Dopady klimatických změn pociťuje celý svět. Počet přírodních katastrof se za 20 let zdvojnásobil. Čím dál častější jsou povodně, které v Evropě sužují zejména severozápad. Ty také pravidelně znamenají nejhorší ztráty na životech.

Podle Úřadu OSN pro snižování rizik katastrof (Office for Disaster Risk Reductions) došlo za posledních 20 let k dvojnásobnému nárůstu událostí souvisejících s klimatem. Zatímco mezi lety 1980 a 1999 jich svět zažil okolo 3 656, v letech 2000 až 2019 už 6 681. Nejvýrazněji přibylo povodní.

Nejvýznamnější incidenty povodňového charakteru v posledních letech zažívá východní Afrika, jižní Asie a Čína. Rekordní počty bouří sužují Severní a Jižní Ameriku či jihovýchodní Asii. Evropa pak trpí vlnami veder, které se řadí mezi katastrofy pojící se s největším počtem úmrtí.

Podle Globálního indexu klimatických rizik 2021 přišlo v přímém důsledku extrémního počasí mezi lety 2000 a 2019 o život více než 475 000 lidí. Bouřky, deště, povodně a sesuvy půdy se na žebříčku hlavních příčin ztrát a škod na životech roku 2019 drží na prvním místě. Vědecké poznatky navíc naznačují, že se počet bouří bude zvyšovat s každým navýšením globální průměrné teploty o desetinu.

Dopady těchto katastrof nezažívají lidé po celém světě rovnoměrně. 41 procent všech katastrofických událostí zažívá Asie. Z celkového množství zasažených lidí Asiaté představují 64 procent. 42 procent celkových úmrtí způsobených přírodními katastrofami za rok 2020 mají na svědomí vlny veder, těsně následují povodně, které zavinily 41 procent celkových úmrtí.

Náchylný severozápad
Stále více výzkumů, ale také výjevů z denního života, dokazuje, že mají klimatické změny dopad také na povodí po celé Evropě. V některých oblastech přibývá srážek a stoupají hladiny řek. Jinde představuje nebezpečí tající sníh.

Tým evropských vědců za účelem posouzení měnících se povodňových rizik sledoval proměnu hladiny řek na více 3 700 stanicích během 50 let. Na některých místech v severozápadní Evropě se toky každé desetiletí zmohutněly o téměř 18 procent.

„Povodní v severozápadní Evropě přibývá, protože globální oteplování zvyšuje vlhkost v atmosféře, bouře jsou silnější a mají tendence pohybovat se směrem na sever, což přináší do regionu více srážek. Bouře se také pohybují pomaleji, takže na povodí řek spadne více dešťové vody,“ uvedl Günther Blöschl, ředitel Centra pro systémy vodních zdrojů na vídeňské univerzitě a hlavní autor studie publikované v roce 2019 v časopise Nature.

Zdroj: seznamzpravy.cz

Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech. Ale to vše bude teprve začátek bolestí. Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; povstanou lživí proroci a mnohé svedou, a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. Kdyby ty dny nebyly zkráceny, nezachránil by se vůbec nikdo. Kvůli vyvoleným však ty dny budou zkráceny. (Bible – Ježíš Kristus)