Ježíš Kristus

Druhý list Tesalonickým měl uvést na správnou míru některé nesprávné výklady 1Te. Někteří biblisté se kloní k názoru, že druhý list napsal později někdo z Pavlových žáků. Opírají se přitom o slovní statistiku, o změnu smyslu některých termínů, o rozdíly v tónu i stylu a v nauce o příchodu Páně. V 1Te (stejně jako v 1K 15,20-24) Pavel nepočítá s příchodem „Antikrista“ a s obdobím, kdy mnozí odpadnou od víry. Avšak 2Te byl napsán především proto, aby vyložil toto apokalyptické očekávání.
Druhý list Tesalonickým chce uklidnit křesťanské obce, které byly znepokojeny, že den Páně nenastal tak brzo, jak se očekávalo. Zároveň chce napomenout ty křesťany, kteří se domnívali, že den Páně už nastává, a přestali se starat o každodenní záležitosti.
Naukovým středem 2Te jsou verše 2,1-12. Počítá se zde s delším obdobím před koncem světa. Toto období se bude vyznačovat zesíleným působením satana, rozšířením bezbožnosti, lži a nespravedlnosti. Pak přijde „člověk nepravosti“, ztělesnění veškerého zla, který se dá dokonce prokazovat božské pocty. Zatím je tu tajemná překážka, která brání jeho příchodu. Až ta zanikne, přijde „ten zlý“, kterého Pán zničí při svém slavném příchodu. Do té doby je třeba být připraven na pronásledování a utrpení a mít se na pozoru před možnými svody. Apokalyptické očekávání vyvrcholilo za židovské války r.66-70 a mělo vliv i na křesťanské obce z bývalých pohanů.
Ať už byl list napsán kýmkoliv, vyznačuje se střízlivým smyslem a mravní vážností a má v křesťanství trvalé místo. Chránil křesťany před únikem z reality a vedl je k tomu, aby spojovali naději s každodenní bdělostí.