Křesťanské církve: “Uznáváme jediný křest”

Německo – Křesťanské církve se dohodly na vzájemném uznání jediného křtu – Od této neděle bude křesťanský křest v Německu uznáván všemi denominacemi. Kardinál Karl Lehmann, mohučský biskup a předseda německé biskupské konference, luteránský biskup Wolfgang Huber a zástupci dalších jedenácti konfesí připravili společný dokument o křtu. Text bude slavnostně představen tuto neděli v katedrále v Magdeburku. Církve v Německu doposud navzájem neuznávaly křest globálně, ale pouze na základě dohod mezi jednotlivými diecézemi a regionálními evangelickými církvemi. Impuls k vypracování dokumentu vyšel od kard. Waltera Kaspera, současného předsedy Papežské rady pro jednotu křesťanů. Na přípravě textu pracovala tři roky smíšená komise. „Navzdory rozdílům v pojetí Církve“ – čteme v dokumentu – „je mezi námi zásadní shoda o křtu. Proto uznáváme jako naplnění křtu každý akt ponoření nebo pokropení vodou, uskutečněný podle Ježíšova odkazu, ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého, a radujeme se z každého člověka, který přistoupí ke křtu. Takto uskutečněný křest je jedinečný a nemůže být opakován.“ (28.4.2007, Rádio Vaticana)

komentář: Je sice pěkné, že se církve na něčem shodnou, ale tato shoda nebo kompromis by v žádném případě neměla být na úkor biblických pravd. Jediný biblický křest (z řeckého „baptizo“ – tj. „ponoření“) je křest ponořením. Křtilo se tam, kde byl dostatek vody:

Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít. (J 3,23)

Na této mezicírkevní dohodě mě zaujalo především to, že “uskutečněný křest je jedinečný a nemůže být opakován”. Biblický křest je křest na základě vědomého rozhodnutí se pro Ježíše, křest spojený s obrácením srdce (s pokáním).

A jak jeli, přijeli cestou k jakési vodě a ten komorník řekl: “Pohleď, voda. Co mi brání, abych byl pokřtěn?” Filip tedy řekl: “Jestliže věříš z celého srdce, je to možné.” A on odpověděl: “Věřím, že Ježíš Kristus je Boží Syn!” Poručil, aby vůz zastavil, a oba sestoupili do té vody, Filip i komorník, a pokřtil ho. (Sk 8,36-38 NBK)

Pokud je někdo jako kojenec pokropen svěcenou vodou, není to biblický křest. Písmo nezná křty nemluvňat. Znamená tato dohoda, že když si někdo v dospělosti zvolí cestu za Ježíšem, nemůže se nechat pokřtít na vyznání své víry a na odpuštění hříchů, protože byl „pokřtěn“ jako kojenec?

Zdroj: Neuvěřitelná odhalení