Církevní strukturované organizace nepatří Bohu, patří lidem. Jsou lidským pokusem vzít věci do svých rukou. Rozhodují v nich lidé, protože lidé v těchto organizacích jsou zodpovědní lidské organizaci.

Církevní Organizace není totožná s pojmem Církev. Proto také fungování organizací není závislé na Božím Slovu, natož na Ježíši Kristu. Církevní Organizace je člověkem ustanovené společenství, které vyučuje lidi cokoliv, co kvůli čemu jsou ochotni organizaci navštěvovat. Není rozumné v Církevních Organizacích hledat Pravdu, neboť lidské organizace šíří věci potřebné pro růst a udržení organizace, tedy křesťanských fikcí a Nepravosti. Většina členů organizace miluje svojí Organizaci více než Boha. Tím pádem pocitově tíhnou k tomu, že Pravdu hledají spíše v učení Organizace než u Boha.

Křesťan (lépe řečeno Kristovec) by měl mít pořád na paměti, že jeho Pán Ježíš Kristus ho posílá k zasévání Pravdy Božího evangelia do Světa a tím pádem:

• k budování Církve spravedlivých
• k odsouzení bezbožných jejich vlastními slovy

Bůh nás NEposílá k budování lidských organizací s kancelářemi, hierarchií podřízených a nadřízených členů. Bůh nás neposílá k budování rozdílných týmů trpících vzájemnou nesnesitelnou nenávistí a zásadními neshodami. Organizací je hodně a každá má svou vlastní ústřední iluzi, takzvanou Nepravost.

Organizace lidí se starají o to, aby rostly a mohly lidi řídit, ovládat, zneužívat

Církevní Organizace jsou přímo zodpovědné za všechny lži a zavádějící bludná učení, jsou na nich postaveny a s velkým zápalem je šíří. Církevní Organizace interpretují Bibli tak, aby obhájily svou existenci, udělaly ze sebe „jediné pravé“, aby naučily lidi chybné interpretace základních Biblických myšlenek.

Pravý účel kázání evangelia často upadl v zapomnění, neboť se za křesťanství (díky obrovskému množství nauk) NEpovažuje učení Ježíše Krista, ale především učení Církevních Organizací, které vzniklo interpretováním původního významu Bible v něco, co budování Církevních Organizací přímo vyžaduje. Skutečné Evangelium se většinou nahrazuje jednoduchou lákavou nabídkou: „Bojíš se umřít? Neboj, my na to máme rituál a dostaneš se někam, kde si budeš moci užívat vše co nemáš“

Lidská Církevní Organizace má všechny nešvary lidské tělesnosti a Pravdu popírá

Antikristovské působení Církevních Organizací je snadno patrné z toho, že pokud člen církevní organizace spatřuje v jiné církevní organizaci něco dobrého, co se však neshoduje s doktrínou jeho organizace, narazí na odpor vedení své organizace.

Aby se takový člověk mohl přiblížit tomu dobrému od sousední organizace, musí z jedné organizace vystoupit a stát se členem té druhé a tím zase přichází o dobré věci z té první. Církevní Organizace tedy přináší mezi lidi rozdělení a bariéry, uvnitř kterých je členům vnucován jednotný názor lidskou autoritou, stejně jako například v politických stranách.

V absolutních číslech tak docházíme k závěru, že Církevní Organizace jsou prakticky sdružením lidí, vyznávajících to stejné.

Jak se toto mohlo stát se dozvíme na konci tohoto článku. Nejprve si projdeme základní fakta.

Kristovo Království je Království, které právě žijeme

Ježíš Kristus ohlašoval příchod Božího Království na Zemi. Jeho příchodem byl spoután Odpůrce Boží, tak, aby lidé mohli být vedeni Přímluvcem Duchem Svatým a Písmem k růstu Božího Království na Zemi. Kdo nevěří, nechť studuje Písmo Svaté bez pomoci dodatečných lidských učení, návodů, výkladů a příruček. Dodatečná učení Církevních Organizací totiž obsahují nepravdy a klam.

Čtení Písma dobře ukazuje na záměr čtenářova srdce. Mnozí v Bibli úpěnlivě hledají šifry a jinotaje, které by ospravedlnili jejich touhu po bezbožných ohavnostech. Proto jsou ti, co hledají v Bibli důkazy reinkarnace, ženské bohy a další potvrzení esoterických bludů, usvědčováni ze záměru svého srdce. Právě tyto snahy najít v Písmu oporu pro bludné nauky jasně prozrazují skutečný záměr hledačů.

Církev, jejíž hlavou je Ježíš Kristus, nikoliv nějaký funkcionář

Bůh povolává jedny za pastýře, jedny za proroky, další za učitele, vše podle svého uvážení. Člověk prostě tuto Boží Církev nikdy do ruky neuchopí ani se jí nezmocní. Žádný člověk, ani žádná rada lidských moudrých nebude Boží Církvi velet. Různá povolání tvoří různé údy a orgány těla, jehož hlavou je Ježíš Kristus. Lidem dává moudrost z Ducha Svatého podle jejich srdce, a vše společně slouží k budování Božího Království na zemi, svaté Církve nevěsty, očekávající příchod svého ženicha. Církev Kristovu tvoří lidé, zapsaní v Knize Života, kteří nejdou poznat podle viditelného znamení. Proto je Církev Kristova tvořena jen spravedlivými.

Boží království na Zemi tady a teď

Dle Ježíšova podobenství o vinici mají lidé Božího království obhospodařovat vinici do doby, než se Pán vrátí z cesty. Mají kázat evangelium Boží, aby vyvolení uvěřili a aby bezbožní lidé mohli sami sebe odsoudili vlastními slovy a postojem svého srdce. Podle dalšího podobenství mají v Božím Království růst plevel i obilí pohromadě až do sklizně, kde bude odděleno dobré od špatného. V dalším podobenství je Boží království jako těsto, v němž nepatrné množství kvasu nakonec prokvasí všechno.

K péči o vinici vinaři, tedy kněží Božího Chrámu, používají svá obdarování Ducha Svatého, vzájemně se podporují těmito dary a vše používají tak, aby Pán vinice byl plně spokojen.

Vše je tak jasné, že dětským rozumem je možné vše snadno pochopit. Žádná skrytá myšlenka, jen věrnost a čistý charakter. Jakékoliv kupčení s tímto bezelstným přístupem vede rovnou k nepravdě. Takové kupčení Ježíš nezná, tento přístup odsuzuje. Budování Božího Království na Zemi není v žádném případě budování nějakých pozemských organizačních struktur a samostatně výdělečných celků.

Rovněž není správný postoj srdce, ve kterém člověk navštěvuje nějakou Organizaci vydávající se za Boží Církev, a očekává v ní „posmrtný odlet do Nebe“, který si vysloužil pravidelnými návštěvami Organizace, placením desátek a plnou poslušností vedení této Organizace. Kdo chce být v Organizaci jen proto, aby zachránil svůj život po smrti, ten neuspěje. Kdo chce do Nebe aby si zachránil život, ten o něj přichází.

Najdou se samozřejmě tací, kterým je takový přístup k Bohu velmi cizí, a tak se snaží postoj svého srdce zamaskovat nejrůznějšími naukami, které hovoří opačně než Kristus, tedy antikristovsky. Takoví lidé zakládají velké Církevní Organizace, které neslouží Bohu, ale tvoří společenství lidí spojených za konkrétní naukou, která je často naukou „od anděla z nebe“, tedy naukou v Bibli výrazně zakázanou.

Přichází pyšná lidská snaha vzít vše do svých rukou

To, co potřebuje lidskou systematickou práci, je tedy šíření Písma Božího Slova mezi lidi a kázání pravého Krista. Bez jakýchkoliv dalších nauk a dalších interpretací. To se ale neděje, neboť lidé si většinou přidávají své nauky lží. Ale i taková je spravedlnost Boží a lidská svobodná volba. Boží slovo je kvas, je hořčičné zrnko, které roste bez toho, aniž by nad ním člověk bděl ve dne v noci. Boží člověk má sít semínko Pravdy Božího slova a jiný ho bude sklízet. To je práce pro Kristova následovníka.

Vznik Církevních Organizací, které se každá vydává za něco, co není. Za „tu pravou“

S pýchou sobě vlastní se již velmi brzy po Kristově odchodu začaly projevovat myšlenky, které dnes dosáhly obludných rozměrů. Vehementně se často vyučuje naprostý opak toho, co učil Ježíš. Snad nejhrůzostrašnější myšlenkou je nápad, že: „Pán, který tu není, nemůže být dostatečně kompetentní k tomu, aby vedl vinici“

A tak i když bylo Boží slovo celé sepsáno, mnoho lidí usoudilo, že je nutné vzájemně se kontrolovat a poté i určovat, co mají druzí lidé dělat a co si mají myslet. Vznikly lidské Organizace, často zcela světské a velmi militantní. Vznikly výkladové bible a Biblické Interpretace.

Lidské Církve jsou dnes Církevní Organizace, které nepatří samozřejmě Bohu, ale lidské organizované struktuře

Někoho může toto tvrzení strašlivě rozčílit, ale je to opravdu tak. Církevní Organizace se svými biskupy, staršovstvem, radami, složitým pavoukem jednotlivých částí organizace vzájemně pod sebe patřících nemá s Božím Královstvím nic společného. Kromě toho, že to samo sebe nazývá jménem CÍRKEV a mluví se tam o těchto věcech. Organizace používají název Církev, aby se vyznačila jistá spojitost s Kristovským posláním, ale je to zavádějící. Název církev si může dát kdokoliv, třeba Církev Satanova nebo andělská církevní sekta.

Organizace lidí ale zůstává vždy Organizací lidskou, kdy je vše podřízeno tomu, aby organizace lidsky fungovala a rostla. Pro růst jakékoliv LIDSKÉ organizace je zapotřebí plné věrnosti členů pravidlům organizace a plné soustředění se na společné cíle a také zdroj PENĚZ. Ten je u pokročilých a důsledně vedených organizací tvořen desátky a vyděláváním na prodeji „spásných příruček“,“návodů na záchranu života“ a Biblických interpretací. Je to stejné jako v každém lidmi založeném týmu, všichni musí pracovat pro blaho týmu. Ježíš zde nemá žádné místo jako hlava, nýbrž jen jako ikona či společná vlajka.

„Křesťan“ a „člen Církevní Organizace“ JSOU různé pojmy

Samozřejmě že není žádný problém pro Satana do jakýchkoliv lidských organizací přivést blud, který pak taková Církevní Organizace lidí díky svým pravidlům a podstatě MUSÍ nést a šířit stále dál. Nepokračování v bludu by jim zničilo jedinečnou tradici, kvůli které je navštěvují jejich členové.

Pro Satana není problém poslat svého padlého anděla, aby založil obří lidskou Církevní Organizaci, která bude své členy pevně držet pod svým vedením a jakékoliv odchylování od bezbožných doktrín bude považovat za ODPADLICTVÍ a těžký hřích. Inu i tak daleko může dojít lidské odvrácení se od Ježíše Krista jako hlavy Církve svatých.

Lidská Církevní Organizace má už svou jasnou lidskou představu, co je pravda, a co lež. Co je správné, a co není správné k vyučování. Bůh již zde nemá žádné privilegované místo k působení, protože kdyby se někdo uvnitř Organizace vzepřel pod vedením Ducha Svatého proti Vedení Organizace, bude ihned napaden a znovu vyučován doktríně Organizace tak, aby nepůsobil jako rozvraceč. Proto mají lidské Organizace jen malý až žádný význam pro duchovní růst k pravdě.

Důkazem toho je fakt, že si vzájemně stejně odporují, pomlouvají se a každá se považuje za nejlepší. A každá Církevní Organizace vidí ostatní organizace jako bludné.

Pokud někoho nějaká Organizace nutí, aby byl jejím členem a nebo různě vyhrožuje vyhozením či penalizuje odchod, pouze tím projevuje, jak bezbožným lidským klubem vlastně je. Nikdo se nemusí bát Boha, že by na něj přinesl svůj hněv za to, že opustí jedno lidské společenství kvůli tomu, že v něm spatřil bezbožný blud!

Jsou tedy Církevní Organizace dobré či špatné?

Lidé mají tendenci se všeho chopit vlastníma rukama. Vytvořit si vlastní iluzorní pravdu. Lidé mají pocit, že to s pevným a organizovaným vedením lépe dopadne. A opravdu, v tělesných věcech, jako je například válka nebo sport, to tak opravdu je. Nelze to však aplikovat na duchovní společenství, kde je hlavou Ježíš. To totiž lidé nemůžou „uchopit a kočírovat správným směrem“.

Většina tak ráda zapomíná na to, že i Ježíš učil, jak přímočaré a jednoduché musí být uspořádání lidských povinností a vztahů v jeho společenství, v jeho Církvi. Ten kdo by chtěl být první, musí být tím posledním služebníkem. Tedy ten, kdo se povýšil na vrchního znalce duchovna, musí vyslechnout a rozsoudit názory těch, co jsou považováni za nevýznamné. Nikdo se nemá povyšovat a všichni musí svorně rozlišovat, co je správné a co není na společných rozsuzováních.

Ve společenství panuje úcta jednoho k druhému, nikdo však není tím nejuctívanějším. Každá služebnost je plně povolána k budování Církve a nemůže být nikdo, kdo by se povýšil nad to, aby služebnosti ZAKAZOVAL nebo OVLÁDAL. To se pak staví nad Krista a jako takový bude se za to před Pánem zodpovídat.

Lidské Církevní Organizace dokážou účinně bojovat pouze proti narušování SVÝCH VĚCÍ a svých vlastních doktrín

Sami si vyzkoušejte, že NEEXISTUJE žádná možnost, jak napravovat lidi uvnitř Církevních Organizací. Pokud jasně poznáme, že nějaké učení je bludné a nezakládá se na pravdě z Písma, nemůžeme v Církevní Organizaci NIC říkat a ani nikoho napravovat. Protože se tím stavíme PROTI této lidské organizaci, a to jí rozvrací, štěpí, dělí a podobně.

V lidských Církevních Organizacích nemůže Bůh působit, protože jsou zcela závislé na mezilidských vztazích, financích a právním systému státu

Místo jejího budování působí snaha o nápravu učení její světský úpadek, a to lidé přirozeně odmítají. Jakmile by se mělo začít NAPRAVOVAT, je člověk ihned rozvraceč a je označen za toho, kdo bojuje Proti Boží Církvi. To je ale úžasný blud, protože Organizace se církví pouze nazývá a žádná církev se ani náhodou neshoduje se skutečným Božím lidem.

Církevní Organizace se nedokáže bránit proti již přijatým nepravdám, neboť ty často tvoří úhelný kámen existence Organizace. Znamenalo by to rozpad Organizace a vzrůst jiné. Taková Organizace se nedokáže bránit sama proti sobě, může se pouze rozpadnout. A to se děje jen málokdy.

Církevní Organizace se dokáže účinně bránit pouze proti porušování svých vlastních lidských učení a nařízení. A to nejvíce proti narušování těch učení, které takovou organizaci odlišují od jí podobných organizací, tedy proti narušování svých tradic.

Věrouka je samozřejmě k ničemu, pokud se neshoduje s Biblí a obsahuje zavlečené interpretace a vyučování, přijaté například od nějakých andělů či zjevení. Takové věrouky ovšem v absolutních číslech v Církevních Organizacích zcela převažují.

Vnitřní nápravě lidské Církevní Organizace brání VŠECHNO. Neboť vedoucím NENÍ Ježíš Kristus, ale lidé

Při pokusu o nápravu učení lidské Církevní Organizace by například pastoři museli přiznat, že vyučovali bludy. Museli by přiznat, že jsou omylní, čímž by se těžce narušilo vnímání jejich kompetentnosti. Celá organizační struktura by byla okamžitě narušena, neboť by zanikla důvěryhodnost vedoucí autority Organizace.

Ten kdo byl předtím označován za Rozvraceče, by musel být náhle uznán jako vhodný kandidát do vedení. To by z minulého existence této lidské organizace učinilo, dle tělesného rozumu, velkou frašku.

Bůh říká: „čiňtě pokání (změnu smýšlení) a odvraťte se od nepravostí“, Satan říká: „správný chlap si stojí za tím, co řekl, a brání svou pravdu“. Velké lidské Církevní Organizace pokání (tedy změnu smýšlení) ztěžují, až úplně znemožnují. Držení se předchozích učení a tradic za ctnost NAOPAK považují.

Mnozí členové Církevních Organizací dokonce přijali obludnou nauku, že není důležité, zda-li jejich Organizace vyučuje Pravdu, ale že tam lidé vydrží docházet. Dokonce považují za chvályhodné, když členové Organizace mlčí a tolerují nepravosti Organizace, neboť tak prý „projevují trpělivost“. Že prý: „Bůh ani po nich nechce, aby byli v Pravdě“. I když je tento názor obludně antikristovský, mnozí ho přijímají proto, že si jinak neumí vysvětlit, jak se můžou Církevní Organizace tak rozcházet v názorech a přesto tvrdit, že vyučují Pravdu. Tento bludný názor se ale opírá o učení Církevních Organizací, ve kterých si organizace samy od sebe lživě vyhlašují svou důležitou pozici pro Spasení a cestu do Nebe.

Tradice, tradice, tradice našeho TÝMU! To je to, k čemu se hrdě hlásí Církevní Organizace

Každý kdo by přišel s touhou NAPRAVIT chybná učení Církevní Organizace by byl nejprve natolik osobně zkoumán, že by byl nakonec shledán nedostatečně svatým. Potom by bylo shledáno, že má nějaké životní problémy (vždycky se něco najde), není radno jej poslouchat a místo toho je nutné velmi precizně prozkoumat jeho citový a sexuální život. Po takové kruté lustraci by bylo slovo nápravy označeno za slovo někoho příliš nesvatého.

Mají snad obří katedrály s rouhavými jmény vůbec něco společného s Kristovo učením? Nejsou snad nauky mnohých obřích Církevních Organizací přímo zakázanými dodatečnými evangelii přijatými od andělů?

Sami si ta tyto otázky odpovězte před svým svědomím a před Bohem.

Proto je tolik organizací s názvem Církev, které jsou na smrt rozděleny různými verzemi toho, co považují za pravdu

Sjednocení těchto rozdílných učení ke společné Pravdě není samozřejmě nikterak možné, neboť jsou to Organizace Lidí. Každý má svou iluzi pravdy, a tak NENÍ jakékoliv sloučení možné. Sloučit se totiž ve svých doktrínách nemohou. Můžou být jen rozpuštěny a lidé umístěni do nově vzniklé Organizace, co má novou, společnou a tolerantní doktrínu.

To je u lidí běžné, lidé rádi tvoří zájmové skupiny a pak spolu soutěží a soupeří. Sjednocování takových týmu je tedy nesmyslné, protože Církevní Organizace jsou různé týmy, a ty z principu nejsou určeny ke slučování, ale k rozdělení.

Řeči o unitě a sjednocení (ekumena, Duch Jednoty) Církevních Organizací jsou jen satanovo výsměchem, který často šíří skrze svého Ducha bezbožnosti v církevních organizacích. Počítá již s faktem, že věřící jsou uvitř rozděleni na stovky škatulek podle svých vlastních přesvědčení. Považují se za premilenialisty, katolíky, presbyteriány, adventisty, mormony, letniční, luterány… jde z toho hlava kolem. Jako by už nemohl existovat právoplatný občan Božího Království, ale jen následovník nějaké Organizace Lidí co si dala jméno Církev ….. .

V první řadě je doktrína. Duch Svatý musí být nahrazen jiným Duchem, například duchem JEDNOTY (Stejný duch, jako má Deekshaa)
Každý následovník lidské Církevní Organizace musí místo Pána Ježíše v první řadě řídit a káznit své myšlení podle lidské organizace, kterou mu nařizuje organizace lidí. Jako katolík třeba nemůže neuznávat spoluvykupelku lidstva nedotknutou Pannu Marii, protože kdyby jí nevyznával, bylo by pro něho nevhodné do této organizace docházet. Je to jako by fandil Spartě, ale chodil s odporem jen na zápasy Slavie.

Existuje duch jednoty, který lidi s různými, i protichůdnými názory, uvede do jednoty a tělesné harmonie. Je to duch jednoty Dikša. Je to pravý antikristovský Duch Bezbožnosti, neboť Ježíš je ten, kdo přináší meč rozdělení a nejednoty mezi blízké v zájmu pravdy.

Donucovací praktiky lidských Církevních Organizací k poslušnosti

• učení, že my jsme ti praví a správní, a odpadnutí je naprosto NEMYSLITELNÉ
• učení, že my jsme ti praví a jediní vyvolení, a proto je odpadnutí stejné, jako vzdát se Spasení
• učení, že každý věřící MUSÍ někam chodit, a když odejde a pořád je někde nespokojený s naukami organizací, tak je nějaký divný a musí být zatracen, aby nenakazil ostatní
• tvoje sexualita je stejná jako drogová závislost, a tady jsi před ní ochráněn

Pán Ježíš Kristus nelhal. Když se dva, tři, sejdou ve jméně Ježíše, tam je On uprostřed nich. Dva, tři, deset, třicet lidí, Bible, a upřímná modlitba a víra PLNĚ stačí pro dokonalý život člověka v Božím Království a ve spravedlnosti. Takoví jsou právoplatní občané a jsou solí a kvasem tohoto Světa, neboť jsou zodpovědni jen Kristu, Bohu a Duchu Svatému, kterého přijali.

Každá Církevní Organizace si myslí, že je ta pravá. Sjednocení je možné pouze ve Lži a Satan má na to v Bibli popsaný plán

Proto je maskování skutečné doby konce a překrucování významu Zjevení (například mileniální budoucí říší, nebo myšlenku na existenci mimozemských civilizací) pro Satana důležité, aby lidé v Církevních Organizacích nezačali ZMATKOVAT a aby dbali přesně jeho instrukcí.

Je totiž Písmem dáno, že musí přijít všeobecné odpadnutí od Boha ke klamným naukám Satanovo a Satanu bude dáno, aby se postavil i do těchto organizací, vydávající se za Beránka. Kdyby této části Bible křesťané věřili, už by byli v Církvích jako na jehlách a museli by začít velmi prověřovat vše, co se děje. Rozsuzovat a plně se věnovat pokání, odhalování a odhazování bludných nauk a zhoubných tradic Církevních Organizací.

Církevní Organizace s učením andělů pro změnu často jako bijí na poplach, že Den Páně už skoro nastal. Satan totiž potřebuje Církevní Organizace, které přeskočí příchod Ducha Bezbožnosti (maskovaný za jiné úkazy), aby tak napomohly Satanovo klamu.

Shrnuté charakteristické znaky lidských Církevních Organizací

• Zodpovědnost vůči lidem. Vše je hierarchicky členěno do odpovědnosti vůči lidem. Bohu zde lidé nedávají možnost něco udělat proti vůli Vedení Organizace.
• Vůdce je člověk. Organizace je postavena na nějakém výrazném člověku, od kterého pochází názory, co je dobré a co je špatné.
• Nerozsuzuje se Pravda ale hájí se Doktrína. Členové organizace nesmějí nic rozsuzovat, smí pouze obhajovat doktrínu svého týmu. Rozsuzování je bráno jako velezrada.
• Tradice je úhelný kámen. Tradice Církevní Organizace je brána jako úhelný kámen a od ní se vše musí odvíjet.
• Hrdost jako ve sportu. Člen takové organizace je hrdý na to, že patří právě k nim a že může bojovat za tento tým, tedy že může vehementně bránit tradice a doktríny Organizace proti jiným týmům.
• Církevní Organizace NEJSOU jako organizace lidí nijak předurčeny k tomu přijímat Duchovní Dary od Boha, křtít, nebo provádět jakékoliv věci v Božím jménu

Snad je z hlediska pravděpodobnosti v Církevních Organizacích větší hustota lidí, kteří jsou zapsáni v Knize Života, než běžně na ulici. Vůbec neplatí rovnítko Církevní Organizace = členové Kristovi Církve. Z Písma také víme, že bude růst plevel a pšenice společně až do konce.
Církev Kristovu tvoří lidé, zapsaní v Knize Života, kteří nejdou poznat podle viditelného znamení. Lidé, co přijali lásku k Pravdě. Proto je Církev Kristova tvořena jen spravedlivými, kdežto lidské Církevní organizace jsou pole s plevelem, kde roste vše pohromadě.

Velmi častou zhoubnou myšlenkou je vytvoření rovnosti mezi pojmem „Kristova Církev svatých“ a nějakou konkrétní lidskou Církevní Organizací. Takové chybné srovnání okamžitě vytváří neuvěřitelně nebezpečné BLUDY a nauky, které přímo nahrávají chybným interpretacím Bible.

Co vznikne za bludy, když se pojmy „Církevní Organizace“ a „Kristova Církev“ zamění
Kdo zamění pojmy „Církevní Organizace“ a „Kristova Církev“, okamžitě mu začnou ZDÁNLIVĚ platit následující bludy:

1. Že zrovna tato Organizace je pro lidi jejich jedinou nadějí ke Spasení
2. Že bez této Organizace by Bůh nemohl uskutečnit dobré skutky
3. Že odchodem z této Církevní Organizace člověk odpadává od Boha
4. Že Církevní Organizace tedy musí být vedena Bohem a Duchem Svatým
5. Že na v místnosti, kde zasedá skupina Církevní Organizace nemůže být antikristovský duch
6. Že čím výše je člověk v Církevní Organizaci postavený, tím více musí být správně a více Božím člověkem. Nikoliv, je jen výše postavený v hierarchii lidské organizace. Ten co se chce povýšit se musí ponížit.
7. Že Dary Ducha Svatého a služebnosti jsou určeny k budování konkrétních Církevních Organizací lidí. Nikoliv, Dary Ducha jsou určeny k budování Kristovi Církve.

Chybné DŮKAZY, že „naše Církev“ je určitě „správně vedena Duchem Svatým“

Mnozí se opájí jistotou, že jejich Církevní Organizace je vedena jistě správně proto, že se tam lidé cítí dobře, že se jim líbí ta nauka, že se tam všichni shodnou, že tam chodí rádi, že se všem líbí sborové akce, že Církevní Organizace získává nové členy a tedy „evangelizuje“. JE TO NAIVNÍ PŘEDSTAVA.

Vlastním pojetím a opačnými naukami zcela rozdělené a nepřátelské Organizace učí sice proti sobě, ale všude jejich členové CÍTÍ TO SAMÉ. Každá si šíří své evangelium podle svých představ o pravdě podle svých lidských tradic. Naopak máme Biblickou jistotu, že falešné evangelium časem převáží Pravdu.

Co jsou to církevní „Desátky“, otázka k zamyšlení

Je zajímavou otázkou k zamyšlení, zda-li desátky, tedy starozákonní součást smírčích obětí Bohu, nejsou v církevních organizacích prostě účelově zneužívány na růst lidských mocenských a organizačních struktur. V církevních organizacích se při výběru často používají Biblické verše mimo kontext. Zkoumejte, zda Nový Zákon povinnost desátků pro budování církevní organizace vyžaduje.

Mnozí namítnou, že velké organizace šíří evangelium ve velkém. Šíří také ale zároveň velké bludy, takže jejich služba je obojetná. Slouží tedy dobrému i zlému.

Jevy, které tento článek objasňuje
Proč jsou církve které by měly reprezentovat pravdu úplně rozdělené?

Mnozí se podivují, proč jsou Církevní Organizace tak protichůdné a vzájemně nevraživé, když by se ve skutečnosti mělo jednat o stejné společenství těch, kteří znají pravdu. Vůbec to nepůsobí, že by znali nějakou pravdu, ale svými rozpory působí jako úplní zmatkáři.

Je to tím, že jsou to jen lidské organizace, různé týmy s různými naukami. Často jsou nauky uzpůsobeny proto, aby takové organizace nabírali co nejvíce členů.

Proč se ve jménu církve vraždilo, když to je ohavné? (například inkvizice, křižáci)

Protože se jedná o činnost normálních lidských organizací, které prostě měly v názvu slovo „církev“. Jinak se ale chovají podobně, nebo stejně jako jakékoliv jiné lidské organizace.

Co je to ekumena?

Ekumena je lidská snaha sjednotit různé lži pod společný rámec, který vede k superlži a ke zcela antikristovské ignoraci pravdy a zavedení plné tolerance ke lži.

Zdroj článku: http://odkrytepravdy.cz