Ježíš Kristus


Křesťanské stránky a sociální síť

X





Neznáte heslo?
Profil ▾
Ježíš Kristus
INFORMACE ↴
Klíčová slova:
Přidáno: 08 srpna, 2012

Zobrazeno: 517 x

Přísloví (10-24) – Druhá sbírka

Přísloví Šalomounova – (Druhá sbírka)

PRVNÍ ČÁST

10 1 Přísloví Šalomounova. Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce. 2 Neprávem nabyté poklady neprospějí, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. 3 Hospodin nedopustí, aby hladověl spravedlivý, kdežto choutkám svévolníků činí přítrž. 4 Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní, kdežto pilné jejich ruka obohatí. 5 Kdo v létě sklízí, je syn prozíravý, kdo prospí žně, je pro ostudu. 6 Mnohé požehnání spočine na hlavě spravedlivého, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí. 7 Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví. 8 Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne. 9 Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně, kdežto kdo chodí křivolakými cestami, bude odhalen. 10 Kdo mrká okem, působí trápení, a kdo je pošetilých rtů, ten padne. 11 Ústa spravedlivého jsou zdrojem života, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí. 12 Nenávist vyvolává sváry, kdežto láska přikrývá všechna přestoupení. 13 Na rtech rozumného se nalézá moudrost, kdežto hůl dopadne na hřbet toho, kdo je bez rozumu. 14 Moudří uchovávají poznání, kdežto ústa pošetilce přinášejí zkázu. 15 Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, chudoba nuzných je jejich zkázou. 16 Výdělek spravedlivého slouží k životu, výtěžek svévolníkův k hříchu. 17 Ukazuje stezku k životu, kdo dbá na napomenutí, kdežto kdo si domluv nevšímá, zavádí na scestí. 18 Kdo skrývá nenávist za zrádné rty, i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák. 19 Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý. 20 Jazyk spravedlivého je výborné stříbro, srdce svévolníků nestojí za nic. 21 Rty spravedlivého připravují pastvu mnohým, ale pošetilci umírají na to, že jsou bez rozumu. 22 Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší. 23 Radostnou hrou je pro hlupáka mrzké jednání, kdežto pro rozumného muže moudrost. 24 Čeho se leká svévolník, to na něj přijde, kdežto touha spravedlivých se splní. 25 Když se přižene vichřice, je po svévolníkovi, kdežto spravedlivý má základ věčný. 26 Jako ocet zubům a kouř očím, tak je lenoch těm, kteří ho posílají. 27 Bázeň před Hospodinem přidává dnů, kdežto svévolníkům se léta zkrátí. 28 Očekávání spravedlivých je radostné, kdežto naděje svévolníků přijde vniveč. 29 Cesta Hospodinova je záštitou bezúhonnému, kdežto zkázou pro ty, kdo páchají ničemnosti. 30 Spravedlivý se nikdy nezhroutí, kdežto svévolníci zemi nezabydlí. 31 Ústa spravedlivého plodí moudrost, kdežto jazyk proradný bude vyťat. 32 Rty spravedlivého vědí, v čem má Bůh zalíbení, kdežto ústa svévolníků znají jen proradnost.

11 1 Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení. 2 Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost. 3 Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost. 4 V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. 5 Spravedlnost napřimuje bezúhonnému cestu, kdežto svévolník svou svévolí padne. 6 Spravedlnost přímé vysvobodí, kdežto věrolomní se lapí do svých choutek. 7 Když zemře člověk svévolný, naděje přijde vniveč, vniveč přijde očekávání ničemníků. 8 Spravedlivý bývá zachován, je-li v soužení, kdežto svévolník se dostane na jeho místo. 9 Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním. 10 Když je dobře spravedlivým, město jásá, když zhynou svévolníci, plesá. 11 Žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří. 12 Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí. 13 Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to. 14 Pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana. 15 Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí. 16 Ušlechtilá žena se drží cti, kdežto ukrutníci se drží bohatství. 17 Muž milosrdný činí dobře i sám sobě, kdežto nelítostný drásá i vlastní tělo. 18 Svévolníka výdělek z jeho práce zklame, kdežto kdo rozsévá spravedlnost, má mzdu jistou. 19 Tak spravedlnost vede k životu, kdežto kdo se žene za zlem, spěje k smrti. 20 Hospodin má v ohavnosti lidi falešného srdce, kdežto zalíbení má v těch, jejichž cesta je bezúhonná. 21 Zlý zaručeně nezůstane bez trestu, kdežto potomstvo spravedlivých bude ušetřeno. 22 Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná. 23 Touhou spravedlivých je jen dobro, kdežto nadějí svévolníků je prosadit se zuřivostí. 24 Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek. 25 Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven. 26 Na toho, kdo zadržuje obilí, láteří národ, kdežto žehnání se snáší na hlavu toho, kdo je prodává. 27 Kdo usilovně hledá dobro, hledá Boží zalíbení, kdežto kdo se pídí po zlu, toho zlo postihne. 28 Kdo doufá ve své bohatství, padne, kdežto spravedliví budou rašit jako listí. 29 Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr, a pošetilec bude otrokem toho, kdo je moudrého srdce. 30 Ovoce spravedlivého je jako strom života, a kdo se ujímá duší, je moudrý. 31 Hle, spravedlivý dochází na zemi odplaty, tím spíše svévolník a hříšník.

12 1 Kdo miluje napomenutí, miluje poznání, kdežto kdo domluvy nenávidí, je tupec. 2 Dobrý dochází u Hospodina zalíbení, kdežto pleticháře prohlašuje Hospodin za svévolníka. 3 Svévolí se nikdo nezajistí, kořen spravedlivých se nezviklá. 4 Žena statečná je korunou svého manžela, kdežto ostudná mu je jako kostižer v kostech. 5 Spravedliví přemýšlejí o právu, svévolníci rozvažují o lsti. 6 Slova svévolníků jsou vražedné úklady, kdežto přímé jejich ústa vysvobodí. 7 Svévolníci budou podvráceni a nebudou již, kdežto dům spravedlivých obstojí. 8 Muž bude chválen pro svá prozíravá ústa, kdežto ten, kdo má zvrácené srdce, upadne v pohrdání. 9 Lépe je být zlehčován a mít otroka, než pokládat se za slavného a nemít chleba. 10 Spravedlivý cítí i se svým dobytkem, kdežto nitro svévolníků je nelítostné. 11 Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nemá rozum. 12 Svévolník dychtivě loví kdejaké zlo, kdežto kořen spravedlivých vydává dobro. 13 Zlovolník se chytí do přestupků svých rtů, kdežto spravedlivý vyvázne ze soužení. 14 Ovocem svých úst se každý dobře nasytí, skutek rukou se člověku vrátí. 15 Pošetilci zdá se, že je jeho cesta přímá, kdežto kdo poslouchá rady, je moudrý. 16 U pošetilce se jeho hoře pozná týž den, kdežto chytrý přikryje hanbu. 17 Kdo šíří pravdu, hlásá spravedlnost, kdežto křivý svědek lest. 18 Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí. 19 Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik. 20 Lest mají v srdci ti, kdo osnují zlo, kdežto radost ti, kdo radí ku pokoji. 21 Žádná ničemnost nezasáhne spravedlivého, kdežto svévolníci okusí zlého vrchovatě. 22 Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu. 23 Chytrý člověk poznání skrývá, kdežto srdce hlupáků pošetilosti provolává. 24 Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby. 25 Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost. 26 Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky jejich cesta zavede. 27 Zahálčivý nebude si péci úlovek, kdežto vzácným jměním pro člověka je píle. 28 Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.

13 1 Syn otcovským káráním zmoudří, kdežto posměvač pohrůžky neposlouchá. 2 Ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí. 3 Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza. 4 Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem. 5 Spravedlivý nenávidí jakýkoli klam, kdežto svévolník vzbuzuje nelibost a hnus. 6 Spravedlnost chrání toho, kdo žije bezúhonně, kdežto svévole vyvrací hříšníka. 7 Leckdo se vydává za bohatého, ačkoli nic nemá, někdo se vydává za chudého, a má velké jmění. 8 Bohatstvím se člověk může vyplatit, kdežto chudý vyhrožování neslýchá. 9 Světlo spravedlivých radostně září, kdežto svévolníkům svítilna hasne. 10 Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost. 11 Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá. 12 Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života. 13 Kdo pohrdá slovem, přivádí se do záhuby, kdežto kdo se bojí přikázání, dochází odplaty. 14 Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkám smrti. 15 Prozíravost zjednává přízeň, kdežto věrolomní vytrvávají na své cestě. 16 Kdo je chytrý, počíná si podle poznání, kdežto hlupák roztrušuje pošetilost. 17 Svévolný posel propadne zkáze, kdežto věrný vyslanec přináší zdraví. 18 Chudoba a hanba stihnou toho, kdo se vyhýbá trestu, kdežto kdo dbá na domluvu, bude vážený. 19 Když se naplní touha, je sladko v duši, kdežto hlupákům se hnusí odvrátit se od zlého. 20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle. 21 Hříšníky stíhá zlo, kdežto spravedlivým je odplatou dobro. 22 Dobrý zanechá dědictví vnukům, kdežto jmění hříšníka bývá uchováno pro spravedlivého. 23 Úhor dává chudým mnoho pokrmu, ale bývá ničen bezprávím. 24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas. 25 Spravedlivý se nají dosyta, kdežto břicho svévolníků trpí nedostatkem.

14 1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.

15 1 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu. 2 Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilost. 3 Oči Hospodinovy jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré. 4 Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha. 5 Pošetilec znevažuje otcovské kárání, kdežto kdo na domluvy dbá, jedná chytře. 6 Dům spravedlivého je rozsáhlou klenotnicí, kdežto z výtěžku svévolníkova vzejde rozvrat. 7 Rty moudrých rozsívají poznání, ale ne tak srdce hlupáků. 8 Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení. 9 Hospodinu je ohavností cesta svévolníka, ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost. 10 Tvrdý trest postihne toho, kdo opouští stezku, kdo domluvy nenávidí, zemře. 11 I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských. 12 Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá, k moudrým nechodí. 13 Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha. 14 Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí. 15 Všechny dny utištěného jsou zlé, kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně. 16 Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid. 17 Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist. 18 Vznětlivý muž rozněcuje sváry, kdežto shovívavý spory uklidňuje. 19 Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená. 20 Syn moudrý dělá radost otci, kdežto člověk hloupý pohrdá svou matkou. 21 Z pošetilosti se raduje, kdo nemá rozum, kdežto rozumný muž chodí přímo. 22 Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční. 23 Člověk má radost, když může dát odpověď, jak je dobré slovo v pravý čas! 24 Stezka života vede prozíravého vzhůru, aby unikl podsvětí dole. 25 Hospodin strhne dům pyšných, kdežto mezníky vdovy vytyčuje. 26 Zlé plány jsou Hospodinu ohavností, kdežto vlídná řeč je čistá. 27 Kdo se žene za ziskem, rozvrací svůj dům, kdežto kdo o dary nestojí, bude živ. 28 Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět, kdežto ústa svévolníků chrlí samou zlobu. 29 Hospodin je daleko od svévolníků, kdežto modlitbu spravedlivých vyslýchá. 30 Zářivý pohled vlévá do srdce radost, dobrá zpráva vzpružuje kosti. 31 Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými. 32 Kdo se vyhýbá trestu, neváží si vlastního života, kdežto kdo domluvy poslouchá, získává rozum. 33 Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora.

DRUHÁ ČÁST

16 1 Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk. 2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin. 3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny. 4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den. 5 Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu. 6 Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého. 7 Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele. 8 Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím. 9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin. 10 Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří. 11 Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem. 12 Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn. 13 Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují. 14 Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří. 15 V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm. 16 Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro. 17 Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu. 18 Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí. 19 Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými. 20 Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina. 21 Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí. 22 Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost. 23 Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti. 24 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem. 25 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 26 Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa. 27 Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň. 28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele. 29 Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu. 30 Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo. 31 Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti. 32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města. 33 Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.

17 1 Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory. 2 Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví. 3 Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává. 4 Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku. 5 Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane. 6 Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové. 7 Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé. 8 Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch. 9 Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele. 10 Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran. 11 Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel. 12 Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí. 13 Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu. 14 Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor. 15 Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností. 16 K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum! 17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení. 18 Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje. 19 Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu. 20 Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla. 21 Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost. 22 Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti. 23 Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva. 24 Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země. 25 Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost. 26 Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít pro přímost. 27 Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk. 28 I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.

18 1 Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry. 2 Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce. 3 Kam vejde svévolník, vchází opovržení a potupa s hanbou. 4 Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti. 5 Není dobré nadržovat svévolníkovi a odstrčit na soudu spravedlivého. 6 Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku. 7 Ústa přinesou hlupákovi zkázu, jeho rty jsou léčkou jeho duši. 8 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob. 9 Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce. 10 Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu. 11 Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba. 12 Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora. 13 Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba pro něj. 14 Mužný duch snáší nemoc, ale ducha ubitého kdo unese? 15 Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává. 16 Dar otvírá člověku dveře, uvádí ho i k velmožům. 17 Kdo při sporu mluví první, jeví se spravedlivý, pak přijde druhá strana a podrobí ho zkoušce. 18 Losování činí přítrž svárům, odtrhne od sebe i zarputilce. 19 Zhrzený bratr je nepřístupnější než pevná tvrz a sváry jsou jako závora paláce. 20 Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů. 21 V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů. 22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení. 23 Chudák prosí o smilování, ale boháč odpovídá tvrdě. 24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.

19 1 Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešník a k tomu hlupák. 2 Bez poznání nemůže být nikdo dobrý, kdo je zbrklý, hřeší. 3 Pošetilostí si člověk podvrací cestu, ale jeho srdce má zlost na Hospodina. 4 Majetek zjednává víc a víc přátel, nuzáka se i přítel zřekne. 5 Křivý svědek nezůstane bez trestu, neunikne ten, kdo šíří lži. 6 Urozenému pochlebují mnozí, se štědrým mužem se přátelí kdekdo. 7 Chudáka nenávidí všichni jeho bratři, tím spíš se mu vzdalují jeho přátelé. Kdo se honí za slovy, nemá z toho nic. 8 Kdo získal rozum, má rád svůj život, kdo dbá na rozumnost, najde dobro. 9 Křivý svědek nezůstane bez trestu, zahyne ten, kdo šíří lži. 10 Nepřísluší blahobyt hlupákovi, natož otroku vláda nad knížaty. 11 Prozíravost činí člověka shovívavým, promíjet přestupky je jeho ozdobou. 12 Jak řev mladého lva je králova zlost, jak rosa na bylinu jeho přízeň. 13 Neštěstím pro otce je syn hlupák; svárlivá žena jak neustálé zatékání vody. 14 Dům a majetek lze zdědit po otcích, ale prozíravá žena je od Hospodina. 15 Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět. 16 Kdo zachovává přikázání, střeží svůj život, zemře, kdo jeho cestami zhrdá. 17 Hospodinu půjčuje, kdo se nad nuzným smilovává, on mu odplatí jeho dobročinnost. 18 Trestej syna, dokud je naděje, a nechtěj mu přivodit smrt! 19 Velká vznětlivost volá po pokutě, odpustíš-li, budeš muset přidat. 20 Poslechni radu, přijmi i trest, abys byl napříště moudrý. 21 Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Hospodinův obstojí. 22 Na člověku se žádá, aby byl milosrdný; chudák je na tom lépe než lhář. 23 Bázeň před Hospodinem vede k životu; nasycen přečkáš noc a nic zlého tě nepostihne. 24 Lenoch sáhne rukou do mísy, ale k ústům už ji nevrátí. 25 Bij posměvače a prostoduchý se stane chytřejším, domluv rozumnému a porozumí poznání. 26 Kdo týrá otce a vyhání matku, je syn hanebný a hnusný. 27 Přestaneš-li, synu, poslouchat kárání, od výroků poznání zbloudíš. 28 Ničemný svědek se posmívá právu a ústa svévolníků hltají ničemnosti. 29 Na posměvače jsou schystány soudy, na hřbet hlupáků výprask.

20 1 Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není. 2 Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev; kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě. 3 Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává. 4 Na podzim lenoch neorá, o žních bude žebrat, ale nic nebude. 5 Jak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá. 6 Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství, ale muže spolehlivého kdo najde? 7 Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům! 8 Král sedí na soudném stolci a očima převívá vše, co je zlé. 9 Kdo může říci: „Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu?“ 10 Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností. 11 Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý. 12 Ucho, které slyší, a oko, které vidí, obojí učinil Hospodin. 13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem. 14 „Špatné, špatné,“ říká kupující, ale jen poodejde, už se tím chlubí. 15 Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání. 16 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu. 17 Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku. 18 Úmysly se zajišťují poradou, boj veď s rozvahou. 19 Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou. 20 Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě. 21 Dědictví, na jehož počátku je nečestnost, nebývá nakonec požehnané. 22 Neříkej: „Odplatím za zlo!“ Čekej na Hospodina a on tě zachrání. 23 Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého. 24 Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě? 25 Člověku je léčkou nerozvážně říci: „Je to zasvěceno,“ a po slibu si to rozmýšlet. 26 Moudrý král převívá svévolníky, dá je přejet koly mlátícího vozu. 27 Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby. 28 Milosrdenství a věrnost chrání krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn. 29 Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny. 30 Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost a rány pročistí nejvnitřnější útroby.

21 1 Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí. 2 Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin. 3 Prosazovat spravedlnost a právo je před Hospodinem výbornější než oběť. 4 Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem. 5 Plány jsou pilnému k užitku, ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek. 6 Poklady dobývané zrádným jazykem jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smrt. 7 Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali, neboť odmítali zjednat právo. 8 Klikatá je cesta muže proradného, ryzí člověk v jednání je přímý. 9 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě. 10 Svévolník je chtivý zlého, v jeho očích nenalezne slitování ani přítel. 11 Když pokutují posměvače, prostoduchý zmoudří, když je k prozíravosti veden moudrý, nabývá poznání. 12 Spravedlivý prozíravě vede v patrnosti dům svévolníka; svévolníky vyvrací pro jejich zlobu. 13 Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane. 14 Tajný dar tlumí hněv a postranní úplatek prudké rozhořčení. 15 Prosazovat právo je radostí spravedlivému, ale zkázou pachatelům ničemnosti. 16 Člověk zbloudivší z cesty prozíravosti spočine v shromáždění říše stínů. 17 Nedostatek pozná, kdo miluje radovánky, kdo miluje víno a olej, nezbohatne. 18 Výkupným za spravedlivého bude svévolník, za přímé lidi věrolomník. 19 Lépe je bydlet v zemi pusté než se ženou svárlivou a zlostnou. 20 Žádoucí poklad a olej jsou v obydlí moudrého, kdežto hloupý člověk je prohýří. 21 Kdo jde za spravedlností a milosrdenstvím, najde život, spravedlnost a slávu. 22 Moudrý vstoupí do města bohatýrů a srazí baštu, na niž spoléhali. 23 Kdo střeží svá ústa a jazyk, střeží svou duši před soužením. 24 Pyšný opovážlivec jménem posměvač jedná bezmezně zpupně. 25 Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci; 26 choutky ho stravují neustále, ale spravedlivý dává a nešetří. 27 Oběť svévolníků je ohavností, tím spíše, když se přináší s mrzkým záměrem. 28 Lživý svědek zahyne, ale muž, který vypoví, co slyšel, bude mít poslední slovo. 29 Svévolník vystupuje s nestoudnou tváří, přímý jde však rovnou cestou. 30 Žádná moudrost, žádná rozumnost, žádný úradek nic nesvedou proti Hospodinu. 31 Kůň je strojen pro den boje, ale vítězství je u Hospodina.

22 1 Výborné jméno je nad hojné bohatství, lepší než stříbro a zlato je přízeň. 2 Boháč a chudák se střetávají, Hospodin učinil oba. 3 Chytrý vidí nebezpečí a ukryje se, kdežto prostoduší půjdou dál a doplatí na to. 4 Pokoru doprovází bázeň před Hospodinem, bohatství, sláva a život. 5 Háky a osidla jsou na cestě falešníka; kdo střeží svůj život, vzdaluje se od nich. 6 Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne. 7 Boháč panuje nad chudáky, dlužník se stává otrokem věřitele. 8 Kdo rozsévá bezpráví, sklidí ničemnost, hůl jeho prchlivosti vezme za své. 9 Kdo hledí vlídným okem, bude požehnán, neboť dal ze svého chleba nuznému. 10 Vyžeň posměvače a odejde i svár, ustane pře i hanba. 11 Kdo miluje čistotu srdce a má ušlechtilé rty, tomu bude přítelem i král. 12 Hospodin dohlíží na pravé poznání, ale slova věrolomného vyvrací. 13 Lenoch říká: „Venku je lev! Na náměstí by mě zadávil.“ 14 Ústa cizaček jsou hluboká jáma; na koho se Hospodin rozhněvá, ten tam spadne. 15 Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí. 16 Kdo utiskuje nuzného, aby mu přibylo, nebo kdo dává bohatému, bude mít nedostatek.

Slova moudrých

PRVNÍ ČÁST

Neodmítej pomoc potřebným

17 Nakloň své ucho a slyš slova moudrých, zaměř srdce k tomu, co jsem poznal. 18 Bude ti k blahu, budeš-li je ve svém nitru zachovávat, budou rovněž pohotově na tvých rtech. 19 Abys na Hospodina spoléhal, poučím tě dnes – ano, tebe. 20 Zdali jsem ti již dříve nenapsal rady a poznání, 21 abych tě poučil o spolehlivé jistotě slov pravdy, abys mohl pravdivě odpovědět tomu, kdo tě poslal? 22 Neodírej nuzného, vždyť nic nemá, po utištěném nešlapej v bráně. 23 Neboť jejich spor povede Hospodin, uchvátí život jejich uchvatitelům. 24 Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej, 25 ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši. 26 Nebuď mezi těmi, kdo dají druhému ruku, kdo se zaručují za půjčku, 27 nemáš-li čím splatit; proč ti má někdo vzít pod tebou lůžko? 28 Nepřenášej dávné mezníky, které zasadili tvoji otcové. 29 Viděls muže, který je zběhlý v svém díle? Před králi bude stávat; nebude stávat před bezvýznamnými.

Zvaž, s kým máš co činit

23 1 Jestliže zasedneš k jídlu s vladařem, dobře rozvaž, co je před tebou. 2 Nasadíš si nůž na hrdlo, budeš-li nenasytný. 3 Nedychti po jeho pochoutkách, je to ošidný pokrm. 4 Neštvi se za bohatstvím, z vlastního rozumu toho zanech. 5 Jen letmo na ně pohlédneš, už není! Vždycky si opatří křídla, jak orel odlétne k nebi. 6 Nejez pokrm nepřejícího, nedychti po jeho pochoutkách! 7 Vždyť je to duše vypočítavá. Říká ti: „Jez a pij,“ ale jeho srdce s tebou není. 8 Snědené sousto zvrátíš a pokazíš svá vlídná slova. 9 Nedomlouvej hlupákovi, neboť pohrdne tvou prozíravou řečí. 10 Neposunuj dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků, 11 neboť jejich zastánce je mocný, on povede jejich spor proti tobě. 12 Ber si k srdci napomenutí a pozorně naslouchej výrokům poznání.

Přijímej otcovské naučení

13 Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí. 14 Nabiješ mu holí a jeho život vysvobodíš od podsvětí. 15 Můj synu, bude-li tvé srdce moudré, zaraduje se i moje vlastní srdce. 16 Zajásá mé ledví, když tvé rty budou mluvit, co je správné. 17 Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale ať horlí pro bázeň před Hospodinem po všechny dny. 18 Však to budoucnost ukáže! Tvá naděje nebude zmařena. 19 Ty, můj synu, poslouchej a zmoudříš, veď své srdce touto cestou: 20 Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa, 21 vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry. 22 Poslouchej otce, on tě zplodil, a matkou nepohrdej, když zestárla. 23 Pravdu získej a nekupči moudrostí, kázní a rozumností. 24 Otec spravedlivého velice jásá, zplodil moudrého a raduje se z něho. 25 Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, tvoje rodička ať jásá. 26 Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty. 27 Vždyť nevěstka je hluboká jáma, těsná studna je cizinka. 28 Číhá jak zákeřník a zaviní, že přibývá mezi lidmi věrolomných.

Nevysedávej u vína

29 Komu zbude „Ach“ a komu „Běda“? Komu sváry? Komu plané řeči? Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak? 30 Těm, kdo se zdržují u vína, kdo chodí okoušet kořeněný nápoj. 31 Nehleď na víno, jak se rdí, jak jiskří v poháru. Vklouzne hladce 32 a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije. 33 Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti, z tvého srdce budou vycházet proradné řeči. 34 Bude ti, jako bys ležel v srdci moře, jako bys ležel s rozbitou hlavou. 35 „Zbili mě a nic mě nebolí, ztloukli mě a nevím o tom. Až procitnu, vyhledám to zas a zase.“

Rady pro život

24 1 Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi, 2 neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily. 3 Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje; 4 kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem. 5 Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu. 6 Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství. 7 Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého, ten v bráně neotevře ústa. 8 Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem. 9 Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí. 10 Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých. 11 Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu? 12 Řekneš-li: „My jsme to nevěděli,“ což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů. 13 Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká. 14 Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena. 15 Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá! 16 Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí. 17 Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci, 18 nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv. 19 Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům. 20 Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo. 21 Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými; 22 kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou?

DRUHÁ ČÁST

23 I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré. 24 Kdo řekne svévolníkovi: „Jsi spravedlivý,“ na toho bude láteřit lid, na toho zanevřou národy. 25 Ti, kdo mu domluví, dojdou blaha, a budou požehnáni vším dobrým. 26 Na rty líbá ten, kdo dává správné odpovědi. 27 Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům. 28 Nebuď bezdůvodně svědkem proti bližnímu! Chceš svými rty klamat? 29 Neříkej: „Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů.“ 30 Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu, 31 a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena. 32 Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl: 33 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si 34 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.

← Přísloví (1-9)Přísloví (25-31) →

 

Vaše hodnocení





Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
(z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam).

Diskuze k tomuto příspěvku.

Napsat první komentář