První list Janův

Kapitola 1

Vstupní slovo

¹Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života. ²Ten život byl zjevem, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl zjeven. ³Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. ⁴To píšeme, aby naše radost byla úplná.

Jsme povolání do světla

⁵A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy. ⁶Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíte ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu. ⁷Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. ⁸Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. ⁹Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. ¹⁰Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.

Kapitola 2

¹Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. ²On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa. ³Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání. ⁴Kdo říká: ,Poznal jsem ho‘, a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy. ⁵Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme. ⁶Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on. ⁷Nepíšu vám, moji milí, nové přikázání, ale přikázání staré, které jste měli od počátku; staré přikázání je to slovo, které jste slyšeli. ⁸A přece vám píšu přikázání nové- vždyť se stalo skutečností v něm i ve vás, že tma ustupuje a pravé světlo již svítí. ⁹Kdo říká, že je v světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě. ¹⁰Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle a není nikomu kamenem úrazu. ¹¹Kdo nenávidí svého bratra, je ve tmě a ve tmě chodí; neví, kam jde, neboť tma mu oslepila oči.

Oddělenost od světa

¹²Píšu vám, děti, že jsou vám odpuštěny hříchy pro jeho jméno. ¹³Píšu vám otcové, že jste poznali toho, který je od počátku. Píšu vám, mládenci, že jste zvítězili nad Zlým. ¹⁴Napsal jsem vám, děti, že jste poznali Otce. Napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který jest od počátku. Napsal jsem vám. Mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a tak jste zvítězili nad Zlým. ¹⁵Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. ¹⁶Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa. ¹⁷A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky.

Varování před bludaři

¹⁸Dítky, nastala poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přijde antikrist, tak se nyní vyskytlo mnoho antikristů; podle toho víme, že nastala poslední hodina. ¹⁹Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, byli by s námi zůstali. Ale nezůstali s námi, aby vyšlo najevo, že nepatří všichni k nám, kdo jsou s námi. ²⁰Vy však máte zasvěcení od Svatého a znáte všechno. ²¹Nepsal jsem vám proto, že neznáte pravdu, ale protože ji znáte a víte, že žádná lež není z pravdy. ²²Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna. ²³Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. ²⁴Ať ve vás tedy zůstává to, co jste slyšeli od počátku. Zůstane-li ve vás, co jste slyšeli od počátku, zůstanete i vy v Synu i Otci. ²⁵A to je zaslíbení, které on nám dal: život věčný. ²⁶Toto jsem vám napsal o těch, kteří vás matou. ²⁷Ale zasvěcení, které jste vy od něho přijali, zůstává ve vás, takže nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho zasvěcení vás učí všemu, a je pravé a není to žádná lež; jak vás vyučil, tak zůstávejte v něm.

Děti Boží a děti ďáblovy

²⁸Nyní tedy, děti zůstávejte v něm, abychom se nemuseli bát, až se ukáže, a nebyli jim zahanbeni při jeho příchodu. ²⁹Víte-li, že on je spravedlivý, pochopíte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z něho rozen.

Kapitola 3

¹Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha. ²Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest. ³Každý, kdo má tuto nadějí v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý. ⁴Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona. ⁵A víte, že Syn Boží se zjevil, aby hříchy sňal, a v něm žádný hřích není. ⁶Kdo v Synu zůstává, nehřeší; kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal. ⁷Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost – tak jako on je spravedlivý. ⁸Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy. ⁹Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. ¹⁰Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra. ¹¹Neboť to je zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: abychom se navzájem milovali. ¹²Ne jako Kain, který byl z ďábla a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé, kdežto bratrovy spravedlivé.

Láska znakem nového života

¹³Nedivte se, bratří, když vás svět nenávidí. ¹⁴My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. ¹⁵Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě. ¹⁶Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry. ¹⁷Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí – jak v něm může zůstávat Boží láska? ¹⁸Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem. ¹⁹V tomto poznáme, že jsme z pravdy, a tak před ním upokojíme své srdce, ²⁰ať nás srdce obviňuje z čehokoliv; neboť Bůh je větší než naše srdce a zná všecko! ²¹Moji milí, jestliže nás srdce neobviňuje, máme svobodný přístup k Bohu; ²²oč bychom ho žádali, dostáváme od něho, protože zachováváme jeho přikázání a činíme, co se mu líbí. ²³A to je jeho přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám přikázal. ²⁴Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha.

Kapitola 4

Duch pravdy a duch klamu

¹Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. ²Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyzvání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha; ³každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše Krista, který přišel v těle, z Boha není. Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě. ⁴Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě. ⁵Oni jsou ze světa; proto z nich mluví svět a svět je slyší. ⁶My jsme z Boha; kdo zná Boha, slyší nás, kdo není z Boha, neslyší nás. Podle toho rozeznáváme ducha pravdy a ducha klamu.

Kdo je z Boha, miluje bratra

⁷Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. ⁸Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. ⁹V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného syna, abychom skrze něho měli život. ¹⁰V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. ¹¹Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat. ¹²Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle. ¹³Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha. ¹⁴A my jsme spatřili a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna, aby byl Spasitelem světa. ¹⁵Kdo vyzná, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. ¹⁶Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. ¹⁷V tom jeho láska k nám dosáhla cíle, že máme plnou jistotu pro den soudu – neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě. ¹⁸Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. ¹⁹My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás. ²⁰Řekne-li někdo: „Já miluji Boha“, a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. ²¹A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.

Kapitola 5

Vítězství nad světem

¹Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha; a kdo má rád otce, má rád i jeho dítě. ²Podle toho poznáváme, že milujeme Boží děti, když milujeme Boha a jeho přikázání zachováváme. ³V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; a jeho přikázání nejsou těžká, ⁴neboť kdo se narodil z Boha, přemáhá svět. A to vítězství, které přemohlo svět, je naše víra. ⁵Kdo jiný přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? ⁶To je ten, který přišel skrze vodu a krev: Ježíš Kristus. Ne pouze skrze vodu křtu, ale i skrze krev kříže; a Duch o tom vydává svědectví, neboť Duch jest pravda. ⁷Nebo tři jsou, kteříž svědectví vydávají na nebi: Otec, Slovo, a Duch Svatý, a ti tři jedno jsou. ⁸A tři jsou, jenž svědectví vydávají na zemi: Duch, a Voda, a Krev, a ti tři jedno jsou. ⁹Přijímáme-li svědectví lidí, oč větší je svědectví Boží; Boží svědectví je to, co pověděl o svém Synu. ¹⁰Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví v sobě. Kdo nevěří Bohu, dělá z něho lháře, protože nevěří svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. ¹¹A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. ¹²Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.

Moc modlitby

¹³Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život. ¹⁴Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí. ¹⁵A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od něho. ¹⁶Vidí-li někdo, že jeho bratr se dopouští hříchu, který není k smrti, ať za něho prosí; a Bůh mu daruje život, jestliže nehřešil k smrti. Jest ovšem hřích, který je k smrti; o takovém neříkám, abyste za něj prosili. ¹⁷Každá nepravost je hřích, ale je i hřích, který není k smrti.

Závěr

¹⁸Víme, že nikdo, kdo se narodil z Boha, nehřeší, ale Syn Boží jej chrání a Zlý se ho ani nedotkne. ¹⁹Víme, že jsme z Boha, kdežto celý svět je pod mocí Zlého. ²⁰Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život. ²¹Děti, varujte se modlářství.* Amen.