Ježíš Kristus

Křesťanské stránky o Bohu a Ježíši.

Ezechiel (26-48)

  • Přidáno: 28 července, 2012
  • Zobrazeno: 1 323 x
  • Komentáře: 0
  • Klíčová slova:

Proti Týru

Na nedobytný Týr přitáhnou Babylóňané a jeho pád naplní hrůzou všechny ostrovy.

26 1 V jedenáctém roce, prvního dne měsíce, stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, protože Týr o Jeruzalému říká: ‚Ha, je rozbit, on, vrata národů, otevřel se mi vstříc, naplním se tím, co je v troskách.‘ 3 Proto praví Panovník Hospodin toto: Jsem proti tobě, Týre, přivedu na tebe mnohé pronárody, jako když moře přivádí svá vlnobití. 4 Zničí hradby Týru, zboří jeho věže; i prach z něho smetu, učiním jej holou skálou. 5 Staneš se místem v moři, kde se suší sítě. Já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina, lupem pronárodů se stane. 6 Jeho dcery, které jsou na poli, budou povražděny mečem. I poznají, že já jsem Hospodin.“ 7 Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, od severu přivádím na Týr Nebúkadnesara, krále babylónského, krále králů, s koni, vozy a jezdci, a shromáždění početného lidu. 8 Tvé dcery na poli povraždím mečem. Zřídí proti tobě obléhací valy, navrší proti tobě násep, postaví proti tobě pavézy. 9 Beranem bude bušit do tvých hradeb, tvé věže rozmetá svou zbrojí. 10 Pokryje tě prach, zvířený spoustou jeho koní, tvé hradby se budou otřásat rachotem jeho jízdy, kol a vozů, až vstoupí do tvých bran, jako se vstupuje do poraženého města. 11 Kopyta jeho koní zdusají všechny tvé ulice, tvůj lid povraždí mečem, posvátné sloupy tvé moci klesnou na zem. 12 Ukořistí tvé jmění, uloupí tvé zboží, zboří tvé hradby a rozmetají tvé skvělé domy; tvé kamení, dříví i prach svrhnou do vod.
13 Učiním přítrž hluku tvých písní, už se nebude rozléhat zvuk tvých citer. 14 Učiním tě holou skálou, budeš místem, kde se suší sítě, nikdy už nebudeš vystavěn, neboť já, Hospodin, jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.“ 15 Toto praví Panovník Hospodin o Týru: „Což se nebudou ostrovy otřásat rachotem tvého pádu a sténáním skolených při hrozném vraždění uprostřed tebe? 16 Ze svých trůnů sestoupí všechna knížata moře, sejmou své pláště, vysvlečou svá pestrá roucha, jejich šatem se stane třesení, posadí se na zem a budou se neustále třást úděsem nad tebou. 17 A začnou nad tebou pět žalozpěv: ‚Jak jsi zmizelo z moří, ty město obydlené, vychvalované! Silné bylo na moři i se svými obyvateli, z nichž padal děs na všechny sídlící kolem. 18 Nyní, v den tvého pádu, se třesou ostrovy. Mořské ostrovy pojala hrůza nad tvým zánikem.‘“ 19 Toto praví Panovník Hospodin: „Učiním z tebe město ležící v troskách, stejné jako města dávno neobydlená, přivedu na tebe propastnou tůň, přikryje tě obrovské vodstvo. 20 Srazím tě s těmi, kdo sestupují do jámy, k lidu předvěkému, usadím tě v nejhlubších útrobách země jako odvěké trosky s těmi, kdo sestupují do jámy, a nebudeš už obýván. Tak se proslavím v zemi živých. 21 Dám tě za odstrašující příklad, zanikneš. Budou tě hledat, ale nikdy, navěky, tě nenajdou, je výrok Panovníka Hospodina.“

Nářek nad Týrem

Týr, proslulý svými plavbami a zámořským obchodem, nadobro zajde.

27 1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Ty, lidský synu, slyš. Začni nad Týrem žalozpěv. 3 Zapěj o Týru: Ty, který trůníš nad přístupy k moři a obchoduješ s národy na mnoha ostrovech, toto praví Panovník Hospodin: Týre, ty jsi říkal: ‚Já jsem dokonale krásný.‘ 4 Až k srdci moře sahá tvé pomezí, tvoji stavitelé vtiskli tvé kráse dokonalost. 5 Z cypřišů senírských nadělali všechna obložení tvých korábů, libanónských cedrů použili ke zhotovení tvých stěžňů. 6 Tvá vesla udělali z bášanských dubů a tvé deštění vyrobili ze slonoviny a ze zimostrázů z ostrovů kitejských. 7 Tvým plachtovím bylo pestré, jemné egyptské plátno, tvou korouhví fialový purpur, přikrýval tě nach z elíšských ostrovů. 8 Tvými veslaři byli obyvatelé Sidónu a Arvadu, své nejzkušenější jsi zaměstnával jako velitele lodí, Týre. 9 Starší Gebalu a jeho zkušené jsi zaměstnával spravováním toho, co chátralo, kotvily v tobě všechny mořské lodě se svými lodníky a směňovaly tvé zboží. 10 Bojovníky tvého vojska byli Peršané, Lúďané a Pútejci, ve tvých zbrojnicích zavěšovali štíty a přilby, dodávali ti lesku. 11 S tvým vojskem byli na tvých hradbách kolem dokola synové Arvadu a na tvých věžích byli Gamáďané, zavěšovali kolkolem na tvé hradby své štíty, vtiskli tvé kráse dokonalost. 12 Taršíš s tebou kupčil s množstvím různého zboží. Dodával na tvé trhy stříbro, železo, cín i olovo. 13 Obchodovali s tebou Jávan, Túbal a Mešek; směňovali s tebou otroky a bronzové nádoby. 14 Koně tažné i jezdecké a mezky na tvé trhy dodávali z Bét-togarmy. 15 Obchodovali s tebou synové Dedánu, mnohé ostrovy byly tvými překupníky; poctou ti přinášeli sloní kly a ebenové dřevo.
16 Kupčil s tebou Aram s mnohými tvými výrobky a dodával na tvé trhy malachit, nach, pestré látky, bělostné plátno, korály a rubín. 17 Obchodovaly s tebou Judsko a izraelská země; směňovaly s tebou mínitskou pšenici, proso, med, olej a mastix. 18 I Damašek s tebou kupčil s mnohými tvými výrobky, s množstvím různého zboží, s chelbónským vínem a sacharskou vlnou. 19 Dan a Jávan dodávali na tvé trhy přízi; směňovali s tebou zpracované železo, skořici a jiné koření. 20 Dedán s tebou obchodoval s pokrývkami na sedla pro jízdu. 21 Tvými překupníky byli Arabové a všichni kédarští předáci; obchodovali s tebou s jehňaty, berany a kozly. 22 Obchodovali s tebou obchodníci Šéby a Raemy; dodávali na tvé trhy všechny nejvzácnější balzámy, rozmanité drahokamy a zlato. 23 Obchodovali s tebou Cháran, Káné a Eden, obchodníci Šéby, Asýrie a Kilmadu.
24 Ti s tebou obchodovali; na tvých tržištích byla skvostná roucha, pláště fialově purpurové i pestré, barevné tkaniny, lana pletená i točená. 25 Zámořské lodě a karavany s tvým směnným zbožím tě velice zaplnily a proslavily až v srdci moře. 26 Tvoji veslaři tě zavezli na širé vody, ale v srdci moře tě roztříští východní vítr. 27 Tvůj majetek a trhy, zboží, tvoji lodníci a velitelé lodí, ti, kdo opravovali, co zchátralo, obchodníci směňující tvé zboží, všichni tvoji bojovníci, celé tvé shromáždění uprostřed tebe, všichni padnou do srdce moře v den tvého pádu. 28 Pro úpěnlivé volání tvých velitelů lodí se budou chvět pastviny. 29 Všichni veslaři vystoupí ze svých lodí, lodníci a všichni velitelé mořských lodí stanou na zemi. 30 Budou se nad tebou rozléhat jejich hlasy, budou hořce úpět, budou si na hlavu házet prach, válet se v popelu. 31 Vyholí si lysinu, opásají se žíněným rouchem, budou nad tebou plakat v hořkosti duše, nastane přehořký nářek. 32 Při svém bědování začnou nad tebou žalozpěv, žalostně zapějí: ‚Kdo byl umlčen jako Týr uprostřed moře?‘ 33 Dokud jsi vyplouval na moře za trhem, sytil jsi mnohé národy, z množství tvého směnného zboží bohatli králové země. 34 Až je moře roztříští v hlubokých vodách, padne tvůj směnný obchod i celé tvé shromáždění uprostřed tebe. 35 Úděs nad tebou zachvátí všechny obyvatele ostrovů, jejich králové se budou třást hrůzou, obličej se jim zkřiví. 36 Kupčíci mezi národy nad tebou syknou, budeš odstrašujícím příkladem, zanikneš navěky.“

Velikášství krále týrského

Týrský král se pokládá za bohorovného a spoléhá – na svou moudrost i bohatství. Bude však sražen z hory bohů a bídně zahyne v srdci moře.

28 1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, řekni týrskému vévodovi: Toto praví Panovník Hospodin: Ve svém domýšlivém srdci si říkáš: ‚Jsem Bůh, sedím na božském trůnu v srdci moří.‘ Jsi člověk, a ne Bůh, i když své srdce vydáváš za srdce božské! 3 Hle, jsi moudřejší než Daniel, nic tajného se před tebou neutají. 4 Svou moudrostí a rozumností ses domohl blahobytu, do svých pokladnic jsi získal zlato a stříbro. 5 Množstvím své moudrosti i svými obchody jsi rozhojnil svůj blahobyt a pro ten tvůj blahobyt se tvé srdce stalo domýšlivým.“ 6 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Protože své srdce vydáváš za srdce božské, 7 hle, přivedu na tebe cizí, kruté pronárody; na krásu tvé moudrosti vytasí své meče, znesvětí tvou skvělost. 8 Spustí tě do jámy, zemřeš smrtí skolených v srdci moří. 9 Budeš ještě prohlašovat: ‚Jsem Bůh,‘ před tím, kdo tě zabije? Jsi člověk, a ne Bůh, jsi v rukou těch, kdo tě skolí. 10 Zemřeš smrtí neobřezanců, rukou cizáků. Já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.“
11 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 12 „Lidský synu, začni žalozpěv nad týrským králem. Zapěj o něm: Toto praví Panovník Hospodin:
Byl jsi věrným obrazem pravzoru, plný moudrosti a dokonale krásný. 13 Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy: rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem. Tvé bubínky a flétny byly zhotoveny ze zlata; byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen. 14 Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, 15 na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost. 16 Pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil. I skolím tě, srazím z hory Boží, cherube ochránce, vyhladím tě zprostředka ohnivých kamenů. 17 Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost, svrhnu tě k zemi, dám tě za podívanou králům. 18 Množstvím svých nepravostí, nepoctivostí svých obchodů jsi znesvětil své svatyně. Způsobím, že z tvého středu vyšlehne oheň a stráví tě, pohodím tě na zem jako popel před očima všech, kdo tě spatří. 19 Všude mezi lidmi, kde tě znají, strnou nad tebou v úděsu, staneš se odstrašujícím příkladem, zanikneš navěky.“

Proti Sidónu

Ani Sidón neobstojí před Božím soudem.

20 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 21 „Lidský synu, postav se proti Sidónu a prorokuj proti němu. 22 Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Jsem proti tobě, Sidóne, a budu oslaven v tvém středu. I poznají, že já jsem Hospodin; až v něm vykonám soudy, budu v něm posvěcen. 23 Sešlu na něj mor, krev do jeho ulic, budou uprostřed něho padat skolení, meč na něj dolehne ze všech stran. I poznají, že já jsem Hospodin.“

Izrael bude shromážděn

Soudem nad okolními pronárody se Hospodin přizná ke svému lidu.

24 „Dům izraelský už nebude mít zhoubný trn, trní sužující ze všech stran kolkolem ty, kdo jím pohrdají. I poznají, že já jsem Panovník Hospodin.“ 25 Toto praví Panovník Hospodin: „Shromáždím dům izraelský z národů, mezi kterými jsou rozptýleni, a budu mezi nimi posvěcen před očima pronárodů. Budou bydlet ve své zemi, kterou jsem dal Jákobovi, svému služebníku. 26 Budou v ní bydlet bezpečně, postaví si domy, vysadí vinice, bezpečně budou bydlet, až vykonám soudy nade všemi sousedy kolem, kteří jimi pohrdají. I poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh.“

Proti Egyptu

Zpupnost faraóna vrhá i celou zemi do zkázy. Moc Egypta bude snížena a Izrael se tam už nebude utíkat o pomoc.

29 1 V desátém roce, dvanáctého dne desátého měsíce, stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, postav se proti faraónovi, králi egyptskému, a prorokuj proti němu i proti celému Egyptu. 3 Mluv: Toto praví Panovník Hospodin: Jsem proti tobě, faraóne, králi egyptský, ohromný draku, který odpočíváš uprostřed svých toků a říkáš: ‚Ta řeka je má, já jsem si ji udělal.‘ 4 Vetknu do tvých čelistí háky a způsobím, že ryby tvých toků přilnou k tvým šupinám, vytáhnu tě z tvých toků i se všemi rybami tvých toků, jež přilnuly k tvým šupinám. 5 Pohodím tě na poušti, tebe i všechny ryby tvých toků, dopadneš na povrch pole, nebudeš sebrán a nebudeš shromážděn, dám tě za pokrm zemské zvěři a nebeskému ptactvu. 6 I poznají všichni obyvatelé Egypta, že já jsem Hospodin. To proto, že byli domu izraelskému třtinovou oporou. 7 Když se tě zachytili rukama, zlomil ses a rozerval jsi jim celé rámě, když se o tebe opřeli, roztříštil ses, a ochromils jim celá bedra.“ 8 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Hle, uvedu na tebe meč a vymýtím z tebe lidi i dobytek. 9 Egyptská země bude zpustošena a obrácena v trosky. I poznají, že já jsem Hospodin. To proto, že farao řekl: ‚Ta řeka je má, já jsem si ji udělal.‘
10 Chystám se na tebe i na tvé toky. Obrátím egyptskou zemi v naprosté trosky, v zpustošený kraj od Migdólu po Sevénu a až k pomezí kúšskému. 11 Neprojde jí lidská noha, neprojde jí ani noha zvířete, po čtyřicet let nebude obývána. 12 Obrátím egyptskou zemi v zpustošený kraj, stane se jednou ze zpustošených zemí a její města budou patřit mezi města v troskách, budou zpustošena po čtyřicet let. Egypťany rozptýlím mezi pronárody a rozpráším je po zemích.“ 13 Toto praví Panovník Hospodin: „Po uplynutí čtyřiceti let shromáždím Egypťany z národů, kam byli rozptýleni. 14 Změním úděl Egypťanů a přivedu je zpět do země Patrósu, do země jejich původu, ale budou tam královstvím poníženým. 15 Budou poníženější než jiná království a nebudou se už vypínat nad pronárody, ztenčím jejich řady, aby nad pronárody nepanovali. 16 Už v ně nebude dům izraelský doufat a připomínat si nepravost tím, že by se za nimi obracel. I poznají, že já jsem Panovník Hospodin.“

Egypt mzdou Nebúkadnesarovou

Za marné obléhání Týru má být Nebúkadnesar odškodněn hojnou kořistí v Egyptě.

17 Ve dvacátém sedmém roce, prvního dne prvního měsíce, stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 18 „Lidský synu, Nebúkadnesar, král babylónský, uložil svému vojsku těžkou otrockou službu proti Týru. Každá hlava je odřená a každé rameno rozedřené. Avšak mzdu za tu otrockou službu, kterou proti Týru konal, nemá ani on ani jeho vojsko. 19 Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, dávám Nebúkadnesarovi, králi babylónskému, egyptskou zemi, aby odnesl její majetek, aby ukořistil, co se ukořistit dá, aby uloupil, co se uloupit dá; to bude mzdou pro jeho vojsko. 20 Jako výdělek za jeho službu mu dám egyptskou zemi, protože to učinil pro mne, je výrok Panovníka Hospodina. 21 V onen den způsobím, že vyraší roh domu izraelského a tobě dám otevřeně promluvit mezi nimi. I poznají, že já jsem Hospodin.“

Pád Egypta

Egypt i jeho spolčenci padnou. Nezachrání je jejich modly ani vojsko.

30 1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, prorokuj a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Kvílejte, ach, ten den! 3 Neboť blízko je den, blízko je den Hospodinův; den oblaku, čas pronárodů. 4 Na Egypt dolehne meč, smrtelná úzkost zachvátí Kúš, až budou padat skolení v Egyptě. Vezmou mu jeho majetek, bude zbořen do základů.“ 5 Kúš, Pút, Lúd a všechen přimíšený lid i Kúb i synové země smlouvy s nimi padnou mečem. 6 Toto praví Hospodin: „Padnou ti, kteří jsou Egyptu oporou, klesne jeho pyšná moc, padnou v něm mečem od Migdólu po Sevénu, je výrok Panovníka Hospodina. 7 Bude zpustošen, stane se jednou ze zpustošených zemí a jeho města budou patřit mezi města v troskách. 8 I poznají, že já jsem Hospodin, až založím v Egyptě požár, až budou všichni jeho pomocníci rozdrceni. 9 V onen den vyplují ode mne na lodích poslové, aby vyděsili sebejistý Kúš. V den Egypta je zachvátí smrtelná úzkost; hle, už přichází.“ 10 Toto praví Panovník Hospodin: „Učiním přítrž egyptskému hlučícímu davu skrze Nebúkadnesara, krále babylónského. 11 On a jeho lid s ním, kruté pronárody, budou přivedeni, aby přinesli zemi zkázu. Vytasí na Egypt své meče a naplní zemi skolenými. 12 Proměním nilská ramena v suchou zemi, vydám tu zemi do rukou zlovolníkům, rukou cizáků zpustoším zemi se vším, co je na ní; já, Hospodin, jsem promluvil.“ 13 Toto praví Panovník Hospodin: „Zničím hnusné modly, odklidím z Memfidy bůžky, z egyptské země nevzejde už žádný kníže. Sešlu na egyptskou zemi bázeň. 14 Zpustoším Patrós, založím požár v Sóanu, vykonám soudy v Thébách, 15 vyleji své rozhořčení na Sín, záštitu Egypta, vyhladím thébský hlučící dav. 16 Založím v Egyptě požár, Sín se bude svíjet v křeči, Théby budou rozpolceny, Memfidu sevřou protivníci za jasného dne.
17 Jinoši Ávenu a Pí-besetu padnou mečem a dívky půjdou do zajetí. 18 V Tachpanchésu potemní den, až tam bude zlomeno jařmo Egypta a bude učiněna přítrž jeho pyšné moci. Přikryje ho mračno a jeho dcery půjdou do zajetí. 19 Vykonám na Egyptu soudy. I poznají, že já jsem Hospodin.“ 20 V jedenáctém roce, sedmého dne prvního měsíce, stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 21 „Lidský synu, zlomil jsem paži faraóna, krále egyptského, a nebudou přiloženy léky a nebude připevněna dlaha, nebude ošetřena, aby se jí nevrátila síla a nechopila se meče.“ 22 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Chystám se na faraóna, krále egyptského; přerazím mu obě paže, silnou i zlomenou, a nechám vypadnout meč z jeho ruky. 23 Rozptýlím Egypťany mezi pronárody a rozpráším je po zemích. 24 Posílím paže krále babylónského a do ruky mu vložím svůj meč, ale paže faraóna zlomím; i bude před ním sténat jako sténá probodený. 25 Posílím paže krále babylónského, ale paže faraónovy poklesnou. I poznají, že já jsem Hospodin, až vložím svůj meč do ruky babylónského krále a on jej napřáhne na egyptskou zemi. 26 Rozptýlím Egypťany mezi pronárody a rozpráším je po zemích. I poznají, že já jsem Hospodin.“

Podobenství o cedru

Farao je varován příkladem Ašúru, který se podobal libanónskému cedru a přece byl ze své výše sražen do jámy.

31 1 Jedenáctého roku v třetím měsíci, prvního dne toho měsíce, stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, řekni faraónovi, králi egyptskému, i jeho hlučícímu davu: Komu se podobáš ve své velikosti? 3 Hle, Ašúr byl jako cedr na Libanónu, krásně rozvětvený, vrhající hluboký stín, vysokého vzrůstu, jeho vrcholek byl mezi košatými korunami. 4 Vody mu daly velikost, propastná tůň ho vyhnala do výše, její proudy protékaly kolem místa, kde byl vysazen; své potůčky vysílala ke všem stromům pole. 5 Proto se svým vzrůstem vynášel nad všechny stromy pole, jeho větve se rozrostly, ratolesti se prodloužily díky hojným vodám, když vyrůstal. 6 V jeho větvích hnízdilo kdejaké nebeské ptactvo, pod jeho ratolestmi se rodila kdejaká polní zvěř, v jeho stínu sídlily kdejaké početné pronárody. 7 Byl krásný svou velikostí a délkou svého větvoví, neboť zakořenil u hojných vod. 8 Nepřesahovaly ho cedry v zahradě Boží, cypřiše se nevyrovnaly jeho větvím, platany nebyly jako jeho ratolesti. Žádný strom v zahradě Boží se mu krásou nevyrovnal.
9 Krásným jsem jej učinil množstvím jeho větvoví, záviděly mu všechny stromy Edenu, které byly v zahradě Boží.“ 10 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Protože se vynáší svým vzrůstem, vyhnal totiž svůj vrcholek mezi košaté koruny a pro jeho výšku se pozdvihlo jeho srdce, 11 vydám jej do rukou samovládce nad pronárody a ten s ním naloží podle své zvůle; zapudím ho. 12 Cizáci, nejkrutější z pronárodů, ho vytnou a odvrhnou. Jeho větvoví padne na hory a do všech údolí. Jeho ratolesti se roztříští a padnou do všech řečišť země. Všechny národy země vystoupí z jeho stínu a odvrhnou ho. 13 Až padne, usadí se na něm kdejaké nebeské ptactvo, mezi jeho ratolestmi bude kdejaká polní zvěř. 14 Aby se žádný strom u vod nevynášel svým vzrůstem a nevyháněl svůj vrcholek mezi košaté koruny, aby se žádný mohutný strom nestavěl svou výškou nad ostatní stromy napájené vodami, budou všichni vydáni smrti, do nejhlubších útrob země, mezi lidské syny, k těm, kdo sestupují do jámy.“
15 Toto praví Panovník Hospodin: „V den, kdy sestoupí do podsvětí, zavřu nad ním propastnou tůň a způsobím, aby truchlila, zadržím její proudy, hojné vody budou zastaveny. Zármutkem nad ním sklíčím Libanón a všechny stromy pole pro něho povadnou. 16 Hřmotem jeho pádu otřesu pronárody, až jej srazím do podsvětí s těmi, kdo sestupují do jámy. V nejhlubších útrobách země se potěší všechny stromy Edenu, vše výborné a líbezné, co bylo na Libanónu, co bývalo napájeno vodou. 17 Také ti, kdo byli jeho paží, ti, kdo přebývali v jeho stínu mezi pronárody, sestoupí spolu s ním do podsvětí ke skoleným mečem. 18 Kterému ze stromů Edenu ses podobal slávou i velikostí? Se stromy Edenu budeš sražen do nejhlubších útrob země, mezi neobřezance, budeš ležet mezi skolenými mečem. Tak dopadne farao i celý jeho hlučící dav, je výrok Panovníka Hospodina.“

Nářek nad faraónem

Třebaže se farao ve své moci podobá lvu či draku, je jeho pád neodvratný a zpustošen bude i celý Egypt.

32 1 Dvanáctého roku ve dvanáctém měsíci, prvního dne toho měsíce, stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, začni žalozpěv nad faraónem, králem egyptským. Zapěj o něm: K mladému lvu mezi pronárody jsi byl přirovnán, byl jsi jako drak v mořích, prodíral ses svými proudy, nohama jsi kalil vodu a čeřil její proudy.“ 3 Toto praví Panovník Hospodin: „Rozestřu na tebe svou síť společenstvím četných národů a vytáhnou tě mým nevodem. 4 Vyvrhnu tě na zem, pohodím tě na povrch pole, usadím na tobě kdejaké nebeské ptactvo, nasytím tebou zvěř celé země. 5 Rozházím tvé tělo po horách, hromadami tvého masa naplním údolí. 6 Proudem tvé krve napojím zemi až k horám, řečiště se naplní krví z tebe. 7 Až budeš zhasínat, zakryji nebesa, zatemním jejich hvězdy, slunce zakryji oblakem a měsíc nevydá světlo. 8 Zatemním nad tebou na nebi všechna jasná světla, na tvou zemi sešlu tmu, je výrok Panovníka Hospodina. 9 Srdce četných národů naplním hořem, až uvedu tvou zkázu ve známost mezi pronárody, v zemích, které neznáš. 10 Úděsem nad tebou naplním četné národy, jejich králové strnou nad tebou hrůzou, až proti nim zamávám svým mečem, všichni se budou neustále třást o svůj život v den tvého pádu.“ 11 Toto praví Panovník Hospodin: „Dolehne na tebe meč babylónského krále; 12 meči bohatýrů srazím tvůj hlučící dav, meči všech krutých pronárodů. Ti svrhnou v záhubu pýchu Egypta; vyhlazen bude všechen jeho hlučící dav. 13 Vyhubím všechna jeho zvířata u hojných vod, nezkalí je už lidská noha, nezkalí je ani kopyta zvířat. 14 Tehdy čirými učiním jejich vody a jejich proudy potečou jako olej, je výrok Panovníka Hospodina. 15 Egyptskou zemi učiním zpustošeným krajem, zpustošena bude země se vším, co je na ní, až v ní pobiji všechny obyvatele. I poznají, že já jsem Hospodin.“ 16 „To je žalozpěv a jako žalozpěv se bude zpívat, jako žalozpěv jej budou zpívat dcery pronárodů, žalozpěv nad Egyptem a vším jeho hlučícím davem, je výrok Panovníka Hospodina.“

Příklad pobitých pronárodů

Z údělu Asýrie a různých pronárodů si může Egypt vzít poučení i pro sebe. Ani on neujde zkáze.

17 Dvanáctého roku, patnáctého dne téhož měsíce, stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 18 „Lidský synu, běduj nad hlučícím davem Egypta, sraz jej dolů, jej i dcery pronárodů i jejich vznešené do nejhlubších útrob země s těmi, kdo sestupují do jámy. 19 Jsi snad milejší než kdokoli jiný? Sestup, budeš uložen k neobřezancům. 20 Padnou mezi skolené mečem; meč je už předán. Odtáhněte jej i všechen jeho hlučící dav. 21 Zprostředka podsvětí nejsilnější bohatýři budou mluvit k němu a jeho pomahačům: ‚Sestoupili, ulehli neobřezanci skolení mečem.‘ 22 Tam je Asýrie a celé její shromáždění; kolem krále jsou hroby všech skolených, padlých mečem. 23 Vykázali jí hroby v nejhlubší jámě; kolem jejího hrobu je i její shromáždění, všichni skolení, padlí mečem, ti, kteří šířili děs v zemi živých. 24 Tam je Élam, kolem jeho hrobu všechen jeho hlučící dav, všichni skolení, padlí mečem, neobřezanci, kteří sestoupili do nejhlubších útrob země; šířili svůj děs v zemi živých, nesou hanbu s těmi, kdo sestupují do jámy.
25 Dali mu lože mezi skolenými, se vším jeho hlučícím davem. Kolem krále jsou hroby všech jeho neobřezanců, skolených mečem; šířili svůj děs v zemi živých, nesou hanbu s těmi, kdo sestupují do jámy. Vykázali mu hrob mezi skolenými. 26 Tam je Mešek-Túbal a všechen jejich hlučící dav; kolem krále jsou hroby všech neobřezanců, skolených mečem; šířili svůj děs v zemi živých. 27 Nebudou ležet s bohatýry, padli jako neobřezanci. Oni sestoupili do podsvětí se svou válečnou zbrojí a pod hlavy jim byly dány jejich meče. Jejich nepravosti však lpí na jejich kostech, neboť děs oněch bohatýrů byl v zemi živých. – 28 I ty, faraóne, budeš zlomen, svržen mezi neobřezance, ulehneš ke skoleným mečem. 29 Tam je Edóm, jeho králové a všechna jeho knížata, i se svou bohatýrskou silou; jsou uloženi ke skoleným mečem, ulehli k neobřezancům, k těm, kdo sestupují do jámy. 30 Tam jsou všichni vůdcové severu a všichni Sidóňané, sestoupili ke skoleným. Pro děs, který šel z jejich bohatýrské síly, jsou zahanbeni; ulehli, neobřezanci, ke skoleným mečem a nesou hanbu s těmi, kdo sestupují do jámy. 31 Farao je spatří a potěší se vším tím hlučícím davem. Jsou skoleni mečem, farao i celé jeho vojsko, je výrok Panovníka Hospodina; 32 šířil jsem jím svůj děs v zemi živých. Uložen je farao i všechen jeho hlučící dav mezi neobřezance ke skoleným mečem, je výrok Panovníka Hospodina.“

OBNOVA LIDU

Strážné poslání proroka

Prorok je povinen hříšníka varovat, jinak ponese sám odpovědnost za jeho krev.

33 1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, mluv k synům svého lidu a řekni jim: Uvedu-li na některou zemi meč, lid země si vybere ze sebe jednoho muže a ustanoví jej strážcem. 3 Když spatří, že na zemi přichází meč, zaduje na polnici a bude varovat lid. 4 Uslyší-li kdo hlas polnice, ale nedá se varovat a meč přijde a zachvátí jej, jeho krev padne na jeho hlavu. 5 Slyšel hlas polnice, ale nedal se varovat, proto jeho krev padne na něj; kdyby se byl dal varovat, byl by se zachránil. 6 Jestliže však strážce uvidí meč přicházet, ale nezaduje na polnici a lid nebude varován a meč přijde a zachvátí někoho z nich, ten bude pro svou nepravost zachvácen, ale strážného budu volat za jeho krev k odpovědnosti.“ 7 „Ty, lidský synu, slyš. Ustanovuji tě strážcem izraelského domu. Uslyšíš-li z mých úst slovo, vyřídíš jim mé varování. 8 Řeknu-li o svévolníkovi: ‚Svévolníku, zemřeš,‘ a ty bys nepromluvil a nevaroval ho před jeho cestou, ten svévolník zemře za svou nepravost, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe. 9 Jestliže budeš svévolníka varovat před jeho cestou, aby se od ní odvrátil, ale on se od své cesty neodvrátí, zemře pro svou nepravost, ale ty jsi svou duši vysvobodil.“

Hospodin netrestá nevinné

Každý bude pykat za svůj hřích, ale má naději, obrátí-li se.

10 „Ty, lidský synu, slyš. Řekni izraelskému domu: Toto říkáváte: ‚Lpí na nás naše nevěrnosti a naše hříchy a my pro ně zahyneme. Jak budeme moci žít?‘ 11 Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nechci, aby svévolník zemřel, ale aby se odvrátil od své cesty a byl živ. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč byste měli zemřít, dome izraelský?“ 12 „Ty, lidský synu, slyš. Řekni synům svého lidu: Spravedlnost nevysvobodí spravedlivého v den jeho nevěrnosti, svévole nezpůsobí pád svévolníka v den, kdy se odvrátí od své svévole. Spravedlivý nebude moci kvůli ní zůstat naživu v den, kdy zhřeší. 13 Řeknu-li o spravedlivém, že bude žít, ale on se začne spoléhat na svou spravedlnost a dopouštět se bezpráví, nebude se připomínat žádný z jeho spravedlivých činů, ale zemře pro bezpráví, kterého se dopustil. 14 Řeknu-li o svévolníkovi: ‚Zemřeš!‘, ale on se od svého hříchu odvrátí a bude jednat podle práva a spravedlnosti, 15 vrátí zástavu, nahradí, oč koho odral, bude se řídit nařízeními vedoucími k životu a nebude se dopouštět bezpráví, bude určitě žít a nezemře. 16 Žádný z jeho hříchů, kterých se dopustil, se mu nebude připomínat, začal jednat podle práva a spravedlnosti, jistě bude žít.“ 17 „Synové tvého lidu říkají: ‚Panovníkova cesta není správná.‘ Nejsou však správné jejich cesty. 18 Odvrátí-li se spravedlivý od své spravedlnosti a dopustí se bezpráví, zemře pro ně. 19 A odvrátí-li se svévolník od svévole a bude jednat podle práva a spravedlnosti, díky tomu bude žít. 20 Vy však říkáte: ‚Panovníkova cesta není správná.‘ Každého z vás, dome izraelský, budu soudit podle jeho cest!“

I ti, kdo přežijí, budou souzeni

Marně se lid dovolává Abrahama. Svou nevěrou vůči Hospodinu na sebe přivodil neodvratný trest.

21 Dvanáctého roku našeho přesídlení, v desátém měsíci, pátého dne toho měsíce, přišel ke mně jeden z těch, kdo vyvázli z Jeruzaléma, se slovy: „Město je vybito!“ 22 Večer předtím, než přišel ten, jenž vyvázl, spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mi otevřel ústa předtím, než ke mně ráno přišel ten, jenž vyvázl. Má ústa se otevřela a už jsem nebyl němý. 23 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 24 „Lidský synu, obyvatelé oněch trosek v izraelské zemi říkají: ‚Abraham byl samojediný a obdržel zemi. Nás je mnoho. Tato země byla dána do vlastnictví nám.‘ 25 Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Protože jíte maso s krví, zvedáte oči ke svým hnusným modlám a proléváte krev, byste měli obdržet tuto zemi? 26 Opíráte se o svůj meč, dopouštíte se ohavnosti, poskvrňujete každý ženu svého bližního, a měli byste obdržet zemi?“ 27 „Toto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Jakože jsem živ, ti, kteří jsou na troskách, padnou mečem. Ty, kteří jsou na poli, vydám za potravu zvěři. A ti, kteří jsou ve skalních skrýších a slujích, pomřou morem. 28 Obrátím zemi ve zpustošený a úděs budící kraj, ustane její pyšná moc. Izraelské hory budou zpustošeny, nikdo jimi nebude procházet. 29 I poznají, že já jsem Hospodin, až obrátím zemi ve zpustošený a úděs budící kraj pro všechny jejich ohavnosti, jichž se dopouštěli.“ 30 „Ty, lidský synu, slyš. Synové tvého lidu si o tobě povídají u zdí a u vchodů do domů a mluví mezi sebou, jeden s druhým: ‚Pojďte a poslechněte, jaké slovo vychází od Hospodina!‘ 31 Přicházejí k tobě, jako když se schází lid k rokování, a sedají si před tebou jako můj lid. Poslouchají tvá slova, ale podle nich nejednají. V ústech mají horoucí slova o tom, co udělají, ale jejich srdce tíhne za jejich mrzkým ziskem. 32 Tys pro ně jako ten, kdo horoucně a krásně zpívá a pěkně hraje. Poslouchají tvá slova, ale vůbec podle nich nejednají. 33 Až to přijde, a už to nadchází, poznají, že byl mezi nimi prorok.“

Proti špatným pastýřům Izraele

Pastýři Izraele nedbají o svěřený lid, ale sledují vlastní prospěch. Hospodin se proto svého lidu ujme sám a pastýře požene k odpovědnosti.

34 1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, prorokuj proti pastýřům Izraele. Prorokuj a řekni těm pastýřům: Toto praví Panovník Hospodin: Běda pastýřům Izraele, kteří pasou sami sebe. Což pastýři nemají pást ovce? 3 Pojídáte tuk, oblékáte se vlnou, porážíte vykrmené, ale ovce nepasete. 4 Neduživé jste neposílili, nemocnou jste neléčili, polámanou jste neovázali, zaběhlou jste nepřivedli nazpět, po ztracené jste nepátrali, panovali jste nad nimi násilně a surově. 5 Jsou rozptýlené, jsou bez pastýře; staly se potravou veškeré polní zvěři a zůstávají rozptýleny. 6 Mé ovce bloudí všude po horách, po kdejakém vysokém pahorku, jsou rozptýleny po celé zemi a není, kdo by je hledal, kdo by po nich pátral. 7 Slyšte tedy, pastýři, slovo Hospodinovo: 8 Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, mé ovce jsou loupeny a stávají se potravou veškeré polní zvěři, protože nemají pastýře a moji pastýři mé ovce nehledají; pasou sami sebe, ale mé ovce nepasou. 9 Proto, pastýři, slyšte slovo Hospodinovo!
10 Toto praví Panovník Hospodin: Hle, chystám se na ty pastýře, budu je volat k odpovědnosti za své ovce. Nedovolím jim už pást ovce, aby místo nich pásli sami sebe. Vysvobodím své ovce z jejich chřtánu, nebudou jim potravou.“ 11 Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, já sám vyhledám své ovce a budu o ně pečovat. 12 Tak jako pastýř pečuje o své stádo, když je uprostřed svěřených ovcí, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam byly rozptýleny v den oblaku a mrákoty. 13 Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je do jejich země. Budu je pást na izraelských horách, při potocích a na všech sídlištích v zemi. 14 Budu je pást na dobré pastvě; jejich pastviny budou na výšinách izraelských hor. Budou odpočívat na dobrých pastvinách, budou se pást na tučné pastvě na horách izraelských. 15 Sám budu pást své ovce a dám jim odpočívat, je výrok Panovníka Hospodina. 16 Ztracenou vypátrám, zaběhlou přivedu zpět, polámanou ovážu a nemocnou posílím, kdežto tučnou a silnou zahladím. Budu je pást a soudit.“

Zaslíbení dobrého pastýře

Hospodin se nad svým lidem slituje a dá mu věrného pastýře, nového Davida. Navíc s nimi uzavře smlouvu pokoje.

17 „Pokud jde o vás, mé ovce, toto praví Panovník Hospodin: Hle, já vykonám soud mezi ovcí a ovcí, mezi berany a kozly. 18 Což je vám málo vypásat nejlepší pastvu? Proč zbytek pastvy zašlapáváte nohama? Pijete nejčistší vodu; proč tu ostatní nohama kalíte? 19 A moje ovce se mají pást na tom, co jste nohama zašlapali, a pít to, co jste nohama zkalili? 20 Proto o nich praví Panovník Hospodin toto: Hle, já vykonám soud mezi ovcí vykrmenou a ovcí hubenou, 21 protože odstrkujete bokem a plecemi všechna neduživá zvířata a trkáte je svými rohy, takže jste je rozptýlili mimo stádo. 22 Já zachráním své ovce a nikdo je už nebude loupit. Já vykonám soud mezi ovcí a ovcí. 23 Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást, Davida, svého služebníka. Ten je bude pást a ten bude jejich pastýřem. 24 Já, Hospodin, jim budu Bohem a David, můj služebník, bude uprostřed nich knížetem. Já, Hospodin, jsem promluvil. 25 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje a odstraním ze země dravou zvěř, takže i na poušti budou moci bezpečně sídlit a spát v divočině. 26 Obdařím je i okolí svého pahorku požehnáním a v pravý čas sešlu vydatný déšť; budou to deště požehnání. 27 Polní stromoví vydá své ovoce, země vydá svou úrodu a budou na své roli v bezpečí. I poznají, že já jsem Hospodin, až rozlámu břevno jejich jha a vysvobodím je z rukou těch, kteří je zotročují. 28 Už se nestanou loupeží pronárodů a zemská zvěř je nebude požírat, ale budou sídlit v bezpečí a nikdo je nevyděsí. 29 Dám jim, aby byli sadbou k slávě mého jména. Nebudou už v zemi hynout hladem, už nebudou snášet hanbu od pronárodů. 30 I poznají, že já, Hospodin, jejich Bůh, jsem s nimi a oni, dům izraelský, jsou mým lidem, je výrok Panovníka Hospodina. 31 Budete mými ovcemi, ovcemi, které já pasu, vy lidé, a já vám budu Bohem, je výrok Panovníka Hospodina.“

Výrok proti hoře Seíru

Seír-Edóm je typem odvěkého nepřítele Izraele, ale Hospodin se svého lidu zastane a Seír bude zpustošen.

35 1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, postav se proti Seírskému pohoří a prorokuj proti němu. 3 Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Chystám se na tebe, Seírské pohoří. Napřáhnu na tebe ruku a obrátím tě ve zpustošený a úděs budící kraj. 4 Z tvých měst nadělám trosky, staneš se zpustošeným krajem. I poznáš, že já jsem Hospodin. 5 Chováš odvěké nepřátelství, vydalo jsi syny izraelské napospas meči v čase jejich běd, v čase, kdy svou nepravostí přivodili konec. 6 Proto, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, připravím ti krveprolití a krev tě bude pronásledovat; jelikož jsi nemělo v nenávisti krev, krev tě bude pronásledovat. 7 Seírské pohoří obrátím v úděsně zpustošený kraj a vymýtím odtud každého, kdo tudy bude procházet tam či zpět. 8 Jeho hory naplním skolenými; mečem skolení padnou na tvých pahorcích, v tvých údolích a u všech tvých potoků. 9 Obrátím tě ve věčně zpustošený kraj, tvá města už nebudou obývána. I poznáte, že já jsem Hospodin. 10 Protože jsi říkalo: ‚Oba tyto pronárody a obě země budou moje a obsadíme je, i když je tam Hospodin,‘ 11 proto, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, budu jednat podle tvého hněvu a tvé závisti, jak jsi jednalo ve své nenávisti vůči nim, a dám se mezi nimi poznat, až tě budu soudit. 12 I poznáš, že já, Hospodin, jsem slyšel všechna tvá znevažování, která jsi vyřklo proti izraelským horám. Říkalo jsi: ‚Jsou zpustošeny, jsou nám vydány za pokrm!‘ 13 Vyvyšovali jste se nade mne svými ústy a zavalili jste mě svými slovy. Já jsem to slyšel.“ 14 Toto praví Panovník Hospodin: „Co bylo radostí celé země, bude zpustošeno; tak s tebou naložím. 15 Jako ses radovalo nad tím, že dědictví domu izraelského bylo zpustošeno, tak učiním tobě. Budeš zpustošeno, Seírské pohoří, i celý Edóm se vším všudy. I poznají, že já jsem Hospodin.“

Zaslíbení horám izraelským

Izraelské hory, dříve pustošené nepřáteli, budou zbaveny cizího jha a okusí opět požehnání svého Boha.

36 1 „Ty, lidský synu, slyš. Prorokuj o izraelských horách. Řekni: Izraelské hory, slyšte Hospodinovo slovo! 2 Toto praví Panovník Hospodin: Nepřítel o vás říká: ‚Dobře vám tak! I věčná návrší se stanou naším vlastnictvím.‘ 3 Proto prorokuj a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Právě za to, že vás pustošili a ze všech stran po vás šlapali, takže jste se staly vlastnictvím ostatních pronárodů, za to, že jste se dostaly do řečí a pomluv lidu, 4 slyšte tedy, izraelské hory, slovo Panovníka Hospodina. Toto praví Panovník Hospodin horám a pahorkům, potokům a údolím, zpustošeným troskám a opuštěným městům, která se stala loupeží ostatních pronárodů kolem dokola a jsou jim pro smích.“ 5 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Vskutku, v ohni svého rozhorlení jsem mluvil proti ostatním pronárodům, totiž proti celému Edómu, proti těm, kteří si s radostí, z celého srdce a bezostyšně zabrali do vlastnictví moji zemi a uloupili její pastviny. 6 Proto prorokuj o izraelské zemi a řekni horám a pahorkům, potokům a údolím: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, mluvím ve svém rozhorlení a rozhořčení nad tím, že jste musely snášet hanbu od pronárodů. 7 Proto praví Panovník Hospodin toto: Zvedám svou ruku k přísaze: Vskutku, pronárody okolo vás ponesou svou hanbu. 8 A vy, izraelské hory, vyženete své větvoví a ponesete své plody mému izraelskému lidu; jeho příchod je blízko.
9 Vždyť já jsem s vámi, obrátím se k vám a budete obdělávány a osívány. 10 A rozmnožím na vás lidi, celý izraelský dům se vším všudy, města budou osídlena, a co je v troskách, bude vystavěno. 11 Ano, rozmnožím na vás lidi i dobytek, rozmnoží a rozplodí se, osídlím vás jako za vašich dávných časů. Budu ještě štědřejší než ve vašich počátcích. I poznáte, že já jsem Hospodin. 12 Uvedu na vás lidi, Izraele, svůj lid, a ten vás obsadí, stanete se jejich dědictvím a nebudete je už připravovat o děti.“ 13 Toto praví Panovník Hospodin: „Protože o vás říkají: ‚Ty, země, požíráš lidi a svůj vlastní národ připravuješ o děti,‘ 14 nuže, už nebudeš požírat lidi ani nepřivedeš svůj národ k pádu, je výrok Panovníka Hospodina. 15 Nedovolím, aby bylo slyšet, že tě pronárody haní, nebudeš už snášet potupu od kdejakého lidu, nepřivedeš už svůj národ k pádu, je výrok Panovníka Hospodina.“

Lid obdrží nové srdce a nového ducha

Pro své svaté jméno Hospodin svůj lid očistí od jeho nepravostí a uchrání jej nových nevěrností darem nového srdce a nového ducha.

16 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 17 „Lidský synu, když izraelský dům sídlil na své půdě, poskvrnili ji svou cestou a svými skutky. Jejich cesta přede mnou byla jako ženská nečistota. 18 Vylil jsem na ně své rozhořčení za krev, kterou na zemi prolévali, a za to, že ji poskvrnili svými hnusnými modlami. 19 Rozptýlil jsem je mezi pronárody, jsou roztroušeni po zemích, soudil jsem je podle jejich cest a skutků. 20 Ale když přišli mezi pronárody, znesvěcovali mé svaté jméno, kamkoli přišli. Říkalo se o nich: ‚Je to lid Hospodinův, ale z jeho země museli odejít.‘ 21 I jala mě lítost pro mé svaté jméno, které oni, izraelský dům, znesvětili mezi pronárody, kamkoli přišli. 22 Řekni proto izraelskému domu: Toto praví Panovník Hospodin: Nečiním to kvůli vám, izraelský dome, nýbrž kvůli svému svatému jménu, které jste znesvěcovali mezi pronárody, kamkoli jste přišli. 23 Opět posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi pronárody, jméno, které jste vy uprostřed nich znesvětili. I poznají pronárody, že já jsem Hospodin, je výrok Panovníka Hospodina, až na vás ukáži před jejich očima svou svatost. 24 Vezmu vás z pronárodů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší země. 25 Pokropím vás čistou vodou a budete očištěni; očistím vás ode všech vašich nečistot a ode všech vašich hnusných model. 26 A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa.
27 Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich. 28 Pak budete sídlit v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já vám budu Bohem. 29 Zachráním vás ze všech vašich nečistot, přivolám obilí a rozhojním je a nedopustím na vás hlad. 30 Rozhojním ovoce na stromech i polní úrodu, takže už neponesete mezi pronárody potupu kvůli hladu. 31 Až si vzpomenete na své zlé cesty a na své nedobré skutky, budete se sami sobě ošklivit pro své nepravosti a ohavnosti. 32 Nečiním to kvůli vám, je výrok Panovníka Hospodina, to vám buď známo; styď a hanbi se za své cesty, dome izraelský!“ 33 Toto praví Panovník Hospodin: „V den, kdy vás očistím ode všech vašich nepravostí, osídlím města, a co je v troskách, bude vystavěno. 34 Zpustošená země bude obdělána, nebude už ležet zpustošená před zraky všech, kdo jdou kolem. 35 Potom řeknou: ‚Tato zpustošená země je jako zahrada v Edenu: města ležící v troskách, zpustlá a zbořená, jsou nyní opevněna a osídlena.‘ 36 I poznají pronárody, které zůstanou vůkol, že já, Hospodin, jsem vystavěl, co bylo zbořeno, a osázel zpustošený kraj; já, Hospodin, jsem to vyhlásil i vykonal. 37 Toto praví Panovník Hospodin: Opět budu izraelskému domu odpovídat na dotazy a prokážu jim toto: Rozmnožím lidi jako ovce. 38 Bude jich jak ovcí posvěcených k obětem, jak ovcí v Jeruzalémě při slavnostních shromážděních; města obrácená v trosky naplní se lidmi jako ovcemi. I poznají, že já jsem Hospodin.“

Údolí suchých kostí

I suché kosti je Hospodin schopen probudit k novému životu. Stejně probudí k novému – životu i svůj lid proti všemu lidskému očekávání.

37 1 Spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mě svým duchem vyvedl a postavil doprostřed pláně, na níž bylo plno kostí, 2 a provedl mě kolem nich. A hle, na té pláni bylo velice mnoho kostí a byly velice suché. 3 I otázal se mne: „Lidský synu, mohou tyto kosti ožít?“ Odpověděl jsem: „Panovníku Hospodine, ty to víš.“ 4 Tu mi řekl: „Prorokuj nad těmi kostmi a řekni jim: Slyšte, suché kosti, Hospodinovo slovo! 5 Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás uvedu ducha a oživnete. 6 Dám na vás šlachy, pokryji vás svalstvem, potáhnu vás kůží a vložím do vás ducha a oživnete. I poznáte, že já jsem Hospodin.“ 7 Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo přikázáno. A zatímco jsem prorokoval, ozval se hluk, nastalo dunění a kosti se přibližovaly jedna ke druhé. 8 Viděl jsem, jak je najednou pokryly šlachy a svaly a navrch se potáhly kůží, avšak duch v nich ještě nebyl. 9 Tu mi řekl: „Prorokuj o duchu, lidský synu, prorokuj a řekni mu: Toto praví Panovník Hospodin: Přijď, duchu, od čtyř větrů a zaduj na tyto povražděné, ať ožijí!“ 10 Když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vešel do nich duch a oni ožili. Postavili se na nohy a bylo to převelmi veliké vojsko. 11 Potom mi řekl: „Lidský synu, tyto kosti, to je všechen dům izraelský. Hle, říkají: ‚Naše kosti uschly, zanikla naše naděje, jsme ztraceni.‘ 12 Proto prorokuj a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby a vyvedu vás z vašich hrobů, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. 13 I poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás z hrobů, můj lide. 14 Vložím do vás svého ducha a oživnete. Dám vám odpočinutí ve vaší zemi. I poznáte, že já, Hospodin, jsem to vyhlásil i vykonal, je výrok Hospodinův.“

Izrael a Juda budou opět sjednoceni

Izraelské kmeny, dříve nesvorné, se opět sjednotí pod vládou nového Davida a Hospodin s nimi uzavře věčnou smlouvu pokoje.

15 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 16 „Ty, lidský synu, slyš. Vezmi si jedno dřevo a napiš na ně: ‚Judovi a synům izraelským, jeho spojencům.‘ Pak vezmi druhé dřevo a napiš na ně: ‚Josefovi,‘ to je dřevo Efrajimovo a celého domu izraelského, jeho spojenců. 17 Přilož jedno k druhému a budeš je mít za jedno dřevo; budou v tvé ruce jedním celkem. 18 Až se tě synové tvého lidu zeptají: ‚Nepovíš nám, co to pro nás znamená?‘, 19 promluv k nim: Toto praví Panovník Hospodin: ‚Hle, já vezmu dřevo Josefovo, které je v ruce Efrajimově a izraelských kmenů, jeho spojenců, přidám k němu dřevo Judovo a učiním je dřevem jedním a budou v mé ruce jedno.‘ 20 Až budou ta dřeva, na která jsi psal, v tvé ruce před jejich očima, 21 promluvíš k nim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu syny Izraele zprostřed pronárodů, kamkoli odešli, shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich země. 22 Učiním z nich jediný národ v zemi, na izraelských horách, a jediný král bude králem všech. Nebudou to už dva národy a nebudou už rozděleni na dvě království.
23 Nebudou se už poskvrňovat svými hnusnými a ohyzdnými modlami ani žádnými svými nevěrnostmi. Zachráním je ze všech míst, kde sídlili a ve kterých hřešili, očistím je a budou mým lidem a já jim budu Bohem. 24 David, můj služebník, bude nad nimi králem a jediným pastýřem všech, budou se řídit mými řády, budou zachovávat má nařízení a jednat podle nich. 25 Budou sídlit v zemi, kterou jsem dal Jákobovi, svému služebníku, v níž sídlili vaši otcové. Budou v ní sídlit oni i jejich synové a synové jejich synů navěky a David, můj služebník, bude jejich knížetem navěky. 26 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to věčná smlouva s nimi, dám jim ji a rozmnožím je a v jejich středu zřídím svou svatyni navěky. 27 Můj příbytek bude nad nimi a já jim budu Bohem a oni budou mým lidem. 28 I poznají pronárody, že já Hospodin jsem ten, kdo posvěcuje Izraele, až má svatyně bude navěky v jejich středu.“

Proroctví o příchodu Gógově

Na sklonku dnů přivede Hospodin na svou zemi apokalyptického nepřítele Góga,
ale pak se postaví proti němu a prokáže svou svrchovanost před očima všech pronárodů.

38 1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, postav se proti Gógovi v zemi Magógu, proti velkoknížeti Mešeku a Túbalu, a prorokuj proti němu. 3 Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Chystám se na tebe, Gógu, velkokníže Mešeku a Túbalu! 4 Odvedu tě, dám ti do čelistí háky a odvleču tebe i celé tvé vojsko, koně i jezdce, všechny dokonale vystrojené, velké shromáždění s pavézami a štíty, všechny, kdo vládnou mečem, 5 Peršany, s nimi Kúšany a Pútejce, všechny se štíty a přilbami, 6 Gomera a všechny jeho voje, Bét-togarmu na nejzazším severu a všechny jeho voje, mnoho národů s tebou. 7 Připrav se, ano, buď připraven ty a všechny tvé sbory, které se kolem tebe shromáždily; budeš jejich strážcem. 8 Před mnohými dny jsi byl určen k tomu, abys na sklonku let vtáhl do země, která se zatím zotaví po meči. Její lid, shromážděný z mnohých národů na hory izraelské, které ustavičně zůstávaly pusté, bude vyveden z národů a všichni budou bezpečně bydlet. 9 Tu přitáhneš a přiženeš se jako bouře, jako oblak přikryješ zemi, ty i všechny tvé voje a mnoho národů s tebou.“ 10 Toto praví Panovník Hospodin: „V onen den ti vstoupí na srdce různé věci a pojmeš zlý úmysl. 11 Řekneš si: ‚Potáhnu do země neopevněných osad, půjdu na ty, kdo sídlí v klidu a bezpečí, na všechny obyvatele, kteří nemají hradby ani závory ani vrata. 12 Poberu kořist a uloupím lup.‘ Vztáhneš svou ruku na osídlená místa, která byla kdysi v troskách, a na lid shromážděný z pronárodů, který si hledí jen stád a zboží a sídlí na Pupku země. 13 Šeba a Dedán, kupci z Taršíše a všechna jeho lvíčata ti řeknou: ‚Přicházíš, abys pobral kořist? Sebral jsi své sbory, abys uloupil lup? Abys odnesl stříbro a zlato, pobral stáda a zboží, abys ukořistil velikou kořist?‘
14 Proto prorokuj, lidský synu, a řekni Gógovi: Toto praví Panovník Hospodin: Což se nedozvíš v onen den, že Izrael, můj lid, sídlí v bezpečí? 15 Vyjdeš ze svého místa, z nejzazšího severu, ty i mnoho národů s tebou, všichni jezdci na koních, velké shromáždění, velké vojsko. 16 Potáhneš na Izraele, můj lid, a pokryješ zemi jako mrak. Na sklonku dnů tě přivedu na svou zemi, aby mě pronárody poznaly, až ukážu svou svatost před jejich očima na tobě, Gógu!“ 17 Toto praví Panovník Hospodin: „Což to nejsi ty, o kterém jsem mluvil v dávných dobách skrze izraelské proroky, své služebníky, kteří prorokovali v oněch dnech, po léta, že tě na ně přivedu? 18 I stane se v onen den, v den, kdy přijde Góg na izraelskou zemi, je výrok Panovníka Hospodina, že se zvedne mé rozhořčení v hněvu 19 a promluvím ve svém rozhorlení, v ohni své prchlivosti: Jistojistě přijde v onen den na izraelskou zemi veliké zemětřesení 20 a budou se přede mnou třást mořské ryby i nebeské ptactvo, polní zvěř a všichni plazi, kteří se plazí po zemi, i každý člověk, který je na tváři země. Hory se zbortí, skalní srázy se zřítí a každá hradba se skácí na zem. 21 Zavolám proti němu meč na všechny své hory, je výrok Panovníka Hospodina, meč jednoho se obrátí proti druhému. 22 Vykonám nad ním soud morem a krví; spustím příval deště a kroupy jako kameny, oheň a síru na něho a na všechny jeho voje a na množství národů, které jsou s ním. 23 Ukážu svou velikost a svatost a dám se poznat před očima mnohých pronárodů. I poznají, že já jsem Hospodin.“

Proroctví o zničení Góga

Porážka Gógových vojsk bude zdrcující a rozptýlený Izrael se zase vrátí do své země.

39 1 „Ty, lidský synu, slyš. Prorokuj proti Gógovi a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Chystám se na tebe, Gógu, velkokníže Mešeku a Túbalu. 2 Obrátím tě, povedu a odvleču tě z nejzazšího severu a přivedu tě na izraelské hory. 3 Ale z levé ruky ti vyrazím luk a z pravé ruky ti vytrhnu šípy. 4 Na izraelských horách padneš ty, všechny tvé voje i národy, které jsou s tebou. Vydám tě za pokrm dravému ptactvu, kdekterému okřídlenci i polní zvěři. 5 Padneš na poli. Já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina. 6 Pošlu také oheň na zemi Magóg a na sebejisté obyvatele ostrovů. I poznají, že já jsem Hospodin. 7 Uprostřed svého izraelského lidu dám poznat své svaté jméno a už nedopustím, aby mé svaté jméno bylo znesvěcováno. I poznají pronárody, že já jsem Hospodin, Svatý v Izraeli. 8 Hle, co mělo přijít, nastalo, je výrok Panovníka Hospodina, to je ten den, o němž jsem mluvil. 9 Obyvatelé izraelských měst vyjdou a zapálí zbroj, štít i pavézu, luk a šípy, oštěp a kopí, a spálí je. Budou z nich rozdělávat oheň po sedm let. 10 Nebudou nosit dříví z pole ani je rubat v lesích, protože budou rozdělávat oheň ze zbroje. Vezmou kořist těm, kdo ji vzali jim, a oloupí ty, kdo olupovali je, je výrok Panovníka Hospodina.“ 11 „Onoho dne se stane, že určím Gógovi místo pro hrob v Izraeli tam v Údolí nájezdníků na východ od moře. To uzavře nájezdníkům cestu. Tam pohřbí Góga i všechen jeho hlučící dav a nazvou je Údolí Gógova hlučícího davu.
12 Po sedm měsíců je bude dům izraelský pohřbívat, aby očistil zemi. 13 Bude je pohřbívat všechen lid země a získají si tím jméno. V ten den budu oslaven, je výrok Panovníka Hospodina. 14 Mužové k tomu oddělení budou neustále procházet zemí a pohřbívat nájezdníky zbylé na tváři země, aby ji očistili; po sedm měsíců ji budou prohledávat. 15 Budou procházet zemí křížem krážem. Kdo uvidí lidskou kost, postaví vedle ní znamení, než ji hrobaři pohřbí v Údolí Gógova hlučícího davu. 16 Také jedno město bude mít jméno Hamóna (to je Hlučení). Tak očistí zemi.“ 17 „Ty, lidský synu, slyš. Toto praví Panovník Hospodin: Řekni ptactvu, každému okřídlenci a veškeré polní zvěři: Shromážděte se a přijďte, seberte se ze všech stran k mému obětnímu hodu, který vám připravuji, k velikému obětnímu hodu na izraelských horách. Budete jíst maso a pít krev. 18 Budete jíst maso bohatýrů a pít krev knížat země. Ti všichni budou místo beranů, jehňat, kozlů, býčků a vykrmeného bášanského dobytka. 19 Dosyta se najíte tuku a až do opojení se napijete krve z mého obětního hodu, který jsem vám připravil. 20 Nasytíte se u mého stolu koni a jezdci, bohatýry a všemi bojovníky, je výrok Panovníka Hospodina. 21 Dám poznat svou slávu mezi pronárody. Všechny pronárody spatří můj soud, který vykonám, a mou ruku, kterou na ně vložím. 22 I pozná dům izraelský, že já, Hospodin, jsem jejich Bůh od onoho dne i potom.
23 I poznají pronárody, že dům izraelský byl přesídlen pro svou nepravost. Protože se mi zpronevěřili, skryl jsem před nimi svou tvář a vydal je do rukou jejich nepřátel, takže všichni padli mečem. 24 Jednal jsem s nimi podle jejich nečistoty a nevěrnosti. Skryl jsem před nimi svou tvář.“ 25 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Nyní změním Jákobův úděl a smiluji se nad celým domem izraelským. Budu horlit pro své svaté jméno. 26 Odpykali si svou hanbu a všechnu svou zpronevěru, které se vůči mně dopustili; budou bezpečně bydlet ve své zemi a nikdo je nevyděsí. 27 Ukážu na nich svou svatost před očima mnohých pronárodů tím, že je přivedu zpět z národů a shromáždím ze zemí jejich nepřátel. 28 I poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh, který je přesídlil mezi pronárody. Já je shromáždím do jejich země. A neponechám tam už nikoho z nich. 29 Svou tvář už před nimi nebudu skrývat, neboť jsem vylil na dům izraelský svého ducha, je výrok Panovníka Hospodina.“

Nový Jeruzalém

CHRÁM

Prostor kolem chrámu – Prorokovi je ve vidění ukázán budoucí chrám. Popis vstupní brány i brány severní a jižní a vnějšího nádvoří.

40 1 Desátého dne toho měsíce na začátku roku, dvacátého pátého roku našeho přesídlení a čtrnáctého roku po dobytí města, právě toho dne spočinula na mně ruka Hospodinova a uvedl mě tam. 2 Uvedl mě ve vidění Božím do izraelské země a postavil mě na velmi vysokou horu, na které bylo z jižní strany zbudováno cosi jako město. 3 Uvedl mě tam, a hle, byl tam muž, který vypadal, jako by byl z bronzu. Stál v bráně, v ruce měl lněnou šňůru a prut k měření. 4 „Lidský synu,“ oslovil mě ten muž, „pozorně se dívej a napjatě poslouchej a vezmi si k srdci všechno, co ti ukážu; kvůli tomu, co ti bude ukázáno, byl jsi sem přiveden. Oznam domu izraelskému všechno, co uvidíš.“ 5 A hle, zvenčí kolem dokola domu Božího byla hradba. Délka prutu k měření, který měl muž v ruce, byla šest loket; každý z nich byl o dlaň delší. Změřil šířku stavby; byla jeden prut a výška také jeden prut. 6 Pak vstoupil do brány, která směřovala na východ. Vystoupil po schodišti a změřil práh brány; byl jeden prut široký. Práh byl široký jeden prut. 7 Postranní místnosti v bráně byly jeden prut dlouhé a jeden prut široké. Prostor mezi místnostmi měřil pět loket. Práh dvorany v bráně směrem k domu měřil jeden prut. 8 Změřil i dvoranu brány směrem k domu; měřila jeden prut. 9 Pak změřil dvoranu brány i s pilíři; měřila osm loket. Její pilíře měřily dva lokte. Dvoranu brány měřil směrem k domu. 10 Brána směřující na východ měla po obou stranách tři postranní místnosti. Rozměry těch tří místností byly stejné a rozměry pilířů po obou stranách byly také stejné. 11 Dále změřil vchod do brány; byl deset loket široký. Brána byla dlouhá třináct loket.
12 Ohraničující zídka před postranními místnostmi z jedné i z druhé strany byla vysoká jeden loket. Každá místnost měřila šestkrát šest loket. 13 Pak změřil bránu od jednoho kraje střechy nad místností k druhému kraji střechy; byla široká dvacet pět loket, od vchodu ke vchodu. 14 Byly tam pilíře, šedesát loket. U pilíře začínalo nádvoří a prostíralo se kolem dokola brány. 15 A od průčelí vstupu do brány až k průčelí dvorany brány z vnitřní strany bylo padesát loket. 16 Kolem dokola brány byla okna zužující se dovnitř místností mezi pilíři. Tak tomu bylo i u dvoran; kolem dokola byla okna dovnitř a na pilířích byly palmy. 17 Uvedl mě pak na vnější nádvoří. Tam byly kolem dokola vydlážděného nádvoří komory; bylo jich na tom dlážděném nádvoří třicet. 18 Dlažba byla položena až ke stěně všech bran po celé jejich délce; byla to nižší dlažba.
19 Potom změřil nádvoří; od průčelí dolní brány až k okraji vnitřního nádvoří bylo zvenčí široké sto loket na východ i na sever. 20 Změřil také délku i šířku brány směřující na sever; vedla do vnějšího nádvoří. 21 Na každé straně měla tři postranní místnosti, pilíře a dvoranu. Měřila jako brána první; byla dlouhá padesát loket a dvacet pět loket široká. 22 Její okna, dvorana i palmy byly stejných rozměrů jako u brány směřující na východ. Vystupovalo se k ní po sedmi schodech. Dvorana byla z vnitřní strany. 23 Brána do vnitřního nádvoří byla proti vnější bráně na severu i na východě. Od jedné brány k druhé naměřil sto loket. 24 Pak mě zavedl k jihu. Tam byla brána směřující na jih. Změřil také její pilíře a dvoranu; měřily jako předchozí. 25 Kolem dokola brány i dvorany byla okna jako okna bran předchozích. Brána byla padesát loket dlouhá a dvacet pět loket široká. 26 Vedlo k ní sedm schodů. Dvorana byla z vnitřní strany. Také na jejích pilířích byly palmy, na každé straně jedna. 27 Podobně u jižní brány vedoucí do vnitřního nádvoří. Od vnější brány k vnitřní bráně na jižní straně naměřil také sto loket.

Nádvoří a brány – Popis vnitřního nádvoří chrámového a jeho tří bran.

28 Pak mě zavedl do jižní brány k vnitřnímu nádvoří. Změřil jižní bránu; měřila stejně jako předchozí. 29 Také její postranní místnosti, pilíře i dvorana měřily stejně jako předchozí. Kolem dokola brány i dvorany byla okna. Brána byla padesát loket dlouhá a dvacet pět loket široká. 30 Kolem dokola byly dvorany dvacet pět loket dlouhé a pět loket široké. 31 Dvorana brány směřovala k vnějšímu nádvoří. Na jejích pilířích byly palmy a vedlo k ní osm schodů. 32 Pak mě zavedl k východní straně vnitřního nádvoří a změřil bránu; měřila stejně jako předchozí. 33 I její místnosti, pilíře i dvorana měřily stejně jako předchozí. Kolem dokola brány i dvorany byla okna. Brána byla padesát loket dlouhá a dvacet pět loket široká. 34 Její dvorana směřovala k vnějšímu nádvoří. Na pilířích byly palmy, na každé straně jedna. Vedlo k ní osm schodů. 35 Pak mě zavedl k severní bráně. Naměřil stejně jako u předchozích, když změřil ji, 36 její místnosti, pilíře i dvoranu i okna kolem dokola. Byla padesát loket dlouhá a dvacet pět loket široká. 37 Její dvorana směřovala k vnějšímu nádvoří. Na pilířích byly po obou stranách palmy. Vedlo k ní osm schodů.

Obětní stoly a kněžské komory

Rozmístění obětních stolů u bran a komor pro zpěváky a kněze.

38 Při pilířích každé brány byla komora s vchodem; tam se oplachovala zápalná oběť. 39 A v dvoraně brány byly na obou stranách dva stoly; na nich se porážela zvířata k oběti zápalné, k oběti za hřích a k oběti za vinu. 40 Zvenku při boční stěně severní brány, tam, kde se vystupuje ke vchodu, byly dva stoly a při protější boční stěně u dvorany té brány byly také dva stoly. 41 Z obou stran u boční stěny stály čtyři stoly, dohromady osm stolů, na kterých se porážejí zvířata. 42 Čtyři stoly k oběti zápalné byly z tesaných kamenů; každý byl jeden a půl lokte dlouhý, jeden a půl lokte široký a jeden loket vysoký. Na ně se kladlo nářadí k porážení zvířat pro oběť zápalnou a obětní hod. 43 Uvnitř kolem dokola byly upevněny dvojité závěsné háky, na jednu dlaň. Na stoly se kladlo také maso obětního daru. 44 Na vnější straně vnitřní brány byly komory zpěváků na vnitřním nádvoří; jedna při straně brány severní s průčelím k jihu, druhá při straně brány jižní s průčelím na sever. 45 I řekl mi: „Ta komora s průčelím k jihu je určena kněžím, kteří drží stráž u domu, 46 a komora s průčelím na sever je určena kněžím, kteří drží stráž u oltáře. Jsou to Sádokovci, jediní z Léviovců, kteří se smějí přiblížit k Hospodinu, aby mu přisluhovali.“

Rozměry chrámu a jeho příslušenství

Rozměry nádvoří a chrámu; vnitřní rozdělení a vybavení chrámu.

47 Potom změřil nádvoří; bylo sto loket dlouhé a sto loket široké, tvořilo čtverec. Před domem stál oltář. 48 Přivedl mě k chrámové předsíni a změřil pilíře předsíně z jedné i z druhé strany; měřily pět loket. Brána byla široká tři lokte z jedné i z druhé strany. 49 Předsíň byla dvacet loket dlouhá a jedenáct loket široká a vystupovalo se k ní po schodech. Vedle pilířů stály sloupy, z každé strany jeden.

41 1 Přivedl mě k chrámu a změřil pilíře; byly široké šest loket z obou stran jako šířka stanu. 2 Vchod byl široký deset loket a stěny po obou stranách vchodu po pěti loktech. Dále změřil délku chrámu, činila čtyřicet loket a šířka dvacet loket. 3 Vstoupil dovnitř a změřil pilíř u vchodu; měřil dva lokte a průchod šest loket, šířka stěny vchodu sedm loket. 4 V přední části chrámu naměřil dvacet loket délky a dvacet loket šířky. A řekl mi: „To je velesvatyně.“ 5 Změřil stěny domu, měřily šest loket. Ochoz domu byl široký čtyři lokte. 6 Ochozy byly tři nad sebou po třiceti komůrkách. Pro ochozy byly po celém obvodu domu ve zdi výstupky pro nosníky, takže nosníky nezasahovaly do stěny domu. 7 Stěna se rozšiřovala k jednotlivým ochozům stupeň za stupněm kolem dokola. Protože obklopovala stupňovitě dům po celém jeho obvodu, rozšiřoval se stupňovitě i dům. Ze spodního ochozu se vystupovalo k hornímu i prostřednímu. 8 Po celém obvodu domu jsem viděl vyvýšenou plošinu. Základy ochozů měřily celý prut, to je šest dlouhých loket. 9 Stěna z venkovní strany ochozu byla pět loket široká. Volný prostor mezi ochozy u domu 10 a mezi komorami byl široký dvacet loket po celém obvodu domu. 11 Z ochozu byl vchod do volného prostoru, jeden severním směrem a druhý jižním. Volný prostor zabíral po celém obvodu místo široké pět loket. 12 Budova, která stála u západního okraje odděleného prostoru, byla sedmdesát loket široká. Stěna budovy byla po celém obvodu široká pět loket, délka budovy byla devadesát loket. 13 Změřil dům; byl sto loket dlouhý. Oddělený prostor, budova a její stěny byly dlouhé také sto loket.
14 Dům i s odděleným prostorem na východ byl sto loket široký. 15 Změřil budovu i s pavlačemi na obou stranách při zadním okraji odděleného prostoru; byla dlouhá sto loket. Vnitřek chrámu i předsíně vedoucí na nádvoří, 16 prahy i zúžená okna a pavlače byly ze tří stran naproti prahu obloženy dřevem kolem dokola. Obloženy byly stěny od země až k oknům, i okna byla pokryta. 17 Obložení sahalo až nad vchod uvnitř i zevně domu. Na každé stěně souměrně po celém vnějším obvodu 18 byli vyřezáni cherubové a palmy. Mezi dvěma cheruby byla vždy palma. Každý cherub měl dvě tváře: 19 Tvář lidská směřovala k palmě na jedné straně a tvář lví k palmě na druhé straně. Tak to bylo kolem celého domu. 20 Cherubové i palmy byli vyřezáni i na stěně chrámu od země až nad vchod. 21 Chrám měl čtverhranné veřeje. Před svatyní bylo vidět 22 dřevěný oltář tři lokte vysoký a dva lokte dlouhý, hranatý. Stěny po celé jeho délce byly dřevěné. Promluvil ke mně: „Toto je stůl, který je před Hospodinem.“ 23 Dvoje dveře vedly do chrámu i do svatyně. 24 Dveře měly dvě křídla a obě křídla byla otočná. První i další dveře měly po dvou křídlech. 25 Na dveřích chrámu byla řezba cherubů a palem stejných jako na stěnách. Zvenčí před předsíní bylo dřevěné přístřeší. 26 Zúžená okna a palmy byly na stěnách předsíně na obou stranách i na ochozech domu a na přístřešcích.

42 1 Pak mě vedl severní cestou směrem k vnějšímu nádvoří a přivedl mě ke komorám, které byly na sever od odděleného prostoru při budově. 2 Komory byly v délce sto loket s vchodem od severu a v šířce padesáti loket. 3 V délce dvaceti loket při vnitřním nádvoří, proti dlažbě vnějšího nádvoří, byly pavlače ve třech řadách nad sebou. 4 Přístup ke komorám byl široký deset loket. Dovnitř vedl chodník jeden loket široký. Vchody ke komorám byly na severu. 5 Vrchní komory při budově byly užší než spodní a prostřední, protože pavlače zabíraly část místa. 6 Byly postaveny ve třech poschodích bez podpěrných sloupů, jaké byly na nádvořích. Proto se stavba stupňovitě zužovala zezdola od země, od spodních komor přes prostřední. 7 Venkovní zídka dlouhá padesát loket, souběžná s komorami, směřovala k vnějšímu nádvoří. Byla při přední straně komor. 8 Komory obrácené k vnějšímu nádvoří byly dlouhé padesát loket, zatímco obrácené k chrámu byly dlouhé sto loket. 9 Do spodní části komor vedl vchod z východní strany, kterým se do nich vcházelo z vnějšího nádvoří. 10 Při zdi nádvoří, při odděleném prostoru směrem k východu, a při budově byly další komory. 11 Před nimi byl chodník. Komory vypadaly stejně jako na severní straně; byly stejně dlouhé i široké, i se všemi jejich východy a vnitřním zařízením. 12 Jako vchody ke komorám na jižní straně byl stejný hlavní vstup na začátku chodníku, chodníku vedoucího podél ochranné zdi od východu. Tudy se přicházelo.
13 I řekl mi: „Komory na severní i jižní straně, které jsou při odděleném prostoru, jsou komory svaté; tam smějí jíst velesvaté dary jen kněží, kteří přistupují k Hospodinu. Tam také ukládají velesvaté dary k oběti přídavné, k oběti za hřích a k oběti za vinu, neboť je to svaté místo. 14 Kněží, kteří tam vstoupí, než vyjdou ze svatého prostoru do vnějšího nádvoří, odloží tam svá roucha, v nichž konali službu, protože jsou svatá. Oblečou se do jiných rouch a teprve pak mohou vstoupit do prostoru určeného pro lid.“ 15 Když dokončil měření uvnitř domu, vedl mě cestou k bráně s průčelím k východu a změřil celou stavbu kolem dokola. 16 Prutem k měření změřil východní stranu; měřila celkem pět set prutů, měřeno prutem k měření. 17 Pak změřil prutem k měření severní stranu; měřila celkem pět set prutů. 18 Také jižní stranu změřil prutem k měření; měřila pět set prutů. 19 Potom se obrátil k západní straně; naměřil prutem k měření pět set prutů. 20 Celou stavbu změřil ze čtyř stran. Obklopovala ji hradba; ta byla dlouhá pět set a široká také pět set prutů. Měla oddělovat svaté od nesvatého.

Příchod Hospodinovy slávy

Hospodinova sláva se vrací do chrámu. Hospodin obeznamuje lid s budoucím řádem svého domu.

43 1 Pak mě zavedl k bráně směřující na východ, 2 a hle, od východu přicházela sláva Boha Izraele. Zvuk jeho příchodu byl jako zvuk mnohých vod a země zářila jeho slávou. 3 Vidění, které jsem nyní uviděl, se podobalo vidění, které jsem viděl, když přišel zničit město, a také tomu vidění, které jsem viděl u průplavu Kebaru. I padl jsem na tvář. 4 Hospodinova sláva vstoupila do domu branou s průčelím na východ. 5 Duch mě zvedl a uvedl mě do vnitřního nádvoří. A hle, Hospodinova sláva naplnila dům. 6 Uslyšel jsem, jak ke mně někdo mluví z domu, zatímco muž stál vedle mne. 7 A řekl mi: „Lidský synu, viděl jsi místo, kde je můj trůn, místo, kde jepodnož mých nohou. Tam chci navěky přebývat uprostřed synů Izraele. Ani dům izraelský ani jeho králové už neposkvrní mé svaté jméno svým smilstvem a mrtvými těly svých králů ani svými posvátnými návršími. 8 Položili svůj práh vedle mého prahu a své veřeje vedle mých veřejí, takže mezi mnou a jimi zůstala pouze stěna. Mé svaté jméno poskvrnili svými ohavnostmi, jichž se dopouštěli, takže jsem je ve svém hněvu pozřel. 9 Nyní však vzdálí daleko ode mne své smilstvo i mrtvá těla svých králů a já budu navěky bydlet uprostřed nich.“ 10 „Ty, lidský synu, slyš. Pověz izraelskému domu o tomto domě, aby se hanbili za své nepravosti. Ať vezmou míru podle tohoto vzoru. 11 Budou-li se opravdu hanbit za všechno, čeho se dopouštěli, pak je seznam s uspořádáním domu a s jeho zařízením, s předpisy, jak vycházet a vcházet, s celým jeho uspořádáním i se všemi nařízeními, s celým jeho uspořádáním i se všemi jeho zákony. To vše napiš před jejich očima, aby dbali na celé jeho uspořádání a všechna jeho nařízení a plnili je. 12 Toto je zákon o domě: Celé jeho území kolem dokola na vrcholu hory je velesvaté. Hle, takový je zákon o domě.“

Oltář

Popis oltáře, jeho míry a způsob posvěcení.

13 Toto jsou míry oltáře v loktech o dlaň delších. Podstavec je jeden loket vysoký a šířka jeho okraje měří také loket. Okraj je ohraničen obrubou jednu dlaň širokou. A toto je výška oltáře: 14 Na podstavci položeném na zemi je spodní stupeň vysoký dva lokte. Šířka okraje je jeden loket. Na tomto nízkém stupni je stupeň vysoký čtyři lokte; šířka okraje je jeden loket. 15 Ohniště na oltáři je vysoké čtyři lokte. Od ohniště vzhůru jsou čtyři rohy. 16 Ohniště je dlouhé dvanáct loket a široké také dvanáct loket; čtyři jeho strany tvoří čtverec. 17 Stupeň je na všech čtyřech stranách dlouhý čtrnáct loket a široký také čtrnáct loket. Ohraničení kolem něho je v šíři půl lokte. Podstavec ze všech stran je na loket vysoký; vystupuje se k němu od východu. 18 I řekl mi: „Lidský synu, toto praví Panovník Hospodin: Toto jsou nařízení o oltáři pro den, kdy bude zhotoven. Bude na něm zapálena oběť zápalná a bude kropen krví; 19 lévijským kněžím, kteří jsou potomky Sádokovými a přistupují ke mně, aby mi přisluhovali, dáš mladého býčka k oběti za hřích, je výrok Panovníka Hospodina.
20 Pak vezmeš trochu jeho krve; tou potřeš čtyři rohy oltáře, čtyři úhly stupně a jeho ohraničení kolem. Tak jej očistíš od hříchu a vykonáš za něj smírčí obřady. 21 Potom vezmeš býčka k oběti za hřích a spálíš ho na ustanoveném místě domu mimo svatyni. 22 Druhého dne přivedeš kozla bez vady k oběti za hřích. I očistí oltář od hříchu tak, jako jej očistili obětí býčka. 23 Když ukončíš očišťování od hříchu, přivedeš mladého býčka bez vady a z bravu berana bez vady. 24 Přivedeš je před Hospodina. Kněží je posypou solí a spálí je jako zápalnou oběť pro Hospodina. 25 Po sedm dní denně budeš obětovat kozla jako oběť za hřích; dále budou obětovat mladého býčka a berana z bravu, vše bez vady. 26 Po sedm dní budou vykonávat za oltář smírčí obřady; očistí a vysvětí jej. 27 Až skončí tyto dny, osmého dne a dále budou kněží přinášet na oltáři vaše oběti zápalné i vaše oběti pokojné a já ve vás naleznu zalíbení, je výrok Panovníka Hospodina.“

Východní brána

Východní brána, jíž vešla Hospodinova sláva, zůstane navždy zavřená. Jen kníže do ní smí vstoupit.

44 1 Pak mě odvedl cestou k vnější bráně do svatyně, obrácené k východu. Byla zavřená. 2 Hospodin mi řekl: „Tato brána zůstane zavřená; nebude otvírána a nikdo jí nebude vstupovat, neboť skrze ni vstoupil Hospodin, Bůh Izraele. Proto zůstane uzavřena. 3 Jen kníže, protože je knížetem, bude v ní sedat, aby jedl před Hospodinem chléb. Bude vcházet dvoranou brány a touž cestou vyjde.“ 4 Pak mě uvedl severní branou před dům; díval jsem se, a hle, dům naplnila Hospodinova sláva. I padl jsem na tvář. 5 Hospodin mi řekl: „Lidský synu, vezmi si k srdci, pozorně hleď a napjatě poslouchej všechno, co ti řeknu o všech nařízeních týkajících se Hospodinova domu, o všech zákonných ustanoveních. Vezmi si vše k srdci, jak se má do domu vcházet a ze svatyně vycházet.“

O chrámové službě

Zákaz vstupu pro cizince; lévijci jsou pověřeni pomocnými pracemi; kněžská práva jsou vyhrazena Sádokovcům.

6 „A řekni vzpurnému domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Dost už vašich ohavností, dome izraelský! 7 Přiváděli jste do mé svatyně cizince neobřezaného srdce a neobřezaného těla, aby byli v mé svatyni, a tak znesvěcovali můj dům. Jako pokrm jste mi přinášeli tuk a krev, ale všemi svými ohavnostmi jste porušovali mou smlouvu. 8 Nedrželi jste stráž nad mými svatými věcmi, stavěli jste na stráž při mé svatyni koho se vám zachtělo. 9 Toto praví Panovník Hospodin: Žádný cizinec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nevstoupí do mé svatyně ze všech cizinců, kteří žijí uprostřed synů Izraele. 10 Pokud jde o lévijce, kteří se ode mne vzdálili, když Izrael bloudil, kteří zbloudili pryč ode mne za svými hnusnými modlami, ti ponesou svoji nepravost. 11 Budou v mé svatyni jen přisluhovat dozorem při branách domu, budou přisluhovat v domě, budou pro lid porážet zvířata k zápalné oběti a k obětnímu hodu, budou stát před lidem, aby mu přisluhovali. 12 Protože přisluhovali před jeho hnusnými modlami a jejich nepravost byla izraelskému domu k pádu, proto jsem pozvedl proti nim ruku k přísaze, je výrok Panovníka Hospodina. Ponesou svoji nepravost. 13 Nepřistoupí ke mně, aby mi konali kněžskou službu; nepřistoupí k mým svatým darům, natož k velesvatým, a ponesou hanbu za ohavnosti, jichž se dopouštěli. 14 Ustanovil jsem je, aby drželi stráž při domě a konali veškerou službu při všem, co se v něm koná.
15 Avšak lévijští kněží Sádokovci, kteří drželi stráž při mé svatyni, když Izraelci zbloudili ode mne pryč, ti se budou ke mně přibližovat, aby mi přisluhovali, a budou přede mnou stávat, aby mi přinášeli tuk a krev, je výrok Panovníka Hospodina. 16 Ti vstoupí do mé svatyně a ti se přiblíží k mému stolu, budou mi přisluhovat a držet stráž. 17 Kdykoli vstoupí do bran vnitřního nádvoří, oblečou se do lněného roucha. Nevezmou na sebe nic vlněného, pokud budou přisluhovat v branách vnitřního nádvoří a v domě. 18 Na hlavě budou mít lněné turbany, kolem beder lněné spodky, ale neopášou se tak, aby se potili. 19 Když budou vycházet do vnějšího nádvoří k lidu, svléknou si roucho, v němž přisluhovali, uloží je do svatých komor a obléknou si jiné roucho, aby svými rouchy neposvěcovali lid.“

Ustanovení pro kněze – Kněžská práva a povinnosti.

20 „Kněží si nevyholí hlavu ani nenechají vlát vlasy, ale řádně si vlasy přistřihnou. 21 Žádný kněz nebude pít víno, má-li vstoupit do vnitřního nádvoří. 22 Neožení se s vdovou nebo se zapuzenou ženou, ale s pannou z potomstva izraelského domu. Vdovu po knězi si však mohou vzít. 23 A budou učit můj lid rozdílu mezi svatým a nesvatým, budou je seznamovat s rozdílem mezi nečistým a čistým. 24 Dojde-li ke sporu, oni povstanou, aby soudili, a rozsoudí jej podle mých řádů. Budou dbát na mé zákony i na má nařízení o všech mých slavnostních shromážděních a světit mé dny odpočinku. 25 Nikdo z nich nepřistoupí k mrtvému člověku, aby se neposkvrnil, leč by to byl otec nebo matka, syn nebo dcera, bratr nebo neprovdaná sestra; při těch se nemusí vyhýbat poskvrnění. 26 A po svém očištění si připočte ještě sedm dní. 27 V den, kdy opět vstoupí do svatyně, do vnitřního nádvoří, aby přisluhoval ve svatyni, přinese svou oběť za hřích, je výrok Panovníka Hospodina. 28 A toto budou mít za dědictví: jejich dědictvím budu já. Nedáte jim v Izraeli žádné trvalé vlastnictví, jejich trvalým vlastnictvím budu já. 29 Budou jíst obětní dary, oběť za hřích i za vinu, bude jim patřit všechno postižené klatbou v Izraeli. 30 Prvotiny všech raných plodů a všech obětí pozdvihování, ze všech vašich obětí pozdvihování, budou náležet kněžím, i prvotiny obilní tluče dáte knězi, aby spočinulo na vašem domě požehnání. 31 Kněží nebudou jíst nic, co uhynulo nebo bylo rozsápáno, ať je to pták nebo dobytče.“

Svatý díl Hospodinův a díl knížete

V zemi bude odděleno zvláštní území pro chrám, pro kněze a lévijce a pro knížete.

45 1 „Až si přidělíte losem do dědictví zemi, odevzdáte jako oběť pozdvihování Hospodinu svatý díl země pětadvacet tisíc loket dlouhý a deset tisíc loket široký; ten bude po celém svém území svatý v celém obvodu. 2 A z toho připadne pro svatyni čtverec pět set loket na pět set loket a k tomu padesát loket pastvin okolo. 3 Z celé výměry tedy odměříš díl pětadvacet tisíc loket dlouhý a deset tisíc loket široký. V něm bude svaté místo, velesvatyně. 4 Bude to svatý díl země. Bude patřit kněžím přisluhujícím ve svatyni, totiž těm, kteří přistupují k Hospodinově službě. Tam budou mít místo pro domy a svaté místo pro svatyni. 5 Díl pětadvacet tisíc loket dlouhý a deset tisíc loket široký budou mít lévijci přisluhující při domě. Připadne jim jako trvalé vlastnictví dvacet komor. 6 Jako trvalé vlastnictví města určíte díl pět tisíc loket široký a pětadvacet tisíc loket dlouhý, souběžně s dílem odděleným jako svatá oběť pozdvihování. Tobude patřit celému domu izraelskému. 7 Knížeti bude patřit díl po obou stranách oběti pozdvihování a trvalého vlastnictví města, a to podél svaté oběti pozdvihování a podél trvalého vlastnictví města, na západní straně část západní a na východní straně část východní. Délka těch souběžných dílů bude stejná jak při západním, tak při východním pomezí. 8 To území v Izraeli připadne knížeti do trvalého vlastnictví. A má knížata už nebudou můj lid utiskovat, ale dají ostatní zemi domu izraelskému podle jeho kmenů.“

Práva a povinnosti knížete

Výzva k uplatňování práva; předpisy pro oběť pozdvihování, pro oběť za hřích, pro hod beránka a jiné slavnosti.

9 Toto praví Panovník Hospodin: „Příliš mnoho si osobujete, knížata izraelská. Zanechte násilí a útisku, jednejte podle práva a spravedlnosti, přestaňte můj lid vyhánět z jeho vlastnictví, je výrok Panovníka Hospodina. 10 Budete mít spravedlivé váhy, spravedlivou éfu, spravedlivý bat. 11 Éfa i bat ať mají stejnou míru, takže bat bude mít obsah desetiny chómeru, rovněž tak éfa. Obsah éfy se bude vyměřovat podle chómeru. 12 A šekel bude mít dvacet zrn. Dvacet šekelů a pětadvacet šekelů a patnáct šekelů budete mít na jednu hřivnu.“ 13 „Toto je oběť pozdvihování, kterou budete odevzdávat: šestinu éfy z chómeru pšenice a šestinu éfy z chómeru ječmene. 14 Stanovená míra pro olej je bat: desetina batu z kóru, jenž má deset batů, či z chómeru, neboť deset batů je jeden chómer. 15 Dále ze zavlažované oblasti izraelské přinesete jako obětní dar a oběť zápalnou a oběti pokojné jeden kus bravu ze dvou set kusů. Bude to smírčí oběť za vás, je výrok Panovníka Hospodina. 16 Všechen lid země bude odvádět tuto oběť pozdvihování knížeti v Izraeli.
17 Kníže je povinen přinášet oběti zápalné, oběť přídavnou i úlitbu o svátcích, o novoluních i o dnech odpočinku, o všech slavnostních shromážděních domu izraelského. On připraví oběť za hřích i oběť přídavnou, oběť zápalnou i oběti pokojné jako smírčí oběť za dům izraelský.“ 18 Toto praví Panovník Hospodin: „První den prvního měsíce vezmeš mladého býčka bez vady a očistíš svatyni od hříchu. 19 Kněz vezme trochu krve z oběti za hřích a potře veřeje domu i čtyři úhly stupně na oltáři i veřeje brány vnitřního nádvoří. 20 Právě tak učiníš sedmého dne toho měsíce za každého, kdo zhřešil neúmyslně a z nevědomosti; budete konat smírčí obřady za dům. 21 Čtrnáctého dne prvního měsíce budete mít hod beránka a po sedm dní slavnosti se budou jíst nekvašené chleby. 22 Toho dne připraví kníže býčka jako oběť za hřích svůj i všeho lidu země. 23 V sedmi dnech té slavnosti připraví k zápalné oběti Hospodinu sedm býčků a sedm beranů bez vady, každý den po sedm dní, a kozla jako oběť za hřích každý den. 24 A jako přídavnou oběť připraví éfu mouky na býčka a éfu na berana a na každou éfu hín oleje. 25 Patnáctého dne sedmého měsíce při slavnosti připraví totéž jako v oněch sedmi dnech, jak oběť za hřích, tak oběť zápalnou i přídavnou a olej.“

46 1 Toto praví Panovník Hospodin: „Brána vnitřního nádvoří, obrácená k východu, zůstane zavřená po šest pracovních dní, ale v den odpočinku a v den novoluní bude otevřená. 2 Kníže vstoupí zvenčí dvoranou brány a postaví se u veřejí brány. Kněží připraví jeho zápalnou oběť a jeho oběti pokojné a on se bude klanět na prahu brány. Pak z ní vyjde a brána se nezavře až do večera. 3 Také lid země se bude u vchodu do té brány klanět před Hospodinem ve dnech odpočinku a o novoluních. 4 Zápalnou obětí, kterou kníže přinese Hospodinu v den odpočinku, bude šest beránků bez vady a beran bez vady. 5 A přídavnou obětí bude éfa mouky na berana; a k beránkům, co může dát jako přídavnou oběť; a hín oleje na éfu. 6 V den novoluní připraví mladého býčka bez vady a šest beránků a berana; i ti budou bez vady. 7 Připraví také jako přídavnou oběť éfu mouky na býčka, éfu na berana a k beránkům podle svých možností; a hín oleje na éfu. 8 Když bude kníže vstupovat, projde dvoranou brány a stejnou cestou vyjde. 9 Ale když bude vstupovat lid země k slavnostním shromážděním před Hospodina, ten, kdo bude vstupovat severní branou, aby se klaněl, vyjde branou jižní, a kdo bude vstupovat branou jižní, bude vycházet branou severní. Nevrátí se branou, kterou vstoupil, ale vyjde branou protější. 10 Kníže vejde uprostřed vstupujících a s vycházejícími vyjde. 11 O svátcích a slavnostních shromážděních bude přídavnou obětí éfa mouky na býčka, éfa na berana a k beránkům, co může dát; a hín oleje na éfu. 12 Připraví-li kníže Hospodinu dobrovolnou oběť zápalnou nebo dobrovolné oběti pokojné, ať je mu otevřena brána obrácená k východu. Jako svou oběť zápalnou a své oběti pokojné připraví totéž, co připravil v den odpočinku. Potom vyjde a po jeho odchodu bude brána uzavřena. 13 Denně připravíš jako zápalnou oběť Hospodinu ročního beránka bez vady; připravíš jej každého jitra. 14 A k němu jako přídavnou oběť připravíš každého jitra šestinu éfy mouky a třetinu hínu oleje k pokropení bílé mouky. Je to každodenní přídavná oběť Hospodinu podle provždy platných nařízení. 15 Každého jitra připraví beránka a oběť přídavnou i olej. To je každodenní oběť zápalná.“

Dědičný podíl knížete

Kníže má právo udílet dary jen ze svého dědičného podílu; lid nesmí být zbavován svého vlastnictví.

16 Toto praví Panovník Hospodin: „Jestliže dá kníže dar některému ze svých synů, bude to jeho synům náležet jako dědičný podíl. Bude to tedy jejich trvalé vlastnictví. 17 Když však dá dar z dědičného podílu některému ze svých služebníků, zůstane mu to do léta osvobození a pak se vrátí knížeti. Jeho dědičný podíl náleží výhradně jeho synům. 18 Kníže nevezme nic z dědičného podílu lidu, nebude je vytlačovat z jejich trvalého vlastnictví. Svým synům dá dědičný podíl z vlastního trvalého vlastnictví, aby nikdo z mého lidu nemusel ze svého trvalého vlastnictví pryč.“

Kuchyně pro oběti

Kuchyně pro přípravu obětního masa jsou umístěny tak, aby nepovolaní s nimi nepřišli do styku.

19 I vedl mě vchodem v postranní části brány do svatých komor pro kněze, které jsou obráceny k severu, a hle, bylo tam místo v odlehlém koutě na západ. 20 Řekl mi: „Toto je místo, kde kněží vaří maso oběti za vinu a oběti za hřích, kde pečou chleby z oběti přídavné; nesmějí to vynášet do vnějšího nádvoří, aby neposvěcovali lid.“ 21 Pak mě vyvedl do vnějšího nádvoří a provedl čtyřmi jeho rohy. A hle, v každém rohu nádvoří byl dvůr. 22 Ve čtyřech rozích nádvoří byly nezastřešené dvory čtyřicet loket dlouhé a třicet loket široké. Všechny čtyři měly týž rozměr a byly vestavěny do rohů. 23 A všechny čtyři měly kolem dokola kamennou ohradu a dole kolem ohrazení byla udělána topeniště. 24 I řekl mi: „Toto jsou kuchyně, kde služebníci domu budou vařit oběti lidu.“

Chrámový pramen

Z chrámu vychází životodárný pramen, který uzdraví i vody Pustého moře.

47 1 Přivedl mě znovu ke vchodu do domu. A hle, zespodu prahu domu vytékala k východu voda; průčelí domu je totiž obráceno k východu a voda tekla dolů zpod pravého boku domu na jižní straně oltáře. 2 A vyvedl mě branou severní a vedl mě venku okolo k vnější bráně směrem na východ. A hle, voda se řinula z pravého boku domu. 3 Když odcházel ten muž na východ, měl v ruce měřicí šňůru. Odměřil tisíc loket a provedl mě vodou; vody bylo po kotníky. 4 Znovu odměřil tisíc a provedl mě vodou; vody bylo po kolena. Odměřil další tisíc a provedl mě; vody bylo po bedra. 5 Odměřil ještě tisíc a potok nebylo možno přebrodit; voda vystoupila a muselo se v ní plavat; byl to potok, který se už nedal přebrodit. 6 Řekl mi: „Vidíš, lidský synu?“ Vedl mě dál a znovu mě přivedl k břehu toho potoka. 7 Když jsem se tam vrátil, hle, na břehu potoka bylo po obou stranách velmi mnoho stromoví. 8 I řekl mi: „Tato voda odtéká do východního obvodu, teče dolů do Araby a vlévá se do moře. Tam, kde vtéká do moře, stávají se vody zdravými. 9 Každý hemžící se živočich bude žít všude, kam se vlévá potok. A ryb bude velmi mnoho. Neboť kam se vlévají ony vody, tam se vody moře stávají zdravými a zůstane naživu všechno tam, kam se ten potok vlévá. 10 I postaví se u něho rybáři; od Én-gedí až k Én-eglajimu se budou rozprostírat sítě. Ryb rozličného druhu bude velmi mnoho jako ryb ve Velkém moři. 11 Avšak jeho bažiny a mělčiny nebudou ozdravěny, bude se tam získávat sůl. 12 Při potoku na obou březích vzejde rozličné ovocné stromoví, jemuž nebude vadnout listí, jež nepřestane plodit, ale každý měsíc přinese rané plody, neboť vody, které je zavlažují, vytékají ze svatyně. Jeho ovoce bude sloužit za pokrm a jeho listí jako lék.“

ZEMĚ A MĚSTO

Pomezí země

Země bude rozdělena mezi dvanáct pokolení; Josefovci dostanou dva díly. I bezdomovci dostanou svůj podíl.

13 Toto praví Panovník Hospodin: „Toto je hranice, v níž si vezmete do dědictví zemi pro dvanáct izraelských kmenů, Josefovi provazce dva. 14 Jeden jako druhý obdržíte do dědictví zemi, o níž jsem zvedl ruku k přísaze, že ji dám vašim otcům. Tato země vám připadne za dědictví. 15 A toto je pomezí té země: Na severu od Velkého moře směrem k Chetlónu při cestě do Sedadu 16 Chamát, Beróta, Sibrajim, který je mezi pomezím Damašku a pomezím Chamátu, a Chasér-tíkón, který je při pomezí Chavránu. 17 Pomezí povede od moře k Chasar-énónu na pomezí Damašku daleko na severu a k pomezí Chamátu. To bude severní strana. 18 Na východní straně vyměříte pomezí mezi Chavránem a Damaškem a mezi Gileádem a izraelskou zemí podél Jordánu k Východnímu moři. To bude východní strana. 19 Na jižní straně půjde pomezí jižně od Támaru až k Vodám sváru v Kádeši, k Nachale u Velkého moře. To bude jižní strana směrem k Negebu. 20 Na západní straně bude tvořit pomezí Velké moře od jižního pomezí až naproti cestě do Chamátu. To bude západní strana. 21 Tuto zemi si rozdělíte mezi izraelské kmeny. 22 Přidělíte losováním dědičný podíl sobě i bezdomovcům, kteří mezi vámi pobývají jako hosté a kteří mezi vámi zplodili syny; budou u vás jako rodilí Izraelci. Spolu s vámi si určí losováním dědičný podíl mezi izraelskými kmeny. 23 V tom kmeni, u něhož bezdomovec pobývá jako host, mu dáte jeho dědičný podíl, je výrok Panovníka Hospodina.“

Podíl severních kmenů

V rovnoběžných pruzích bude země na sever od středního pásu rozdělena mezi sedm pokolení, k nimž je přičten i kmen Juda.

48 1 Toto jsou jména kmenů: Nejdále na severu směrem k Chetlónu až k cestě do Chamátu a Chasar-énanu – hranice Damašku je na sever stranou Chamátu – od východní strany až k moři připadne jeden podíl Danovi. 2 Při pomezí Danově od strany východní po západní připadne jeden podíl Ašerovi. 3 Při pomezí Ašerově od východní strany po západní připadne jeden podíl Neftalímu. 4 Při pomezí Neftalíově od východní strany po západní připadne jeden podíl Manasesovi. 5 Při pomezí Manasesově od východní strany po západní připadne jeden podíl Efrajimovi. 6 Při pomezí Efrajimově od východní strany po západní připadne jeden podíl Rúbenovi. 7 Při pomezí Rúbenově od východní strany po západní připadne jeden podíl Judovi.

Díl Hospodinův

Střední pás země kolem Jeruzaléma a chrámu bude náležet kněžím, lévijcům a knížeti.

8 Při pomezí Judově od východní strany po západní bude oběť pozdvihování, kterou přinesete, dvacet pět tisíc loket široká a dlouhá jako jeden z podílů od strany východní po západní; a uprostřed ní bude svatyně. 9 Oběť pozdvihování, kterou přinesete Hospodinu, bude v první části dvacet pět tisíc loket dlouhá a deset tisíc loket široká. 10 Ti, kterým bude ta svatá oběť pozdvihování patřit, budou kněží. Bude na severu dvacet pět tisíc loket dlouhá, na západě deset tisíc loket široká, na východě deset tisíc loket široká a na jihu dvacet pět tisíc loket dlouhá; uprostřed ní bude Hospodinova svatyně. 11 Bude patřit kněžím, posvěceným ze synů Sádokových, kteří střeží to, co jsem jim svěřil. Oni nezbloudili jako lévijci, když bloudili synové izraelští. 12 Jim bude patřit tato obětina z oběti pozdvihování jako nejposvátnější část země při pomezí lévijců. 13 Souběžně s pomezím kněží budou mít podíl lévijci, a to dvacet pět tisíc loket dlouhý a deset tisíc loket široký. Délka každého bude dvacet pět tisíc loket a šířka deset tisíc loket.
14 Nebudou z podílu odprodávat ani vyměňovat či na jiného převádět prvotiny země; jsou svaté Hospodinu. 15 Zbylých pět tisíc loket našíř podél těch dvaceti pěti tisíc loket bude díl nesvatý patřící městu, pro sídliště a pastviny; město bude uprostřed něho. 16 A toto jsou jeho rozměry: na severní straně čtyři tisíce pět set loket, na jižní straně čtyři tisíce pět set loket, při východní straně čtyři tisíce pět set loket a na západní straně čtyři tisíce pět set loket. 17 A město bude mít pastviny o rozměrech: na severu dvě stě padesát loket, na jihu dvě stě padesát loket, na východě dvě stě padesát loket, na západě dvě stě padesát loket. 18 Zbytek na délku souběžně se svatou obětí pozdvihování bude měřit deset tisíc loket na východě a deset tisíc loket na západě; bude souběžný se svatou obětí pozdvihování a výtěžky z něho budou sloužit za pokrm pro služebníky města. 19 Služebníci města budou ze všech izraelských kmenů ti, kdo pracují na tom dílu. 20 Celou oběť pozdvihování, čtverec dvacet pět tisíc loket na dvacet pět tisíc loket, oddělíte jako svatou oběť pozdvihování do trvalého vlastnictví města. 21 Zbytek po obou stranách svaté oběti pozdvihování a trvalého vlastnictví města bude patřit knížeti; bude to dvacet pět tisíc loket podél oběti pozdvihování při pomezí východním a na západě dvacet pět tisíc loket podél pomezí západního, souběžně s kmenovými podíly; to bude patřit knížeti. Svatá oběť pozdvihování a svatyně Hospodinova domu budou uprostřed. 22 I po obou stranách trvalého vlastnictví lévijců a trvalého vlastnictví města budou části patřící knížeti, uprostřed mezi pomezím Judovým a Benjamínovým. To bude patřit knížeti.

Podíl jižních kmenů

Zbylých pět pokolení obdrží územní příděl na jih od svatého města.

23 Pokud jde o ostatní kmeny: Od východní strany po západní připadne jeden podíl Benjamínovi. 24 Při pomezí Benjamínově od strany východní po západní připadne jeden podíl Šimeónovi. 25 Při pomezí Šimeónově od strany východní po západní připadne jeden podíl Isacharovi. 26 Při pomezí Isacharově od strany východní po západní připadne jeden podíl Zabulónovi. 27 Při pomezí Zabulónově od strany východní po západní připadne jeden podíl Gádovi. 28 Při pomezí Gádově na straně negebské k jihu půjde pomezí od Támaru k Vodám sváru v Kádeši, k Nachale u Velkého moře. 29 To je země, kterou dostanete přidělenou do dědictví pro izraelské kmeny, a toto jsou jejich příděly, je výrok Panovníka Hospodina.

Městské brány a jméno města

Městských bran bude dvanáct a budou se nazývat podle izraelských pokolení.

30 A toto jsou východy z města: Ze severní strany bude město měřit čtyři tisíce pět set loket; 31 tam budou městské brány, pojmenované podle izraelských kmenů. Na severu tři brány: jedna brána Rúbenova, jedna brána Judova a jedna brána Léviova. 32 Na východní straně bude měřit čtyři tisíce pět set loket; tam budou tři brány: jedna brána Josefova, jedna brána Benjamínova a jedna brána Danova. 33 Strana jižní bude měřit čtyři tisíce pět set loket; tam budou také tři brány: jedna brána Šimeónova, jedna brána Isacharova a jedna brána Zabulónova. 34 Strana západní bude měřit čtyři tisíce pět set loket; tam budou rovněž tři brány: jedna brána Gádova, jedna brána Ašerova a jedna brána Neftalíova. 35 Obvod bude měřit osmnáct tisíc loket. Jméno města od onoho dne bude: „Zde je Hospodin.“

← Ezechiel (1-25)

 

Hodnotit



Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
a to z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam.
Sprosté urážky, slovní napadení, nebo nebiblické bludy budou vymazány.

Odebírat
Upozornit mě
guest
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments