První list Tesalonickým

Kapitola 1

Vstupní pozdrav a díkůvzdání

¹Pavel, Silvanus a Timoteus tesalonické církvi v Bohu Otci a v Pánu Ježíši Kristu:
Milost vám a pokoj. ²Stále vzdáváme díky Bohu za vás za všecky a ustavičně na vás pamatujeme ve svých modlitbách; ³před Bohem a Otcem naším si připomínáme vaši činnou víru, usilovnou lásku a vytrvalou naději v našeho Pána Ježíše Krista. ⁴Víme přece, bratří Bohem milovaní, že patříte k vyvoleným, ⁵neboť naše evangelium k vám nepřišlo pouze v slovech, ale v moci Ducha svatého a v přesvědčivé plnosti. Víte, jak jsme si kvůli vám počínali, když jsme byli u vás. ⁶A vy jste jednali jako my i Pán, když jste uprostřed mnohé tísně přijali slovo víry v radosti Ducha svatého. ⁷Tak jste se stali příkladem všem věřícím v Makedonii a v Achaji. ⁸Od vás pak se slovo Páně rozeznělo nejen po Makedonii a Achaji, ale o vaší víře v Boha se ví všude, takže není třeba, abychom o tom vůbec mluvili. ⁹Lidé sami vypravují, jak jste nás přijali a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a skutečnému ¹⁰a očekávali z nebe jeho Syna, kterého vzkřísil z mrtvých, Ježíše, jenž nás vysvobozuje od přicházejícího hněvu.

Kapitola 2

Vzpomínky na práci v Tesalonice

¹Sami víte, bratří, že náš příchod k vám nebyl marný. ²Víte také, jak jsme předtím ve Filipech trpěli a byli pohaněni; a přece nám náš Bůh dal odvahu hlásat vám, přes mnohý těžký zápas, evangelium Boží. ³Naše poselství nepochází z omylu ani z nekalých úmyslů, ani vás nechceme podvést. ⁴Bůh nás uznal za hodné svěřit nám evangelium, a proto mluvíme tak, abychom se líbili ne lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce. ⁵Nikdy, jak víte, jsme nesáhli k lichocení, ani jsme pod nějakou záminkou nebyli chtiví majetku – Bůh je svědek! ⁶Také jsme nehledali slávu u lidí, ani u vás, ani u jiných; ⁷ač jsme mohli jako Kristovi poslové dát najevo svou důležitost, byli jsme mezi vámi laskaví, jako když matka chová své děti. ⁸Tolik jsme po vás toužili, že jsme vám chtěli odevzdat nejen evangelium Boží, ale i svůj život, Tak jste se nám stali drahými! ⁹Jistě si, bratří, vzpomínáte na naše úsilí a námahu, jak jsme ve dne v noci pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž, když jsme vám přinesli Boží evangelium. ¹⁰Vy i Bůh jste svědky, jak jsme se k vám věřícím zbožně, spravedlivě a bezúhonně chovali. ¹¹Víte přece, že jsme každého z vás jako otec své děti ¹²napomínali, povzbuzovali a zapřísahali, abyste vedli život důstojný Boha, který vás povolal do slávy svého království. ¹³Proto i my děkujeme Bohu neustále, že jste od nás přijali slovo Boží zvěsti ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží, jímž skutečně jest. Vždyť také projevuje svou sílu ve vás, kteří věříte. ¹⁴Nesete podobný úděl jako církve Boží v Kristu Ježíši, které jsou v Judsku. Vytrpěli jste stejné věci od svých vlastních krajanů jako církve v Judsku od židů. ¹⁵Ti zabili i Pána Ježíše a proroky a také nás pronásledovali; nelíbí se Bohu a jsou v nepřátelství se všemi lidmi, ¹⁶když nám brání kázat pohanům cestu spásy. Tak jen dovršují míru svých hříchů. Už se však na nich ukazuje konečný hněv Boží.

Znovu navázané svazky

¹⁷Bez vás, bratří, byli jsme jako sirotci, i když to bylo nakrátko a jen tělem, ne srdcem; tím usilovněji jsme vás toužili spatřit. ¹⁸Proto jsme k vám chtěli přijít, a já, Pavel, víc než jednou, ale satan nám v tom vždy zabránil. ¹⁹Vždyť kdo je naše naděje, radost a vavřín chlouby před naším Pánem Ježíšem Kristem při jeho příchodu, ne-li právě vy? ²⁰Ano, vy jste naše sláva a radost.

Kapitola 3

¹Když jsme to již nemohli déle vydržet, rozhodli jsme se zůstat v Athénách sami ²a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v evangeliu Kristově, aby vás utvrdil a povzbudil ve vaší víře, ³aby se nikdo nedal zviklat v těchto souženích; neboť sami víte, že to je náš úděl. ⁴Když jsme byli u vás, předpovídali jsme vám, že na nás přijdou soužení; a to se také, jak vidíte, stalo. ⁵A tak když jsem to již déle nemohl vydržet, poslal jsem Timotea, abych poznal vaší víru, zdali vás snad pokušitel nesvedl, takže by naše námaha vyšla naprázdno. ⁶Nyní však přišel Timoteus od vás a přinesl radostnou zprávu o vaší víře a lásce o tom, jak na nás stále v dobrém vzpomínáte a toužíte nás spatřit stejně jako my vás. ⁷Tak jste nás, bratří, ve vší naší tísni a soužení potěšili svou vírou. ⁸Nyní jsme zase živí, když vy pevně stojíte v Pánu. ⁹Jakou chválou se můžeme Bohu odvděčit za všecku tu radost, kterou z vás máme před jeho tváří? ¹⁰Ve dne v noci vroucně prosíme, abychom vás mohli spatřit a doplnit, čeho se nedostává vaší víře. ¹¹Sám náš Bůh a Otec i Ježíš, náš Pán, kéž připraví naši cestu k vám! ¹²Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme, ¹³ať posílí vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými. Amen.

Kapitola 4

Napomenutí k věrnému životu

¹Konečně vás, bratří, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste vždy více prospívali v tom, co jste od nás přijali a co už také činíte: žijte tak, abyste se líbili Bohu. ²Vždyť víte, které příkazy jsme vám dali od Pána Ježíše. ³Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali necudnosti ⁴a každý z vás aby uměl žít se svou vlastní ženou svatě a s úctou, ⁵ne ve vášnivé chtivosti jako pohané, kteří neznají Boha. ⁶Ať nikdo v této věci nevybočuje z mezí a neklame svého bratra, protože Pán ztrestá takové jednání, jak jsme vám už dříve řekli a dosvědčili. ⁷Vždyť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k posvěcení. ⁸Kdo tím pohrdá, nepohrdá člověkem, nýbrž Bohem, jenž vám dává svého svatého Ducha. ⁹O bratrské lásce není třeba, abych vám psal, neboť Bůh sám vás vyučil, jak se máte mít mezi sebou rádi. ¹⁰A takoví opravdu jste ke všem bratřím v celé Makedonii; jen vás prosíme, bratří, abyste v tom byli stále horlivější. ¹¹Zakládejte si na tom, že budete žít pokojně, věnovat se své práci a získávat obživu vlastníma rukama, jak jsme vám již dříve uložili. ¹²Tak získáte úctu těch, kdo stojí mimo, a na nikoho nebudete odkázáni.

Příchod Páně

¹³Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti a údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději. ¹⁴Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. ¹⁵Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. ¹⁶Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; ¹⁷potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. ¹⁸Těmito slovy se vzájemně potěšujte.

Kapitola 5

¹Není nutné, bratří, psát vám něco o době a hodině. ²Sami přece dobře víte, že den Páně přijde, jako přichází zloděj v noci. ³Až budou říkat, ,je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou. ⁴Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. ⁵Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříte noci ani temnotě. ⁶Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví. ⁷Ti, kdo spí, spí v noci, a kdo se opíjejí, opíjejí se v noci. ⁸My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblečme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přilbu. ⁹Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista. ¹⁰On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním. ¹¹Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte.

Závěrečná napomenutí a pozdravy

¹²Žádáme vás, bratří, abyste uznávali ty, kteří mezi vámi pracují, jsou vašimi představenými v Kristu a napomínají vás. ¹³Velmi si jich važte a milujte je pro jejich dílo. Žijte mezi sebou v pokoji. ¹⁴Klademe vám na srdce, bratří, kárejte neukázněné, těšte malomyslné, ujímejte se slabých, se všemi mějte trpělivost. ¹⁵Hleďte, aby nikdo neoplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou vůči všem. ¹⁶Stále se radujte, ¹⁷v modlitbách neustávejte. ¹⁸Za všech okolnosti děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. ¹⁹Plamen Ducha nezhášejte, ²⁰prorockými dary nepohrdejte. ²¹Všecko zkoumejte, dobrého se držte, ²²zlého se chraňte v každé podobě. ²³Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. ²⁴Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní. ²⁵Bratří, modlete se i vy za nás! ²⁶Pozdravte všecky bratry svatým políbením. ²⁷Zavazují vás v Pánu, abyste tento list dali přečíst všem bratřím. ²⁸Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi.
Amen.