Ježíš Kristus


Křesťanské stránky a sociální síť

X





Neznáte heslo?
Profil ▾
Ježíš Kristus
INFORMACE ↴
Klíčová slova:
Přidáno: 16 července, 2012

Zobrazeno: 385 x

Zachariáš

VÝZVA K OBRÁCENÍ

Prorok připomíná Boží soudy nad otci a volá lid k pokání.

1 1 Osmého měsíce druhého roku vlády Dareiovy stalo se slovo Hospodinovo k proroku Zacharjášovi, synu Berekjáše, syna Idóva: 2 „Hospodin se hrozně rozlítil na vaše otce. 3 Řekni jim tedy: Toto praví Hospodin zástupů: Obraťte se ke mně, je výrok Hospodina zástupů, a já se obrátím k vám, praví Hospodin zástupů. 4 Nebuďte jako vaši otcové, k nimž volávali dřívější proroci: ‚Toto praví Hospodin zástupů: Obraťte se přece od svých zlých cest a od svých zlých skutků!‘ Ale neposlechli, pozornost tomu nevěnovali, je výrok Hospodinův. 5 Vaši otcové – kde jsou? A proroci – mohli žít věčně? 6 Avšak moje slova a nařízení, která jsem přikázal svým služebníkům prorokům, nezasáhla snad vaše otce? I obrátili se a přiznali: ‚Jak si Hospodin zástupů předsevzal, že s námi naloží podle našich cest a podle našich skutků, tak s námi naložil.‘“

PROROKOVA VIDĚNÍ

Zvědové na koních

Hospodin ohlašuje smilování nad Jeruzalémem a soud nad pronárody.

7 Dvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce, to je měsíce šebátu, druhého roku vlády Dareiovy, stalo se slovo Hospodinovo k proroku Zacharjášovi, synu Berekjáše, syna Idóva. 8 V noci jsem viděl, hle, muž sedí na ryzáku, stojí mezi myrtovím v hlubině a za ním koně ryzí, plaví a bílí. 9 Zeptal jsem se ho: „Co to znamená, můj pane?“ Boží posel, který se mnou mluvil, mi odvětil: „Já ti vysvětlím, co to znamená.“ 10 A muž stojící mezi myrtovím pokračoval: „To jsou ti, které vyslal Hospodin, aby procházeli zemí.“ 11 Oni pak oslovili Hospodinova posla stojícího mezi myrtovím: „Procházeli jsme zemí a celá země si poklidně bydlí.“ 12 Nato Hospodinův posel zvolal: „Hospodine zástupů, jak dlouho se ještě nechceš slitovat nad Jeruzalémem a nad judskými městy, jimž dáváš pociťovat svůj hrozný hněv už po sedmdesát let?“ 13 Hospodin poslovi, který se mnou mluvil, odpověděl slovy dobrými, slovy útěšnými. 14 Posel, který se mnou mluvil, mi nato řekl: „Provolej, že toto praví Hospodin zástupů: ‚Horlím pro Jeruzalém a Sijón velkou horlivostí, 15 jsem hrozně rozlícen na sebejisté pronárody, které hned přiložily ruku k zlému, jakmile jsem se na svůj lid jen maličko rozlítil.‘ 16 Proto praví Hospodin toto: ‚Obrátím se k Jeruzalému s hojným slitováním; bude v něm zbudován můj dům, je výrok Hospodina zástupů, a nad Jeruzalémem bude nataženo měřicí pásmo.‘ 17 Dále provolej, že toto praví Hospodin zástupů: ‚Má města budou znovu oplývat dobrem.‘ Hospodin znovu potěší Sijón a znovu si vyvolí Jeruzalém.“

Čtyři rohy a čtyři kováři

Hospodin ztrestá pronárody svévolně utlačující jeho lid.

2 1 Pak jsem se rozhlédl a vidím, hle, čtyři rohy. 2 Zeptal jsem se posla, který se mnou mluvil: „Co to znamená?“ Odvětil mi: „To jsou ty rohy, které rozmetaly Judu, to je Izraele, a Jeruzalém.“ 3 I ukázal mi Hospodin čtyři kováře. 4 Otázal jsem se: „Co se to chystají udělat?“ Odvětil mi: „To jsou ty rohy, které rozmetaly Judu, takže žádný nebyl schopen pozvednout hlavu. Tu přišli tito kováři, aby jimi zalomcovali a srazili rohy pronárodům, které pozdvihly roh proti judské zemi a chtěly ji rozmetat.“

Muž s měřicím provazcem

Hospodin dá vystavět Jeruzalém otevřený pro přijetí nových vyznavačů.

5 Opět jsem se rozhlédl a vidím, hle, muž s měřicím provazcem v ruce. 6 Zeptal jsem se: „Kam jdeš?“ Odpověděl mi: „Vyměřit Jeruzalém, abych viděl, jak bude široký a dlouhý.“ 7 A hle, vychází posel, který se mnou mluvil. Jiný posel mu vyšel vstříc 8 a oslovil ho: „Běž a promluv s tím mládencem. Řekni: Jeruzalém bude městem nehrazeným, tolik v něm bude lidí i dobytka. 9 Já sám, je výrok Hospodinův, budu ohnivou hradbou kolem něho a slávou uprostřed něho. 10 Běda, běda! Utečte ze severní země, je výrok Hospodinův. Rozprostřel jsem vás do čtyř nebeských větrů, je výrok Hospodinův. 11 Běda! Zachraň se, Sijóne, ty poklidně si bydlící u babylónské dcery! 12 Toto praví Hospodin zástupů, který mě poslal pro svoji slávu k pronárodům, které vás plenily: Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka. 13 Hle, mávnu proti nim rukou a budou je plenit ti, kdo jim otročili. ‚I poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.‘ 14 Plesej a raduj se, sijónská dcero, neboť už přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, je výrok Hospodinův. 15 V onen den se mnoho pronárodů přidruží k Hospodinu. Stanou se mým lidem a já budu bydlet uprostřed tebe. ‚I poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů.‘ 16 Pak se Hospodin ujme Judy jako svého dědičného podílu ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém. 17 Ztiš se před Hospodinem, veškeré tvorstvo, neboť se vypravil ze svého svatého příbytku.“

Omilostněný velekněz

Nový velekněz přijímá od Hospodina pověření k nové službě.

3 1 Potom mi ukázal velekněze Jóšuu, jak stojí před Hospodinovým poslem, a po pravici mu stál satan, aby proti němu vznesl žalobu. 2 Hospodin však satanovi řekl: „Hospodin ti dává důtku, satane, důtku ti dává Hospodin, který si vyvolil Jeruzalém. Což to není oharek vyrvaný z ohně?“ 3 Jóšua totiž, jak stál před poslem, byl oblečen do špinavého šatu. 4 A Hospodin se obrátil k těm, kteří tu před ním stáli: „Svlékněte z něho ten špinavý šat.“ Jemu pak řekl: „Pohleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dal jsem tě obléci do slavnostního roucha. 5 Řekl jsem: Vstavte mu na hlavu čistý turban.“ Tu mu vstavili na hlavu čistý turban a oblékli mu šat. Hospodinův posel stál při tom. 6 A Hospodinův posel Jóšuovi dosvědčil: 7 „Toto praví Hospodin zástupů: Budeš-li chodit po mých cestách a budeš-li střežit, co jsem ti svěřil, budeš obhajovat můj dům a střežit má nádvoří a já ti dám právo přicházet mezi ty, kteří zde stojí. – 8 Nuže slyš, veleknězi Jóšuo, ty i tvoji druhové, kteří sedí před tebou: Tito muži jsou předzvěstí toho, že přivedu svého služebníka, zvaného Výhonek. 9 Hle, tu je kámen, který kladu před Jóšuu: jeden kámen, na něm sedm očí. Já sám na něm vyryji znak, je výrok Hospodina zástupů, a odklidím nepravost této země v jediném dni. 10 Onoho dne pak, je výrok Hospodina zástupů, pozvete jeden druhého pod vinnou révu a pod fíkovník.“

Svícen mezi olivami

Boží lid, žijící z moci Hospodinovy, se stává světlem světa.

4 1 Potom mě posel, který se mnou mluvil, znovu vzbudil jako toho, kdo musí být probuzen ze spánku, 2 a zeptal se mě: „Co vidíš?“ Odvětil jsem: „Hle, vidím svícen, celý ze zlata, a na něm nahoře mísa se sedmi kahany. Všechny kahany na něm mají nahoře po sedmi hubičkách. 3 A nad ním dvě olivy, jedna z pravé strany a druhá z levé strany mísy.“ 4 Nato jsem se zeptal posla, který se mnou mluvil: „Co to znamená, můj pane?“ 5 Posel, který se mnou mluvil, mi odpověděl. Řekl mi: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“ 6 Nato mi řekl: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů. 7 Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: ‚Jeruzalém došel milosti!‘„ 8 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 9 “Ruce Zerubábelovy tento dům založily, jeho ruce jej také dokončí. ‚I poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.‘ 10 A kdo pohrdal dnem malých začátků, radostně bude hledět na olovnici v ruce Zerubábelově.“ „Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, prohledávající celou zemi.“ 11 Nato jsem mu řekl: „Co znamenají ty dvě olivy po pravé i po levé straně svícnu?“ 12 A dále jsem se ho otázal: „Co znamenají ty dva trsy oliv, které jsou nad dvěma zlatými žlábky, jimiž vytéká zlato?“ 13 Tu mi řekl: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“ 14 Odvětil: „To jsou ti dva synové nového oleje, kteří stojí před Pánem celé země.“

Svitek a éfa

Hospodin stíhá kletbou hříšníky a odstraňuje svévoli.

5 1 Znovu jsem se rozhlédl a vidím, hle, letí svitek. 2 Posel se mě otázal: „Co vidíš?“ Odvětil jsem: „Vidím letět svitek dvacet loket dlouhý a deset loket široký.“ 3 Řekl mi: „To je kletba, která vychází na celou zemi. Bude jí odstraněn každý zloděj, každý křivopřísežník. 4 Vychází z mého rozhodnutí, je výrok Hospodina zástupů. Vejde do zlodějova domu i do domu toho, který v mém jménu křivě přísahá, a uhostí se uvnitř jeho domu a zničí jeho dřevo i kámen.“ 5 Potom vyšel posel, který se mnou mluvil, a vyzval mě: „Jen se rozhlédni a podívej se. Co se tu objevuje?“ 6 Otázal jsem se: „Co je to?“ Odvětil mi: „To se objevuje éfa,“ a dodal: „Tak to bude s nimi vypadat v celé zemi.“ 7 A hle, pozvedlo se olověné víko, a tam uvnitř éfy sedí jakási ženština. 8 Řekl mi: „To je Svévole,“ mrštil jí do éfy a přiklopil otvor olověným poklopem. 9 Vtom jsem se rozhlédl a vidím, hle, vycházejí dvě ženy. Vítr se jim opíral do křídel; měly totiž křídla jako čáp. Zvedly éfu mezi zemi a nebe. 10 Otázal jsem se posla, který se mnou mluvil: „Kam chtějí tu éfu dopravit?“ 11 Odvětil mi: „Chtějí té ženštině vystavět v šineárské zemi dům, a až bude připraven, bude tam uložena na svůj podstavec.“

Čtyři nebeská spřežení

Hospodin připravuje svůj lid na příchod mesiáše.

6 1 Znovu jsem se rozhlédl a vidím, hle, mezi dvěma horami vyjíždějí čtyři vozy. Ty hory byly měděné. 2 V prvém voze byli zapřaženi ryzáci, v druhém vraníci, 3 v třetím bělouši a ve čtvrtém grošáci, statní koně. 4 Obrátil jsem se na posla, který se mnou mluvil, a otázal jsem se ho: „Co to znamená, můj pane?“ 5 Posel odpověděl a řekl mi: „To vycházejí čtyři nebeští duchové, kteří stojí před Pánem celé země.“ 6 Vraníci vyjíždějí do severní země. Po nich vyrazili bělouši, zatímco grošáci vyjeli do země jižní. 7 Ti statní koně tedy vyrazili ve snaze projet křížem krážem zemi, neboť posel řekl: „Projeďte zemi křížem krážem.“ I projížděli zemí. 8 Pak na mne zvolal a promluvil ke mně: „Pohleď, ti, kteří vyjeli do severní země, uklidnili mého ducha, co se severní země týče.“ 9 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo 10 o převzetí darů od přesídlenců, od Cheldaje, Tóbijáše a Jedajáše: „Onoho dne přijdeš, vejdeš do domu Jóšijáše, syna Sefanjášova, kam oni přišli z Babylónu, 11 a převezmeš stříbro i zlato. Dáš zhotovit tiáru, vstavíš ji na hlavu velekněze Jóšuy, syna Jósadakova, 12 a řekneš mu: ‚Toto praví Hospodin zástupů: Hle, přijde muž jménem Výhonek, vyraší odspodu; ten zbuduje Hospodinův chrám. 13 Ano, on zbuduje chrám Hospodinův a bude obdařen velebností. Bude sedět na svém trůnu a vládnout a bude na svém trůnu knězem; mezi obojím bude pokojná shoda.‘ 14 Tiára pak bude v Hospodinově chrámě pamětním znamením Chelemovi, Tóbijášovi, Jedajášovi a Chénovi, synu Sefanjášovu. 15 I vzdálení budou přicházet a pomáhat při budování Hospodinova chrámu. ‚I poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů,‘ ovšem, budete-li opravdu poslouchat Hospodina, svého Boha.“

KÁZÁNÍ O POSTU

Výzva k pokání a milosrdenství

Lid je obviňován z povrchnosti a veden k opravdovému pokání.

7 1 Čtvrtého roku vlády krále Dareia, čtvrtého dne devátého měsíce, totiž měsíce kislevu, stalo se slovo Hospodinovo k Zacharjášovi. 2 Tehdy poslal Bét-el Sar-esera s Regem-melekem a jeho muži, aby si naklonil Hospodina 3 a aby se při domě Hospodina zástupů otázali kněží a proroků: „Mám se nadále pátého měsíce oddávat pláči a odříkání, jak jsem to po léta činil?“ 4 I stalo se ke mně slovo Hospodina zástupů: 5 „Řekni všemu lidu země i kněžím: Když jste se postili a naříkali pátého a sedmého měsíce, teď už po sedmdesát let, postili jste se opravdu kvůli mně? 6 A když jíte a pijete, nejíte a nepijete si pro sebe? 7 Neprovolával Hospodin právě toto skrze dřívější proroky, když si ještě Jeruzalém a města kolem něho bydlely v klidu a obydlen byl Negeb i Přímořská nížina?“ 8 I stalo se slovo Hospodinovo k Zacharjášovi: 9 „Toto praví Hospodin zástupů: Vynášejte pravdivé rozsudky a ať každý prokazuje svému bratru milosrdenství a slitování. 10 Neutiskujte vdovu a sirotka, bezdomovce a trpícího, nikdo ať ve svém srdci nezamýšlí proti bratru nic zlého. 11 Ale oni tomu odmítli věnovat pozornost, svéhlavě se obrátili zády a zacpali si uši, aby neslyšeli. 12 Srdce měli jako z křemene a neslyšeli zákon ani slova, která posílal Hospodin zástupů svým duchem skrze dřívější proroky. Proto je postihlo velké rozlícení Hospodina zástupů. 13 Kdykoli volal, oni neslyšeli. Ať si volají, já je neslyším, praví Hospodin zástupů. 14 Odvanu je vichrem mezi nejrůznější pronárody, které neznají, a země bude za nimi zpustošena, takže jí nikdo nebude procházet. Tak zpustošili přežádoucí zemi.“

Výzva k milování pravdy a pokoje

Hospodin zaslibuje lidu příchod blažené doby a zve na Sijón i pohany.

8 1 I stalo se slovo Hospodina zástupů. 2 “Toto praví Hospodin zástupů: Horlím pro Sijón velkou horlivostí, horlím pro něj velmi rozhořčeně. 3 Toto praví Hospodin: Vrátím se na Sijón a budu bydlet uprostřed Jeruzaléma. Jeruzalém bude nazýván Město věrné a hora Hospodina zástupů Hora svatá. 4 Toto praví Hospodin zástupů: Opět budou sedat na náměstích Jeruzaléma starci a stařeny, každý s holí v ruce pro vysoké stáří. 5 Náměstí toho města budou plná chlapců a děvčat; ti si budou hrát na jeho náměstích. 6 Toto praví Hospodin zástupů: Jestliže to bude v očích pozůstatku tohoto lidu v oněch dnech nemožné, bude to nemožné i v mých očích? je výrok Hospodina zástupů. 7 Toto praví Hospodin zástupů: Hle, zachráním svůj lid ze země východní i ze země, kde slunce zapadá. 8 Přivedu je a budou bydlet v Jeruzalémě. Budou mým lidem a já jim budu Bohem věrným a spravedlivým. 9 Toto praví Hospodin zástupů: Jednejte rozhodně, vy, kdo v těchto dnech slyšíte z úst proroků tato slova o dni, kdy byl položen základ domu Hospodina zástupů, aby byl zbudován chrám. 10 Před těmito dny nebylo totiž co dát za lidskou práci, natož za práci dobytka. Kdo vycházel a vcházel, neměl pokoj od protivníka, dopustil jsem, že stáli všichni proti všem. 11 Ale nyní nebudu jednat s pozůstatkem tohoto lidu jako za dřívějších dnů, je výrok Hospodina zástupů. 12 Vzejde setba pokoje: vinná réva vydá své plody, země svou úrodu a nebesa svou rosu. To všechno dám jako dědictví pozůstatku tohoto lidu. 13 Jako jste byli zlořečením mezi pronárody, dome judský a dome izraelský, tak budete požehnáním, až vás zachráním. Nebojte se! Jednejte rozhodně. 14 Toto praví Hospodin zástupů: Jako jsem pojal úmysl naložit s vámi zle, když mě vaši otcové rozlítili, praví Hospodin zástupů, a nelitoval jsem toho, 15 teď naopak mám v úmyslu obdařit v těchto dnech Jeruzalém a judský dům dobrem. Nebojte se! 16 Konejte toto: Mluvte každý svému bližnímu pravdu. Vynášejte ve svých branách pravdu a pokojný soud. 17 Nezamýšlejte nikdo ve svém srdci proti bližnímu nic zlého. Nelibujte si v křivé přísaze. To všechno nenávidím, je výrok Hospodinův.“ 18 I stalo se ke mně slovo Hospodina zástupů. 19 „Toto praví Hospodin zástupů: Půst čtvrtého, půst pátého, půst sedmého a půst desátého měsíce se judskému domu obrátí v radostné veselí a utěšené slavnosti. Jen milujte pravdu a pokoj! 20 Toto praví Hospodin zástupů: Znovu budou přicházet národy a obyvatelé mnoha měst. 21 Obyvatelé jednoho města půjdou do druhého a řeknou: ‚Pojďme si naklonit Hospodina, pojďme vyhledat Hospodina zástupů. Já půjdu také.‘ 22 A budou přicházet četné národy i mocné pronárody, aby hledaly v Jeruzalémě Hospodina zástupů a naklonily si ho. 23 Toto praví Hospodin zástupů: V oněch dnech se chopí deset mužů z pronárodů všech jazyků pevně cípu roucha jednoho Judejce a řeknou: ‚Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh.‘„

PŘÍCHOD ŘÍŠE MESIÁŠOVY

Soudce národů a král lidu

Po Božích soudech nad nepřáteli přichází král pokoje.

9 1 Výnos. Slovo Hospodinovo proniklo do země Chadráku, Damašek je místem, na němž spočine. K Hospodinu budou vzhlížet všichni lidé, všechny kmeny Izraele. 2 Proniklo i do Chamátu, do jeho pomezí, do Týru i Sidónu, tak přemoudrého. 3 Týr si vybudoval opevnění, nahromadil stříbra jako prachu, zlata ryzího jak bláta na ulicích. 4 Avšak Panovník si jej podrobí, jeho val srazí do moře; bude pozřen ohněm. 5 Spatří to Aškalón a bude se bát, Gáza se bude svíjet v hrozné křeči, Ekrón se zklame v tom, več doufal. Z Gázy zmizí král, Aškalón nebude už osídlen, 6 v Ašdódu se usadí míšenec. Tak vyhladím pýchu Pelištejců. 7 Krvavé sousto mu vyrvu z úst, ohyzdné oběti z jeho zubů. Tak bude i on zachován našemu Bohu, stane se v Judsku pohlavárem a Ekrón bude jako Jebúsejec. 8 „Položím se táborem u svého domu proti vojsku, proti každému, kdo by sem chtěl vtrhnout; zotročovatel se už nebude přes ně valit, nespustím je nyní z očí.“ – 9 Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti. 10 „Vymýtím vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen.“ Vyhlásí pronárodům pokoj; jeho vláda bude od moře k moři, od Řeky až do dálav země. 11 „Pro krev smlouvy s tebou propustím tvé vězně z cisterny, v níž není vody. 12 Navraťte se do pevnosti, vězňové, jimž naděje vzchází. Dnes to oznamuji znovu: Všechno ti nahradím dvojnásobně. 13 Judu si napnu jako lučiště, na tětivu vložím Efrajima. Zburcuji tvé syny, Sijóne, proti synům tvým, Jávane. Učiním tě mečem bohatýra.“ 14 Ukáže se nad nimi Hospodin, jako blesk vyletí jeho střela; Panovník Hospodin zaduje na polnici, vydá se na pochod ve vichřicích z jihu. 15 Hospodin zástupů jim bude štítem a oni budou jíst a kameny do praku pošlapou, budou pít a halasit jako při víně a budou plní jak obětní miska, skropení jak rohy na oltáři. 16 Tak je Hospodin, jejich Bůh, v onen den zachrání, stádečko svého lidu. Jako drahokamy v čelence budou zářit nad jeho zemí. 17 Jaká je jeho dobrota, jaká jeho krása! Působí, že mládenci prospívají jako obilí a panny jako mošt.

Dárce požehnání a vítězství

Hospodin žehná svému lidu a shromažďuje rozptýlené.

10 1 Vyproste si od Hospodina déšť v čas jarních dešťů. Hospodin tvoří bouřková mračna, hojnými dešti je naplňuje, bylinu na poli dopřeje každému. 2 Bůžkové mluvili ničemnosti, co viděli věštci, byl klam; rozhlašují šalebné sny, přeludem utěšují. Proto táhl lid jako stádo, ujařmený, bez pastýře. – 3 Můj hněv plane proti pastýřům, zakročím proti kozlům. Hospodin zástupů navštívil své stádo, judský dům; vystrojí je nádherně jako svého válečného oře. 4 Od něho je cimbuří, od něho stanový kolík, od něho válečné lučiště, od něho pochází i každý zotročovatel. 5 Budou jako bohatýři, rozšlapou všechno do bláta ulic v té bitvě. Budou bojovat a Hospodin bude s nimi, jezdci na koních budou zahanbeni. 6 Obdařím judský dům bohatýrskou silou a dům Josefův zachráním. Přivedu je zpět a usadím je do bezpečí, protože jsem se nad nimi slitoval. Budou zas, jako bych na ně nebyl zanevřel, já jsem Hospodin, jejich Bůh, já jim odpovím. 7 Efrajimci budou jako bohatýři, jejich srdce se bude radovat jako po víně; až to spatří jejich synové, též se zaradují, jejich srdce bude jásat kvůli Hospodinu. 8 Hvízdnu na ně a shromáždím je, protože jsem je vykoupil, bude jich zase mnoho, jako jich bylo kdysi. 9 Rozseji je mezi národy, budou se na mě rozpomínat v dalekých krajích, zůstanou naživu i se svými syny a opět se navrátí. 10 Přivedu je zpět z egyptské země, shromáždím je z Asýrie a uvedu je do země gileádské a libanónské, ani jim nebude stačit místo. 11 Projde s nimi mořem soužení, bude však bít do mořských vln, až vyschnou všechny hlubiny Veletoku. Svržena bude pýcha Asýrie, Egyptu bude odňato žezlo. 12 Obdařím je bohatýrskou silou od Hospodina, budou chodit v jeho jménu, je výrok Hospodinův.

Pastýř dobrý a zlý

Hospodin ruší svou smlouvu a falešnou jednotu lidu.

11 1 Otevři svá vrata, Libanóne, ať tvé cedry pozře oheň. 2 Kvílej, cypřiši, že padl cedr, že vznešené stromy propadly záhubě. Kvílejte, bášanské duby, že padl neprostupný hvozd. 3 Slyš, jak pastýři kvílejí, že jejich vznešené nivy propadly záhubě. Slyš, jak lvíčata řvou, že pýcha Jordánu propadla záhubě. 4 Toto praví Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené k zabití. 5 Ti, kdo je kupují, zabíjejí je a za vinu nepykají; kdo je prodávají, říkají: ‚Požehnán buď Hospodin, to jsem se obohatil‘; a žádný z jejich pastýřů nemá s nimi soucit. 6 Ani já už nebudu mít soucit s obyvateli země, je výrok Hospodinův. Hle, dopustím, aby člověk padl do rukou člověka, do rukou svého krále. Na kusy rozbijí zemi a já ji z jejich rukou nevytrhnu.“ 7 Pásl jsem tedy ovce určené k zabití, totiž ty nejutištěnější ze stáda. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval „Vlídnost“ a druhou jsem nazval „Pouto“ a pásl jsem ovce. 8 V jediném měsíci jsem vyhnal tři pastýře, neboť jsem s nimi ztratil trpělivost a také oni o mě nestáli. 9 Řekl jsem: „Nebudu vás pást. Co má umřít, ať umře; co má být zahnáno, ať je zahnáno; a které zůstanou, ať se požerou navzájem.“ 10 Vzal jsem svou hůl Vlídnost a zlomil jsem ji na znamení, že ruším svou smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy. 11 I byla onoho dne zrušena a ty nejutištěnější ze stáda, které se mě držely, poznaly, že to je slovo Hospodinovo. 12 Řekl jsem tedy: „Pokládáte-li to za dobré, vyplaťte mi mzdu; ne-li, nechte být.“ Tu mi odvážili jako mzdu třicet šekelů stříbra. 13 Nato mi Hospodin řekl: „Hoď to tavičovi, tu nádhernou cenu, jíž mě ocenili.“ I vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem je v Hospodinově domě tavičovi. 14 Pak jsem zlomil druhou hůl, Pouto, na znamení, že ruším bratrství mezi Judou a Izraelem. 15 Ale Hospodin mi řekl: „Znovu si vezmi výstroj pošetilého pastýře, 16 neboť dám povstat v zemi pastýři, jenž zahnané nevyhledá, nebude pátrat po ztraceném, polámanou nebude léčit, o vyčerpanou se nepostará. Bude se krmit masem těch nejtučnějších, strhne jim paznehty. 17 Běda pastýři ničemnému, který opouští stádo! Meč proti jeho paži a proti jeho pravému oku! Paže ať mu nadobro uschne a pravé oko úplně vyhasne.“

TRIUMF VĚRNÝCH

Zaslíbení ducha

Hospodin bude ochráncem Jeruzaléma. Nářek nad Probodeným.

12 1 Výnos. Slovo Hospodinovo o Izraeli, výrok Hospodina, který rozprostřel nebesa a položil základy země i vytvořil člověku ducha v jeho nitru. 2 „Hle, postavil jsem Jeruzalém před všechny okolní národy jako číši, po níž se zapotácejí. Při obléhání Jeruzaléma dojde i na Judu. 3 V onen den učiním Jeruzalém vzpěračským balvanem pro všechny národy. Všichni, kteří jej budou chtít vzepřít, zraní se až do krve. Všechny pronárody země se proti němu srotí. 4 V onen den, je výrok Hospodinův, udeřím a každý kůň se splaší a jezdec na něm zešílí. Na dům judský však obrátím svůj zrak, kdežto všechny koně národů raním slepotou. 5 Tu si každý judský pohlavár v srdci řekne: ‚Obyvatelé Jeruzaléma jsou mi posilou pro Hospodina zástupů, svého Boha.‘ 6 V onen den učiním judské pohlaváry pánví s ohněm ve dříví a hořící pochodní v otepi slámy. Pozřou všechny okolní národy napravo i nalevo. Jeruzalém však dále zůstane na svém místě, v Jeruzalémě.“ 7 Hospodin nejprve zachrání judské stany, aby čest domu Davidova, čest toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, nebyla větší než Judova. 8 V onen den bude Hospodin štítem tomu, kdo sídlí v Jeruzalémě; klopýtající mezi nimi bude v onen den jako David a dům Davidův bude jako Bůh, bude před nimi jako anděl Hospodinův. 9 “V onen den vyhledám všechny pronárody, které přitáhly na Jeruzalém, a zahladím je. 10 Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním hořce lkát, jako se hořce lká nad prvorozeným. 11 V onen den se bude v Jeruzalémě rozléhat nářek jako nářek pro Hadad-rimóna na pláni u Megida. 12 Naříkat bude země, každá čeleď zvlášť: zvlášť čeleď domu Davidova a jejich ženy zvlášť, zvlášť čeleď domu Nátanova a jejich ženy zvlášť, 13 zvlášť čeleď domu Léviova a jejich ženy zvlášť, zvlášť čeleď šimeíská a jejich ženy zvlášť, 14 všechny ostatní čeledi, každá čeleď zvlášť a jejich ženy zvlášť.“

Konec modloslužby a lžiproroků

Hospodin pročišťuje svůj lid a prohlašuje jej za své vlastnictví.

13 1 V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu a nečistoty. 2 „V onen den, je výrok Hospodina zástupů, vyhladím ze země jména modlářských stvůr, takže už nikdy nebudou připomínána. Vypudím ze země rovněž proroky a ducha nečistoty.“ 3 Bude-li pak ještě někdo prorokovat, řeknou mu vlastní rodiče, otec i matka: „Nezůstaneš naživu, protože jsi ve jménu Hospodinově klamal.“ A jeho vlastní rodiče, otec i matka, ho probodnou, že prorokoval. 4 V onen den se stane, že proroci budou zahanbeni, každý pro své prorocké vidění. Už neobléknou chlupatý plášť a nebudou obelhávat. 5 Budou říkat: „Nejsem prorok, jsem zemědělský nevolník, koupený hned v mládí.“ 6 Řekne-li mu kdo: „Co to máš na prsou za rány?“, odpoví: „Tak jsem byl zbit v domě těch, kdo mě milovali.“ 7 „Probuď se, meči, proti mému pastýři, proti reku, mému společníku, je výrok Hospodina zástupů. Bij pastýře a ovce se rozprchnou! K maličkým však obrátím svou ruku. 8 Z celé země, je výrok Hospodinův, budou dvě třetiny vyhlazeny, zajdou, jen třetina v ní zbude. 9 Tu třetinu však provedu ohněm. Přetavím je, jako se taví stříbro, přezkouším je, jako se zkouší zlato. Ti budou vzývat mé jméno a já jim odpovím. Řeknu: ‚Toto je můj lid.‘ A oni řeknou: ‚Hospodin je můj Bůh.‘„

Hospodin králem

Hospodin zjeví svou královskou moc a božskou jedinečnost.

14 1 Hle, přichází den Hospodinův. Budou se mezi vámi o tebe dělit jako o kořist. 2 Shromáždím k Jeruzalému do boje všechny pronárody. Město bude dobyto, domy vypleněny, ženy zhanobeny. Polovina města bude vysídlena, zbytek lidu však nebude z města vyhlazen. 3 Hospodin vytáhne a bude bojovat proti oněm pronárodům, jako bojoval kdysi v den bitvy. 4 V onen den stanou jeho nohy na hoře Olivové, ležící na východ od Jeruzaléma. Olivová hora se rozpoltí vpůli od východu na západ velmi širokým údolím. Polovina hory uhne k severu a polovina k jihu. 5 Vy pak budete utíkat údolím mezi těmito mými horami, neboť to horské údolí bude sahat až k Asalu. Budete utíkat, jako jste utíkali před zemětřesením za dnů judského krále Uzijáše. Pak přijde Hospodin, můj Bůh, a s tebou všichni svatí, Bože. 6 V onen den nebude světlo, vše vzácné ztuhne mrazem. 7 A nastane den jediný, známý jen Hospodinu, kdy nebude den ani noc; i za večerního času bude světlo. 8 V onen den poplynou z Jeruzaléma živé vody, polovina k moři východnímu, polovina k západnímu, v létě jako v zimě. 9 Hospodin bude Králem nad celou zemí; v onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné. 10 Celá země se promění jakoby v rovinu, od Geby až k Rimónu jižně od Jeruzaléma; ten bude vysoko a v klidu na svém místě, od brány Benjamínské až k místu první brány, totiž k bráně Nárožní, od věže Chananeelu až ke Královským lisům. 11 Budou tu sídlit a nebude už klatby. Jeruzalém bude bydlet v bezpečí. 12 A toto bude porážka, kterou Hospodin připraví všem národům, jež vytáhly do boje proti Jeruzalému: tělo jim shnije ještě vstoje, oči jim shnijí v důlcích a jazyk jim shnije v ústech. 13 V onen den je Hospodin uvede do zmatku tak velikého, že jeden bude chytat druhého za ruku, ale ta ruka se pozvedne proti ruce přítelově. 14 Také Juda bude bojovat proti Jeruzalému. Nashromáždí se bohatství všech okolních pronárodů, zlato, stříbro a nesmírné množství oděvů. 15 Stejná porážka postihne koně, mezky, velbloudy i osly a všechen dobytek, který bude v jejich leženích. 16 Všichni pak, kdo zbyli ze všech pronárodů, které vytáhly proti Jeruzalému, budou každoročně putovat, aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů, a slavili slavnost stánků. 17 Jestliže některá z čeledí země nebude putovat do Jeruzaléma a klanět se Králi, Hospodinu zástupů, nedostaví se jim déšť. 18 Jestliže nebude putovat a nepřijde egyptská čeleď, ani jí se nedostaví déšť. Utrpí porážku, kterou připraví Hospodin pronárodům, jež nebudou putovat, aby slavily slavnost stánků. 19 Prohřeší se Egypt a prohřeší se každý jiný pronárod, který nebude putovat, aby slavil slavnost stánků. 20 V onen den bude na zvoncích koní nápis: „Svatý Hospodinu“, a hrnce v domě Hospodinově budou jako obětní misky před oltářem. 21 I každý hrnec v Jeruzalémě a v Judsku bude zasvěcen Hospodinu zástupů. Všichni obětníci budou přicházet a brát si z nich a v nich vařit. A nebude už kramáře v domě Hospodina zástupů v onen den.

Zachariáš
5 (100%) 1 hlas[y]





Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
(z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam).

Diskuze k tomuto příspěvku.

Napsat první komentář