Člověk byl stvořen k obrazu Božímu (1 Moj 1.26). Byl korunou tvorstva, králem nad přírodou. Jeho duchovní, duševní i tělesné schopnosti byty vyvážené. Žel, že tato harmonie byla pádem do hříchu narušena. Hřích pak přinesl jako následek smrt.

Ačkoli je člověk hříchem zeslaben, zůstává stále mistrovským dílem. Jeho tělo je předmětem obdivu vědců. Žádný stroj, kdyby byl sebesložitější, nemůže závodit s tímto úžasným strojem lidského těla.

Musí být dobře udržován, aby věrně plnil úkol stanovený Bohem. Tělo musí být poslušným nástrojem ducha, nejvyšší složky lidské bytosti, aby vítězila moudrost a pravda a aby i tělo dosáhlo nakonec života věčného. – Bible nepovažuje tělo za něco zanedbatelného, ale mluví o něm jako o chrámu Ducha svatého: “Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha!” 1 Kor 6.19.20

I. ZÁKONY PRO UCHOVÁNÍ LIDSKÉHO ZDRAVÍ

Bylo by velkým omylem věřit, že v díle posvěcení a zdokonalení lidské tělo může být zanedbáváno a že asketismus je správnou formou života. Scestné je rovněž zneužívání lidského těla. Písmo zdůrazňuje: “Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu!” 1 Tes 5.23 Rozvoj ducha a duše se nesmí dít na úkor těla. Zdraví je výsledek normální funkce fyziologických orgánů a konkrétní projev dobrých dispozic psychologických.

Zdraví není negativní stav, který by záležel v nepřítomnosti tělesných nebo duševních bolestí. Je to pozitivní stav, charakterizovaný především vyrovnaností, harmonií funkcí, schopností reakce, přizpůsobení, odporu a vyvážení. Zdraví není výsledek náhody ani štěstěny. Žádný elixír je nemůže zázrakem vyprodukovat. Ono záleží v aplikaci celé řady principů a neměnných, neúprosných zákonů.

1. Princip, že veškerá naše činnost má sloužit k Boží slávě.

“Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží!” 1 Kor 10.31 Ne tedy pouze duch oslavuje Boha, ale i to, co jíme, pijeme a činíme, musí sloužit k Boží slávě.

Vždyť Bůh má, radost z toho, jsou-li jeho stvořené bytosti zdravé a šťastné. Proto jim radí: “Můj synu, věnuj pozornost mým slovům … Dají život těm, kteří je nalézají, a zdraví celému jejich tělu.” Př 4.20-22: 3 Jan 2 Proto Pán zaslíbil izraelitům, že budou-li zachovávat jeho přikázání, nebudou postiženi žádnou egyptskou nemocí. 2 Moj 15.26

2. Tři prvořadé prostředky k uchování zdraví – je to vzduch, slunce a voda.

a) Nejpotřebnější je čistý vzduch. Člověk může žít několik týdnů bez pokrmu, několik dnů bez vody, ale jen kratince bez vzduchu. Kyslík, který vdechujeme plícemi, se dostává do krve. Bez něho by nebylo spalování potravy, teploty těla ani síly. Tělo je opatřeno dvojitým respiračním aparátem, který dovoluje víc než 20 tisíckrát za 24 hodin absorbovat čistý vzduch, uvést jej do kontaktu s krví a vylučovat kysličník uhličitý.

Je třeba co nejvíce hledat čistý vzduch na venkově, pokud je to možné; otevírat okna, dýchat nosem (který ohřívá a filtruje vzduch) a dýchat zhluboka.

b) Lidské tělo potřebuje také sluneční paprsky, které osvětlují a zahřívají. Bez slunce rostlina žloutne, vadne a hyne. Energie slunečního světla dovoluje rostlinám, aby přeměňovaly neorganické složky půdy ve složky organické, které slouží jako potrava člověka a produkují energii, zdroj tepla a práce. – Slunce je také silným dezinfekčním činitelem a zabraňuje mnohým nemocem. Pořád platí staré přísloví: “Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.” Pečujme o to, aby naše příbytky byly pokud možno prostorné, světlé, dobře větratelné a vystavené hřejivým paprskům slunečním. Viz Mal 4.2

c) Voda je třetí důležitý přírodní činitel, který je člověku k dispozici. Měla by být naším každodenním nápojem k pročištění ledvin a k odstranění nečistot z tkání. Voda je důležité přírodní rozpouštědlo a dobrý čistič lidského organismu. Čím je kanalizační systém velkým městům, tím je voda lidskému tělu. Lékaři dnes stále více zdůrazňují užitečnost vodoléčby: zábaly, obklady, sprcha, koupele. – Viz Iz 58.11 Základem veškeré hygieny je přísná čistota. Kůži je třeba stále zbavovat nečistoty, která přichází zvenčí i zevnitř. Teplá koupel (nejméně jednou za týden) otevře póry a očistí kůži. Vlažné, nebo studené omývání, spojené s třením, podporuje krevní oběh a kožní funkce.

3. Práce, pohyb a odpočinek

a) Pohyb je jedním z důležitých prostředků k uchování
zdraví. Je nepostradatelný pro udržování tělesných i duševních sil. Nepohybujeme-li některým údem, stane se úd neohebným. Pět set svalů lidského těla musí být v pohybu, nemají-li zakrnět.
Pohyb při práci na čerstvém vzduchu, při sportu, při pochodových cvičeních – je jedinečným výrobcem živočišného tepla, čističem krve a podporovatelem trávení.

b) Po práci a cvičení má následovat odpočinek. Někdy stačí změna práce. Duševně pracující si odpočine při práci v zahradě, tělesně pracující si odpočine při četbě knihy. Přesto však třeba dopřát tělu denně osm hodin odpočinku (z toho vždy dvě hodiny před půlnocí). Děti a staří lidé musejí spát déle. – Viz Kaz 5.12
Radostný a veselý duch je výborným lékem v každé době a za všech okolností. Př 17.22

II. ZDRAVOTNÍ ZÁKONY PRO JEDENÍ A PITÍ

1. Písmo nás vybízí ke střídmosti, mírnosti a střízlivosti. Tit 2.2; Fil 4,5

Střídmost má být základní křesťanskou zásadou. Staré přísloví praví: “Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili.” Jen světští lidé jedí a pijí bez míry a bez zásad, protože nepočítají s věčností a s tím, že budou muset jednou vydávat počet ze všeho, co činili a jak zacházeli s tělem. Bible zaznamenala životní heslo světáků: “Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme!” Iz 22.13

2. Písmo podává zprávu o tom, co Bůh dal původně člověku k pokrmu:

“Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.” 1 Moj 1.29 Ideální stravou jsou tedy obilniny, zelenina, ovoce, ořechy. Před potopou, kdy bylo překrásné stálé počasí a rosa zavlažovala zemi, mnozí lidé dlouho používali tuto ideální stravu. Žili dlouhá staletí: Adam 930 let, Set 912, Enos 905, Kainan 910, Mahalaleel 895, Járed 962, Enoch žil 365 let a pak jej vzal Pán k sobě, takže ani smrti neokusil; Matuzalém 969 let, Lámech 777, Noé 950 let.

Mnozí lékaři doporučují stravu sestávající z ovoce, zeleniny, obilnin, ořechů, mléka, vajíček (ovo-lakto-vege-tabilní strava).
Bůh mluví o zaslíbené zemi jako o “zemi oplývající mlékem a medem”. 2 Moj 3.8

3. Po potopě Bůh dovolil také jedení masa.

Život člověka se však rapidně zkrátil, takže Abraham se už dožil pouze 175 let. 1 Moj 25,7 Po potopě, kdy všechno vyhynulo, dovolil Bůh jíst maso a tím i zkrátil život hříšného člověka; ukázal však na rozdíl mezi živočichy čistými a nečistými.

a) Již Noema poučil Bůh o čistých a nečistých zvířatech, která měla vejít do archy. 1 Moj 7.2; 8,20

b) V 11. kapitole 3. knihy Mojžíšovy jsou podány rozeznávací znaky mezi těmito živočichy. Bůh dovoluje jíst maso jen z těch zvířat, jejichž kopyto se rozdvojuje a která přežvykují. v. 3. U ryb jsou znakem čistoty ploutve a šupiny, v. 9-12 Dále je tu podán seznam ptáků a dalších živočichů.

c) Bylo také zakázáno jíst maso z pošlých zvířat i požívání krve. Sk 15.28.29

d) Hlavní důvod těchto směrnic byl: oddělit se od všeho poskvrňujícího, být svatý, jako Bůh je svatý. 3 Moj 11.45b

e) Izaiáš mluví o Božím hněvu proti těm, kteří jedí vepřové maso. Iz 66.16.17 a 65.3-5 Tato slova platí zvláště o těch, kteří se považují za posvěcené a přitom nerespektují Boží zdravotní zásady. Vepřové maso zvláště skrývá v sobě nebezpečí různých nemocí. Lékaři varují před nebezpečím trichinosy, nemoci způsobené svalovcem, který se usazuje ve svalech vepře.

f) Dle 11. kapitoly 3. Mojžíšovy nám v éře Nového zákona jde o zdravotní principy. Nedotýkání se nečistého masa, “nečistota do večera” apod. spadá spíše do oblasti starozákonních ustanovení. Dietetické zákony byly dány Izraelcům a byly přizpůsobeny jejich podmínkám. Fyzický stav Židů je důkazem toho, že tyto zákony nejsou zastaralé. Židé byli po staletí pronásledováni a trpěli více než jiné národy. Všeobecně však můžeme říci, že jsou fyzicky zdatní. Zásady, které přispívaly ke zdraví izraelitů 3 500 let, budou i dnes vykazovat tytéž výsledky.

4. Několik nesprávně vysvětlovaných míst Písma, která mají vztah k pokrmům

a) Mat 15.11. Co vchází do úst, neposkvrňuje člověka. Zde nešlo o čisté nebo nečisté maso, ale o dodržování ustanovení starších, o umývání rukou před jídlem. Mat 15,1.2.20

b) Sk 10.11-15. Pán neočistil nečistá zvířata. Nádobou s čistými a nečistými zvířaty ukázal Pán, že doba určená pro lid izraelský skončila, evangelium se má zvěstovat i pohanům, které nesmíme považovat za nečisté. Apoštol Petr to dobře vysvětlil. Sk 10,28

c) 1 Kor 10,25,27. Můžeme jíst všechno, co se prodává v masných krámech nebo co se nám předloží? je-li to čisté, ano. Zde jde pouze o maso obětované modlám. v. 20.28; 8.1.7

d) 1 Tim 4,4-5 Modlitbou se všechno posvěcuje. V předcházejícím verši se mluví o pokrmech, které Bůh stvořil k užívání. Jsou tedy i takové, které nejsou určeny k užívání. Ty první se modlitbou posvěcují, nečisté a nevhodné nikoli.

e) Kol 2.16. “Žádný vás nesuď pro pokrm neb nápoj!” Vysvětlení je v 17. verši, kde se praví, že to je stín věcí budoucích, ale pravda je tělo Kristovo. Jde o obětní ustanovení, která ještě někteří v prvních dobách po Kristu zachovávali. Sk 21.20.24-.26 O židovských svátcích se jedlo zvláštní pečivo a pily se zvláštní nápoje, šlo tu také o židovské soboty (v množném čísle – svátky), nikoli o sobotu Hospodinovu. 3 Moj 23.38

5. Alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé věci.

Nejen jedení, ale i pití má sloužit k slávě Boží. 1 Kor 10.31 Musíme se zdržovat všeho, co škodí našemu tělu.
a) V prvé řadě je to alkohol v různých formách. Slovo Boží nás varuje před alkoholickým vínem. Př 23.29-35 Zde je popsána bída alkoholismu: křik a hádky, rány a utrpení rodin; víno je vábivé, ale nakonec uštkne jako had. Opilec se nekontroluje, mluví nesmyslně. Poslední verš této statě ukazuje bídu notorického pijáka, kterému nepomohou smutné zkušenosti; když procitne z omámení, zase se znovu oddá alkoholu. Ono “běda” platí také všem výrobcům a prodavačům opojných nápojů.

aa) Nekvašená vinná nebo ovocná šťáva – mošt – je velmi zdravá. Kvašením se stává zlořečenstvím. Kvas je symbolem hříchu, kazí všecko dobré.

bb) Písmo praví, že opilci nebudou dědici království Božího. Gal 5.21: Ef 5.18 Pán Ježíš napomíná zvláště lid čekající jeho návrat, aby jejich srdce nebylo obtíženo obžerstvím a opilstvím. Luk 21.34 Alkohol zle ovlivňuje vznikající život v těle matky. Soudců 13.3.4.7.14

cc) Pán Ježíš při svatbě v Káni Galilejské určitě nepil opojné víno, které by kalilo jeho mysl. Při večeři Páně používáme nekvašené víno a nekvašený chléb. Kvas je symbol hříchu.

dd) Několik výroků lékařů k tvrzení některých, že alkohol má výživnou hodnotu: “Alkohol – potrava? Nejvyšší výsměch, urážka lidského svědomí! Potrava, která propaluje hrdlo i břicho, která ochromuje svaly i mozek, která ohlupuje, která zabíjí tělo i ducha! ….

Propagátoři tohoto nesmyslného názoru mohou být velkými vědci, přitom jsou zároveň nemenšími veřejnými škůdci.” Dr. F. Elosu “Alkohol je jed pro srdce, pro dýchání; jed pro zárodek, jed pro dítě (práce Berthelota); jed pro nervová centra. Toto narkotikum ohlupuje, paralyzuje, zabíjí život jednotlivce i rodu. Neprodukuje ani fyzickou sílu ani mravní odvahu; nevyrábí ani teplo ani energii. Je to jed pro všechno a pro všechny.” Dr. Legrain

b) Jiné zlo moderního člověka je užívání zrnkové kávy jako nápoje, který obsahuje jed kofein. Působí dráždivě na organismus, zejména na srdce a nervy. Dnes se žel i na pracovištích “kafuje” a kouří, čímž trpí i pracovní morálka. – Podobné účinky jako zrnková káva má také “pravý” čaj. Obsahuje jed thein. Měli bychom se varovat i ostrého a dráždivého koření. Člověk zvyklý na silně kořeněnou stravu si nedovede pochutnat na jednoduchém zdravém pokrmu, protože jeho jazyk je zvyklý na stálé dráždění.

c) K nejzákeřnějším a nejužívanějším jedům patří tabák. Obrovské procento obyvatelstva kouří, ačkoli je to jedna z nejnesmyslnějších a nejdražších rozkoší. Jeho účinky jsou pomalé, postupné a strašné. Rakovinu plic, jak dokazují lékařské výzkumy, dostávají téměř výlučně kuřáci. Dr. Legrain praví! “Tabák je typ parazitního jedu, je prostě rozkošnický … Není lékem, není potravou; je prostě otupující, drahý a nebezpečný.”

aa) Kouření je zvlášť škodlivé pro nastávající matky. Jak smutné je vidět matku s dětským kočárkem, která se neumí ovládnout a kouří cigaretu! Jak politováníhodný je domov, kde otec otravuje kouřením domácí prostředí své ženě a dětem!

dd) Římané měli průpověď: “Mens sana in corpore sano” – “Ve zdravém těle zdravý duch” . Písmo praví, že naše tělo je chrámem Ducha svatého. Kdo jej poskvrňuje, toho zatratí Bůh. 1 Kor 3,17

Závěr:

Kdyby se lidé řídili biblickými zdravotními zásadami, nebylo by tolik nemocí. Boží uzdravující síly se smíme dovolávat jen tehdy, jsme-li rozhodnuti řídit se v budoucnu všemi Božími pokyny ve věci našeho zdraví. Jestliže jsme se provinili proti zdravotním zákonům, musíme svůj hřích vyznat. Pán nám odpustí a uzdraví nás podle své vůle. Jak 5,14.15 Jestliže se však Bůh ve svém úradku rozhodl, aby se při nás “moc Boží v nemoci dokonávala” (2 Kor 12,9), i to musíme pokorně přijímat z ruky Boží. Dnes se totiž dějí i mnohé falešné zázraky, po nichž lidé dále ukájí své vášně a nežijí ke slávě Boží. 2 Tes 2,9-11

Naší povinností je řídit se Božími zákony a radami, abychom byli zdrávi. Pokud nás Bůh cele neuzdraví, jsme povinni nést pokorně břímě, které jsme si sami připravili. Boží příkazy můžeme zachovávat a své břímě tiše nést jen tehdy, když s vírou řekneme s Pavlem: “Všechno mohu v Kristu, který mne posiluje. ” Fil 4, 13

Zdroj: Znamení časů