Evangelium podle Lukáše

Podle svědectví nejstarší tradice napsal třetí evangelium Lukáš, pocházející ze syrské Antiochie.
Ze zmínky Ko 4,14 se někdy usuzuje, že byl povolaným lékař, a podle některých údajů ve Skutcích průvodce apoštola Pavla. Pro Lukášův původ z řeckého prostředí svědčí jeho malá znalost Palestiny po geografické stránce. Židovskou zbožnost své doby zná však dobře.
Evangelium je věnováno vznešenému Theofilovi (1,1-4). Tato dedikace je obdobou tehdejších zvyklostí v oblasti světské literatury a seznamuje čtenáře s motivy, které vedly k sepsání díla. Řečtina spisu je dokonalá, psal jej vzdělaný člověk, plně sloužící věci Kristově. Vznik evangelia se klade do let 70-80, jako místa vzniku bývají uváděny Řím, Cesarea nebo některé město v Řecku.
Lukášovo evangelium je jediné evangelium, které má pokračování: Skutky apoštolů. Autor tohoto dvoudílného spisu projevuje zvýšený zájem o zasazení popisovaných událostí do rámce světových dějin. V dějinách spásy od sebe odděluje dobu Zákona a Proroků, čas Ježíšova působení jako dobu rozhodující a čas církve i její činnosti.
Lukáš použil jako pramen Evangelium podle Marka, Sbírku Ježíšových výroků (Q) i prameny nepoužívané ostatními evangelisty. Veškerý dostupný materiál nejprve důkladně (1,3) prozkoumal, seřadil podle časového klíče a tvůrčím způsobem jej podal. Lukášovu chronologickému zájmu je nadřazeno hledisko teologické a svědecké.
Třetí evangelium se vyznačuje univerzalizmem, není zaměřeno úzce židovský. Silný sociální důraz se projevuje zájmem o chudé a prosté lidi. V evangelijním vyprávění častěji než jinde vystupují ženy a navíc Lukáš věnuje zvláštní zájem Marii, Ježíšově matce. Proto bývá nazýván mariologem NZ. Na rozdíl od dvou zbývajících synoptiků vidí Lukáš Ježíšův druhý příchod ve slávě sice jako jistý, ale neočekává jej v nejbližší době. Proto má církev ještě čas, aby splnila všechny misijní úkoly.
Evangelium podle Lukáše silně zdůrazňuje Kristovo vzkříšení, nanebevstoupení a radost, která je s tím spojena. Jeho autor jasně naznačuje, že před Boží soud patří celý člověk, tedy jeho tělesná i duchovní stránka, takže na každodenním životě křesťanského společenství a na čistotě vzájemných vztahů mezi jeho údy velice záleží. Z Lukášovy vlastní látky je evangelijní dění obohaceno o řadu jedinečných vyprávění a podnětů (např. vánoční evangelium, podobenství o milosrdném Samařanu, o marnotratném synu apod.).