Úvod
Následující článek je převzat ze serveru biblickestudie.cz a je překladem Colleen Tinker z Life Assurance Ministries. Ta je autorkou stručného a přehledného srovnání hlavních bodů věrouky, kterými se liší učení Církve adventistů sedmého dne od křesťanské víry – vše doložené již téměř dvěma tisíci lety historie křesťanské církve. K překladu dopsal doslov Pavel Škoda, který rozvádí a doplňuje některá tvrzení autorky.
| Adventismus
|
Ježíšovi následovníci | |
| SPISY | Bible; její parafráze nazvaná The Clear Word Bible; přes 600 titulů obsahujících zjevení a rady od prorokyně E. G. Whiteové (1827 – 1915) – nejznámější: Touha věků a Vítězství lásky Boží. | Bible (Starý a Nový zákon) |
| BŮH | Bůh je jednota tří koexistujících osob – Otce, Syna a Ducha Svatého – které jsou zajedno ve svých motivech a účelu, ale ne podstatě. Bůh Otec je (v prorockých spisech EGW) obvykle chápán jako bytost mající fyzické tělo. EGW popisuje Boha jako „nebeské trio“. | Trojjediný Bůh: jeden Bůh ve třech osobách – Otec, Syn a Duch Svatý. Bůh Otec - je duch. |
| JEŽÍŠ | Není všudypřítomný. EGW říká, že Bůh Otec vyvýšil Ježíše, aby se stal jeho Synem, a tak vzbudil žárlivost Lucifera a vznikl konflikt v nebesích. Ježíš je náš příklad, který slouží jako důkaz, že lze žít bezhříšným životem. Jeho oběť na kříži nepřinesla plné smíření; od r. 1844 nabízí svoji krev v nebi ve stále probíhajícím „vyšetřovacím soudu“ po jehož skončení se vrátí. Je také identifikován jako archanděl Michael (podobné učení mají Jehovisté); většina zakladatelů adventismu popírala jeho božství. | Druhá osoba Trojice. Jako Bůh Syn nemá počátek a nebyl stvořen. Bůh v lidském těle s veškerou Božskou autoritou od Otce, neboť Bůh Otec je větší než Syn (Jan 14/28). Zemřel na kříži jako oběť a plně tak smířil naše hříchy. Vstal z mrtvých třetího dne. Je naším zástupcem – přebírá naši vinu, trest a smrt za náš hřích. |
| DUCH SVATÝ | Ačkoli je nazýván třetí Boží osobou, v církvi není obvykle vnímán jako osoba, ale jako „to“. Mnozí o něm smýšlí jako o síle či moci (podobnost zase s Jehovisty). | Třetí osoba Trojice. Přímluvce. "Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl." (Jan 14/26) |
| SPASENÍ | Spasení milostí skrze víru, avšak udržované zachováváním přikázání a pokáním.Zachovávání sedmého dne (soboty) je znamením Boží pečeti; bohoslužba v neděli je znamením šelmy. | Spasení je z Boží milosti, nezávisí na dobrých skutcích člověka. Spasení je udržované Boží milostí a Jeho životem, pokud jsou věřící znovuzrozeni jeho Duchem. |
| SOUD | Učení o „vyšetřovací soudu“ nacházíme pouze v adventismu. Nazývá se také „předadventní soud“ či „učení o svatyni“. Je odvozeno z detailů dne smíření, který je popsán v knize Leviticus. Začal v r. 1844, kdy Kristus vešel do svatyně svatých v nebeské svatyni. Zde nyní prošetřuje záznamy všech věřících lidí. Všechny hříchy, které člověk vyznal, mu budou nakonec odpuštěny; ty které byly opomenuty či jinak nevyznány jsou přeneseny zpět na člověka, který je spáchal. Ježíšova krev vnáší tyto hříchy zachráněných lidí do svatyně svatých, kde jsou umístěny až do konce vyšetřovacího soudu. Všechny vyznané hříchy budou z nebes odstraněny až Kristus dokončí svoje vyšetřování a vloží je na satana, který je zde místo obětního zvířete. Doba mezi r. 1844 a závěrem soudu, která bude kulminovat v čase soužení, je „antitypickým dnem smíření“ – v této době nyní žijeme. Spasení není potvrzeno, dokud neskončí vyšetřovací soud. |
Ti, kteří věří v Ježíšovu smrt za naše hříchy a v jeho zmrtvýchvstání, nepřijdou na žádný soud, ale již přešli ze smrti do života (J 5,24). Ti, kteří věří v Ježíše nejsou souzeni, protože On vzal Boží soud nad hříchy na sebe. Ti, kteří nevěří jsou již odsouzeni (J 3,18). |
| PODSTATA ČLOVĚKA | Lidé jsou neviditelnou jednotou těla a dechu života (či životního principu). „Duší“ se rozumí žijící tělo, které celé přestává existovat, když dech tělo opouští. Hřích je fyzický problém přenášený geneticky na další generace. Duchovní věci jsou rozpoznávány kognitivně a Duch Svatý dává člověku sílu potřebnou k poslušnosti. | Lidé jsou tvořeni fyzickým tělem a nemateriální duchovní složkou, která je stvořena k obrazu Božímu (Bůh je duchovní bytost). Duše člověka přežívá smrt fyzického těla: ty, kteří nebyli znovuzrozeni z Božího Ducha a nepřijali Boží dar spasení skrze Ježíše Krista, čeká soud a věčnost v pekle (věčný zánik); znovuzrozené v Kristu Ježíši čeká věčnost s Pánem. |
| OBĚTNÍ BERÁNEK | Satan, který vynese hříchy zachráněných z nebe ven a tak bude očištěna svatyně. Bude potrestán za to, že byl odpovědný za hříchy zachráněných. | Pán Ježíš Kristus, Boží Syn, Mesiáš, Boží Beránek, který byl obětován jako obětní Beránek za hříchy světa. |
| SMRT | Stejně jako Kristus ani lidé nemají nehmotnou složku, proto jde po smrti tělo do hrobu a dech odchází k Bohu. Z člověka nic nezůstává, existuje pouze v Boží paměti. Po soudu dojde ke zničení (anihilaci) bezbožných v ohnivém jezeře. Vzkříšení je v podstatě znovu-vytvoření člověka na základě záznamu v Boží paměti. | Nemateriální složka člověka odchází po smrti do přítomnosti Ježíše. Jak zachránění tak ztracení lidé budou vzkříšeni. Ti, kteří jsou zachráněni, budou žít s Ježíšem v nebi. Ti, kteří jsou ztraceni, budou trpět věčným oddělením od Boha (věčný záník). Ježíšovo vzkříšení je slibem pro věřící, že i oni obdrží oslavená vzkříšená těla. |
| Eschatologie | V závěru vyšetřovacího soudu nastane doba soužení. Boží Duch bude odebrán ze země a Boží lid bude muset v této době dosáhnout dokonalosti, jinak nebude schopen v tomto čase obstát bez prostředníka a přímluvce. Ti, kteří zachovávají neděli, budou pronásledovat a zabíjet ty, kteří světí sobotu, tj. pravé věřící. Tisíciletí se bude odehrávat v nebi a satan v té době bude „svázán řetězem okolností“ na neobydlené zemi. Během tisíciletí Bůh vysvětlí všem lidem svoji spravedlnost a odpoví na všechny otázky. Zachránění obhájí Boží charakter před jinými bezhříšnými bytostmi, kteří žijí ve vesmíru a pozorují toto naše kosmické drama. | I když ve specifických detailech týkajících se načasování druhého příchodu a vytržení věřících se názory liší, je křesťanství jednotné ve víře, že finálním testem mezi zachráněnými a ztracenými bude víra v Ježíše Krista. Kristus žije nyní navěky jako prostředník pro věřící, kteří již nikdy nebudou muset žít bez něho pouze na základě své vlastní dokonalosti. Lidé nikdy nebudou obhajovat před vesmírem Boží spravedlnost; Boží spravedlnost pro celou věčnost plně demonstroval kříž (Ř 3,26). |
| OSTATNÍ | Církev Adventistů (CASD) se pokládá za Boží jedinou, zvláštní církev ostatků vyvolenou pro poslední dobu. Zachovává starozákonní dělení masa na čisté a nečisté. „Zdravotní reforma“, kterou CASD propaguje, zahrnuje abstinenci od alkoholu, tabákových výrobků, kofeinu a podporuje vegetariánství. Tradiční adventisté také věří, že nošení šperků je hříšné jednání. Pořádají masivní misijní programy zaměřené jak na nevěřící, tak na věřící z jiných křesťanských denominací, např. semináře na téma výkladu knihy Zjevení či zdravotní přednášky. E. G. Whiteové bylo dokázáno značné neautorizované opisování v jejích prorockých spisech z cizích literárních děl. | Existuje pouze jediná církev, která je tvořena znovuzrozenými křesťany ode dne letnic (k 2. kap) až do současnosti. Stravovací návyky a zdravotní principy nehrají v otázce spasení a svatosti žádnou roli. Ježíš je Božím konečným slovem lidstvu (žd 1,1-3). |
Doslov od překladatele
Abych předešel některým námitkám, pokusím se komentovat zde některé výroky autorkySpisy
Clear Word Bible není oficiální publikace CASD, ale dle mých informací ji vytisklo adventistické nakladatelství Review & Herald a minimálně v roce 1995 byla bestselerem v prodeji. Zdá se, že laická adventistická veřejnost (zejména v USA) omylem často pokládá tuto „bibli“ za knihu autorizovanou církví a kniha se v USA minimálně v minulosti, těšila značné oblibě.
Ano dle oficiálního vyjádření se knihy EGW pokládají za malé světlo a Bible za velké, ale prakticky se Bible, a zejména prorocké pasáže Daniele a Zjevení, vykládají skrze knihy EGW. Když exegeze ukazuje na jiný výklad, dává se přednost „prorockému“ vysvětlení. Viz například výklad Dan 8,14; Dan 9,24; Zj 14,7 aj.
Bůh Otec
Tvrzení C. Tinkerové o rozdílné podstatě osob trojice zřejmě plyne z počátečního učení adventistů, které popíralo Kristovo Božství a z výroků EGW, kde Ducha Svatého označuje jako „To“. Současná teologie CASD, zdá se, chápe již trojici v souladu s ortodoxním křesťanstvím (samozřejmě se zde však vynořuje otázka po pravosti inspirace EGW, která zpočátku tvrdila něco jiného, než to, co církev zastává dnes).
Myslím, že tvrzení o fyzické podstatě Boha Otce pramení z poněkud materialisticky chápané nebeské svatyně, kde je umístěn Boží trůn (na kterém sedí Otec) a před nějž Kristus předstupuje. Připouštím však, že dnešní adventismus to výhradně takto neučí.
Ježíš
a) EGW (alespoň zpočátku) nechápala Krista jako rovnocenného Bohu. Podle ní měl počátek a jeho postavení mu bylo uděleno Bohem.
Lucifer byl závistivý a žárlil na Krista. Přesto, když se všichni andělé poklonili Ježíši a uznali tak jeho postavení a autoritu právo vládnout, poklonil se spolu s nimi; jeho srdce však bylo naplněné závistí a záští. Kristus byl přijat do zvláštní Boží rady, aby znal Boží plány, zatímco Lucifer s nimi obeznámen nebyl. Nerozuměl a ani mu nebylo dovoleno znát Boží záměry. Avšak Kristus byl přijat jako vládce nebes. (The Story of Redemption, p. 14)
b) Plné smíření dle EGW nastane až po ukončení vyšetřujícího soudu.
Vešel Ježíš na konci 2300 dní, v říjnu 1844, do svatyně svatých v nebi, aby započal konečné smíření pro všechny, kteří jej skrze jeho prostřednickou službu mohli přijmout, a očistil svatyni. (Spiritual Gifts Vol.1, p.160)
c) Dle EGW Kristus = Míkael
The words of the angel, “I am Gabriel, that stand in the presence of God,” show that he holds a position of high honor in the heavenly courts. When he came with a message to Daniel, he said, “There is none that holdeth with me in these things, but Michael [Christ] your Prince. (Desire od Ages, p. 99)
A český překlad:
Andělova slova: “Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem,” svědčí o tom, že má v nebi vysoké postavení. Když přišel oznámit poselství Danielovi, řekl: “Není nikoho, kdo by mi dodával sílu v těch věcech, kromě vašeho ochránce Míkaela [Krista].” (Touha věků str. 57)
Spasení
EGW vidí sobotu jako zásadní test věrnosti. Kdo o sobotě ví a nezachovává ji, nebude dle EGW spasen!
Pak mi bylo ukázáno, že přikázání Boží a svědectví Ježíše Krista vztahující se k zavřeným dveřím nelze oddělit, a že čas, aby Boží přikázání zazářila v celém své důležitosti a aby Boží lid byl zkoušen na základě pravdy o sobotě (Early Writings, p. 42)
… sobota čtvrtého přikázání je pečeť živého Boha. (Great Controversy [Vítězství lásky Boží], p. 640 – r. 1888)
Znamení či pečeť Boha je zjevena v zachovávání sedmého dne soboty… Znamení šelmy je jejím opakem -zachovávání prvního dne týdne. (Testimonies, vol. 8, p.117 – r. 1904).
Ve spojitosti s ostatkem Božího lidu mi bylo ukázáno toto: Byly mi představeny dvě skupiny lidí. Jedna skupina se vyznačovala okázalými znaky vyznávajících křesťanů. Tito lidé pošlapávali Boží zákon, klaněli se instituci papežství a zachovávali první den týdne jako Hospodinovu sobotu. Druhá skupina byla nepočetná a klaněla se velkému Zákonodárci. Tito lidé zachovávali čtvrté přikázání. (Testimonies, vol.1, p. 223 – r. 1855).
V citátech sice není přímo uvedená souvislost mezi spasením a sobotou, avšak logicky to z uvedených citátu, zdá se, vyplývá: kdo o sobotě ví a nezachovává ji, „hraje“ za jiný tým, který nepatří k Božímu lidu. A kdo nepatří k Božímu lidu, ten si spasením asi být jist nemůže…
Např. adventisté včetně EGW neváhali označit D. M. Canrighta za odpadlíka od víry, když opustil jejich denominaci a přestal zachovávat sobotu.
Soud
Článek 23. Kristova sluţba v nebeské svatyni: V nebi je svatyně, pravý svatostánek, jehož stavitelem je Pán, a ne člověk. V něm Kristus slouží v náš prospěch, zpřístupňuje věřícím požehnání své smiřující oběti, přinesené jednou provždy na kříži. Kristus byl uveden do úřadu jako náš slavný Velekněz a svou prostřednickou službu začal po svém nanebevstoupení. Roku 1844, na konci prorockého období 2300 dnů (let), přešel k druhé a závěrečné fázi své usmiřující služby. Je to dílo vyšetřujícího soudu, které je součástí závěrečného odstraňování veškerého hříchu. Předobrazem této skutečnosti bylo očišťování starodávné židovské svatyně v Den smíření. V předobrazné službě byla svatyně očištěna krví obětí zvířat, ale nebeské skutečnosti se očišťují dokonalou obětí Ježíšovy krve.
Dokud je EGW považována Církví adventistů za pravého Božího proroka, jsou její vyjádření z 19. století pro CASD stále i dnes naprosto směrodatná (viz věroučný článek č. 17). Nicméně ne všechna její tvrzení jsou dnes tzv. „v kurzu“.
Protože hříchy lidí byly kdysi přenášeny, obrazně řečeno, do pozemské svatyně krví z obětí za hřích, tak i naše hříchy jsou, ve skutečnosti, přenášeny do nebeské svatyně krví Krista. A jako bylo očištění pozemské svatyně dokončeno odstraněním hříchů, kterými byla znečištěna, tak i skutečné očištění nebeské svatyně bude završeno odstraněním či vymazáním hříchů, které jsou tam zaznamenány. (Spirit of Prophecy, vol. 4, p. 266, 1884).
Současná teologie CASD již upustila od svého původního tvrzení, že SZ svatyni znečišťovala krev obětí za hříchy lidí, a tvrdí, že tato svatyně byla znečišťována samotným skutkem hříchu. A obdobně také nyní tvrdí, že nebeská svatyně není znečišťována Kristovou krví, ale znečišťují ji záznamy hříchů lidí. Otázkou opět samozřejmě je, co tento posun v teologii dokazuje o inspirovanosti EGW…
Andělé Boží věrně zachovávají záznamy o životě každého člověka a každý bude souzen podle svých skutků. S vědomím tohoto soudu [dle kontextu se jedná o vyšetřovací soud] Petr pronesl k mužům Izraele: „Čiňte proto pokání, aby vaše hříchy mohly být vymazány, až od Pána přijde čas obnovy; a on pošle Ježíše, kterého nebe musí přijmout až do doby obnovy všech věcí…“. (Spirit of Prophecy, vol.4, p. 308)
Dle tohoto citátu, když Bůh odpustí hřích, zůstává tento hřích stále zapsán v nebeských knihách a bude vymazán teprve až když člověk bude souzen na vyšetřujícím soudu a bude nad ním vynesen pozitivní rozsudek. Proto spasení člověka dle EGW není potvrzeno, dokud neskončí vyšetřovací soud.
Podstata člověka
V článku č. 7 se píše: Když naši první rodiče neuposlechli Boha, popřeli svou závislost na něm, a ztratili tím své vznešené postavení pod Boží vládou. Boží obraz v nich byl porušen, a oni se stali kořistí smrti. Jejich potomci dědí tuto padlou přirozenost s jejími následky, rodí se se slabostmi a náklonnostmi ke zlému.
Dědičnost je termín z genetiky a znamená, že přenos jakékoli informace z rodičovské generace na další se děje pouze fyzickou cestou (skrze DNA). Navíc CASD odmítá existenci duše, jako složky člověka schopné samostatné existence a věří, že dech, který tělo opouští, není entita schopná samostatného života, ale pouze „oživující princip“. Proto o hříchu může mluvit pouze ve spojitosti s existencí fyzického těla.
Padlá přirozenost je neschopnost žít z vlastních sil svatým, tj. bezhříšným životem.
Obětní beránek
Podle teologie CASD, Kristus vloží na satana všechny naše hříchy.
Tak jako kněz vyčistil svatyni od hříchů a vložil je na hlavu kozla určeného k vyhnání, tak Kristus vloží všechny vyznané hříchy na satana, původce a podněcovatele hříchu. A tak jako kozel, nesoucí hříchy Izraele, byl zahnán “na poušť” (3. Mojžíšova 16,22), tak i satan ponese vinu za všechny hříchy, k nimž svedl Boží lid. Po tisíc let bude uvězněn na zemi, která bude v té době pustá a neobydlená. Nakonec podstoupí plný trest za hříchy v ohni, který zničí také všechny bezbožné. (Great Controversy, p. 485).
Smrt
Jak již bylo řečeno v části o podstatě člověka, pokud v chápání CASD neexistuje duše schopná samostatného života bez těla, pak ani po smrti neexistuje žádná vědomá entita a kontinuita bytí člověka je přerušena, člověk dočasně „není“.
Teologie CASD často používá citáty z knihy Kazatel. Nicméně Kaz 12,7 říká: „A prach se vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal“. Co však je onen „duch“ v chápání CASD? Zdá se že [ruach] je v CASD dle Gn 2,7 chápán pouze jako „oživující princip“, tedy jako „dech“, entita neschopná samostatného života bez těla, tj. neschopná sama bez těla myšlení, vnímání, rozhodování, neschopná lásky, poslušnosti atd. Je to tedy pouze informace či „součástka“ a ne živý objekt.
Protože CASD popírá existenci vědomé duše po smrti člověka, jsou zdá se pouze dvě možnosti, jak je v teologii CASD možné chápat vzkříšení:
a) První možností je de facto vytvoření klonu. Podle informací o člověku, které se po smrti uloží u Boha, je při vzkříšení „zkonstruován“ nový člověk, který má všechny vzpomínky a charakter původního člověka. Problém je, že to pak již nejsem „já“, ale můj dvojník (já zůstávám mrtvý, neexistující).
b) Nebo u Boha existuje jakási „databanka“, kde je uložen „dech“ každého člověka, který se pak při vzkříšení spojí s novým tělem a vznikne opět živá bytost. Pokud taková databanka existuje, kde se tato databanka nachází, když „dech“ je pouze „princip“ tj. nehmotná entita? Dle Kaz 12,7 by měla být „u Boha“ a nikoli v hadesu či ráji, což jsou dle bible domény vyhrazené pro vědomou existenci.
Pozn. Křesťanské pojení je odlišné. Nový zákon na řadě míst dokládá vědomou existenci duše člověka po smrti (Fil 1,23.24, 2 Kor 5,6-8, Sk 7,59, Lk 23,43, Žd 12,22-24, 1 Tes 4,14.15 aj.). Kontinuita bytí tedy v křesťanském chápání není přerušena ani po smrti.
Eschatologie
K životu bez přímluvce viz například Adventisté sedmého dne věří, Advent-Orion, 1999, str. 391 poznámka č. 53:
Konec času milosti je dobou, kdy už činit pokání nebude možné…. „Dokud Kristus působí jako kněz, žádný soud se nemůže konat bez milosti (Zj 14,10 a 15,1). Sedm posledních pohrom však padne na zem bez milosti, protože přijdou po Kristově přímluvné službě – na konci času milosti“, (U. Smith, cit. v. SDA Encyclopedia, rev. vyd, str. 1152).
A vidění EGW:
Jakmile Ježíš vyšel ze svatyně svatých… Nebyl zde pak již žádný prostředník mezi vinným člověkem a uraženým Bohem… omezení bylo odebráno a Satan získal plnou kontrolu na těmi, kteří nečinili pokání… v tomto obávaném čase, po ukončení Ježíšovy prostřednické služby, budou svatí žít před Bohem bez prostředníka. (Early Writings, p. 280).
K Obhájení Božího charakteru opět Adventisté sedmého dne věří, str. 384: Působením malého rohu se satan snažil zpochybnit Boží autoritu…. Danielova vidění však ukazují na předadventní soud, ve kterém Bůh vysloví rozsudek odsouzení nad malým rohem, a tím vlastně i nad samotným satanem. Ve světle golgoty budou všechna satanova obvinění vyvrácena. Všichni pochopí a uznají, že Bůh je spravedlivý a že za problém hříchu nenese zodpovědnost. Ukáže se, že jeho charakter je nenapadnutelný….
Dle CASD se na předadventním soudu projednávají případy jednotlivých lidí. Dle výše uvedeného citátu je tedy zřejmé, že CASD učí, že Bůh bude obhájen skrze případy lidí, jejichž případy se zde projednávají.
Ostatní
Ostatek: opět viz Adventisté sedmého dne věří, str. 204-212. Vlastnosti ostatku splňuje dle textu pouze CASD!
Učení o ostatku je založeno na těchto textech:
Drak v hněvu vůči té ženě rozpoutal válku proti ostatnímu jejímu potomstvu, proti těm, kdo zachovávají přikázání Boží a drží se svědectví Ježíšova. (Zj 12,17) … Kdo vydává svědectví Ježíšovi, má ducha proroctví. (Zj 19,10).
Tyto texty CASD vykládá takto: Žena je církev, ostatní její potomstvo (ostatek) je část této církve žijící v posledních dnech. Tento ostatek se vyznačuje následujícími charakteristickými rysy: 1) zachovává Boží přikázání, což je desatero včetně soboty a 2) drží se svědectví Ježíšova což je 3) dle Zj 19,10 duch proroctví, který se projevil v životě a díle E. G. Whiteové. Proto se Církev Adventistů sedmého dne považuje za jedinou pravou církev, ostatek poslední doby, o kterém se mluví v knize Zjevení.
K vegetariánství několik citátů EGW:
Mezi těmi, kdo čekají na příchod Páně, bude nakonec jedení masa zcela opuštěno; maso přestane být součástí jejich jídelníčku. (Councels on Diet and Foods, p.380,381 – 1890).
Ani unce masa by se neměla dostat do našich žaludků. (Councels on Diet and Foods, p.380 – 1903).
Není nyní čas, aby cílem každého bylo vzdát se jedení masa? Jak mohou ti, kteří usilují o to být čistí, zušlechtění a svatí, kteří smějí mít společenství nebeských andělů, pokračovat v jedení jídel, která jsou tak škodlivá duši i tělu? (Ministry of Healing, p. 317).
Čisté a nečisté: Věroučný článek 21: zdržovat se těch pokrmů, které Písmo označuje za nečisté.
Abstinence: viz Věroučný článek 21: Alkoholické nápoje, tabák, nezodpovědné užívání drog a narkotik škodí našemu tělu; proto je nemáme užívat.
Problém šperků je snad (doufejme) v CASD v naší zemi jiţ minulostí, ale vím jistě, ţe ještě před 10-15 lety zde byli kazatelé, kteří ţenu bez sundaných náušnic nepokřtili.
Co se týká seminářů Zjevení, tak masivní show Reveleation Seminar 2012, kde byl hlavním mluvčím kazatel CASD John Bradshow svědčí o tom, ţe takováto aktivita CASD je stále „v kurzu“. Zajímavý pohled na celou akci nabízí například článek v posledním čísle Proclamation!
Poznámka na závěr
Zdá se, že aktuální teologie CASD se postupem času mírně mění. Žel tato změna, zdá se, nemá charakter reformy učení, ale má formu „zametání“ nepohodlných „pravd“ pod koberec. To, co se dříve hlásalo z kazatelen, se v současných publikacích objevuje jako poznámky pod čarou. Některá fakta jsou dokonce popírána, například role EGW v podpoře učení o zavřených dveřích, které adventisté zastávali sedm let (1844 – 1851). Toto mylné učení EGW podporovala ve svých viděních, jak dokládá např. vidění v Camdenu z 29. června 1851. Uvedené vidění bylo odstraněno z Early Writings a CASD popírá, že by kdy existovalo.
Jedním z darů Ducha svatého je dar proroctví. Tento dar je příznačný pro církev ostatků a projevil se v díle E. G. Whiteové. Spisy této služebnice Páně jsou trvalým a významným ukazatelem k pravdě, jsou církvi pomocí, usměrněním, poučením i napomenutím.
Pokud EGW cokoli potvrdila textem uvozeným slovy „viděla jsem“ či „bylo mi ukázáno“, pak to (alespoň teoreticky) musí být pro CASD i dnes neustále závazným slovem. Teologie CASD má proto i dnes jednoznačně vymezené hranice, které nemůže překročit.
Zdroj článku: http://www.slovo-pravdy.cz
Vahan Hambardzumjan
Článek o Božím jméně tu už je, pokud by vás to zajímalo ;) https://kristusjezis.cz/jmeno-boha-otce-jhwh-a-jezise-krista/
Vladimír Putna
Ježíš Kristus neboli Boží Syn je Bůh jak říka Jan 1:1 Na počátku bylo Slovo to Slovo bylo u Boha to Slovo byl Bůh a Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi!Podtrženo Boží Syn Ježíš Kristus!
igor
Některé body adventismu jsou v tomto článku překroucené a vytržené z kontextu. Sám se neřídím církevními doktrínami, ale Bibli a patřím mezi adventisty. Věřím jako apoštolové a ne jak dnešní církve vnášejí svou filozofii a nestojí na pevném základu. Pouze vytrhávají z kontextu Bible pouze to, co se jejích výše postaveným představitelům hodí do krámu a to, že v celém kontextu tomu Bible neučí opomíjejí. Proto každý musí pečlivě a bez předsudků studovat Písmo samostatně a na modlitbě. Nespoléhat na denominaci, kazatelé, katechizmus, lidi atd. Na Boha spoléhejte. Kdo touží po pravdě ten ji s Boží pomoci nalézá. Celý život jsem jako nevěřící člověk žil a byl vyučován ve lži. Hodně jsem konfrontoval vědu, náboženství, církve, celý smysl bytí atd. než jsem uvěřil. Byla to touha po pravdě. A Bůh mi mou touhu splnil, otevřel mi oči a vyvedl ze tmy na světlo. Už nikým nenechám si vzít pravdu a svobodu, kterou jsem získal v Kristu. Nenechám se zotročit ani žádnou lidskou církví. Pro ty křiklouny, kteří kritizuji E. G. White. Nejdřív si přečtěte její dílo, porovnávejte s Bibli a potom kritizujte. Bez poznání druhé strany, nemáte co konfrontovat. Je to stejné jako nevěřící odsuzuji a opovrhuji Bohem a Bibli na základě slova Bůh a Bible. Ano jsou tam i rozpory přímo v jejích spisech a proto máme vše konfrontovat s Bibli. Sama EGW to předpovídala a řekla, co nebude v souladu s Bibli zahoďte to. Věděla, že její dílo budou ničit. Potom různé kompilace jejích knih, které lidi si začali tisknout a vytrhávat z kontextu pro podporu svých názoru. To také není dobré. Musíme si uvědomit, že jezuitský řád byl založen aby pronikl do středu protestantizmu a zničil zevnitř. Tak se zasahuje i do jejího díla. Bohužel. Vím, že mnozí odsoudily tuto ženu na základě pouhých symbolu. Jezuité pronikly do adventismu již za jejího života. Zde Vyvstává otázka, neměli by se odsoudit především mnohem starší církve? Jelikož do jejích řad jezuité pronikly již mnohém dříve a dílo zkázy a degradace působí delší čas? Proto ať každý se nejdřív podívá do vlastních řad a do svého srdce. Proto hledejte pravdu a nesuďte, aby jste vy nebyli souzení. A nezapomeňte, Bůh se dívá především na lidské srdce. Žádné dobré skutky ani desatero, které nejsou z víry, tedy skutečně z pohnutek srdce nás nespasí. A jestli nám chybí skutečná víra, prosme o víru a čisté srdce.
Vahan Hambardzumjan
Igor: pokud věříš v Ježíše Krista, že to není jen "obyčejný člověk" jak uvádí Adventisté a Jehovisté, pokud věříš, že Ježíš Kristus, není jen Synem Božím, ale má taky veškerou Božskou autoritu od Otce, pokud jsi svěřil svůj život Ježíši Kristu, jako svému Pánu a Spasiteli. Potom tu není o čem debatovat :) jsi na správné cestě k Bohu a tou cestou je: Ježíš Kristus. Nejsi vázán církvemi a lidskými naukami, jak jsi zde psal. Myslím si, že tento článek, který jsem zde vložil z jiných zdrojů poukazuje spíše na to, že lidé a církve si dokáži z obyčejného člověka (v tomto případě EGW) udělat náboženství, a to už není dobrý, to už je zředěná víra i zředěné Evangelium. Takže to není urážka a ponižování osoby EGW, ale spíše zaměření na doktríny, které jsou převrácené církvemi.
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Vahane Hambardzumjane, zvolil jsi si těžkou úlohu, když na svůj web přebíráš články jiných autorů, za které neneseš zodpovědnost. Možná s nimi dokonce ani zcela nesouhlasíš. V diskuzích pak čelíš dalším cizím názorům. Určitě je velmi těžké se alespoň seznámit s takovým množstvím nauk a doktrín, které mnozí zastávají, aby byl člověk schopen je obhajovat nebo vyvracet. Navíc mnozí obhajují nauky své denominace pomocí argumentů, které jejich vlastní učenci už po staletí nepoužívají, protože zjistili, že jsou těžko obhajitelné nebo těžko pochopitelné. Narazil jsem na zajímavý článek, který mi ledasco vysvětlil. Třeba tě také zaujme jako technická pomůcka pro tvou práci. Dá se najít na netu, když se do vyledávače vloží jeho název (včetně uvozovek): "Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům" *** Dovol mi prosím jednu opravu, zdánlivě malou, ale ve skutečnosti velmi důležitou. Ve svých komentářích totiž občas zmíníš jakési 'Jehovisty'. Neznám nikoho, kdo by sebe tak nazýval. Je to pejorativní označení křesťanů v Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi [NSSJ]. Česky se též řekne hanlivé. A zde je ta chyba: Jméno 'Jehovah' používá mnoho křesťanů ve víře, že jde o korektní znění Božího jména v jejich jazyce. A nejsou to jen SJ. Vybrali si to Jméno jako svaté a je nelaskavé od ostatních lidí vytvořit z něj hanlivé slovo a používat ho tak. Vůbec není rozhodující, zdali si NSSJ pohanu zaslouží. Není na nás to soudit. Když si uvědomíme, že ze souhlásek 'JHVH' je utvořeno nějaké slovo, které je používáno jako hanlivé slovo, musí nás napadnout 2M 20:7 a ihned i Mt 12:31 Když už to chce někdo nějakému SJ pořádně 'vytmavit', ať si určitě najde jiné označkování. Co takhle 'Ovce NSSJ'? Vím co to znamená: Byl jsem ovcí NSSJ více než deset let. Oddělil jsem se od nepravého pastýře schovaného ve 'Strážné věži' a pak dalších patnáct let jsem bloudil, než jsem mohl začít poznávat pravého Pastýře (Ž 23; J 10:7-16). *** Dovol mi prosím ještě jednu opravu: SJ totiž neučí, že Ježíš Kristus je "obyčejný člověk". Cituji z oficiálního webu NSSJ v ČR: Předlidská existence. Život osoby, která začala být známa jako Ježíš Kristus, nezačal zde na zemi. Samotný Ježíš mluvil o své předlidské existenci v nebi. (Jan 3:13; 6:38, 62; 8:23, 42, 58) V Janovi 1:1, 2 je uvedeno jméno, které ten, kdo se stal Ježíšem, měl v nebi. Píše se tam: „Na počátku bylo Slovo [řec. Loʹgos] a Slovo bylo u Boha a Slovo bylo bohem [‚bylo božské‘, AT; Mo; nebo ‚božského druhu‘, Böhmer; Stage (oba překlady jsou v němčině)]. Ten byl na počátku u Boha.“ Jehova je věčný a nemá žádný počátek (Ža 90:2; Zj 15:3), a proto vyjádřením, že Slovo bylo s Bohem od „počátku“, musí být myšlen počátek Jehovových stvořitelských děl. To potvrzují i jiné texty, kde je Ježíš označen jako ‚prvorozený všeho stvoření‘ a „počátek Božího stvoření“. (Kol 1:15; Zj 1:1; 3:14) Písmo tedy označuje Slovo (Ježíše v době jeho předlidské existence) jako první Boží stvořitelské dílo, jako Božího prvorozeného Syna. To, že Jehova skutečně byl Otcem či Životodárcem svého prvorozeného Syna, a že tedy tento Syn skutečně byl stvořen Bohem, je patrné z toho, co řekl samotný Ježíš. Na to, že Bůh je Zdroj jeho života, poukázal slovy: „Žiji díky Otci.“ Z kontextu vyplývá, že právě jako Ježíš získal život díky svému Otci, tak smrtelní lidé získají život na základě víry v Ježíšovu výkupní oběť. (Jan 6:56, 57) (Online knihovna, Hlubší pochopení Písma, 1. svazek, heslo: Ježíš Kristus) [Pro kontrolu lze vyhledat na wol.jw.org/cs] *** Já už nyní nevěřím, že to tak je. Ale Vahane, neučíš ty něco podobného?
Vahan Hambardzumjan
Zdeněk Staněk: všude, kde zazní jméno "Jehovah" nebo něco kolem toho jména, tam musí být tvůj komentář že :) Jehovisté, nebo Svědci Jehovistů, nebo jak se sami nazývají, nemají absolutně nic společného s křesťanstvím. Křesťanství = přijetí Ježíše Krista a Biblickou pravdu. Skrze Boha Otce a skrze Syna Ježíše vznikl život. Bůh řekne a skrze Syna se to naplní. Proto Ježíš říká to, co jsi zde citoval. Bez Boží (vyšší) existence by nebyl ani Syn (nižší autorita než Otec). To však neznamená, že Bůh stvořil Syna, to je falešné učení. Otec a Syn byli věčně již od počátku, než byli Nebesa a Země.
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Vahane Hambardzumjane, to proč se zaměřuji na témata o Božím jménu mohu vysvětlit - je to z lásky (Dt 6:4-5;Mk 12:29-30). V úvodu ke svým webovým stránkách píšu: "Jména Jëhóah a Jëhóšua jsou dvě největší jména, která existují a lidé je mohou znát. Pro vyvýšení, chválu a posvěcování těchto jmen sestavuji tyto stránky. Úžasné duchovní bytosti, jenž tato jména nosí, představují pro každého člověka veškerou moc, moudrost, spravedlnost a lásku. Věřím, že nikdo ve světě nedokáže najít nic hodnotnějšího. Vše, co tato jména představují, je pro nás nevyčerpatelným zdrojem poznání a života." A naopak nauky NSSJ komentovat nechci. Je to ztráta času, jako ostatně komentovat nauky jakékoliv denominace křesťanstva - musel bych je před tím totiž nastudovat. Důležitý je ale každý jednotlivý člověk a to čemu on sám věří, tak jak on sám to chápe, správně podle Písem nebo špatně podle sebe, či kdovíjaké doktríny. Důležité je pro mne studovat Písma a jejich opravdu korektní komentáře, pak i já mohu komentovat Písma a dělit se tak s lidmi o podivuhodné Boží myšlenky. Pokud se však setkám s nějakou hrubou nepravostí, která se týká 'svatých věcí', pak se proti ní přiměřeně ozvu, je-li to možné. Vahane, proto prosím, přečti si znovu druhý odstavec mého předchozího komentáře. A prosím, porovnej si různé překlady 2M 20:7 a Mt 12:31, je to poučné, snad ti svatý duch napoví. *** Myslím, že druhá část tvého komentáře přímo souvisí s tvým vlastním článkem: "Když Bůh stvořil Nebe a Zemi, byl u toho Ježíš Kristus?" Raději (laskavý čtenář mi promine) připojím svůj komentář tam.
katka
Nevím, kde jsi vzal, že adventisté berou Ježíše Krista za obyčejného člověka??? Bereme ho jako Božího Syna a z toho logicky vyplývá, že má taky veškerou Božskou autoritu. On je ta pravda, cesta i život a nikdo nepřichází k Otci, než skrze něho.
Vahan Hambardzumjan
Katka: přečti si článek výše ;)
vicky79
Zdravím Zděnku, můžu mít pár dotazů? Víš co znamená v překladu Adonai? A můžeš mi až si to zjistíš vysvětlit, proč se vyskytuje na kuránských svitcích od mrtvého moře, vždy na místě, kde má být pravé Boží jméno? Modlily se podle tebe špatně, pisatelé těchto svitků? Víš o tom že nikdo neumí přečíst pravé Boží jméno? Známe jenom souhlásky JHVH a samohlásky se někdy někde ztratily v dějinách. Jejich dosazení není možné a je nesprávné v jakokoliv podobě. Můžeme použít altenativní tvar JeHoVaH tak jak to psaly staří pisatelé ale bály se použít velká samohlásky jelikož sami věděli že Boží pravé jméno nikdo nezná. A víš proč si sem tak jistý? Nejsem ale píše o tom písmo tak snad alespon jemu budeš věřit když né mě. Teď se ukáže jakou má písmo pro tebe autoritu a nebo se budeš kroutit. Je to napsané v knize knih ve Zjevení (má oblíbená) 19:11-12 ,,Uviděl jsem otevřené nebe, a hle, bílý kůň, a ten, který na něm seděl, se jmenoval Věrný a Pravý, jenž spravedlivě soudí i bojuje. 12Jeho oči byly jako plamen ohně, na hlavě měl množství korun a měl napsané jméno, které nezná nikdo kromě něj." Tohle bude pro začátek stačit. Pokud se nazýváš pravým křestanem, tak se musíme zákonitě shodnout na tom, že popisovaná osoba je Ježíš Kristus. Pokud ne tak tady musí naše debata skončit. Pokud uznáš že je to Ježíš pak musíš uznat že citace-,,měl napsané jméno, které nezná nikdo kromě něj" je jasný odkaz na toto tajemné pravé Boží jméno JHVH. Dále z toho plynou zákonitě dva nevyhnutelné důsledky. 1) Ježíš je užívatel jména starozákoního Boha které nikdo znás nezná. (JHVH) 2) Tvar jména JEHOVA. tak jak ho prezentuje organizace NSSJ jako jedinný správný tvar je učení vadné a tudíš logicky falešné. Kdybys popřeboval sto tisíc tun dalších důkazů přímo z písma jsem ti radostně k službám ,,mluvící kámen"
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Viktore, nenazývám se „pravým“ křesťanem. Snažím se být christianos, tedy učedník a následovník Jëhóšuy Christa. Adónáj - to není jen slovo, které se nějak překládá a i do Biblí obvykle nepřesně. Je to totiž také velmi neblahý jev. Napsal jsem o tom článek na whitepaper.bluefile.cz/BJ/D/Cteno_stale.html Doplňuje téma článku „Hledejte a naleznete“ na /BJ/Hledejte.html Je dobré občas takto zapřemýšlet: Př 30:2-6 V Mat 11:27 jsou zaznamenána slova Jëhóšuy Christa: Všechno předáno je mi od Otce mého a nikdo nezná Syna, jen Otec, ani Otce nikdo nezná, jen Syn a ten, komu by ho chtěl Syn zjevit. -------------- A ty? Chceš, aby i v tvém případě on chtěl? Víš-li?
vicky79
Mír buď i s tebou Zděnku, já vlastně nevím co tim mám odpovědět, jsem naučený na rozhovor typu diskuze. Otázka odpověd, argument- protiargument. Pak se věci hezky poskládají na sebe a člověk nějak může odvozovat a přehrabovat se v tom. Ty jsi mi ale neodpověděl na mé otázky. Nemůžu tedy pokračovat v debatě kde každý mluvíme jakoby v koulích. Christianos je řecky Křestan takže nerozumím, že mi píšeš že se nepovažuješ za křestana, ale napíšeš že jsi christianos (křestan). Ale zaujal mě tebou citovaný text z Přísloví 30:2 - ,,Moudrosti jsem se neučil ani jsem si neosvojil poznání Svatého." Zkusil jsem číst dále a hned o dva verše dál je zcela jasné o čem tato nenaučená moudrost je. Přísloví 30:4 - ,,Kdo vystoupil do nebe i sestoupil? Kdo si nabral vítr do hrstí? Kdo svázal vody do pláště? Kdo vytyčil všechny dálavy země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna? Vždyť je znáš." To je náhoda Ten text je také o tom že jméno Otce ani syna nikdo nezná, v kontextu je tady zase zmínka, že oba opět používají stejné jméno jak je z textu patrné. Jsem rád že sám přihráváš Texty které dokazují že syn i Otec používají stejné starozákoní jméno JHVH které nikdo nezná celé. O tom je taky ta nenaučená moudrost o které píšeš. Tentokrát jsem ti nemusel hledat nic já, ale našel ti to sám Otec i Syn Boží. Proto mu tady vzdávám chválu, že se sama od sebe opět zjevuje čistá pravda z písma svatého. Bud pochválen Zdenku. Hezký večer. ,,mluvící kámen" ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Argumentuji jen čistě písmem. Písmo mluví samo, já ho tu jen zjevuji a dokonce má tendenci se tu skoro zjevovat už i samo. To je ta teokracie a rozsuzování písmem.
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Viktore, omlouvám se, že se nechovám podle nějakého scénáře. Snažím se však poskytnout na otázku kvalitní odpověď, proto raději nabídnu odkaz na článek, který ji poskytne lépe. Pokud se totiž nevyvine dostatečné úsilí ke shromáždění dostupných informací, nutně to vede k nehodnotným závěrům. Rád bych přispěl k porozumění a proto konstatuji: Slovo „nenazývám“ nemůže znamenat „nepovažuješ“. Slovo „pravým“ je v uvozovkách záměrně, protože jsem dalek takového sebehodnocení. Slovo „křesťan“ je zprofanováno samotným křesťanstvem, tak raději používám slovo přejaté z řečtiny. (Mnozí si dokonce myslí, že je to ten, kdo byl „pokřtěn“, asi jako cédéčko.) Př 30:2-6 mi pomáhá, když si je občas připomenu, a tak jsem i zde na něj odkázal, ale necitoval. A to byla, jak je vidět, chyba. Ono totiž to usměrnění osobního přístupu k sobě (v2) - „Já jsem nejtupější z mužů a lidskou rozumnost nemám“ - je velmi ozdravné. A může ochránit před závažnými chybami s nepříjemným důsledkem (v6) - „K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě potrestá a budeš shledán lhářem". Ve čtvrtém verši jsou samé otázky. Použít otázku tak, jako by to bylo tvrzení, zákonitě vede k nepodloženému úsudku, který může být sice uspokojivý, ale zpravidla chybný, protože je zatížen osobním názorem nebo názorem většiny či nějakého člověka s autoritou. Jóél ve svém proroctví (Jóel 3:5, je také citováno ve Sk 2:21 v Ř 10:13 ) říká: I stane se, že každý, kdo bude vzývat Jëhóahovo jméno, se zachrání, protože na hoře Ṣíjón a v Jërúšálaimi bude útočiště, jak pravil Jëhóah, mezi vyváznuvšími, které Jëhóah povolává. Pokud by bylo pravda, že „jméno Otce ani syna nikdo nezná“, jak by se mohl někdo zachránit? Ale, to že velmi mnozí ho „nechějí znát“, to pravda je. Proto jsou nám v Písmu kladeny ony otázky. A to, že mají lidé na místo pravého jména užívat nějaké zvolené náhradní slovo nebo zkomoleninu a tím pravé jmémo zastřít, tak tohle Písma neučí. Takové ponížení pro milujícího Otce je nespravedlivé a zlé. A jména falešných bohů a polobohů jsou i ve světě křesťanstva všude, názvy měsíců, umělekých děl, dokonce slunce, planet a jejich měsíců...... Komu se asi líbí tento stav, kdy je s Elóahovým jménem, které sám lidstvu svěřil, nakládáno nehodným způsobem? Jëhóšua ve své modlitbě za učedníky (J 17:26) řekl: A známé jsem jim učinil jméno tvé, a známo učiním, aby láska, kterou jsi mne miloval, byla v nich, i já v nich. ------------------- Já mu ve všem věřím.
vicky79
Mír buď i s tebou Zdenku. Už je to lepší ja píšeš, je to jako bys vystoupil nějaké mlhy. Vídím tě jasněji ,i když někdy si lámu jazyk když čtu tvou řečtinu. Jednu myšlenku od tebe musím vyzdvihnout. Slovo křestan je opravdu sprofanované dost. Satan to slovo tak nenávidí že nás tím slovem chce uplně otrávit. Někdy si také říkám, jestli se tak vůbec nazývat. Někde v srdci cítím, že spíše než křestan se chci cítiit jako jen ta planná oliva naroubovaná na tu pravou židovskou víru o které mluvil Kristus. Kristus je také zvláštní slovo-Ježíš se Kristem nikde nenazval. Je to spíše přezdívka kterou dostal od svých stoupenců. Je odvozená od křtu o kterém se zminoval Ježíš v Marku. Vidíš také umím myslet jako ty. Slovo Kristus uznávám jenom proto, že ho Ježíš dostal od svých milovaných prvních následovníků. Správně bychom měly ale třeba vyslovovat spíše Mesiáš. Ale přijde mi to neosobní, Je to jako říkat příteli stále Pane Novák a pod. Píšeš:,,Pokud by bylo pravda, že „jméno Otce ani syna nikdo nezná“, jak by se mohl někdo zachránit?" Na to mohu odpovědet krátkým příkladem: Když se budeš topit ve vodě a někdo tě vytáhne budeš se ho ptát ještě ve vodě, jaké je jeho jméno? Je jeho doslovné jméno pro tebe důležité v moment záchrany? Je pro zachránce důležité aby ti před samotnou záchranou oznámil své jméno? Víš, proč se pravé Boží jméno ztratilo v dějinách? Je to jedním ze symbolů naší ztráty vztahu s milovaným stvořitelem. Ani nevíme jak se ten co nás vytáhne z té vody jmenuje. To je naše ostuda,potupa. Jeho jméno tím bude ještě více oslaveno. Víš jak se Bůh představil Mojžíšovy z hořícího keře? Jako jen ten který je. (jsem který jsem). Více lidstvo nepotřebuje zatím vědět. Já osobně si opravdu myslím že ve zjevení je o tomto tajemném jméně proto taková divná zmínka- Nikdo to jméno nezná kromě něh samotného. Snažím se písmo překládat, pokud je to jenom možné co nejvíce doslovně-někdy to chytne až neuvěřitelných rozměrů co mě pak vše docvakne v hlavě.---někdy to zkus také.. Myslím si že Boha ani lidstvo nemůže tzv.úplně poznat, dokud ho fakticky nespatříme jak sestoupí ve své slávě a vše se od něj nedozvíme. Lidstvo čeká obrovský šok a překvapení budou i často jeho vyvolení. Satan už más vodí v takové mlz že se tady hádáme o Boží jméno namísto toho abychom Boha často uctívaly. Myslím že tím uctíváním právě nejvíce oslavujeme Boží jméno. Proto nepotřebujeme vědět jeho naprosto přesnou intonaci. Mnohokrát jsem se často přesvědčil, že není tak důležité jak přesně něco v písmu chápu, ale spíše to jestli činím to co písmo říká.. Písmo k nám totiž mluví navíc ještě jedním uplně zvláštním jazykem, který nejde definovat slovy. Je v písmu ale není v písmenkách. To je to pravé kouzlo, umět ho takto číst. To je velký dar od Boha. Přečtu si tedy cos mi poslal za odkaz-ještě jsem to nečetl. Já už mám blok od někoho něco číst, abys tomu rozuměl, já pak méně slyším Boha. já už čtu jenom písmo. Jen písmo,jenom tam ho cítím uplně na plno-on sám určí čemu porozumím a co mi zkryje. Kolikrát čtu písmo i skoro pozpátku abych něco viděl a poznal. ,,mluvící kámen" Neposlal jsem ti dneska žádný verš-jen si povídáme. I to se někdy stane-příště to napravím
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Viktore, v tom co popisuješ v závěru jsem vycítil problém. Proto ponechám naukové věci na později. Prosím zaměř se ta tento text 1J 4:1-3, myslím že porozumíš co mám na mysli. Udělej co radí Jak 1:5-6 a uvědom si, že toto se už stalo: J 16:13-15
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Viktore, píšeš: „Víš jak se Bůh představil Mojžíšovy z hořícího keře? Jako jen ten který je. (jsem který jsem). Více lidstvo nepotřebuje zatím vědět.“ Jak bys to tvrzení pečlivě doložil Písmy? Ale opravdu pečlivě a přesně, podle toho, co nás Písma učí. Ne podle toho, co si myslíš ty. Všimni si, že se Bůh nepředstavil „jsem, který jsem“, ale ...
vicky79
Mír s tebou Zdenku. V knize knih ve Zjevení19:11-12 ,,Uviděl jsem otevřené nebe, a hle, bílý kůň, a ten, který na něm seděl, se jmenoval Věrný a Pravý, jenž spravedlivě soudí i bojuje. 12Jeho oči byly jako plamen ohně, na hlavě měl množství korun a měl napsané jméno, které nezná nikdo kromě něj.” Chtěl jsi pěčlivě doložit písmem, tak pečlivě dokládám písmem. Už jsme o tom textu mluvily, já ho vysvětluji doslovně a ty obrazně podle svého soukromého výkladu. Takže já beru tento text jak leží a stojí a ty máš lidské výklady tohoto textu. Četl jsem tvé stránky, ale přiznám se vůbec tomu nerozumím,namám se tam čeho chytit, ty potřebuješ k poznání Božího jména výpočty zkoro jak z NASA počítače. Četl jsem i jiné tvé články a nerozumím tomu i když jsem to četl snad i pozpátku. Podle tebe a tvé teorie to vypadá, že Boží jméno pozná a přečte jen ten, kdo perfektně rozumí, řecky,hebrejsky,aramejsky. Zná perfektně historii všech blízkovýchodních kultůr a jejich písem a všech dialektů. Perfektně umí počítat a odvozovat. Nejlépe jen členové Teologické fakulty s matematicko, jazykovou nástavbou a historicko kulturními znalostmi. To se neshoduje s Biblí ani s Božím plánem. Víš o tom? Nepotřebuji znát nic toho abych pochopil že nemáš pravdu. Boží jméno nikdo nezná a tvá toerie mi to fakticky už jen potvrdila. To je můj názor založený na písmu.
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Viktore, víš, neumím hebrejsky, aramejsky, řecky, ani jsem nevystudoval teologii. Na mne platí Př 30:2-3. Ale Jëhóah vzdělání neklade jako podmínku k tomu, abychom ho poznali a tedy znali i jeho jméno. (srovnej Mat 11:25-26) Na prvním místě má něco úplně jiného - první přikázání ze všech. Větší váhu svým slovům nedodá ten, kdo nějak sníží osobu svého oponenta, ale ten, kdo korektně argumentuje. To ovšem neznamená, že ho „úplně odzbrojí Písmem“, ale že mu pomůže porozumět. Doložit nějaký názor Písmy neznamená jen opsat nějaký verš a pak z něj vyvodit, něco co tam psáno není a není to ani jinde v Písmech. Před tím varuje nejen Př 30:6, ale i Zj 22:18-19 a to obzvlášť důrazně. Ve Zj 19:11-12 není rozhodně napsáno, že ono jméno, které nezná nikdo, je jméno Boha. A když se v jiném vidění (Zj 14:1) mluví o jménu Beránka a jménu jeho Otce, není psáno, že ta jména nikdo nezná. Skutečně mohu zkusit „něco“ formulovat, ale jen jako svou soukromou pracovní hypotézu. Musím vždy prokázat z Písem, že je platná, že odpovídá nějakému výroku srovnatelné důležitosti a teprve pak mohu promluvit a podat komentář. Takže, pokud se jedná o jméno Boha, bude mne nejdříve zajímat, co o tom v Písmech říká On sám nebo jak učil jeho Syn. Je psáno: I řekl ještě Bůh Móšému: Takto řekneš synům Jisráéle: Jëhóah, Bůh otců vašich, Bůh Aḇráhámův, Bůh Jiṣchákův a Bůh Jaakóḇův, poslal mne k vám. To je jméno mé na věčnost a to je připomínka má z pokolení do pokolení. (2M 3:15) Jëhóahovo jméno je známo po tisíciletí těm, kdo ho znát chtějí. A bude to tak na věčnost. A ti co ho nechtějí znát? Proto hle, přivedu je k poznání, tentokrát jim dám poznat svoji moc a svoji udatnost a poznají, že mé jméno je Jëhóah. (Jer 16:21) Tomuto textu je lépe rozumět, když víme, co slovo „Jëhóah“ znamená, ale náhradní slovo „Hospodin“, není k ničemu dobrému. Tak jako je mnohému, co je psáno o Božím synu, lépe rozumět, když víme co jeho jméno znamená. Ovšem ze zkomoleného slova „Ježíš“, se to nedovíme, ale ze slova „Jëhóšua“ ano. A to je důvod, kromě úcty a spravedlnosti, proč používat tu nejlepší výslovnost, kterou můžeme dnes z dostupných zdrojů získat. Zkrácené jméno našeho Otce je známé a běžně ho čtou a zpívají i židé. Ovšem nekomolí ho „alelůjá“, ale vyslovují správně „Halëlú-Jáh“, což se překládá „chvalte Jáha“. Proč i toto jméno čeští překladatelé přepisují, tam kde je psáno samostatně (poprvé 2M 15:2), slovem „Hospodin“?
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Viktore, souhlasím s tebou, že není možné nikoho „přesvědčit“, mám podobné zkušenosti. Mohu si dát nevím jakou práci, vyhledávat texty a poukazovat na myšlenky z Písem. Lidé, pokud mají nějaký názor neradi ho mění a proto ho hájí, i když je nesprávný. Jakýkoliv argument se zdá být zbytečný. Oni si nevyhledávají texty z Písem na které odkazuji, jenže ke své škodě, protože já nemám nic cennějšího, co bych nabídl. Tím však neodmítají mne, ale toho, kdo inspiroval Písma (Sk 28:25-27). Proto nemohou porozumět a tak raději změní téma. Nejraději se pustí do kritiky mé osoby. Technicky vzato, tedy jaký zvuk jsme schopni ze sebe vypravit, tak v tom není ten problém výslovnosti Jména. Důležitý je postoj k tomu problému. Korektní používání osobních jmen mezi lidmi je projevem úcty, ale ve vztahu k Bohu jde o uctívání (Mat 6:9). Když byla Bohu přinášena oběť, musela být bez vady a je zřejmé, že se správný výběr týká posvěcování Božího jména (3M 22:21-32). Platí to stále, i když Beránek bez vady byl jednou provždy za nás už obětován (Žid 13:15). Ve vztahu k Bohu si neurčujeme my, co je správné a důležité. Bohu na jeho jménu velmi záleží a přísně ho chrání svým zákonem. Výslovnost Jména je samozřejmě jen malou částí toho, co jméno Boha znamená, ale dobře slyšitelnou. A Bůh naslouchá: Tehdy ti, kteří se bojí Jëhóaha, mluvili jeden s druhým. I pozoroval Jëhóah a slyšel. I psána je před ním kniha pamětní pro ty, kteří se bojí Jëhóaha, a myslí na jméno jeho. (Mal 3:16) ------------------ Které je první přikázání ze všech, prosím napiš mi, jaké ty čteš v Písmech.
vicky79
Mír s tebou Zdenku. Milovat svého Boha. Já se už jako věřící narodil, Nedokážu to vysvětlit ale je to tak. Jsem z ateistické rodiny kde nikdo nikdy nevěřil. Já ano. Malé děti se už rodí s vírou v Boha. Později je dětí víra systémem pošlapána a je jim vysvětleno že věřily v bludy. Když mi bylo 5 let tak jsem Bohu říkal ,,měsíček". Opravdu jsem si myslel, že Bůh je měsíček, který mě má rád a hlídá mě a chrání. Dokonce jsem k tomu měsíčku i na balkoně mluvil. A víš co je zvláští? Jednou jsem mu z balkonu řekl, že jestli mě slyší, tak aby bliknul na znamení. A on opravdu bliknul na uplně čisté obloze. Nikdo mi to do dnes nevěří. Je to logické, protože Bůh to udělal jen pro mě. Tomu totiž neměl nikdo věřit-pouze já. To byl Boží záměr. Nazýval jsem Boha měsíčku a on bliknul. Bůh se měsíček nejmenuje, ale přesto pro mě v tomto jménu vykonal dětský skutečný zázrak. Takže já už jsem zažil skutečný zázrak v nepravém Božím jméně. Bůh není hlupák a věděl, že ve skutečnosti mluvím k němu. Poznal to z nezkaženého upřímného dětského srdce. Rozumíš co tím chci říct? Dnes vím, že ten měsíček se jmenuje Pán. Takto ho nazýval i Pavel. Víš o tom, že ti celou dobu v oslovení píšu Zdenku a né Zďěnku? Byl to pro tebe problém? Nebyl, zajímá tě co ti zděluji a né přesné oslovení. Lépe už to neumím vysvětlit. ,,mluvící kámen" (taky se tak nejmenuju a podepisuju se tak)
vicky79
Ještě doplním Zdenku. Abraham (Abram) hledal Boha a né jeho jméno. Abraham dlouho nevěděl jak ho oslovovat, jenom to byl pro Abrahama tajemný Bůh který k němu promlouvá. Nakonec z toho vzešlo Abramamovské pravé náboženství. Bůh se sám i nazval Bůh Abrahamův. Pak zase Izakův a Jakobův. Bůh se pro každého nazve jinak.Pro Mojžíše zase jako ,,jsem který jsem" Víš o tom? On takto skutečně ke každému přistupuje individuálně, je to skutečný kamarád. Je to skutečně až tak doslovné jak to píšu a je toho uplně celé písmo. Pro mě byl měsíčkem a pro tebe Jëhóahem. Oba přitom vzýváme stejného Boha. Ke mě promloval jako měsíček a dnes jako Pán. Boha budu nazývat tak, jak ke mě promlouvá. Ty to děláš správně a já také. Bůh pozná ke komu mluvíme, je nášim konstruktérem. ,,mluvící kámen"
Zdeněk Staněk
Pokoj tobě Viktore, ano, správně jsi odpověděl, jaké je první ze všech přikázání. Je dobré si připomínat slova našeho Pána, Jëhóšuy Christa, právě tak, jak byla zapsána. Když citoval slova, která předal Móšé svému lidu (5M 6:4-9), řekl: Slyš, Jisráéli! Jëhóah, Bůh náš, Jëhóah jeden je! A milovat budeš Jëhóaha, Boha svého, z celého srdce svého a z celé duše své a z celé mysli své a z celé síly své! Toto je první přikázaní. A druhé podobné jemu: Milovat budeš bližního svého jako sebe samého! Větší těchto jiné přikázaní není. (Mar 12:29b-31) ----- Když jsem četl, co jsi napsal dále připonenula se mi slova: Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí. Neboť nyní vidíme (jako v zrcadle), zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. (1Kor 13:11-12) Nyní umí lidé vyrobit lepší zrcadla, než byla ta starověká z ručně vyleštěného kovu. Umí se jimi podívat i daleko do vesmíru. Ale stane se, že i tak vidí zastřeně. Jako v případě Hubbleova dalekohledu, jehož hlavní zrcadlo nemá správný tvar a nedokáže dobře zaostřit. Chyba byla důkladně analyzována a bylo vyrobeno zařízení, které chybu koriguje, jakési „brýle“. Užasné snímky, které po opravě začal pořizovat, jsou všeobecně známé. Mnoha lidem, když je vidí, se jistě vybaví slova: Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. (Ž 19:2) Ale není mnoho těch, kteří vzdají poctu právě tomu Bohu, který to učinil. Mají už totiž nějakého „svého“ boha nebo pána, kterého uctívají (Sk 17:22-25). Ale ten, kdo přikázal „Jëhí ór!“ - „Budiž světlo!“, je ten „Elóah“ - „Bůh“, v jehož jméně „Jëhóah“ ten příkaz zaznívá. Je to ten, o němž můžeme doslova říci „Bůh je světlo“ (1J 1:5). První slovo Boha, zaznamenané v Písmech (1M 1:3), je to slovo, které je pro nás na počátku. To je to slovo, o kterém Jëhóchánán v úvodu své dobré zprávy osobitým způsobem napsal: Na počátku bylo slovo a slovo bylo u Boha, takže Bůh byl slovo. Toto bylo na počátku u Boha. Všechno prostřednictvím něj nastalo, takže bez něj nenastalo ani jediné, jenž se stalo. (J 1:1-3) Mnozí to takto „nevidí“, protože zrcadlo jejich mysli je křivé a obraz mají tedy rozmazaný, zastřený. Nechtějí si však dát práci s jeho důkladnou analýzou, aby mohli získat správné „brýle“ a dobře jimi číst. Dokonce nechtějí ani slyšet, když jsou upozorňováni. Jëhóšua o takových lidech mluví: Naplňuje se na nich Jëšajáhúovo proroctví, které říká: Vskutku budete slyšet, a jistě nepochopíte, budete ustavičně hledět, a určitě neuvidíte. Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo, ušima začali slyšet ztěžka a své oči zavřeli, aby očima neuviděli a ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, a já je neuzdravil. (Mat 13:14-15)