Hned na úvod našeho hledání odpovědí se zaměřme na velmi častou námitku, která však ve skutečnosti jakožto “důkaz” neexistence Boha nemůže neobstát.

Boha nikdy nikdo neviděl? Řekněte mi, jak tuto informaci někdo zjistil? Udělali zastánci tohoto výroku někdy výzkum mezi alespoň miliardou lidí, aby mohli něco takového oprávněně tvrdit? Myslím, že odpověď znáte. Ne, neudělali. Naopak, kdyby takový výzkum udělali, našly by se miliony lidí, kteří by toto tvrzení popřeli.

Ne, nebojte se! Tak laciné odpovědi dávat nechci. Berte to jako legraci na úvod, ale zároveň také jako podnět k zamyšlení. A vůbec – pokusme se do důsledku zamýšlet nad svými nerozvážnými a absolutistickými výroky. Je snadné jít s davem a opakovat “Boha nikdo neviděl“, ale tento výrok prostě není pravdivý – a to jednoduše proto, že to nemůžeme vědět. Tedy za předpokladu, že tato informace nebude pocházet z jiného zdroje (např. od Boha samotného), než z našich ničím neověřených a unáhlených závěrů.

“Boha nikdy nikdo neviděl” (Jan 1:18)

Takže přece jen – Ano. Ti, kteří toto tvrdí, mají nevědomky pravdu! Sám Ježíš Kristus tento výrok potvrzuje. Bible zdůrazňuje, že Boha v celé své slávě nikdo z lidí nikdy neviděl. Přesto od první do poslední stránky hovoří o Bohu a lidech, kteří se s Bohem na různý způsob setkávají. Jak tento zdánlivý rozpor vyřešit?

Když pochopíme, že jsme denně obklopeni tisíci “neviditelnými” vjemy, které považujeme za naprostou samozřejmost, pak se tato námitka rozplyne, jako pára nad hrncem.

Pokusím se uvést několik příkladů pro lepší pochopení:

• Už jste viděli gravitaci?

• Zahlédli jste někdy lásku?

• A co myšlenku? Jak vypadá?

• Nebo něco praktičtějšího – viděli jste někdy rádiový signál?

• Nebo třeba Napoleona či Kleopatru, o jejichž existenci nikdo nepochybuje?

Podle této námitky by paradoxně neexistovalo mnoho naprosto samozřejmých věcí, které sice nikdy nikdo neviděl, ale přesto existují. Můžeme vnímat jejich projevy, sledovat jejich stopy, v některých případech je můžeme měřit, jindy stačí sesbírat důkazy o historických záznamech některé osoby či události. Nevidíme – přesto nelze říci, že “neexistují”.

Mnozí mi mohou namítnout: “To sice ano, ale toto všechno můžeme fyzicky vnímat, slyšet, prožívat, nebo si ověřit pomocí moderních přístrojů. S Bohem nic takového dělat nelze“. Taková námitka je částečně oprávněná, ne však zcela přesná.

Možná znáte výrok ruského kosmonauta J. Gagarina o tom, že jakmile přiletěl do vesmíru, žádného Boha tam nenašel. Ne, nenašel a ani nemohl. Stejně tak, jako není možné najít hodináře v hodinkách, Shakespeara v Hamletovi, matku ve svém synovi, nebo dávné otroky (stavebníky) v pyramidách. Boha nelze dát pod zkumavku a nelze Jej ohraničit žádným prostorem, ani časem. A to proto, že On je Tvůrcem a my Jeho stvořením. Když jdete a vytvoříte nějaké dílo (píseň, malbu, hru, nebo stroj), pak do tohoto díla otisknete i část sebe. Pokud posléze tento výtvor shlédne někdo jiný, nenajde tam Jeho autora. Může ovšem vidět všechno to, co autor do svého díla dal. Může hodnotit jeho důvtip, nadání, inteligenci, vkus, jeho ne\dokonalost, nebo jeho sdělení. Stejné je to i s Bohem! Nevidíme Jej, můžeme však vidět všude kolem sebe Jeho dokonalost, která se odráží v přírodě, vesmíru, fyzikálních, chemických a jiných zákonech, ekosystémech apod. Toto všechno potvrzuje i samotná Bible, ve které se k tomuto tématu píše:

“…Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil.Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.“ (Římanům 1:19 -20)

Sám Bůh říká, že k tomu, aby člověk poznal, že i svět má svého architekta, nepotřebuje žádné speciální vzdělání. Stačí přemýšlet o Jeho díle, o přírodě, o harmonii s jakou vše funguje…bez předsudků a s otevřeným srdcem.

Bůh však tímto nekončí. Zanechal nám také velmi průkazné stopy, které se váží k jedinečnosti osoby Ježíše Krista, jedinečnosti Bible a v neposlední řadě Jej můžeme na různý způsob osobně zakoušet. Můžeme sledovat Jeho jednání v našich životech, může k nám mnohými způsoby promlouvat, vést nás, dávat zakoušet Jeho lásku, moc, zázraky, ale třeba i svoji přísnou výchovu.

Otázka by tedy měla znít trochu jinak – chcete vůbec, aby Bůh existoval? On totiž zaslibuje, že ten, kdo Jej bude s upřímným srdcem hledat, tomu se dá poznat. Na základě vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že tomu tak je.

Každé dílo má svého tvůrce. Vidíme to dnes a denně a vůbec o tom nepochybujeme. Pyramidy mají své stavitele, počítač své inženýry, hodinky hodináře, dům projektanta. Je zvláštním paradoxem, že u milionkrát složitějších výtvorů (např. lidská buňka, DNA, fyzikální zákony a další složité mechanismy) někteří lidé tvrdí, že svého autora nemají. Pyramidy? Ty přece někdo postavil…ale nesrovnatelně složitější lidské tělo? To přece podle mnohých žádného autora nemá. Nepřipadá vám to komické?

Odpověď na tuto otázku ukončím známým citátem biologa prof. Edwarda Conklina:

“Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně.”

Závěrečné shrnutí

Tato otázka je sice častou námitkou proti existenci Boha, jako seriózní argument však neobstojí. Ačkoliv se Bůh nezjevuje ve fyzickém slova smyslu, nelze z toho vyvozovat Jeho neexistenci.

Zdroj: proc-krestanstvi.cz

Poznámka od admina k tomuto článku:

Možná si některé ateisti řeknou “Pokud člověk si bude chtít, tak si svého boha vytvoří, Bůh existuje, protože to člověk chce, aby existoval, aby v něco věřil“.
Ano, od pradávná si lidé vyráběli různé bůžky a klaněli se těmto ďábelským dílům, jenže co jim to přineslo? Jen zhoubu a zničení sebe samého. To stejné se děje i v dnešním světě. Lidé si mohou vyrábět různé bůžky a klanět se jim, udělat si vlastního boha, jenže projevuje se tento jejich “bůh” v jejich osobním životě? Neskončí snad stejně, jako ti, kteří to dělali před nimi?
Ateista si může klást další otázku “dobře, pokud Bůh existuje, proč zrovna ten křesťanský Bůh?”
Odpověď zní: Neexistuje žádné náboženství, které by pro lásku obětovalo svou božnost, a který by se ponížil na lidskou úroveň, to vše jen pro to, aby spasil lidskou duši před jistou smrti, neexistuje žádné náboženství, které by projevoval tolik lásky k člověku, neexistuje žádné náboženství, kde by jejich bůh vyzýval člověka, aby zkoumal jeho proroctví, a historické události, které se naplnili, naplňují a naplní do čárky a do písmene, kromě jediné náboženství a tou náboženství je: Křesťanství. Bůh stvořitel a Jeho Syn – Ježíš Kristus spasitel.

Amen.