Citát ze zdroje Smazaný uživatel dne 24.5.2019, 14:50

Zdravím Mohhamade,

na tuto otázku neznám odpověď, ovšem chci tě upozornit, že se to píše "Bůh", nikoli "bůh". Náš Pán je jen jeden a tato chyba by mohla někoho rozzlobit.

Bůh s tebou.

 

Citát ze zdroje Vahan Hambardzumjan dne 25.5.2019, 01:33

Křesťan by se neměl zlobit, když se někdo dotazuje na Boha :) naopak by měl být rád, že se o Bohu někdo zajímá.

Jinak ohledně původu samotného Boha:

uvedu jednoduchou matematiku:

číslo má kladnou a zápornou hodnotu v matematice.

Začíná od: 1 a jde to do nekonečna: ∞

To stejné platí i v záporných číslech:

Začíná to: -1 a jde do -∞

Bůh stvořil Slunce i naší Zemi. Zemi roztočil kolem své osy a Slunci stvořil na znamení časů dnů a let. Podle otáčení Zemi kolem své osy a kolem Slunce počítáme čas. Jelikož Bůh pro nás tento čas stvořil, abychom byli schopní čas vnímat, potom to Boha staví mimo náš čas i mimo náš prostor, tudíž Bůh nemůže být časově omezený, když On sám ten čas stvořil a to stvořil jen pro nás lidi zde na Zemi.

Takže když to shrneme:

Bůh ( -∞ ) nemůže mít počátek - byl by tak omezený.
Bůh stvořil čas - ten známe skrze otáčení naší Zemi. Toto znamení a počítání časů můžeme zařadit jako od minus nekonečna (-∞ ) na číslo: 1

Bůh nemůže mít ani konec ( ∞ )

Takže z bodu 1 (čas, který my zde na Zemi počítáme) to jde do nekonečna pro Boha.

Bůh na počátku měl při sobě i Syna - Ježíše Krista (který ještě nebyl tělem, až potom se stal tělem, když přišel na tento svět). Bible říká, že všechno povstalo skrze Syna. Syn je Slovo Otce.

Citát ze zdroje Smazaný uživatel dne 27.5.2019, 22:17

 

Pokoj tobě Mohhamade,

pokud tě opravdu zajímá odpověď na otázku, kterou jsi zde položil, mohu ti doporučit jediný věrohodný zdroj poznání o pravém Bohu - Svatá Písma. Hledej tam a nalezneš ten poklad.

Podívej, v 1M 21:33-34 je o Aḇráhámovi napsáno, že vzýval jméno Jëhóaha, Boha věčného (hebr: Él ólám).
V Ž 90:2 je napsáno: "... od věků na věky, jsi ty, Bože". (hebr: umé-ólám ad-ólám atá Él).
Jëhúdáh vzdává Bohu slávu, velebnost, vládu i pravomoc před veškerým časem, i nyní, i po všechny věky [Ju 1:24].

Písma nás tedy učí o Bohu, že není omezen nějakým časem, že je věčný.
Věčný Bůh nemá ani počátek ani konec, nemůže být stvořen ani zničen, nemůže se narodit a nemůže zemřít.
Avšak právě on úplně vše stvořil a on je dárcem života. Jak to udělal, to si sami nedovedeme ani představit.

V žalmu 33:6 je psáno:
"Slovem Jëhóahovým nebesa učiněna jsou a dechem úst jeho všechno vojsko jejich."
A dále:
"Neboť on řekl a stalo se. On přikázal a postavilo se."

Vůbec prvním, pro nás v Písmech [1M 1:3] zaznamenaným, "slovem" Boha je právě příkaz ke stvoření:
"Jëhí ór!" - "Budiž světlo!".

A tak, když čteme první kapitolu dobré zprávy podle Jëhóchánána [J 1:1-5], připomene se nám, kdo a co bylo na počátku:

Na počátku bylo slovo
a slovo bylo u Boha
a Bůh bylo slovo.
Toto bylo na počátku u Boha.
Všechny věci skrze ně nastaly
bez něj nenastala ani jediná věc,
jenž se stala.
V něm život byl
a život byl světlo lidí
a světlo ve tmě svítí
a tma je nepohltila.

V těchto verších je shrnuto učení Písem o stvoření světa, tak jak je zapsal Móšé a po něm Dávid, Šëmúél, žalmisté i proroci.
Zosobněné slovo Boha bylo na počátku a jen jím byly s moudrostí učiněny úplně všechny věci i život lidí.

Nenech se prosím splést 'moudrými' a jejich 'poznáním', jen on sám, Jëhóah Bůh, vše stvořil.

Podívej, jaký Boží výrok zaznamenal prorok Jëšajáhú [Iz 44:24-25]:

Toto praví Jëhóah, tvůj vykupitel, a ten, který tě utvářel od lůna matky:
Já jsem Jëhóah, který činím všechno.
Já sám roztahuji nebesa.
Kdo byl se mnou, když jsem rozprostíral zemi?

On hatí znamení žvanilů a z věštců dělá potřeštěnce,
moudré obrací nazpět a jejich poznání mění v bláznovství.

 

Citát ze zdroje Vahan Hambardzumjan dne 27.5.2019, 23:41

Zdeněk:

No a o čem byl můj příspěvek předtím? :) že Bůh nemůže mít ani počátek ani konec, snažil jsem to objasnit matematicky, aby to pro obyčejného člověka bylo lépe srozumitelné.

Jinak ten verš, kde začíná Evangelium Jana jsi vynechal, že to Slovo, který byl na počátku u Boha: je Ježíš Kristus: Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi lidi, to Slovo je jednorozený Syn - Ježíš (Jesus, Jeshua) zvaný Kristus. Všechno povstalo skrze něj a bez něho nepovstalo nic co jest.

Samotný Ježíš to potvrzuje: "Amen, pravím vám: dříve než byl Abrahám, já jsem."

Citát ze zdroje Smazaný uživatel dne 1.6.2019, 13:27

Pokoj tobě Vahane,
Použil jsem to nejlepší co mám k dispozici - Svatá Písma, abych ukázal, že o Bohu je už po tisíciletí známo, že je věčný.

Z úvodu Jëhóchánánovy dobré zprávy jsem uvedl jen prvních pět veršů, abych Písmy doložil, že zosobněné (neboli personifikované) slovo je právě to slovo, ten příkaz, o kterém je v Písmech psáno od počátku.
Jëhóah používá personifikaci svého slova, aby ti, kteří chtějí, porozuměli [Iz 55:11]:

.... tak bude mé slovo, které vyjde z mých úst. Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná to, co si přeji, a zdárně dokáže to, k čemu ho pošlu.

A tak Jëhóahovo slovo vykonalo úplně všechno [J 1:3]:

Všechny věci skrze ně nastaly, bez něj nenastala ani jediná věc, jenž se stala.

To slovo se postupně stalo nebem, zemí, vodami, světlem, rostlinstvem, zvířenou i prvním člověkem.
Tak je psáno v prvních kapitolách první knihy Móšéovy a Jëhóchánán nám je svým osobitým způsobem připomíná.

Na konci časů Bůh učinil něco naprosto mimořádného, v těle panny zplodil svým duchem dítě, člověka, svého syna [Lk 1:35]. Jëhóchánán to popsal takto [J 1:14]:

A slovo tělem stalo se a přebývalo mezi námi - a viděli jsme slávu jeho, slávu jako jednorozeného od Otce - plné milosti a pravdy.

Slovo, které vyšlo z Jëhóahových úst se stalo tělem, jednorozeným synem Božím, kterému Otec dal své jméno [Mt 1:21;J 17:11], své jméno s přívlastkem:
"Jëhóah je záchrana" neboli "Jëhóah jéšua", zkráceně "Jëhóšua".

Otcem Jëhóšuy není člověk, žádný muž nedal své semeno, aby se narodil, stejně tak jako první člověk, Ádám, nemá lidského otce.

Počala panna, jak Bůh oznámil ústy proroka Jëšajáhúa [Iz 7:14;Mt 1:23].
Bylo to tedy jen její semeno. Dávno před Aḇráhámem Bůh sdělil prvním lidem svůj záměr se semenem ženy [1M 3:15]. To co Jëhóah oznámí, jakoby se stalo. Proto mohl Jëhóšua Jëhúdíům říci [J 8:56-58]:

Aḇráhám, váš otec, zajásal, že uvidí den můj, i uviděl a zaradoval se.
Jëhúdíové k němu tedy řekli: Nemáš ještě padesát let, a uviděl jsi Aḇráháma?
Jëhóšua jim řekl: Ámén, ámén, pravím vám: Dříve než povstal Aḇráhám, jsem já.

Jëhúdíové nerozumí Písmům a Jëhóšua je z toho usvědčuje. Dobře ví proti komu stojí, že jsou tím 'semenem hada' - Ďábla [J 8:44]. O sobě samozřejmě ví, že je tím 'semenem ženy' a prožívá nepřátelství, o čem všem psal Móšé.
Je dobré si povšimnout, že Jëhóšua neřekl že viděl Aḇráháma, přesto ho nesmyslně napadnou takovou otázkou, úplně otočili, kdo a co viděl. A tak, když jim řekne: "Dříve než povstal Aḇráhám, jsem já", nemohou porozumět Božímu záměru, ale vyprovokuje je to k činu.
Ihned vyjde najevo, že jsou to zabijáci [J 8:59].

Mnozí dnes nemohou, nebo spíš nechtějí, rozumět Písmům jako celku [1Kor 15:45-47]:

Tak je i napsáno: První člověk, Ádám, se stal duší živou, poslední Ádám duchem oživujícím.
Ale ne nejprve duchovní, nýbrž duševní, a potom duchovní.
První člověk je ze země, a z prachu, druhý člověk z nebe.

Povšimni si prosím, jak je zdůrazněno pořadí obou 'Ádámů' v čase.
Jak se mohlo stát, že druhý člověk je z nebe, to vysvětlil Gabriel panně Mirjám [Lk 1:35]:

Duch svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také to svaté, co se z tebe narodí, bude nazváno syn Boží.

Život druhého Ádáma začal jeho početím a narozením zde na zemi, ženě z rodu Dávidova a splnila se tak mnohá proroctví.
Světská náboženství, která mají dnes miliardy věřících, učí v různých formách, že bohové nebo nějací duchové se vtělují do lidí a pak působí zde na zemi.
Nebo učí, že bohové plodí své děti, jakési polobohy, s pozemskými ženami nebo i se zvířaty. Jsou to falešné nauky, které zasel ten zlý. A bylo tomu tak už před tisíciletími.

Jëhóšua Christos není takovým duchem, bohem, polobohem nebo třetinou boha, je to skutečný nefalšovaný člověk.

Apostolos Jëhóchánán nás právě proto učí takto [1J 4:2-6]:

Podle toho poznáváte ducha Božího:
Každý duch, který vyznává Jëhóšuu Christa, jenž přišel v těle, je z Boha.
A žádný duch, který nevyznává Jëhóšuu Christa v těle přišlého, není z Boha.
To je ten duch Antichrista, o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní je ve světě.
Vy, dítky, jste z Boha a přemohli jste je, neboť ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě.
Oni jsou ze světa, proto mluví věci ze světa a svět jim naslouchá.
My jsme z Boha. Kdo zná Boha, naslouchá nám, kdo není z Boha, nenaslouchá nám.
Podle toho poznáváme ducha pravdy a ducha bludu.

Citát ze zdroje Vahan Hambardzumjan dne 1.6.2019, 23:44

Zdeněk: nevím jaké jména a názvy zde používáš (z jakých překladu), neboť se v tom trošku ztrácím ani nevím, kdo je kdo...

jen vím, že Bůh Otec stvořil vše skrze Slovo, který představuje Syn Ježíš Kristus. Slovo Boží = Ježíš Kristus, který koná vůli Boha, svého Otce a nevrací se s prázdnou k němu. Je třeba brát Bibli s celým kontextem tak, jak je a nepřeskládat ji tak, jak to chceme my.

Citát ze zdroje Smazaný uživatel dne 2.6.2019, 18:27

Pokoj tobě Vahane Hambardzumjane nebo snad Uagane Ambagaionosi?

Vidíš co jsem provedl se tvým jménem? Jak se ti to líbí? Nechal by sis tak říkat?

V šesté knize Písem, se píše o Jëhóšuovi synu Núnovu. Starověcí překladatelé ve svém překladu do řečtiny, kterému říkáme septuaginta (značíme LXX), to jméno přepsali zkomoleným slovem "Iésús".
V českých překladech se používá zkomolenina "Jozue".
Slovem "Iésús" je v Nových (řeckých) písmech označován Boží syn.
V českých překladech se používá zkomolenina "Ježíš".
V překladu do hebrejštiny se používá slovo "Ješua". V překladech do dalších jazyků se používají mnohé jiné zkomoleniny, které se ještě navíc zkomoleně vyslovují (Je- => Dží-).
Podobně jsou komolena i další biblická jména. Obvyklým vysvětlením je, že na tom nezáleží nebo že je to tak zvykem. Hlavně, když víme o koho se jedná.

Jenže na jménech velmi záleží. Hebrejská jména mají svůj výklad, který se jejich chybným přepisem skryje. Ale to nejdůležitější je, že řada jmen je teoforických, obsahují Boží jméno. Buď na začátku jména "Jëhó-" nebo na konci "-jáh, -jáhú". Všichni překladatelé to jistě znají, v biblistické literatuře je to také publikováno.

V českých překladech, až na výjimky, jsou tato jména přepisována zkomoleně. Nejlépe je na tom zřejmě Pavlíkův studijní překlad [PSP], ale Český ekumenický překlad [CEP] nebo novější Český studijní překlad [CSP] na tom nejsou o mnoho lépe než překlad kralický [KB].
V Písmech je jednadvacet jmen s "Jëhó-" na začátku, ani jedno není přepsáno korektně (kromě PSP). Ale hlavně Boží jméno "Jëhóah" přepisují přezdívkou "Hospodin", někdy dokonce i zkrácené jméno "Jáh".
Jména falešných bohů jsou však přepisována lépe.
Komu takový stav vyhovuje, komu se asi líbí? Jeho 'jméno' je v českých překladech přepsáno nezkomolené.

Ničit Boží jméno a jméno Božího syna v Písmech je nespravedlnost, je to jednání přímo proti svatému duchu bez ohledu na to, jak důmyslnými argumenty to může někdo obhajovat.
Proto se, na svém webu nebo v komentářích na jiných webech i v e-mailech, zastávám Božího jména a logicky i ostatních jmen. Jsem přesvědčen, že jejich nezkomolená podoba by měla být vštěpována všem čtenářům, aby se dostala do obecného povědomí i mimo okruh 'zasvěcených' překladatelů a biblistů.

Jsem rád, že sis povšiml, že moje citáty z Písem jsou poněkud 'zvláštní'. Je to záměr.

Překlady Písem jsou studijní pomůcky pro ty, kteří neumí biblické jazyky tak, aby si v Písmech mohli plynně číst. Nejsou to svaté knihy, i když bývají obřadně nošeny při 'bohoslužbách' nebo je na ně přísaháno. Svaté jsou myšlenky Boha, které jsou do nich vdechnuty, ale jsou nedokonalým lidským způsobem zpracovány.
Překlady Písem jsou tak dobré, jak dobré byly nejen schopnosti, ale i úmysly překladatelů. Jejich zodpovědností je, aby Boží myšlenky co nejlépe přenesli do myslí čtenářů.

Když pracuji na nějakém článku, vždy mám otevřeno několik překladů současně a porovnám je právě podle těchto hledisek. Vím že překlady obsahují mnoho chyb a kompromisů, jsou zatíženy i doktrínou, kterou zastávají překladatelé, zpravidla trojiční.
Jsem si dobře vědom našeho sklonu hýčkat si své názory a vybírat si jen to, co je s nimi v souladu.
Přesto citáty vybírám z různých překladů a nezdráhám se je i opravovat. Vím jaká je to zodpovědnost a kontroluji se, abych byl věrný Božím myšlenkám.
Pokud se překlady vzájemně liší, ne v mluvnici, ale v pojmech a myšlenkách, které předkládají, mám se na pozoru. Zejména pokud se jedná o záležitosti, ve kterých nás překladatelé rádi šidí. Umí to leckdy zařídit jen pomocí velkých písmen, interpunkcí, změnou slovosledu, ale v horších případech i přidáním nebo vynecháním 'vhodných' slov.
Řada úchylek od věrnosti Písmům je dávno známá a je publikována, pak toho mohu po kontrole využít. Ale u některých naukově důležitých pasáží si musím udělat pro jistotu doslovný překlad, nad kterým pak přemýšlím. Udělal jsem si to i pro J 1:1-18 a ujistil jsem se o pravdách, ke kterým už došli mnozí jiní, kteří to učinili dávno přede mnou.

Tak tolik o formě mých citátů.
Mrzí mne, že vůbec nevěnuješ pozornost obsahu těch textů z Písem, které jsem předložil, a které jsou v naprostém rozporu s tím, co tvrdíš, ale Písmy nedokládáš.
Je dobře, že poukazuješ na kontext Písem, protože Písma si neodporují. A já jsem ti na kontextu celých Písem ukázal, že Boží syn, Jëhóšua, se nachází v Božích záměrech jinde a má jinou úlohu než stvořit svět a nikomu o tom nic neříct.

Mohu jen znovu připomenout, jaký Boží výrok zaznamenal prorok Jëšajáhú [Iz 44:24-25]:

Toto praví Jëhóah, tvůj vykupitel, a ten, který tě utvářel od lůna matky:
Já jsem Jëhóah, který činím všechno.
Já sám roztahuji nebesa.
Kdo byl se mnou, když jsem rozprostíral zemi?

On hatí znamení žvanilů a z věštců dělá potřeštěnce,
moudré obrací nazpět a jejich poznání mění v bláznovství.

Je to snad málo přesvědčivé? Tak ještě zde [Iz 45:11-12]:

Toto praví Jëhóah, Svatý Jisráéle a jeho tvůrce:
Na přicházející věci se mě vyptávejte!
Ohledně mých synů, díla mých rukou mi chcete přikazovat?
Já jsem učinil zemi i člověka na ní jsem stvořil.
Já - mé ruce roztáhly nebesa - a přikazuji celému jejich zástupu.

A ještě vezmi v úvahu, co vyučoval Jëhóšua. Učil snad o sobě, že stvořil muže a ženu? [Mt 19:4-6]:

Odpověděl jim: Nečetli jste, že Stvořitel od počátku muže a ženu učinil je?
A řekl: Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo;
takže již nejsou dva, ale jeden.
A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!

Jëhóahovým slovem, dechem jeho úst, jeho příkazem bylo vše tvořeno.
Jëhóšua nikdy neučil, že by byl tím slovem.
Učil o sobě, že je světlem světa, to je ta jiná úloha, v jiné době. [J 8:12;J 9:5]

Citát ze zdroje Vahan Hambardzumjan dne 2.6.2019, 22:31

Zdeněk Staněk: radší se tomu nebudu vyjadřovat ;)