Ježíš Kristus


Křesťanské stránky a sociální síť

X





Neznáte heslo?
Profil ▾
Ježíš Kristus
INFORMACE ↴
Přidáno: 14 dubna, 2019

Zobrazeno: 301 x

Vyloučen z církve Jehovistů za vzývání Ježíše Krista

Jenda Janča sloužil v rámci organizace svědků Jehovových několik let na plný úvazek jako dobrovolný (neplacený) překladatel, jako pravidelný a pomocný průkopník (věnoval tedy službě 80, respektive 50 hodin měsíčně) a cca 20 let jako starší v různých sborech.

Na otázky Davida M. Kvartuse (DK) odpovídá Jan Janča (JJ).
DK: V srpnu 2008 tě svědkové Jehovovi vyloučili za odpadlictví. V čem spočívalo jejich obvinění?

JJ: Několik bratrů a sester si na mě ústně či písemně stěžovalo, že uctívám Ježíše Krista. Konkrétně jsem byl vyloučen za skutečnost, že “vzývám jméno našeho Pána, Ježíše Krista” (stejně jako křesťané v Korintu; viz 1. Kor 1:2) a že “snažně prosím Pána Ježíše” (stejně jako to dělal apoštol Pavel; viz 2. Kor 12:8). Byl jsem označen za odpadlíka, protože údajně šířím výše uvedené nauky, které mají být v rozporu s tím, co vyučují svědkové Jehovovi.

DK: To je dost kuriózní. Máš nyní jako “odpadlík” blíže ke Kristu než dříve? Dalo by se říci, že jsi “odpadl” ke Kristu?

JJ: Ano, díky Boží milosti jsem přijal Ježíše Krista jako svého Pána. Uplynulý rok je pro mě obrovským svědectvím o působení Božího Svatého Ducha. V určitou chvíli jsem si uvědomil, že chci Boha poznat více a každý den jsem se úpěnlivě modlil, aby mi Svatý Duch při čtení Písma pomohl poznat, kdo je Bůh, kdo je Pán Ježíš i kdo je Svatý Duch. Písmo bylo napsáno pod vedením Svatého Ducha a sám Svatý Duch jistě může každému poskytnout vedení, aby Bibli lépe porozuměl.

DK: Proč ses nyní rozhodl o tomto právním jednání mluvit?

JJ: Právní výbor svědků Jehovových je zasedání, kde jsou přítomni pouze tři a více “starších” bratrů jakožto soudci, a pochopitelně obviněný, který však nesmí mít žádného obhájce. Takové uspořádání je evidentně zcela v rozporu s Písmem, protože například 5. Mojžíšova 16:18 dle Překladu nového světa svědků Jehovových říká: “Měl by sis dosadit soudce a úředníky uvnitř všech svých bran, které ti Jehova, tvůj Bůh, dává podle tvých kmenů, a budou soudit lid spravedlivým soudem.” Soud s přestupníkem měl tedy probíhat veřejně, u brány města (sr. též 5. Mo 17:2, 5, 8).

DK: Proč tedy takové informace dáváš k dispozici až řadu měsíců po právním jednání?

JJ: Měl jsem z toho velmi smíšené pocity. Ze šesti bratrů, kteří mě soudili, znám čtyři velice osobně. Byli jsme spolu na dovolené, strávili jsme spolu řadu hezkých chvil. Syn jednoho z nich ještě dnes nosí některé oblečení po našem Danečkovi. Chtěl jsem mít jistotu, že se jim nechci pomstít, že je nechci zesměšnit. Ať by mě soudil kdokoli jiný, výsledek by byl naprosto stejný. Vždyť oba právní výbory se nesly ve velmi podobném duchu. Mísily se tedy ve mně různé pocity, až mě napadlo, že o všem mohu mluvit jenom všeobecně, a že nemusím a ani nikdy a nikde nebudu šířit jména svých soudců.

DK: V čem vidíš cenu těchto informací?

JJ: Domnívám se, že tyto informace mají vysokou vypovídací hodnotu, protože jednoznačně ukazují, že svědkové Jehovovi vyloučí každého, kdo se odváží vzývat Pána Ježíše. Tyto informace by mohly pomoci při rozhodování lidem, kteří by se případně chtěli stát součástí organizace svědků Jehovových.

DK: Myslíš, že by lidé do této organizace neměli vstupovat?

JJ: To je osobní věc každého. Za zásadní ale považuji několik skutečností. Člověk by se měl stát členem jakékoli organizace, tedy včetně organizace svědků Jehovových, teprve na základě kompletních informací. Za důležité považuji:

– Pečlivě si prostudovat historii takové organizace, přičemž je velmi zásadní studovat i vnější, a hlavně nezávislé zdroje. Za vynikající považuji obě knihy Raymonda Franze, někdejšího člena vedoucího sboru svědků Jehovových, tedy Krize svědomí a Hledání křesťanské svobody, dále knihy The Gentile Times Reconsidered a The Sign of the Last Days – When? od Carla Olofa Jonssona, dílo The Kingdom of the Cults od Waltera Martina, publikaci Combatting Cult Mind Control od Stevena Hassana, knihu Reasoning from the Scriptures with the Jehovah’s Witnesses od Rona Rhodese a další.

– Vědět, k čemu se při vstupu přesně zavazuji. Mě například až po dlouhých letech došlo, že každý jednotlivý svědek Jehovův musí okamžitě změnit svou víru na základě tzv. “nové pravdy” v momentě, kdy je uveřejněna v literatuře této organizace, tedy primárně v časopise Strážná věž. Pokud nebudu ochoten takové nové učení přijmout a přizpůsobit se mu, budu za to vyloučen. Příkladem je třeba změna v učení o civilní službě.

– Zjistit, jak daná organizace zachází s členy, kteří chtějí mít osobní vztah s Ježíšem, kteří vzývají jeho jméno, kteří Ježíše uctívají.

DK: Součástí “odvolacího právního výboru” byla i porada tvých soudců. Jejich porada začala ve 21:26 a trvala pouhé 4 minuty, což by řadě křesťanů nestačilo ani na modlitbu. Jaký z toho máš pocit?

JJ: V těchto čtyřech minutách se ukázalo opravdu hodně. Porada těchto soudců skutečně začala bez jakékoli modlitby. Finální soud vynesli už v prvních slovech. Jeden z nich se vracel k textu z 1. Kor 1:10 “A vybízím vás, bratři, prostřednictvím jména našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni mluvili souhlasně a nebylo mezi vámi rozdělení, ale abyste byli vhodně sjednoceni stejnou myslí a stejným myšlenkovým postupem.” Vysvětloval, že jsem při jednání naprosto přešel tento jeho argument, že máme být hlavně jednotní. Přitom nikoho z nich ani nenapadlo podívat se do Bible, aby viděli, že uvedený text je ve stejné kapitole, kde Pavel o osm veršů předtím křesťany v Korintu chválí za to, že “všude vzývají jméno našeho Pána, Ježíše Krista” (1. Kor 1:2). Vzývání jména Pána Ježíše Krista tedy jednoznačně nebylo oním rozdělujícím vlivem, který měl apoštol Pavel na mysli.

Oni se ostatně vůbec nezabývali biblickou argumentací, kterou jsem na svou obhajobu uváděl.
Další ze soudců pak připustil, že za nějaký čas by “věrný a rozvážný otrok” mohl uveřejnit i jiné porozumění. A dokonce uznal, že na mé argumenty vůbec není připraven a že neví, jak by na ně měl reagovat. Každý běžný soud by v takové chvíli asi navrhnul jednání na několik dnů odročit, aby se soudci mohli na předkládané argumenty více zaměřit a opravdu je do hloubky prozkoumat a posoudit.
Na závěr mě označili za “nekajícného”, aniž by mi ale předtím z Písma ukázali, z čeho se mám kát a aniž by vyvrátili že “vzývat Ježíše Krista” a “snažně jej prosit” je nesprávné.

DK: Mělo tedy vůbec smysl se takového právního výboru zúčastnit?

JJ: Domnívám se, že ano. Ukázalo se, že pro svědky Jehovovi není Svaté Písmo tou nejvyšší autoritou, ale že jejich nejvyšší autoritou je momentální učení této organizace. Podle svědků Jehovových je odpadlíkem každý, kdo věří čemukoli, co je v rozporu s jejich momentální interpretací nauk.

DK: Jak nahlížíš na praxi vylučování, jak ji praktikují svědkové Jehovovi?

JJ: Na základě své vlastní interpretace některých biblických pasáží svědkové vytvořili z vylučování nesmírně mocný nástroj. S vyloučenou osobou nesmí žádný svědek Jehovův mluvit, dokonce jí nesmí ani odpovědět na pozdrav. S touto organizací jsem byl plně svázán od roku 1982, přestože jsem zde byl pokřtěn o něco později. Kromě svědků Jehovových jsem po dobu více než 25 let neměl žádné jiné přátele. Vyloučením jsem tedy ze dne na den přišel o stovky přátelství, která se utvářela dlouhá léta. To je nepředstavitelně tvrdý postih. Najednou se člověk ocitne úplně sám.

DK: Je na vyloučení přece jen něco pozitivního?

JJ: Nakonec ano. Vlastně jsem nezůstal úplně sám. Mám krásnou rodinu, vynikající manželku a dvě nádherné děti. Kvůli “povinnostem” ve sboru jsem je často odsouval na druhou kolej. Teď jsem si začal více uvědomovat, jaký dar mi Bůh v mé manželce a dětech dává. Ale hlavně je člověk nejednou sám s Bohem. Situace, kdy tě nejednou lidé zavrhnou a ty zůstaneš sám, jenom a jenom s Bohem, dává možnosti netušeného růstu.

DK: Jak se cítíš nyní, několik měsíců po vyloučení?

JJ: Pociťuji velkou vděčnost za milost, kterou mi Bůh projevil a projevuje. Pociťuji velký vnitřní pokoj a také radost Ducha Svatého, jak se to píše ve Filipanům 4:7 a 1. Tes 1:6. Nadále teď mohu žít s vědomím osobního vztahu s Pánem Ježíšem. Neustále si denně a s velkou chutí čtu Písmo a nacházím nové a nové věci, kterých jsem si předtím nemohl a ani nesměl všimnout.

DK: Je nějaký text nebo pasáž Písma, kterou si v tomto období připomínáš více než kdy jindy?

JJ: Velice osobně ke mně promlouvá zkušenost apoštola Pavla z Filipanům 3:7-14: “Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista uznal za ztrátu. A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něho jsem se všeho zřekl a pokládám to za hnůj, abych získal Krista a byl nalezen v něm, nemaje svou spravedlnost, která je ze Zákona, ale tu, která je z víry v Krista, tu spravedlnost, která je z Boha na základě víry, a abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpeních. Připodobňuji se jeho smrti, zda bych nějak nedospěl ke vzkříšení z mrtvých. Ne že bych již toho dosáhl, anebo byl už dokonalý; usilovně však běžím, abych se opravdu zmocnil toho, k čemu se i mne zmocnil Kristus Ježíš. Bratři, já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno však činím: zapomínaje na to, co je za mnou, a natahuje se po tom, co je přede mnou 14 běžím k cíli pro cenu Božího povolání vzhůru v Kristu Ježíši.

DK: Děkuji za rozhovor


Zdroj: http://www.straznavez.cz/

Vyloučen z církve Jehovistů za vzývání Ježíše Krista
2.67 (53.33%) 3 hlas[y]





Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
(z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam).

Diskuze k tomuto příspěvku.

Napsat první komentář