve 2M 3:14. Bůh neřekl, že ta slova jsou jeho 'zakódovaným' jménem nebo jeho výkladem. A přesto bývají v překladech biblí pro zdůraznění vysázena kapitálkami. Text je nesprávně překládán a chápán, když není brán ohled na kontext. A pak ještě poslouží jako základ 'teologie' postavené na neodůvodněném filosofickém používání běžného slova 'jsem', kterým by měl Boží syn označovat sebe jako Boha. Pak se ovšem 'teologům - christologům' nehodí jiný možný překlad hebrejského slova 'ehëjé' a sice 'budu', tak se o něm zpravidla nezmiňují. Nelze vyzdvihnout verš 14. a opominout verš 15. Bůh ústy svého posla promlouvá z hořícího keře k Móšému: Takto řekneš synům Jisráéle: Jëhóah, Bůh otců vašich, Bůh Aḇráhámův, Bůh Jiṣchákův a Bůh Jaakóḇův, poslal mne k vám. To je jméno mé na věčnost a to je připomínka má z pokolení do pokolení. *** Bůh jednoznačně sděluje synům Jisráéle své jméno a říká k čemu má sloužit a na tom se nikdy nic nezmění. A řekl to i nám, lidem z národů, protože i když nejsme synové Jisráéle zevně, podle těla, můžeme jimi být uvnitř, máme-li vnímavé věřící srdce (Řím 2:28-29; Řím 3:29-30). Náš jediný pravý Bůh není anonymní, to co činí, činí svým jménem. Rozhodně po nás nechce, abychom jeho jméno v pověrečné bázni skrývali a nahrazovali různými 'zbožnými' tituly podle lidské 'moudrosti'. Je to právě naopak. Jeho jméno je hodno veřejné chály a připomínání v každé době. (Více v článku 'To je mé jméno na věčnost' na 'whitepaper.bluefile.cz')
Vahan Hambardzumjan
Zdeněk Staněk: nejsi ty Jehovista? :) "Buď posvěceno jméno tvé" výklad je z verše Evangelia Jana 17/6: Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. (říká Ježíš svému Otci) a dál to pokračuje ve verši 17/11: Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; (říká Ježíš) Což závěrem je: "Buď posvěceno jméno tvé" = "Buď posvěceno jméno tvé v Kristu Ježíši" Ježíš Kristus vyjadřuje jméno svého Otce. Stejně když populární hvězda má nějaké to jméno (slávu), tak je to myšleno, že Ježíš udělal jméno svému Otci - oslavil svého Otce v Synovým jménu. "Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je v tvém jménu, které jsi mi dal"
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Vahane Hambardzumjane, správně mi připomínáš Mat 6:9 a J 17:6. Jëhóšua Christos nás učí o Božím jménu, že je hodné posvěcování v našich modlitbách a že Boží jméno zjevil lidem, které mu jeho Otec dal. Navíc sis povšiml, že Jëhóšua řekl, že mu Otec dal své jméno (J 17:11). Ano, jeho Otec určil jak se má jmenovat a co bude jeho jméno znamenat (Mat 1:21). Jëhóšua znamená Jëhóah (je) záchrana. Otcovo jméno tedy také zaznívá ve jménu Syna. (Více v článku 'Své jméno jsi mi dal' na 'whitepaper.bluefile.cz') Jëhóšua je naprosto mimořádné jméno. Každý věřící Žid v prvním století mohl znát toto jméno a vědět, že toto jméno dal Móšé Hóšéovi synu Núnovu (4M 13:16) a každý mohl vědět co znamená. Dnes je tato znalost skryta za zkomolenými tvary Jozue (Joshua) a Ježíš (Jesus). Jëhóšua, Christos, je člověk, který dostal od Boha jméno nad každé jméno (Fil 2:9-11) a pro lidi není jiného jména v němž by měli být zachráněni (Sk 4:11-12). Ale kvůli tomu Jëhóšua není žádná 'superstar', je to pokorný člověk, který se chová přiměřeně, právě podle pověření, které má od svého Otce. Je to tedy s oslavením jména naopak než píšeš, povšimni si jak Jëhóšua mluvil, i když mu bylo těžko a co se pak stalo (J 12:27-28): Nyní je duše má znepokojena a co řeknu? Otče, vysvoboď mne z této hodiny? Ale proto jsem přišel k hodině této. Otče, oslav jméno své! Tedy přišel hlas z nebe: I oslavil jsem! A ještě oslavím!
Vahan Hambardzumjan
Zdeněk Staněk: Pokud se bavíme o jménu Ježíše (Jëhóšua jak ty píšeš) tak je zřejmě že v tom bude i jméno Otce, jak i ty sám uznáváš dle tvého komentáře. Ale co se osobnosti Ježíše Krista týče, nebyl (není) to jen obyčejný člověk, je to Bůh převtělený do Syna. Tudíž Bůh v lidské podobě z masa a kosti, abychom tak směli spatřit Boha Otce v lidské podobě a to v Synu. "Vycházím z Otce, já a Otec jsme jedno, kdo viděl mě, viděl Otce, Otec je ve mne a já v Otci", takže Ježíš má sice lidskou podobu, ale není to obyčejný člověk, to učí Jehovisté. Má veškerou Božskou autoritu od Otce. Pokud by byl pouhým člověkem (jak to učí Jehovisté), tak potom jeho oběť by nebyla dostačující pro veškeré hříchy světa.
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Vahane Hambardzumjane, nesouhlasím s tvým názorem, že Ježíš Kristus je Bůh Otec vtělený do Syna. Takové učení není v Písmech. Je to nepravá nauka a nic na tom nezmění ani to, jak může být důmyslná a ani to, že je stará skoro dva tisíce let a je vyznávána ve většině denominací více než dvěma miliardami lidí. Bůh v lidské podobě je běžný například v hinduismu. Ale Jëhóšua Christos není avatár, tak jako Písma nejsou Védy. Sice můžeme mít jakýkoliv názor, zastávat jakoukoliv nauku, ale my sami jsme osobně zodpovědni za to, čemu věříme a ještě více jsme zodpovědni pokud to i učíme. Musíme se dotazovat Písem s prosbami k Bohu, ve jménu Pána, o pomoc svatým duchem, abychom zjistili, zda-li je to pravda. Nikdo jiný nás o tom nemůže ujistit. Musíme být velmi pečliví, abychom jiným nesdělovali jako poznané pravdy to, co Bůh neučí, to Boží syn nedělal (J 7:16-18) [obohu.cz/csp.php?k=J&kap=7&v=16&kv=18]. (Pozn.: Odkazy mezi [] je možné přes schránku zkopírovat do adresního řádku prohlížeče a zobrazit si odpovídající text.) Pokud se skloníme nad Písmy, nesmí být mezi námi a Bohem žádná církev, společnost, sbor, ani jakkoli vysoko postavený hodnostář, ale jen jeden prostředník, člověk Jëhóšua Christos (1Tm 2:5-6) [obohu.cz/csp.php?k=1Tm&kap=2&v=5&kv=6]. (Povšimni si, Pavel učí, že jeden člověk dal výkupné za všechny, nebyl k tomu potřeba vtělený Bůh.) Jakékoliv doktríny, kréda, ortodoxie, jakkoliv moudré nauky musí být pro nás nicotné ve srovnání s Božím slovem vdechnutým do Písem a ve srovnání s vyučováním Bohem poslaného Syna. Ono totiž není možné jinak skutečně poznat Otce ani Syna (Mt 11:25-27) [obohu.cz/csp.php?k=Mt&kap=11&v=25&kv=27]. Je možné oponovat každé nepravé nauce, která učí to, co není v Písmech, co nám Jëhóah Bůh, náš Otec, nesdělil, čemu nás neučil ani Jëhóšua, jeho Syn, kterého Otec pomazal a tím ustanovil naším Učitelem a Pánem, tedy Veleknězem a Králem. Je snadné oponovat, ale to k ničemu nevede, je lepší se ptát a Písmy odpovídat k užitku čtenářů: Jaká je v Písmech pravda o Jëhóšuovi Christu, jak sám o sobě učil, kým že je? Tuto otázku Jëhóšua rozebíral se svými učedníky (Mt 16:13-18) [obohu.cz/csp.php?k=Mt&kap=16&v=13&kv=18]. Syn člověka je Mášíach, Syn živého Boha - Jëhóšua velmi ocenil Petra za odpověď na otázku, za koho ho oni pokládají. Není možné přehlédnout, jak sám o sobě často mluvil - jako o Synu člověka a to s obrovskými pravomocemi od svého Otce (Mt 16:27-28) [obohu.cz/csp.php?k=Mt&kap=16&v=27&kv=28]. Otec nikoho nesoudí, ale Jëhóšua dostal pravomoc konat soud, protože je Syn člověka (J 5:22-32) [obohu.cz/csp.php?k=J&kap=5&v=22&kv=32]. Byl očekáván, nejenom Židy, jako Mášíach zvaný Christos (česky Pomazaný) a sám potvrdil, že jím je (J 4:19-27) [obohu.cz/csp.php?k=J&kap=4&v=19&kv=26]. Štěpán, plný svatého ducha, byl ukamenován za svědectví o Jëhóšuovi, Synu člověka, stojícím po pravici Boží (Sk 7:55-57) [obohu.cz/csp.php?k=Sk&kap=7&v=55&kv=57]. Neviděl jen slávu Boží, ale i Syna člověka stát na vysokém místě. Vztah Boha k Jëhóšuovi tak, jak je v Písmech popisován, zejména jeho láska Otce k Synovi, (J 5:19-21)[obohu.cz/csp.php?k=J&kap=5&v=19&kv=21], by byl nepochopitelný, pokud by Otec a Syn byli tatáž osoba. Taková nauka ničí porozumění a procítění významných částí písma (J 10:14-18)[obohu.cz/csp.php?k=J&kap=10&v=14&kv=18]. Židé Jëhóšuu obvinili, že se dělá Bohem. Je nutné si pozorně prostudovat, co jim odpověděl, abychom se snad nazachovali stejně jako oni. (J 10:30-36) [obohu.cz/csp.php?k=J&kap=10&v=30&kv=36] Jëhóšua poukázal na to, že v Písmech jsou i lidé nazváni bohy, ale on že řekl: "Jsem Boží Syn". Není potřeba žádné učení, že Jëhóšua je ve skutečnosti Bůh, jak ho z toho jeho nepřátelé nařkli, přestože to on o sobě nikdy neřekl. Komu bychom tím dali za pravdu? Přesto tisíciletá historie různorodých křesťanských nauk ukazuje, že se různá společenství opravdu shodla vždy právě na tom, z čeho byl Syn člověka, Jëhóšua Mášíach, nařčen Židy a co o sobě nikdy neřekl. Bylo málo těch, kteří učili jen to, co vyčetli z Písem a je dobře známo, jak byli pronásledováni. Jëhóšua o sobě ve stejné promluvě prohlásil: "Já a Otec jsme jedno." Také řekl: "Otec je ve mně a já v Otci." (J 10:37-39) [obohu.cz/csp.php?k=J&kap=10&v=37&kv=39] Ani z těchto výroků není možné usoudit, že je Boží syn Bohem totožným se svým Otcem, když to ve stejném čase, na stejném místě a stejným lidem, nepotvrdil. Ale je dobře vidět na jaký nedostatek poznání a víry Jëhóšua narážel. Jsou na tom dnešní křesťané lépe, než starověcí Židé? Mohou na tom být o mnoho lépe, pokud mají mysl a srdce otevřená a opravdově přijímají to, co jim Jëhóšua, Boží syn, říká o dokonalé jednotě se svým Otcem, jediným pravým Bohem, o jednotě a lásce, do které jsou zahrnuti i ti kteří věří v Jëhóšuu a poznali, že ho ho poslal Otec. (J 17:17-23) [obohu.cz/csp.php?k=J&kap=17&v=17&kv=23]. Jëhóšua je mimořádný člověk, který se narodil z Boží vůle zapůsobením jeho ducha na židovskou pannu Mirjám (L 1:30-35) [obohu.cz/csp.php?k=L&kap=1&v=30&kv=35]. Tak jako se první člověk, Ádám, stal živou duší působením Božího ducha, tak se člověk Jëhóšua, poslední Ádám, stal duchem oživujícím (1Kor 15:45) [obohu.cz/csp.php?k=1K&kap=15&v=45]. Takové podivuhodné učinil Jëhóah Bůh opatření a oslavil své jméno a jistě ještě oslaví.
Vahan Hambardzumjan
Zdeněk Staněk: 1) já nejsem členem žádné církevní denominace a neučím zde žádné zcestné a nebiblické nauky, od toho mě Bůh a Duch svatý chrání, abych zde odpovídal pouze to, co je shodné s Božím Slovem. 2) Já netvrdím, že Bůh a Ježíš je jedná osoba, jen říkám, že Ježíš (Syn Boží a jediný prostředník mezi člověkem a Bohem Otcem) je jediný prostředník a jediný zachránce člověka. Jsou tu tedy 2 osoby: Bůh Otec a Syn Ježíš, který má veškerou božskou autoritu od samotného Boha Otce. Ježíš to sám říká.(Jan 10/18). A když Ježíš říká, že Otec je v něm a On je v Otci, kdo viděl jeho viděl Otce, to není výmysl ani doktrína, projdi si Evangelium podle Jana, kde samotný Ježíš Kristus tato slova říká. Tudíž že Otec je v něm a působí v něm a skrze něho. 3) Ježíš Kristus se často nazýval Synem člověka a to proč? Logicky protože přišel na svět skrze člověka, jako člověk, proto se nazývá Synem člověka, i když je Synem Boha Nejvyššího. To, že se nazývá Synem člověka, že se skrze tělo přišel na svět, neznamená, že je člověkem, jako my ostatní, neboť v něm přebýval Bůh Otec. " Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky." (Jan 14/10) 4) A o Duchu svatém, jako o další osobě seslané od Boha, jako náš Přímluvce: "Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví." (Jan 15/26) to nechci moc rozebírat, protože to už je nebezpečné téma. 5) Příště se to snaž prosím vzít trošku stručně ty komentáře a bez odkazů :) ne nadarmo je tu vypnuto externí vložené odkazy.
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Vahane Hambardzumjane, omlouvám se, že jsem si nedal dost práce s tím, aby moje komentáře mohly být stručné a přesto v nich nic důležitého nechybělo. Co se týče odkazů, uznávám, že jsem nepoužil nejvhodnější způsob. Chtěl jsem nabídnout čtenáři nějaký pohodlný způsob, jak si připomenout biblický text v popisovaných souvislostech. Vhodně volené biblické citáty jsou tím zdaleka nejlepším, co mohu ve svém textu nabídnout. Na webu čteme vždy nějaký 'hypertext' a myslím, že je škoda nevyužívat ono 'hyper-' a neodkázat na jiný text na místo toho, abychom ho opisovali, v horším případě zkracovali nebo jen parafrázovali. Libor Diviš na své SOB [obohu.cz/bible] nabízí k volnému použivání několik způsobů, jak citovat biblické verše v článcích nebo v diskusích o nich. Přehledný způsob vhodný pro komentáře na tvých stránkách by mohl být alespoň tento: Například, když si o sobě budu zase myslet 'něco velkého', mohu si připonenout slova z Písem (Př 30:2-6). V samostatném okně mám otevřenou stránku SOB a mám tam vybraný překlad Bible, který chci číst. Do vyhledávacího pole v záhlaví stránky zkopíruji odkaz uvedený zde v kulatých závorkách a spustím hledání. No a takto poučen mohu pokračovat v následujícím komentáři. Tentokrát už však 'k věci'.
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Vahane Hambardzumjane, jsem rád, že máš takové názory, jak píšeš v bodech 1) a 2). Nemusíme se tedy vůbec zdržovat falešnými naukami světského křesťanstva. Avšak i nezávislí studenti Písem mohou být naukami církví a náboženských společností nechtěně ovlivněni. Písma totiž překládají lidé s nějakým vyznáním a je patrné, že jejich práce jím bývá ovlivněna. V dalším textu nechť mluví jen Písma. Moje komentáře patří do závorek. J 4:23-26 {Je velmi důležité dobrat se pravdy v otázkách, které jsou zatíženy falešným učením.} J 14:26;1K 2:13 {Máme pomoc, které se nic nevyrovná.} 2Tm 3:16-17 {Celé Písmo je Bohem vdechnuté a pro nás velmi užitečné. Ale opravdu CELÉ Písmo! Zdroj Písem je jeden a všechny výroky Písem musí pro nás platit současně ve všech souvislostech.} Žd 4:12-13 {Boží slovo se nás dotýká na citlivých místech. Pokud si uděláme nějaký úsudek částečně podložený Písmy a zjistí se, že jiná část Písem je s ním v rozporu, chyba není v Písmech, ale v našem úsudku. Výrok vyjmutý z kontextu může být špatně pochopen a chybně vykládán. Písma také nelze 'umlčet' tím, že se vyhneme pravdám, které se nám nehodí.} {!} Kým je Jëhóšua Christos, co je o něm psáno v celých Písmech? Mt 1:23;L 1:30-35;Mt 3:16-17;Jb 1:6 {Jëhóšua byl počat a potvrzen svatým duchem, mocí Nejvyššího a proto je Syn Boží s mimořádným vztahem s Otcem, oproti jiným Božím synům.} L 9:35 {Bůh oznámil, že Jëhóšua je jeho Syn. Máme ho poslouchat.} Mt 9:6;J 10:36;Ž 82:6-7 {Jëhóšua se sám nazýval synem člověka a Božím synem. Jëhóšua se nikdy neprohlásil Bohem nejvyšším, nikdo není oprávněn udělat to za něho. Ale připomněl Písma, že i smrtelní lidé mohou být nazváni bohy, ale vlastně jsou synové Nejvyššího.} J 13:12-15 {Jëhóšua ukázal jakým je Učitelem a Pánem.} 1Tm 2:5-6 {Je jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Christos Jëhóšua.} Sk 2:22-23;Sk 17:31 {Petr a Pavel o Jëhóšuovi mluvili jako o muži. Ovšem ne v každém překladu Písem je slovo 'muž' použito na obou místech (EP, B21, Petrů, Katolický Liturgický).} 1Tm 3:16;1J 4:2-3;2J 1:7 {Jëhóšua se zjevil a přišel v těle.} Fp 2:5-11;Mt 16:27-28 {Jëhóšua Christos je Pán, syn člověka s královskou mocí.} Mt 28:18-20;Mat 1:23 {Tento mocný Pán jistě naplňuje význam svého prorockého jména Immánú Él, jak můžeme 'vidět'.} Žd 4:14-16;J 5:22-32 {Jëhóšua není Nevyšší Bůh, je syn člověka a syn Boha, je člověk jako my, avšak bez hříchu. A právě proto může být soucitným veleknězem, ale také soudcem.} Mt 6:9;Ř 8:11-16 {Jëhóšua nás učí oslovovat Boha: "Otče náš". A Pavel nás učí, že všichni ti, kdo jsou vedeni Božím duchem, jsou Boží synové.} Mt 13:10-17 {Vyučování Jëhóšuy je důmyslné, nutí přemýšlet a zkouší srdce.} J 10:30;J 10:38 {Jëhóšua pronáší výroky, kterou jsou zkratkou hlubokých myšlenek. Když nevěnujeme důkladnou pozornost všemu co Jëhóšua vyučuje, nebudeme jim rozumět. Výroky: "Já a Otec jsme jedno" a "Otec je ve mně a já v Otci", vedly jeho odpůrce k názoru, že ze sebe dělá Boha a chtěli ho ukamenovat. Ty stejné výroky vedou křesťanstvo k nauce, že je stejné podstaty s Bohem a staví ho na roveň Boha Nejvyššího.} J 17:20-23 {A přitom vysvětlení duchovní jednoty a lásky je známé a krásné. A my jsme díky víře v Jëhóšuu Christa součástí těchto vztahů, stejně jako první učedníci.} J 14:8-17;J 14:26;J 15:26-27 {I pro Jëhóšuovy učedníky bylo obtížné porozumět jeho vyučování a výrok: "Kdo viděl mne, viděl Otce", jim musel důkladně vysvětlovat. Slíbil jim pomoc svatého ducha, který je bude dále vyučovat po jeho odchodu.} J 12:44-46 {Jaké svědectví o vztahu Jëhóšuy Christa k jeho Otci podávají jeho duchem svatým vedení následovníci? Jak nám pomáhají podle ducha pravdy porozumět výroku: "Kdo vidí mne, vidí toho, kdo mne poslal"?} Žd 1:3;Ko 1:15-17;2K 4:3-7 {Jëhóšua Christos je přece obrazem Božím. Ale ne všichni to tak 'vidí'.}