Ježíš Kristus

X






Neznáte heslo?
Ježíš Kristus
INFORMACE ↴
Klíčová slova:

Přidáno: 05 února, 2016

Zobrazeno: 27 433 x

Boží jméno

slíbil jsem vám pokračování článku „Proč být Kristův přítel“. Pokračování je již hotové, avšak zjistil jsem, že vám milovaní bratři musím nejdříve napsat článek o Božím jménu.

Zrovna dnes večer (4.2.16), když se o tom rozhoduji, čtu vaši diskuzi k článku „Proč lidé často porušují desatero přikázání?“

Nejen, že se nestačím divit, proč stále dokola řešíte Zákon, který nejsme ani jeden schopen dodržet a všichni do jednoho hřešíme každý den v celém jeho rozsahu. Apoštol Pavel vás proto nazývá „bláznivými Galaťany“… Ale je tu něco, co mne udivuje více. Říkám si:

Bože můj, řešíte tu desatero a Bohu říkáte Hospodin?“ Dohadujete důležitosti jednotlivých zákonů, ale Otci říkáte Hospodin? Nejste jeho děti? Jak mu můžete říkat Bohu Hospodin a znevažovat tak jeho jméno? A tím porušovat opět vámi tak oblíbený Zákon?

„Nezneužiješ jména svého Boha. Bůh nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.“

Proboha! Je to váš hospodář a nebo Otec? Bůh má jméno, které mimo jiné znamená, “působí, aby se stalo” – působí vše k tomu, aby jeho děti byli v radosti a naplnění. (Jan 16:24) Dal za nás svého syna, abychom opět mohli být jeho dětmi a vy mu stále říkáte hospodář! Proč neustále lpíte na tradicích a dodržujete dokonce tu nejhorší tradici té babylonské církve a nenazýváte ho jménem?

Jak by vám bylo, kdyby vás vaše děti oslovovali místo “tatínku” třeba pane hospodský, pane hospodáři, nevlastní cizí pane? Jak by to na vás působilo? Hrozně!

Bůh touží být vaším milovaným otcem, ne hospodským!

Neříká snad Kristus: „budete se modlit takto: Otče náš…“? Učil by něco co je lež? Ne! Jasně vám dal najevo, že jste Boží děti!

Máte stále námitky proti používání Božího jména? Tak proč sami pisatelé starého zákona používali Boží jméno JHVH, Jahve,  ale vy jste ho nahradili Hospodinem? Pohanským bohem? Pohanským hvězdným Poutníkem, Ódinem, tedy Bálem?!

Nevíte jak se Boží jméno správě vyslovuje? A to je důvod proč Boží jméno nepoužívat?

A jak víte, jak správě znělo Kristovo jméno? Nevíte! Pravděpodobně to bylo Javašua, Jehošua (doslova tedy: „syn Jahvův“) a přesto mu říkáte Chesú, Jesus, nebo počeštěnou verzí Ježíš.

Stejné je to s Božím jménem. Není vám zatím dáno pochopit, jak Boží jméno zní v původní řeči lidstva, ale přesto je mnohonásobně lepší nazývat Otce, alespoň počeštěnou jeho jména.

Tak tedy: Bůh Abrahámův, Izákův, Jákobův a Kristův a můj otec se jmenuje Jahve! Pokud vám je zatěžko to pochopit, říkejte mu alespoň Otče…

*Další varianty jména jsou: Jah, Java, Jehova, Elahin. Eli… viz. třeba zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%BE%C3%AD_jm%C3%A9na_v_judaismu

Stále řešíte zákony a nemáte otce?

Proč? Chcete se líbit sami sobě?

Chcete obstát před zákonem? Učinili jste Zákon vyšší a mocnější než je Otcova milost? Učinili jste Zákon mocnější než je Kristova oběť?

Věříte v Zákon?

Nebuďte modláři, buďte jeho děti! Neděste se!

Nejste jeho děti! Vstaňte a uvěřte, že Bůh je váš vlastní otec! O cokoliv ho požádáte, tak způsobí, aby se vám stalo. Protože to je jeho Jméno, jeho slib a jeho touha.

Touha po tom, aby se Jeho děti, měli dobře – vždyť je to touha každého i hříšného otce.

Nejsem Svědek Jehovův! Nikdy jsem jím ani nebyl.

Avšak to, že oni Boží jméno používají, nesmí bránit ostatním křesťanům používat ho také. Svědkové Jehovovi nemají patent na používání Božího jména! Ten patent mají Boží děti!

Neděste se proto Božího jména, protože děti se jména svého otce nebojí, oni ho totiž hrdě nosí také.

Ano, až dojdete k tomu poznání, nebudete se bát vyznat jako Kristus: „Já jsem“. Ano, jsem Boží syn!

Každý z vás může být Božím synem, to z nás učinil Kristus… ale o tom až ve slíbeném dalším článku…

Milan H.

save(Replace this parenthesis with the @ sign)centrum.cz

Boží jméno
3.9 (78%) 10 hlas[y]





Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
(z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam).

Diskuze k tomuto příspěvku.

50 Komentáře na "Boží jméno"


Návštěvník
Milan Hu. (Save)
2 měsíce 3 dni zpátky

Ahoj Vahane,

moc Ti děkuju za uveřejňování “mých” článků.

Bůh o svém jménu často v písmu říká, že má být chváleno, ctěno, svěceno, používáno a že je to Jméno nejvyšší hodnoty a vážnosti. Kdejaký sradlavý člověk je vážený a má ctěné jméno, na které je hrdý. Tak třeba já pracuji dlouhá léta u firmy, která patří do skupiny “SWAROVSKI”. To bys měl vidět jak si na svém jménu potrpí! Běda někomu, kdo by ho zneužil! Takových “ctěných” lidských jmen je mraky. Opravdu si myslíš, že se nejvyššímu Bohu můžeme vysmívat a přes všechny jeho připomínky, zásady a příkazy mu máme říkat jménem, které si nevybral a ani jeho jménem není?! HOSPODIN NENÍ BOŽÍ JMÉNO! Je to maximálně jen titul. S největší pravděpodobností, ale vychází z názvu pohanského falešného boha – poutníka! To jen katolická církev, jak měla a má ve zvyku mísit falešné velkobabylonské nauky s pravými, toto jméno falešného boha použila pro usnadnění “christianizace” zdejšího lidu.
Nebo říkáme snad Ježíšovi jen: Pane, Kriste, králi, ale jeho jméno nevyslovujeme? Ne, jsme štastni za jeho jméno, které zdědil po Otci, a které také jméno Otce obsahuje (Javašua = Syn Jahvův).

Návštěvník
Milan H. (Save)
2 měsíce 8 dni zpátky

Ahoj,
abychom se mohli dohadovat o Božím jménu museli bychom znát jazyk, ve kterém ho Bůh vyslovil.
Víme naprosto jistě, že to nebyla hebrejština! Tento jazyk vznikl dávno po zmatení jazyků pravděpodobně z daleko strarší Aramejštiny. Pokud chcete biblické potvrzení, tak si přřečtěte verše o tom, jak Bůh říká Mojžíši, že “ohledně svého jména (významu jména) se nedal poznat ani Abrahámovi, Izákovi, Jákobovi, ale teprve daleko později právě Mojžíšovi. To jasně znamená, že ani Abraham, který, jak je z písma jasně patrné, Boží jméno znal, nechápal význam Božího jména, Jednoduše proto, že nebylo součástí jeho jazyka, jeho slovní zásoby. Tak jako když obyvatelům české kotliny řeknete Jahve – prostě nic jim to neříká.

Proto Jahve přistupuje k Mojžíšovi a říká: Jsem Jahve, a znamená to jsem, který jsem, prokáži se být.
V jedné prastaré řeči má Boží jméne přesně tento význam, Znamená, Jsem, Budu, prokáži se být, stanu se. Dokonce i naprosto jednoduchým skloňováním tohoto slova v této svaté řeči, získáte další varianty Božího jména, které jsou v písmu velmi často používané, a o kterých nemáte ani to nejmenší tušení.

Tuto řeč dokonce použil Kristus v poslední větě kterou zde na zemi řekl. Ta nepatřila nikomu jinému než Otci, proto ji nikdo další nemusel rozumět. Ani, učedníci, křeří stáli opodál ani jeho vlastní matka. Význam té věty nepochopili ani později, když už s ní byli srozuměni a tak ji ani nepřeložili a v písmu zůstale nepřeložená jen s pokusem naroubovat jí na slova krále Davida. Pozdější překladatelé ji také nedokázali přeložit.
Přeložit ji dokáží, a naprosto jednoduše, jen ti, kteří dodnes touto řečí hovoří, ale těm nikdo něvěří, protože jsou poslední z posledních a samotným Bohem rozptýlení do celého světa. Jejich sláva, bude zjevena až na konci časů. Vůbec celé písmo obsahuje mnoho jejich slov. Dokocne je jeden, který bude stát po pravici Krista, a z jejich lidu, jak říká samo písmo, ale o tom vice v připravovaném článku o dvou svědcích.

I Kristovo jméno v této řeči zní “Javašua” tedy doslova v překladu syn Jahvův, syn Boží. Podle znalců je to jedna z variant, toho, jak ve skutečnosti Kristovo jméno znělo.

“A bude nazván: syn Boží”!

Hebrejsky by to bylo nesmyslně: ben Jahve, ale v této řeči je to přesné: Javašua, Jahvašua, Jahvaša.

Nepřete se o Boží jméno, nepatří vám abyste plně chápali jeho význam. Buďte štastní, že ho znáte a s radováním v srdci ho použivejte. Proto jsem napsal tento článek. Ne pro falešného boha hospodina, ale pro Jahve, našeho Otce.

Profile photo of Zdeněk Staněk
Uživatel
8 měsíce 2 dni zpátky

Pokoj tobě Milane H,
povšiml jsem si tvého zanícení pro Boží jméno a to mi dělá radost i starost.

Miluji jméno svého Boha a Otce a miluji jméno jeho Syna a mého Pána.
Jsou to pro mne nějvětší jména, jaká můžeme znát, protože představují nesmírnou moc, moudrost, spravedlnost a lásku, kterou můžeme pociťovat a poznávat.

Ale která jsou to vlastně jména a jak se mají vyslovit?
Jmenuje se Bůh Adónáj, Elóhím, Jahve, Jehova, Hospodin, Věčný, Panovník, Pán, … ?
Jmenuje se Boží syn Ješua, Jezus, Ježíš, Pán, … ?
Jakto, že si nejsme jisti?

Jakto, že dobře známe a umíme bez pochyb vyslovit jména císařů, králů, prezidentů, senátorů, poslanců, papežů, biskupů … ?
Nebo jména herců, zpěváků, sportovců, spisovatelů, malířů, vědců, vynálezců … ?
Je to snad proto, že to jsou naši bohové, kterých si vážíme, kterým nasloucháme a které oslavujeme? Komu se asi takový stav líbí a jakým záměrům slouží?

Jméno jediného pravého Boha a jméno jeho Syna je už po tisíciletí uloženo v Písmech, ve Starých písmech a v Nových písmech, která máme shromážděna v Bibli. Přesto tato jména zůstávají v pravém znění skryta před každým, kdo je pečlivě nehledá.
Stará písma byla původně psána hebrejsky a aramejsky, Nová písma byla původně psána snad jen řecky a to v době, kdy už dlouho existoval i židovský překlad Starých písem do řečtiny, kterému se říká Septuaginta (označovaný LXX). Písma byla mnohokrát opisována a překládána do dalších jazyků. Spolu s překládáním se také přepisovalo znění jmen a to v mnoha případech nesprávně. Je smutné si uvědomit, že takto utrpělo hlavně Boží jméno a to už v LXX.

Zkrácené Boží jméno “Jáh” je dobře známo, ale přesto je v českých překladech zbytečně přepisováno titulem Hospodin, na těch místech, kde stojí samostatně.
Avšak běžné sousloví “chvalte Jáha”, hebrejsky “halëlú Jáh”, se nesprávně vyslovuje, zpívá a někdy dokonce extaticky povykuje “alelůjá” (obě “h” mají však být znělá a “ë” se vyslovuje “ǝ”, je to znělé šëvá ne “e”).
Řada osobních jmen je složena z nějakého významového slova a jména “Jáh”, mají koncovku “-jáh” nebo “-jáhú”. Tato jména jsou do češtiny přepisována (pod vlivem LXX) s koncovkou “-iáš” nebo “-jáš”.

Plné Boží jméno má známé souhlásky JHVH a má se za to, že samohlásky jsou neznámé, protože jsou zapomenuty. Jak by se něco takového mohlo stát?

Původní texty Starých písem jsou psány jen samohláskami a starověký čtenář věděl, jaké samohlásky má vyslovit. Židé však později zavedli pravidlo, že se plné Boží jméno nesmí vyslovovat, aby snad nebylo použito nevhodně. Ve středověku doplnili do hebrejského (a aramejského) textu značky pro samohlásky, aby se mohla všechna slova vždy správně vyslovit.
Všechna, až na jediné – Boží jméno. K souhláskám JHVH připsali značky pro náhradní slovo, které se má číst namísto plného Božího jména. Náhradní slovo je buď Adónáj (Pán) nebo Elóhím (Bůh) tam, kde by se jinak muselo číst sousloví Adónáj Adónáj.
Na některých dochovaných zlomcích LXX je vidět, že jsou do řeckého textu vkládána starohebrejská písmena JHVH, ale ve většině dochovaných opisů je Boží jméno nahrazeno řeckým slovem Kyrios (Pán). Tato nepravost se v mnoha překladech Písem používá dodnes jen náhradních slov je větší výběr.
Stalo se, že když Móšé vysílal muže prozkoumat zem Kënáan, že změnil jméno Hóšéovi synu Núnovu na jméno Jëhóšua. Je to podivuhodné jméno, protože je složeno z Božího jména a slova záchrana. Je to první jméno člověka uvedené ve Starých písmech, ve kterém na začátku zaznívají dvě ze tří slabik Božího jména. Takových jmen lze ve Starých písmech najít ještě dvacet.

Jméno Jëhóšua je přepisováno v LXX do řečtiny jako Iésús. Je to stejné jméno jako první jméno člověka uvedené v prvním verši řeckého textu první kniny Nových písem.
Toto jméno je v českých překladech obvykle přepisováno nejprve jako Jozue a potom jako Ježíš.
Všechny tři přepisy zakrývají znění Božího jména ve jméně Jëhóšua. A podobně je zacházeno v řadě překladů Písem s ostatními jmény začínajícími na “Jëhó-“, jsou zkracována na “Jo-” nebo “Jó-“.

Doplnit poslední slabiku Božího jména o samohlásku není složité. Dá se několika způsoby ukázat, že je to slabika “-ah”.

Boží jméno se tedy správně vyslovuje Jëhóah.

Jistě není náhoda, že koncovka “-óah” je v Písmech naprosto vyjímečná, má ji už jen slovo Elóah, to je hebrejsky v jednotném čísle Bůh.

Jëhóšua, krátce před svou smrtí ve své modlitbě za učedníky (J 17) dvakrát zmínil, že mu Bůh jeho Otec dal své jméno, jak to zaznamenal jeho učedník Jëhóchánán. Proto může každý, kdo to chce přijmout, vidět a slyšet v hebrejském jménu Božího syna jméno jeho Otce.

(Podrobný biblický rozbor je na mém webu whitepaper.bluefile.cz)

Návštěvník
JAREKzRybenu
8 měsíce 28 dni zpátky

V článku mi chybí prostá znalost toho, co slovo HOSPODIN znamená – ve staroslověnštině a v slovanských jazycích vůbec, znamená “hospodin” jednoduše a prostě “pán”. Tedy žádný “hospodský” nebo “hospodář”. V řadě slovanských jazyků má tento prostý význam dodnes – “gaspadín = pán”. Z češtiny se sice běžné použití slova “hospodin” vytratilo, nicméně zůstalo v používání pro Boha křesťanů – což je určitá výhoda, protože když se řekne “Hospodin”, nikdo si nemyslí, že se jedná o jakéhokoli pána, ale o Boha křesťanů.

Když tedy v češtině řeknu “Hospodine”, znamená to totéž, jako říct “Pane”.

Z neznalosti tohoto prostého faktu pak vznikají bludné nauky o tom, že “Hospodin” je jakási přezdívka místo Božího jména JHVH používaného ve Staré Smlouvě (nepřesně Starém Zákoně).

Stejně tak je zcestné tvrdit, že Bohu Otci/Tatínkovi v nebesích/ vadí oslovení “Pane” – to by Mu musela vadit i modlitba ve Skutcích 4:24-30, kde se ve verši 29 oslovení “Pane” (řecky: κυριε – kyrie) vyskytuje.

Co se týká používání Jména JHVH – je dobré položit si otázku, proč jej pisatelé Nové Smlouvy (nepřesně Nového Zákona) nepoužívali ;0)

Profile photo of Zora Martinelli
Uživatel
1 rok 8 měsíce zpátky

Kristus nazývá Boha Otcem, to zneužití vidím jinde a to v církvi, kdy se nazývají Otcem knězi. Kdo byl někdy v životě v Otci, nikdy nenazve člověka Otcem. Já to teda nedokážu ani u toho biologickýho… natožpak u kněze, nebo někoho…

Návštěvník
D.L.
1 rok 7 měsíce zpátky

Souhlasím:
Matouš 23
9 A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích.

 
[wise-chat]