První list Timoteovi

Kapitola 1

Vstupní pozdrav

¹Pavel, apoštol Krista Ježíše z pověření Boha, našeho Spasitele, a Krista Ježíše, naší naděje, ²Timoteovi, vlastnímu synu ve víře: Milost, slitování a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Pána.

Odmítnutí bludařů

³Když jsem odcházel do Makedonie, žádal jsem tě, abys dále zůstal v Efezu a nikomu nedovolil učit odchylným naukám ⁴a zabývat se bájemi a nekonečnými rodokmeny, které vedou spíše k jalovému hloubání, než k účasti víry na Božím záměru. ⁵Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry. ⁶Od toho se někteří odchýlili a dali se na prázdné řeči. ⁷Chtějí být učiteli zákona a nechápou ani svá vlastní slova ani podstatu toho, o čem s takovou jistotou mluví. ⁸Víme, že zákon je dobrý, když ho někdo užívá správně ⁹a je si vědom, že zákon není určen pro spravedlivého, nýbrž pro lidi zlé a neposlušném bezbožné a hříšníky, pro lidí bohaprázdné a světské, pro ty, kdo vztáhnou ruku proti otci a matce, pro vrahy, ¹⁰smilníky, zvrhlíky, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co se ještě příčí zdravému učení ¹¹podle evangelia slávy požehnaného Boha, které mi bylo svěřeno.

¹²Děkují našemu Pánu, který mi dal sílu, Kristu Ježíši, že mě uznal za spolehlivého a určil ke své službě, ¹³ačkoli jsem byl předtím rouhač, pronásledovatel a násilník. A přece jsem došel slitování, protože jsem ve své nevěře nevěděl, co dělám. ¹⁴A milost našeho Pána se nadmíru rozhojnila, a s ní víra i láska v Kristu Ježíši. ¹⁵Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím na prvním místě, ¹⁶avšak došel jsem slitování, aby Ježíš Kristus právě na mně ukázal všechnu svou shovívavost jako příklad pro ty, kteří v něho uvěří a tak dosáhnou věčného života. ¹⁷Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků. Amen.

¹⁸To ti kladu na srdce, synu Timoteji, ve shodě s prorockými slovy, která byla o tobě pronesena, abys jimi povzbuzen bojoval dobrý boj ¹⁹a zachoval si víru i dobré svědomí, jímž někteří lidé pohrdli a tak ztroskotali ve víře. ²⁰Patří k nim Hymenaios a Alexandr, které jsem vydal satanu, aby se odnaučili rouhat.

Kapitola 2

Úkol křesťanů

¹Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, ²za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. ³To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, ⁴aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.

⁵Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš.

⁶který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.

⁷Byl jsem ustanoven hlasatelem a apoštolem tohoto svědectví – mluvím pravdu v Kristu a nelžu – učitelem pohanů ve víře a v pravdě.

⁸Chci tedy, aby se muži všude ve shromáždění modlili, pozvedajíce ruce, v čistotě, bez hněvu a hádek. ⁹Rovněž ženy ať se oblékají slušně a zdobí se prostě a střízlivě, ne účesy a zlatem, perlami nebo drahými šaty, ¹⁰nýbrž dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se rozhodly pro zbožný život. ¹¹Žena ať přijímá poučení mlčky s veškerou podřízeností. ¹²Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést. ¹³Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva. ¹⁴A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení. ¹⁵Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti.

Kapitola 3

Pravidla církevní správy

¹Věrohodné je to slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu. ²Nuže, biskup má být bezúhonný, schopný učit, ³ne pijan, ne rváč, nýbrž vlídný, smířlivý, nezištný. ⁴Má dobře vést svou rodinu a mít děti poslušné a počestné; ⁵nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev? ⁶Nemá být nové pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení ďáblovu. ⁷Musí mít také dobrou pověst u těch, kdo jsou mimo církev, aby neupadl do pomluv a ďáblových nástrah.

⁸Rovněž jáhnové (diakoni) mají být čestní, ne dvojací v řeči, ne oddaní vínu, ne ziskuchtiví. ⁹Mají uchovávat tajemství víry v čistém svědomí. ¹⁰Ať jsou nejdříve vyzkoušeni, a teprve potom, když jim nelze nic vytknout, ať konají svou službu. ¹¹Právě tak ženy v této službě mají být čestné, ne pomlouvačné, střídmé, ve všem věrné. ¹²Jáhni ať jsou jen jednou ženatí, ať dobře vedou své děti a celou rodinu. ¹³Konají-li dobře svou službu, získávají ve víře v Krista Ježíše.

¹⁴Doufám, že k tobě brzo přijdu. Ale píši ti to ¹⁵pro případ, že bych se opozdil, abys věděl, jak je třeba si počínat v Božím domě, jímž je církev živého Boha, sloup a opora pravdy. ¹⁶Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti:

Bůh byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.

Kapitola 4

Proti bludařům

¹Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami, ²jsou pokrytci, lháři a mají vypálen cejch na vlastním svědomí. ³Zakazují lidem ženit se a jíst pokrmy, které Bůh stvořil, aby je s děkováním požívali ti, kdo věří a kdo poznali pravdu. ⁴Neboť všechno, co Bůh stvořil, je dobré a nemá se zavrhnout nic, co se přijímá s díkůvzdáním. ⁵Vždyť je to posvěceno Božím slovem a modlitbou.

⁶Toto bratřím zdůrazňuj a budeš dobrým služebníkem Krista Ježíše, vychovaným slovy víry a pravého učení, které sis osvojil. ⁷Bezbožné a dětinské báje odmítej. ⁸Cvič se ve zbožnosti. Cvičení těla je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i budoucí. ⁹Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu. ¹⁰Proto se namáháme a zápasíme, že máme naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících. ¹¹To přikazuj a tomu uč.

Pravidla pastýřské služby

¹²Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě. ¹³Než přijdu, ujmi se předčítání, kázání, vyučování. ¹⁴Nezanedbávej svůj dar, který ti byl dán podle prorockého pokynu, když na tebe starší vložili ruce. ¹⁵Na to mysli, v tom žij, aby tvůj prorok byl všem patrný. ¹⁶Dávej pozor na své jednání i na své učení. Buď v tom vytrvalý. Tak posloužíš ke spasení nejen sobě, ale i svým posluchačům.

Kapitola 5

¹Proti staršímu člověku nevystupuj tvrdě, nýbrž domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům, ²starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, vždy s čistou myslí.

O vdovách

³Pečuj o vdovy, které jsou skutečně opuštěné. ⁴Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ti ať se učí mít péči především o své příbuzné a odplácet svým rodičům. To je totiž milé Bohu. ⁵Vdova, která je opravdu osamělá, doufá v Boha a oddává se vytrvale prosbám a modlitbám ve dne i v noci. ⁶Ta, která myslí jen na zábavu, je mrtvá, i když žije. ⁷To jim zdůrazňuj; ať se jim nedá nic vytknout. ⁸Kdo se nestará o své blízké a zvláště o členy rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.

⁹Mezi zapsané vdovy smí být přijata žena ne mladší než šedesát let, jen jednou vdaná, ¹⁰známá dobrými skutky: jestliže vychovala děti, prokazovala věřícím pohostinnost a umývala jim nohy, pomáhala nešťastným a osvědčila se v každém dobrém díle. ¹¹Mladší ženy nezapisuj mezi vdovy. Neboť jakmile je smyslnost odvrátí od Krista, chtějí se opět vdávat; ¹²tak propadají odsouzení, protože porušily slíbenou věrnost. ¹³Zároveň si navykají zahálet a chodit po návštěvách. A nejen zahálet, nýbrž i klevetit, plést se do cizích věcí a mluvit, co se nepatří. ¹⁴Chci tedy, aby se mladší vdovy vdávaly, měly děti, vedly domácnost a nedávaly protivníku příležitost k pomluvám. ¹⁵Některé totiž se již daly na satanovu cestu. ¹⁶Má-li některá věřící žena vdovy v příbuzenstvu, ať jim pomáhá, aby nebyla zatěžována církev, která má pomáhat osamělým vdovám.

O starších

¹⁷Starším, kteří svou službu konají dobře, ať se dostane dvojnásobné odměny, zvláště těm, kteří nesou břemeno kázání a vyučování. ¹⁸Neboť Písmo praví: ,Nedáš náhubek dobytčeti, když mlátí obilí‘, a jinde: ,Dělník si zaslouží svou mzdu‘. ¹⁹Stížnost proti starším nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tři svědků. ²⁰Ty, kteří hřeší, kárej přede všemi, aby se báli i ostatní. ²¹Zapřísahám tě před Bohem a Kristem Ježíšem a před vyvolenými anděly, abys takto postupoval bez předpojatosti a nikomu nestranil. ²²Neustanovuj nikoho v církvi ukvapeně, abys neměl spoluvinu na cizím hříchu. Uchovávej se čistý. ²³Nenuť se pít vodu, ale kvůli svému žaludku a kvůli svým častým nemocem mírně užívej vína. ²⁴Hříchy některých lidí jsou zjevné, ještě než dojde k soudu; u jiných vyjdou najevo až na soudu. ²⁵Právě tak jsou zjevné dobré skutky; a pokud ještě nejsou zjevné, nezůstanou skryty.

Kapitola 6

Napomenutí ke skromnosti

¹Všichni, kdo nesou jho otroctví, ať mají své pány v náležité úctě, aby Boží jméno ani naše učení neupadly do špatné pověsti. ²Ti, kdo mají věřící pány, ať k nim nemají menší úctu proto, že jsou jejich bratří, nýbrž ať jsou jim poddáni o to raději, že mohou sloužit věřícím a milovaným.

Tomu všemu uč a to přikazuj. ³Jestliže někdo učí něco jiného a nedrží se zdravých slov našeho Pána Ježíše Krista a učení pravé zbožnosti, ⁴je nadutý, ničemu nerozumí a jen si libuje ve sporech a slovních potyčkách. Z toho vzniká závist, svár, urážky, podezřívání, ⁵ustavičné hádky lidí, kteří mají zvrácenou mysl a jsou zbavení pravdy, a zbožnost pokládají za prostředek k obohacení. ⁶Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství. ⁷Nic jsme si totiž na svět nepřinesli, a také si nic nemůžeme odnést. ⁸Máme-li jídlo a oděv, spokojme se s tím. ⁹Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidí do zkázy a záhuby. ¹⁰Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.

Výzva k dobrému boji víry

¹¹Ty však se tomu jako Boží člověk vyhýbej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. ¹²Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky. ¹³Vyzývám tě před Bohem, který dává všemu život, a Kristem Ježíšem, který vydal svědectví svým dobrým vyznáním před Pontiem Pilátem, ¹⁴abys bez poskvrny a výtky plnil své poslání až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. ¹⁵Jeho příchod zjeví v určený čas požehnaný a jediný Vládce, Král králů a Pán pánů. ¹⁶On jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže vidět. Jemu patří čest a věčná moc. Amen.

¹⁷Těm, kteří jsou bohatí v tomto věku, přikazuj, ať nejsou pyšní a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v Boha, který nás štědře opatřuje vším, co potřebujeme; ¹⁸napomínej je, ať konají dobro a jsou bohatí v dobrých skutcích, štědří, dobročinní, ¹⁹a tak ať si střádají dobrý základ pro budoucnost, aby obdrželi pravý život. ²⁰Opatruj, co ti bylo svěřeno, Timoteji, vyhýbej se bezbožným řečem a protikladným naukám, které se lživě nazývají „poznání“. ²¹Kdo se k němu hlásí, zbloudil ve víře. Milost s vámi!* *Amen.