Ježíš Kristus


Křesťanské stránky a sociální síť

X





Neznáte heslo?
Profil ▾
Ježíš Kristus
Klíčová slova:
Přidáno: 01 Únor, 2014

Zobrazeno: 20 451 x

Admin těchto stránek – můj příběh

4Nastal čas, abych vám všem odhalil svou identitu a řekl můj příběh, o kterém nevědí ani moje rodina a nejbližší – jaký jsem byl dříve člověkem a jak mě Bůh změnil.
Proč to zveřejňují až nyní? Protože návštěvnost těchto stránek neustále roste a taky rostou pochybnosti uživatelů, či jsem opravdu věřící odevzdaný Kristu Ježíši, nebo kdo já vlastně jsem a do kterého církve, nebo sboru, nebo shromáždění patřím?

 

Začátek příběhů

Jmenují se Vahan Hambardzumjan (1988) a jsem zakladatelem těchto křesťanských stránek. Narodil jsem se v Arménií v hlavním městě Jerevan – Sovetashen, kde jsem taky vyrůstal.

22101361370004 Yerevan_Armenia_1_10

Yerevan_Mount_Ararat

(hora Ararat – symbol Arménie a místo, kam přistála Noemova archa po potopě světa)

Časem jsme se odstěhovali do Moskvy kvůli lepším pracovním podmínkám a potom sem do Česka v roce 1999 za mojí tetou, která zde v Brně již dříve bydlela.
Nyní i já bydlím  zde v Brně od roku 1999 s mojí rodinou (sestrou, mamkou a otcem). Začal jsem zde chodívat do základních škol, zároveň i do uměleckých škol – hra na klavír. Později jsem si založil kapelu a pokračoval v hudbě jako zpěvák a producent. Moje sestra se zde provdala za arménského manžela a počala tři syny. Já jsem maturoval střední školu jako ekonom a začal jsem hledat práci. Bokem jsem tvořil a zabýval se tvorbou webu jako koníček a začínající amatér (byl to jistě Boží záměr). Časem jsem nemohl najít pořádnou práci, ale neustále jsem se  vylepšoval v tvorbě webu, až nakonec mě přijala jedna webová firma, kde jsem dělal grafika a kodéra. Tam jsem se naučil mnoho nových věcí ohledně programování a tvorby webů. Ovšem práce bylo mnoho a peněz velmi málo – téměř mizerné. Tak jsem si založil živnost a začal podnikat jako webmaster, designer a programátor nabízející služby tvorby webů.

Založení stránek www.kristusjezis.cz

Nedávno můj kamarád (taky kodér), se kterým jsem se seznámil přes internet na webovém trhu, mě poslal slevový kupón na libovolnou doménu. Řekl jsem si jistě toho využiji a jako věřící v Boha jsem si řekl – založím si stránky věnované Bohu a zakoupil jsem si tuto krásnou doménu, kterou nikdo nevlastnil a založil na nich základy těchto stránek.

První návštěvníci těchto stránek měli připomínky, že stránky působí velmi amatérským dojmem a obsahují chyby, které je třeba poupravit z hlediska gramatiky a obsahu. Tak jsem tyto stránky nějaký čas vynechal…
Až po čase jsem se k těmto stránkám vrátil a skrze Boží pomoc jsem tyto stránky obohatil do dnešní podoby, jenže jak jsem se k těmto stránkám vrátil?

Počáteční víra v Boha

V Bibli je psáno, že Bůh o nás ví dříve, než se narodíme, že ti, kteří se narodí od Boha jsou zapsána v knize života, ale ti, kteří nejsou od Boha – jejich jména nejsou zapsána do knihy života od počátku založení světa.
Já už jako malý kluk v Arménii jsem věřil, že Bůh existuje, neboť naše země byla jedna z prvních, která přijala křesťanské náboženství. Moje sestra v Arménii mě neustále každý den vyučovala o Bohu a o Jeho existenci. Dívali jsme se na dětské filmy o Bibli a to nás hrozně naplňovalo, sestra mě učila i modlitbu „Otče náš“ která byla k dispozici na běžných školských sešitech v Arménii. Jenže my, jako malé děti, jsme o Bohu nevěděli mnoho, protože naše mysl ještě nebyla schopná tomu rozumět. Můj otec sice nebyl věřící, ale jako tradici a zvyk nás vzal do kostela a dal sebe i nás pokřtít. Bohužel Arménský křest se křtí pouze pomazáním oleje a ponořením ruce do vody. Kněz řekne modlitby a chvalozpěvy při pálení kadidla a požehná nám a to je vše… (Bible však učí křest ponořením se do vody). My, jako děti jsme ani nevěděli, kam jdeme a proč se vlastně křtíme a co ten křest znamená. Dokonce i můj otec do nedávna nevěděl, co křest doopravdy znamená, dokud jsem mu to neřekl. Proto jsem  se nechal pokřtít znova a to ponořením se do vody v Brně  s přijetím Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele. Moje sestra se taky nechala znovu pokřtít.
Když jsme přiletěli do Česka, začínal jsem upadat z víry… každý večer jsem bral modlení jako vnucování a povinnost a tak jsem se snažil modlit se „Otče náš“ jak nejrychleji to umím, abych to měl rychle za sebou.
V mých 12 letech, když jsem se skamarádil s několika novými kamarády, začalo v mém srdci růst „pýcha, žárlivost, nenávist, sobeckost, tvrdohlavost, podvody, vysmívání atd…
V mých 15 a 16 letech jsem poznal moji první holku. Styděl jsem se, když jsem chtěl někde říct, že jsem věřící a že věřím v Boha. Neustále jsem se rouhal Božím jménem a vzal si do úst pořád jméno „Ježíše“ netušil jsem však, co činím, jako každý jiný Čech, který má zvykem to jméno lehkomyslně vyslovit. Modlil jsem se tehdy dokonce i ke svaté Marií a k jejím obrazům (což je podle druhého přikázání Božího desatera modlářství v Božích očích).
Ještě v letech 12-13 když jsem venku s kamarády hrál, našel tam kamarád pornografický časopis, donesl to a všichni jsme se na to koukali s nechápáním, jak to všechno funguje a jak lidi dokážou něco takového? Jaký je to vůbec pocit?
Tehdy to do mě vlezlo to zlo, které ve mně všechno zničilo, ctnost, zdravá mysl, duše i tělo… a oddělil mě od Boha (Bůh mě však z toho časem zachránil a to skrze svého Syna Ježíše). Časem jsem začal vyhledávat spousta dalších podobných materiálu a nestačilo mi to. V mých 15-16 letech jsem začal telefonovat z pevné linky na porno linky a poslouchal jsem ty holky po telefonu, i když nic moc pocity jsem z toho neměl. Potom došel účet za 18 000 Kč jen za můj telefonát. Otec se rozzuřil, lhal jsem, že jsem po telefonu poslouchal rádio, ale ovšem pravda potom vyšla najevo a já se měsíce nemohl dívat do tváře svých rodičů. Na mojí první holku jsem utrácel další desítky tisíce za různé požitky s ní, jen aby byla se mnou a aby byla šťastná (tehdy jsem neměl internet, takže 24 hodin denního telefonování jako bonus). Potom však zjistím, že mě po celý čas podváděla, a že mě ani nechtěla, jen to hrála.
To jsou však jen začátky moji cesty. V mých 17-18 letech jsem zapadl do špatné společnosti přátel a začal jsem kouřit cigarety, skoro krabičku denně (ovšem tajně mimo rodičů). Začal jsem kouřit taky marihuanu a k mým oslavám jsem vyháněl rodiče z domů a uspořádal domácí párty, kde jsem zval své přátele, aby se u mě bavili, kouřili marihuanu a pili do němoty. Jednoho dne jsem s přáteli vyrazil ven, lhal jsem opět rodičům, že jsem u jednoho kamaráda a že je vše v pořádku. Tehdy večer jsme si vyrazili ven, koupil jsem si opět trávu a cigarety, dokonce i doutníky. Ten den mě okradli o peníze i o mobil. Další den jsem došel domů a otec mi zabavil na měsíc internet a klávesy, na které jsem rád hrával. Nesnášel jsem svoje rodiče, že mi nedají volnost a svobodu, abych mohl dělat co chci, ale že je musím pořád poslouchat, jako malé dítě (pár krát jsem dokonce málem uhodil svou matku, snažil jsem se utéct z domů a nevrátit se, přemýšlel jsem i o sebevraždě).

Když přišlo poslední rok maturování, rozhodl jsem se po tolika letech, že přestanu kouřit (i když jsem kouřil tajně a to hodně) a že přestanu taky s trávou. Dál jsem si na to přísný slib a zákaz skrze víry v Boha (i když jsem to potom hodně krát porušil), ale ustoupilo to ode mě. Řekl jsem si „Takhle to dál nejde, musím nutně najít Boha, musím se k němu vrátit“ Vzal jsem tehdy maturitu jako dobrý důvod k prostudování Bible. Jel jsem za svou tetou a požádal ji o zapůjčení Bible (Ekumenický překlad), ta se na mně ovšem usmála, já ji však pravil, že to chci kvůli maturitám a k doplnění znalosti z historie (opravdu jsem se styděl).
Vzal jsem si tedy Bibli a jel domů.

Nejobtížnější cesta k poznání Boha

Začal jsem číst od Starého zákona, ale vůbec jsem nechápal, co čtu…řekl jsem si „Nevadí, přečtu to celé, i když tomu vůbec nerozumím, alespoň nebudu sveden lžím tohoto světa a můžu pak s jistotou všem říct – že jsem přečetl každičkou stránku celé Bible a to včetně popisku a nápověd“ Trvalo mi celý rok, než jsem dočetl poslední stránku a poslední větu z Bible. Co věta to utrpení, co písmo to zývání a spavost a únava a křeče při čtení, ďábel mě k tomu nechtěl pouštět, ale s Boží pomocí jsem tu knihu dokázal přečíst do konce a hle – svět kolem mě se změnil, já jsem se změnil a něco se semnou stalo….
Změnil jsem způsob svého modlení a začal jsem se k Bohu modlit od srdce a s úctou a pokorou. Odevzdal jsem svůj život Ježíši a hned jsem se cítil, jako kdyby ze mě něco spadlo, ale pořád to nebylo ono.

Moje zjevení a setkání s Bohem

Jednoho dne jsem udělal, co pravil Ježíš ohledně modlení „Vejdi do pokoje, zavři za sebou dveře a modli se ke svému nebeskému Otci“ Což mi bylo zvykem každý večer, ale tohoto večera se něco stalo. Jako každý jiný večer před spaním jsem se začal modlit a tehdy jsem opravdu modlil z celého srdce a prosil Boha o smilování a odpuštění, že si nezasloužím nic, že jsem špatný člověk, ať mě změní, ať se nade mnou stane Jeho vůle. Po celý čas modlení jsem měl zavřené oči, ale najednou jsem se ocitl jinde…
I když jsem měl po celý čas zavřené oči viděl jsem, jak klečím v trávě, která je jako živá a čerstvá, kolem mě jsem slyšel šumění listů stromoví (dodnes mi to šumění zůstalo v hlavě), jako když vane lehký vítr mezi listí, slyšel jsem i zvuk potoka nedaleko mě (věřím, že to byla pramen života), strašně jsem se bál, ale strach ode mne ustoupil a pocítil jsem nepopsatelný pokoj v srdci i v duši, kterou nejde slovy popsat…jako kdybyste byli lehcí jako papír, jako kus pírka i vzduch byl tak čistý a čerstvý, že jsem se nemusel ani namáhat dýchat. Zvedl jsem svou hlavu a z povzdáli nade mnou jsem spatřil Syna člověka tak silně zářícího, že jsem nemohl shledat nic jiného, než tvar jeho těla, a nohy. Najednou mi došli slova a nevěděl jsem co dál říct, jak to mám udržet, abych tuhle chvíli co nejvíce prožíval, jenže cítil jsem, že modlitba je u konce a viděl jsem, jak Syn člověka ode mne ustupuje ještě dál a zvedá se nahoru. Na to jsem se probudil, otevřel jsem svoje oči. V mém pokoji jako kdyby se na chvíli z toho ještě rozsvítilo, pak jsem si uvědomil, že po celý čas modlení jsem byl na jednom a na stejném místě – v mém pokoji a to ve stejném stavu, v jakém jsem se modlil na mém posteli, seděl jsem dlouho a rozdýchával jsem ten zážitek, protože jsem se z toho nemohl vzpamatovat…
Na ten den a na tu událost nikdy nezapomenu. Ten den mi změnil život. Bůh mě požehnal hudebním darem a taky schopnostmi, které jsem si ani nemohl přát. Požehnal mě hudbou, na kterou jsem čekal a trpěl spousta let. Dal mi schopnosti k vyrábění webových stránek, abych ho na těchto stránkách oslavoval a ukázal cestu lidem v Kristu Ježíši, kteří Ho hledají.
Bůh mě skrze Ducha svatého upozorňuje i na tyto stránky, abych zde zveřejnil pouze Jeho pravdu a aby nepravost do těchto stránek nevstoupila.

On je náš Bůh, Bůh Abrahámuv, Isákuv a Jákobuv. On je Stvořitelem všeho, co jest. Jemu patři chvála i čest na věky věků!
Nechť Vás Bůh požehná v Kristu Ježíši

Amen.

Poznámka bokem: “Víte jak to dopadlo s mou půjčenou Bibli, kterou jsem měl od tety? Vrátil jsem ji to, ale cítil jsem prázdnotu a hroznou potřebu té Bible a uvažoval jsem, že si ji zakoupím” Za pár dnů však dojde moje sestra se slovy: “V srdci jsem cítila, že bys potřeboval Bibli, tak ti nesu tady tu Bibli jako dárek” Bible, kterou mi dala, byla úplně stejná, jakou jsem měl půjčenou od tety. Potom jsem ji to řekl, že jsem ho chtěl koupit a oba jsme z toho byli nadšení. Ježíš říká: “Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte”

Admin těchto stránek – můj příběh
4.36 (87.14%) 28 hlas[y]





Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
(z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam).
Sprosté urážky a slovní napadení budou však vymazány.

Diskuze k tomuto příspěvku.

27 Komentáře na "Admin těchto stránek – můj příběh"


Návštěvník
Ján
4 roky 9 měsíce zpátky

Zdravim Ťa :) od môjho známeho sa mi donieslo, že je na internete aj takýto web. Rád by som s tebou popísal trochu viac, no nikde som tu nenašiel kontakt priamo na teba, skype, mail, bol by som rád, keby si mi napísal na jnkiraly5(Replace this parenthesis with the @ sign)gmail.com, bol by som ti vdáčný, myslím, že si máme čo povedať a načerpať jeden od druhého skúsenosti. Boh ťa žehnaj :)

Návštěvník
Jiří
5 roky 4 měsíce zpátky

Milý Vahane,

díky moc za obohacující příspěvek v podobě Tvého životního příběhu a současně děkuji za některá zajímavá a nepochybně přínosná svědectví, která zde uveřejňuješ. Nicméně jako křesťan katolického vyznání bych chtěl obhájit tzv. modloslužbu, kterou katolíci “praktikují” – viz. uctívání Panny Marie, popř. jiných svatých. Pokud bys měl zájem třeba jen trochu o tom popřemýšlet a podívat se na zmíněnou záležitost pohledem katolíka, zde předkládám jeden článek z webu vira.cz pojednávající o úctě k Bohu a o úctě k Panně Marii.

http://www.vira.cz/otazky/Patri-vubec-katolicka-cirkev-mezi-krestanske-cirkve.html

Můžeš zde samozřejmě nalézt mnoho dalších článků, které by Tě třeba zaujaly…  Přeji mnoho radosti a Božího požehnání.

Profile photo of Renata
Uživatel
5 roky 4 měsíce zpátky

Krasne svedectvi o Bozi lasce, trpelivosti a milosti. Jezis rekl ” Ja jsem ta cesta, pravda a zivot. Nikdo neprijde k Otci nez skrze mne.” Amen Buh ti zehnej bratre Vahane