List Filipským

Filipy jsou severomakedonské město, založené Filipem, otcem Alexandra Velikého. V době apoštola Pavla byly římskou vojenskou kolonií. Pavel je navštívil na své první cestě do Evropy v r. 48 nebo 49 a založil tam křesťanskou obec (Sk 16,12-40).
List Filipským napsal Pavel z vězení (1,7.13.17), v němž se ocitl pro Krista (1,13). Od filipských křesťanů dostal do vězení dar, za který tímto listem děkuje (2,25;4,14.18). Nevíme, kde byl tehdy vězněn. V úvahu připadají Řím, Cesarea nebo i Efez, v posledním případě by šlo o léta 53-56.
Pavel chtěl také varovat před nebezpečnou skupinou lidí, které nazývá „špatnými dělníky“ (3,2). Ti prosazovali ritus obřízky, ale současně je vědomí náboženské nadřazenosti vedlo k nevázanému životu.
Epištola je nesena duchem křesťanské radosti z evangelia, v jehož světle přestávají být hřích a trápení posledními skutečnostmi. Ve svých výkladech vychází apoštol ze staršího křesťanského hymnu, který cituje v 2,6-11. Jeho vrcholem je vyznání Krista jako Pána (2,11). Odtud plyne i důraz na křesťanské společenství, které má skrze Krista již nyní poznávat Boží pokoj a žít jím (4,6n).