„Bůh Jahve učinil, že ze země vyrostly všemožné druhy stromů svůdných na pohled a dobrých na jídlo, pak strom života uprostřed zahrady a strom poznání dobra a zla. A Bůh Jahve dal člověku tento příkaz: „Smíš jíst ze všech stromů v zahradě. Ale ze stromu poznání dobra a zla nebudeš jíst, neboť v den, kdy z něho pojíš, zemřením zemřeš.“ (Gen 2:9, 16,17)

„Ale říkám vám pravdu: Je pro vás užitečné, abych odešel. Neboť neodejdu-li, Zastánce k vám nepřijde; odejdu-li, pošlu ho k vám. A on, až přijde, přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu: 9o hříchu, že nevěří ve mne, o spravedlnosti, že odcházím k Otci a již mne neuvidíte, a o soudu, že vládce tohoto světa je již odsouzen.“ „Ještě vám mám mnoho co říci, ale nemůžete to nyní snést. Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí vám i to, co má přijít. On mne oslaví, neboť z mého vezme a oznámí to vám. Všechno, co má Otec, je mé; proto jsem řekl, že z mého bere a vám to oznámí.“(Jan 16kap)

Proč Bůh vysadil v zahradě Eden strom poznání dobrého a zlého? Proč dovolil hadovi obelstít první lidskou dvojici? Oni přeci nevěděli, co je lež nebo lest, neměli s ní žádnou zkušenost. Kdyby přeci nebylo stromu, nebylo by ani selhání. Dodnes bychom si žili v rajských podmínkách. Bůh je vševědoucí, musel vědět, co se stane, nebo ne? Byl v tom záměr? Proč by nechtěl, abychom měli poznání dobra a zla a byli jako Bůh? Chtěl před námi něco skrývat? Stvořil Bůh satana? Proč by to dělal?

Čtenáře prvních kapitol bible nutně napadají podobné otázky. Je k tomu mnoho teorií a výkladů, ale dodnes nikdo z lidí nepřišel s jasnou odpovědí, protože písmo žádné jasné odpovědi k tomuto tématu nedává. Už dříve jsem pochopil, tak jako mnozí křesťané, že jedním z účelů písma je dovést nás k pokoře – k tomu, že ne všemu porozumíme, ne všechno dokážeme vysvětlit. Písmo učí, že se nám nikdy nepodaří porozumět celému Božímu dílu (verš). Ježíš Kristus, když byl na zemi boural výklady a nauky moudrých farizeů, kteří měli daleko větší poznání písem nežli my. I kdyby jen z toho titulu, že rozuměli původním textům v hebrejštině a tím spojeným souvislostem, které nám velmi často unikají. I apoštol Pavel pokládal své prvotřídní farizejské vzdělání vzhledem k poznání Pána Ježíše za ztrátu. (Filip 3kap) Proč? Je to jednoduché, protože Bohu nejde o nauky, výklady, porozumění písem, ale o nás. Ať vás nikdo nesvede, blázniví “Galaťané”, Bohu se nejde zalíbit skutky, poznáním nebo dodržováním Zákona a tradic!

Tak ani já, nikdy své názory, poznání, výklady, to, co píšu, nestavím nad bratrskou lásku. Běda mi, pokud bych kvůli rozdílnému názoru na výklad nějaké pasáže v písmu nenáviděl svého bratra. Je to jen můj pohled, ke kterému jsem byl doveden. Raději ať shoří mé poznání, než abych se křivě díval na toho, koho miluje Otec a za něhož zemřel můj Pán.

Ano, rozčilují mě modláři uctívající své církve, lidské vůdce, Písma, Zákon, výklady, tradice, aniž by to vůbec tušili. Pokud totiž nemají na správném místě Ježíše Krista, musíme, tak jako Kristus, burcovat jejich smýšlení a silně bourat jejich špatné představy, přesto bychom je neměli mít v nenávisti.

V uvedeném článku se pokusím naznačit to, k čemu jsem byl Pánem vyučen. Toužím tím objasnit, jak vám, tak i sobě, obraz, který je přede mnou otevírán a další souvislost, které se prolíná celým písmem.

Prahad, odpůrce Boha

Víme, že satan znamená odpůrce. Písmo jasně ukazuje, že jako odpůrce stvořen nebyl. (Ez 28:14-19) Naopak, byl stvořen, jako nejpřednější nádherná nebeská bytost! Právě pro své nepředstavitelné bohatství, postavení a krásu se sám zkazil. Pýcha a nepokora předcházela jeho pádu. Písmo neříká, kdy se tak stalo. Tvrzení, že až v době obelstění první ženy v zahradě Eden se nezakládá na písmu. Vidíte, jak nás to krásně vede k pokoře, prostě jednoduše musíme přiznat, že nevíme, protože nám to Otec zatím nesdělil.

A právě pokorné přiznání neznalosti toho, kdy se stal láskou zahrnovaný Boží syn odpůrcem svého Otce, nás přivádí na úžasnou cestu, která se před námi nyní otevírá…

Strom poznání dobrého a zlého

Kdyby nebylo tohoto neblahého stromu, neexistovala by smrt a celé lidstvo by žilo v přenádherných rajských podmínkách zdravě, šťastně, v souladu s přírodou, a hlavně věčně pod Boží vládou. Utopie? Ne! Písmo jasně ukazuje, že to je, byla a vždy bude Boží vůle s námi.

Co když ho tam Bůh původně ani dát nechtěl? Co když někdo závistivý žárlil na nově stvořeného člověka, který byl stvořen jako OBRAZ BOŽÍ?! Dnes si naprosto neuvědomujeme, co to znamená, ale je to něco OBROVSKÉHO! Něco, kvůli čemu nás satan a jeho přívrženci nenávidí. Tu nenávist vidíme všude kolem sebe. Jsme ve válce s těmito nadpozemskými vládci, aniž si to většina lidstva uvědomuje.

Co když nějaký žárlící Boží odpůrce předstoupil před Boha a vyslovil pochybnosti o Božím stvoření a Otec, protože je neuvěřitelně pokorný, dovolil odpůrci vyzkoušet “kvalitu Božího stvoření” dalším stromem? Písmo jasně ukazuje, že se to v lidské historii běžně stávalo. Vzpomeňte na Joba. Vlastně i takzvaná „sporná otázka“, o tom, zda lidstvo dokáže žít bez Boha, je o tom samém. Toto poznání bude pro nás velmi důležité i v dalších souvislostech.

Vrah a lhář

První dvojice, Adam a Eva, si stromu poznání nevšímala, pravděpodobně kolem něj chodila často, stál uprostřed zahrady blízko stromu života. (Gen 3:3) Nevíme, jak dlouho, ale určitě to bylo velmi dlouho pro onoho odpůrce, jenž se nakonec musel do děje vložit sám a uchýlit se k použití lsti – k první lži v historii člověka. (Jan 8:44)

Podobné souvislosti si všímám i v životě Ježíše Krista. Nikdo z lidí nebyl, není a věřím, že ani nebude, schopen dodržet celý starozákonní Boží zákon. Zákon byl z tohoto pohledu proti nám, neumožňoval nám skrze něj vejít do Boží přízně. A tak na nás onen odpůrce mohl den, co den žalovat a radovat se z toho, že se míjíme našeho cíle být Božím obrazem. (Zj 12:8) Dnes již víme, že záchrana není skrze Zákon, ten byl naopak prokletím, Zákon nás zabíjel. (2Kor 3:6,7, Kol 2:14,15, Gal 3:13) Opět nás to mělo dovést k pokoře…, nyní tím ale chci říct něco jiného.

Jediný, kdo dokázal dodržet Boží zákon v plné míře byl Syn Boží, Ježíš Kristus. Co se však stalo? Satan, namísto uznání své porážky se opět vložil do děje a Ježíše zabil. (Jan 13:27) Opět veledůležitý poznatek, který nám uniká – právě touto odpůrcovou agresí Ježíš přibil Zákon na dřevo! (Kol 2:14,15, Gal 3:13)

Jak úžasná je Boží moudrost! Bylo tak totiž jasně prokázáno, že chyba není v lidech, ale v odpůrci! I kdyby se totiž lidé dokázali podřídit Božímu zákonu, satan by to nikdy neuznal! Celou existenci lidstva se snažil, aby nikdo Zákon nedodržel a nyní, když ho Syn člověka dodržel, vložil se do děje a Ježíše zabil. Prokázal se jako Lhář a Vrah! (Jan 8:44)

A tak celá nebesa nyní ví, že problém není v lidech, ale v ďáblu!

„a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž. Tak odzbrojil vlády a autority a veřejně je vystavil na odiv, když je vedl triumfálním průvodem v něm“ (Kol 2:14,15)

Je to dokázáno, dokonáno, všichni budou šťastní, toť poslední slova Ježíše Krista.

Zákon pro nás Kristus zrušil! Nejdříve ho naplnil a poté přibitím na dřevo uvedl v neplatnost! Každý, kdo lpí na Zákoně, zapřel Krista! Kristus je konec zákona (Ří 10:4, Gal 3:13). Zákon už nemá smysl! Bůh nepotřebuje, abychom slepě dodržovali Zákon, protože náš žalobce byl vzhledem k zákonu umlčen! A tak se cesta zpět domů k Otci uvolnila, otevřel ji pro nás Kristus. „Cestu novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu“ svou krví a tělem. (Heb 10:20). Nová, naprosto jednoduchá cesta. Zkratka k Bohu. Zkratka důmů k Otci. Zkratka skrze lásku projevenou v Ježíši Kristu.

„On nás také učinil způsobilými k tomu, abychom byli služebníky Nové smlouvy, ne Písma (Zákona), nýbrž Ducha; neboť Písmo (Zákon) zabíjí, ale Duch obživuje.“ (2Kor 3:6)

„Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona tím, že se stal za nás prokletím, neboť je napsáno: ‚Proklet je každý, kdo je pověšen na dřevě.“ (Gal 3:13)

„Vždyť Kristus je konec Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří.“ (Ří 10:4)

Napadá mne ale další myšlenka, byla ona cesta vůbec někdy zavřená? Možná, až tento text budete číst podruhé, pochopíte, kam jsem tím mířil.

Adam a Eva

Poté, co Adam s Evou pozřeli ono ovoce, si uvědomili, že jsou stejně jako had Avrom/Ay-rom, jak upozorňuje odborník na hebrejštinu z Univerzity Karlovy, doc. Jiří Beneš, Th.D. Velmi doporučuji jeho rozbor Stvoření dle Genesis z roku 2010, ze kterého nyní budu některé myšlenky čerpat (odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=Aul1jsLKO1I&list=PL28xawJZYXY2pA5p-fGCHchEucJx8OQX7&index=12).

Dnešní překlady nám totiž ono slovo Avrom/Ay-rom překládají jako „nazí“, ale překlad je velmi nejistý, pravděpodobně vychází spíše z tradice. Původní text totiž označuje tímto výrazem, jak „chytrost“ hada, tak lidí. Toto tvrzení lze snadno ověřit například pomocí Strongových čísel H6175 a H5309. Když se „proklikáte“ odkazy k těmto číslům, zjistíte, že spolu souvisí a vždy znamenají chytrý, moudrý, opatrný, obezřetný…

A opět si dovolím malou odbočku. My jsme si mnohokrát připomněli, že v písmu časté označení ROM/RAM a ROMA/RAMA znamená vyvýšený, vyvolený, člověk, manžel, ovce, beránek, děti světla. Také, že Bůh přejmenováním Abrama (původně: Avram, Avrom) na AvraHama, doplněním svého H do jeho jména, potvrdil jeho vyvýšení. (viz. Boží jméno JHVH) Naprosto to samé znamená Hebrej (Havraj) a Efraim (Avrai), poslední požehnaný pro semeno ženy. I moderní jméno Adam znělo původně jinak. Víme, že rovněž znamená „člověk“ a tušíme, že jeho původní verze byla Avtham, což je velmi blízké výše rozváděným myšlenkám. I odvěký boj mezi dobrem a zlem probíhá na úrovni AV EL a AV ROM. Satan nám nabízí falešné božství AV EL – staň se bohem, brána k bohům a naopak Bůh říká AV ROM, AV RAM, staňte se vyvýšenými lidmi, dětmi světla, mými ovcemi.

Lidé i had tedy byli AVROM. Oni tím byli ale celou dobu! Najednou si to uvědomili a dostali strach! Strach z Boha! Boha, který je nadevše miloval, miluje a vždy milovat bude!

Tedy oni nebyli hříšnými tím, čím se stali, protože tím vždy byli! Vždy byli AVROM! Nebyli ani hříšní tím, že to poznali! Bůh je přeci špatně nestvořil.

V čem tedy spočíval jejich hřích?!

Když poznali, že jsou Avrom, vyrobili si opasky! A opět, dnešní překlady se nám snaží v souvislosti s „nahotou“ překládat původní výraz pro opasek „chagor“ (Strong H2290), jako suknici zakrývající jejich nahotu. Avšak páskem nahotu nezakryjete! Nešlo o nahotu, to je špatný překlad!

Ještě jednou, oni si uvědomili, že jsou chytří, inteligentní a vyrobili si z listů fíkovníku opasky?!

Ne, hříchem nebylo ani, to, že něco vyrobili, tento čin totiž značil něco jiného. Tím, že si vyrobili opasky, jasně ukázali, že již nevěří svému Otci. Něvěří nejen v jeho lásku, ale ani v jeho dílo! Vzali věc do svých rukou. Nelíbilo se jim, že jsou Avrom a chtěli se jaksi technologicky vylepšit, vylepšit Boží dílo, opravit Boží chyby! Přestali věřit Otci a uvěřili v sebe. Ve svou moudrost, inteligenci, skutky, činy, díla, ve svou moc! Co nám to jen připomíná?

Chrám Ega

Božím tajemstvím písma, nití táhnoucí se celým písmem, je, že nás vede k pokoře. Ještě nejsme u toho, co tyto souvislosti znamenají a o čem vlastně hodlám psát. Hned se k tomu dostaneme, jen si dovolím další odbočku, protože nám z tohoto uvažování plyne ještě jedno úžasné poznání.

Dnes již mnoho křesťanů, ale i světských myslitelů, uznává, že lidské EGO ovládá člověka a je tedy tam, kde být nemá. Usadilo se na místě Božího ducha! Doslova EGO nahradilo Božího ducha! Víme, že tělo mělo být chrámem Boha, avšak stalo se chrámem Ega! Když přede mě prvně Pán tuto myšlenku položil, byl jsem naprosto otřesen a zdrcen! Snesu mnohé, jsem vycvičen v poznání hrůzných věcí, které většina křesťanů ani netuší a neunese, ale toto poznání, se všemi jeho nedozírnými důsledky, bylo jedním z nejhorších. Hned vysvětlím proč.

Po pojedení ze stromu poznání dobrého a zlého se EGO okamžitě ujalo moci nad TĚLEM. Oni ztratili Božího ducha a namísto něj ovládla tělo DUŠE – lidské Ego. To Ego je ten nepřítel, kterého musíme zapřít! Zapřít sami sebe, zapřít své „Já“. (Mt 16:24, Mr 8:34, Lk 9:23) Ego nám tvrdí, že jsme pro Otce nedostateční, ano, pro Boha Bohů! Avšak na druhou stranu se chce líbit falešnému bohu – samo sobě!

To je největší lež! To je ten největší podvod v historii lidstva!

Všichni máme své EGO, které se chce líbit samo sobě. EGO je naším pánem! Každého z nás, bohužel.

To EGO nám každou vteřinu našeho života našeptává: „Musím dělat pro Boha to a tamto, musím být takový, makový, pokřtěný, jako ten, tamten, chodit tam, sem, dodržovat tohle, tamto, musím být v této roli, v tamté, musím být dobrý v tom a v onom…“ Prožíváme to všichni, aniž si to uvědomujeme.

Ego nemůže být podřízeno pravému Bohu. Duševní smýšlení znamená smrt! Řízení těla Egem znamená smrt! V tomto smyslu hovoří i apoštol Pavel. (Ří 8:7, 1Kor 2:14,15) To proto tolik potřebujeme Božího ducha a pokoru. Proto máme mít Boží mysl, duchovní smýšlení. (1Kor 2:13-16) Právě proto máme být nejmenšími…

Ne pro Otce nejsme nedostateční!

Ani první dvojice nikdy nebyla! Bůh je vždy miloval!  Před tím i potom. Po celou dobu byli Avrom! To Adam s Evou, aniž by si to uvědomili, se sami oddělili od Otce.

Satanova práce je udržet nás v tomto nesmyslném stavu, protože se děsí dne, kdy uvěříme bláznivé zvěsti o Boží lásce. Odpůrcovu práci vidíme všude kolem sebe. Nepřítel vede frontální útok na EGO.  Reklamy, filmy, hudební klipy, auta, telefony, mobily, oblečení, kosmetika, naprosto vše je mířeno na naše EGO. „S tímto autem budeš králem silnic“ (EGO) „S tímto parfémem budeš chlap“ (EGO) „Měj tetování, používej tenhle šampon, stříhej se v barbershopu, oblékej značku Abidbas, hraj fotbal, choď na kroužky, projev se, předvěď se, ukaž, co je v tobě” (EGO).

Kdo má silnější EGO, ten je v dnešním světě prosazován. Toho svět miluje! Kdo víc „huláká“, je vyvyšován. Čím větší psychopat, tím stojí v lidské hierarchii výše! Svět se zbláznil! Výchova, školství, celý systém je nastaven tak, aby už v malých dětech, co nejvíce rostlo Ego. Říká se tomu vznešeně „prosazení se“, „průbojnost“, „komunikativnost“, „prezentace sama sebe“, „seberealizace“. (2Tim 3:1-5) Z toho Ego přímo čiší! Opravdu to nevidíte?

Avšak celá historie, a zvláště současnost, je nám důkazem nesprávných lidských řešení a marných snah řídit, jak sami sebe, tak lidskou společnost. Vše selhává, každý systém padá, každá lidská vláda či politická strana je shledána nevyhovující! Skutečně člověk, člověku vládne k jeho vlastní škodě a člověku nepatří ani, aby řídil svůj krok!

Proboha, přestaňme věřit ve svá EGA! Přestaňme věřit v kolektivní lidské EGO! Přestaňme věřit v sebe nebo v člověka! (Jer 17:5) Přestaňme věřit v lidstvo, v dobré lidi, společnou lidskou sílu, vzdor, v lidská řešení! To je Antikristovská agenda…

Toto praví Jahve: Prokletý je muž, který spoléhá na člověka, tělo pokládá za svou sílu a jeho srdce se odvrací od Jahva“. (Jer 17:5)

Vím, Jahve, lidé nemají v moci svou cestu a kráčejícímu není dáno, aby řídil své kroky! (Jer 10:23, JB)

„člověk panuje nad člověkem k jeho škodě“ (Kaz 8:9, B21)

Bůh je láska

Vraťme se zpět do zahrady Eden. Z toho všeho, co již víme se před námi otevírá onen úžasný obraz, o němž chci hovořit. Úžasný obraz Boží lásky.

Totiž ti dva byli Avrom vždy, jejich fyzický stav se po pojedení ze stromu poznání nezměnil! Změnil se stav duchovní a duševní. Přesněji z duchovního na duševní (tělesné). Ego se ujalo moci. Dostali strach! Stach ze svého Otce a ze své Egem vykonstruované nedostatečnosti! Přestali věřit v Boží lásku! A to přesto, že jim Bůh ani neudělal podle vyslovených varování. (Gen 2:17) Měli doslova zemřením zemřít ještě v ten den! Tímto trestem je nepotrestal! Otec naopak okamžitě ohlásil nápravná opatření vedoucí zpět do Boží přízně, ze které ve skutečnosti nebyli nikdy odděleni! Všimli jste si někdy faktu, že Bůh potrestal, proklel, jen onoho odpůrce? Potomek člověka rozdrtí odpůrci hlavu, ten ale člověka potrápí jen na patě.

Ano, první lidé za velmi dlouhý čas zemřeli, protože duševní smýšlení znamená smrt. Bůh ale ihned připravil opatření vedoucí zpět. Ne však k nějaké dokonalosti, ne k nadlidskosti, ke svatouškování, nebo snad k dodržování Zákona, příkazů, tradic, svátků, sobot, jak tvrdí mnozí křesťané snažící se svým jednáním zalíbit Bohu, ale k víře, abychom opět uvěřili v Jeho lásku.

A to je duchovní smýšlení! To je Kristova mysl.

A právě tato cesta k Otci nebyla nikdy zavřená! Jeho láska tu byla vždy. Bůh je láska!

Otcovu lásku k nám, nám přišel dokázat Ježíš. Vidím to v každém jeho slovu a činu.

Právě tuto duchovní cestu, duchovní smýšlení nám ukázal Pán!

Musel, protože od Adama, dokonce podnes, právě v tuto naivní dětskou lásku nikdo neuvěřil. Pověsil pro nás Zákon na dřevo, zrušil ho, abychom si uvědomili, že Bohu nezáleží na dodržování zákona, ale jen a jen na nás. Přišel tedy opět připomenou to, nač Adam s Evou a celé jejich potomstvo pozapomnělo. Ztratili víru v Boží otcovskou lásku! Dodnes ji nevěříme!

Ježíš je důkazem, že jsme Boží lásku nikdy neztratili, ale ztratili jsme víru v Boží lásku, v to, že Bůh je láska!

Ježíš přišel k nám nejhorším hříšníkům a ukázal nám ohromnou Boží lásku. Naopak těm dobrým ukazoval, že jsou nedostačujícími, nikdy dostatečnými nebudou a ani se jimi ve skutečnosti stát nemají!  (Lk 18:26,27, Mr 10:22, Mt 19:22) Dostatečnost potřebuje pouze Ego, falešný bůh. Otec ne! Chtěl nás dovést právě k oné pokoře! K pokoření Ega! K pokoření sama sebe! K tomu, že svými silami před Bohem neobstojíme! K tomu, že dostatečnost pro Ego, není dostatečností pro Boha! Naopak!

To je ten nejhorší hřích! Hřích je v tom, že nevěříme svému Otci. Bůh je láska a my hříšníci pokud nevěříme v Boží lásku. Míjíme se cílem, pokud nevěříme v Boží lásku pro níž jsme byli stvořeni!

Ještě jednou:

Hřích je v tom, že nevěříme svému Otci.

V ničem jiném hřích není!

Ježíš nám nepřinesl jiná přikázání, než abychom měli lásku jeden k druhému a k Otci, a abychom věřili v toho, koho Otec vyslal, v Božího syna, Ježíše Krista.

Naprosto stejné nacházíme na počátku. Těch z vás, které rozčílilo mé odsuzování Zákona a skutků, se ptám, jaké zákony a skutky měli dodržovat Adam a Eva vyjma stromu poznání? Naprosto žádné, byli naprosto svobodní! A co nám přišel připomenou Ježíš Kristus? Naprosto to samé! Žádné zákony a skutky! Naprostá svoboda v Kristu! No, nemluvíte snad jako křesťané o svobodě v Kristu?

Bohu nejde o naši dostatečnost nebo snad dokonalost! Otci jde jen a jen o své děti, o Tebe, mě, a všechny kolem. A my lidé přesto nevěříme! Snažíme se Bohu zalíbit svými činy a tím Ho zapíráme. Jeho láska k nám je daleko, daleko větší než naše skutky nebo hříchy.

Ježíš porazil našeho odpůrce, (Lk 10:18, Zj 12:9) ukázal nám cestu k Otci skrze víru, ospravedlnil nás před celým Božím stvořením! Nyní už nad námi odpůrce nemá autoritu, nemá žádné právo na nás žalovat, podřizovat nás Zákonu, nemá právo nás oddělovat od Otce!

Tak proč pořád nejsme u Otce? Nač čeká?!

Z Boží strany je vše dokonáno! Vše je připraveno. To jen nám něco chybí. Jedinou dokonalost, kterou potřebujeme, je uvěřit v Boží lásku!

Zatím nikdo neuvěřil! Nezískal to. A budu se opět opakovat. Získají to ti, první dva. Synové člověka, synové nového oleje. Král a kněz stojící po pravici a levici Pána země, Ježíše Krista.

Září 2020

Milan Husák

Zdroj: https://zachranazdarma.webnode.cz/