Další téma, které se chci zaměřit je o kostelech a církvích tohoto světa, na kterém žijeme.

Církev

Ježíš řekl:

„Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra.
Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď.
Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník.
Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi.“ Matouš 18/15

Církev je obecně známo, jako shromáždění Božího lidu, kde se káže Boží slovo a chválí spolu Pána. Takže se jedná o Boží spolek, lidi samotné, kteří tvoří Boží církev (nikoliv budovy), kde samotný Ježíš prohlásil:

„A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.“ Matouš 16, 18

Ježíšovi učedníci pak tuto církev rozšířili, jak jim to Ježíš přikázal:

„A tak církev v celém Judsku, Galileji a Samaří měla klid, vnitřně i navenek rostla, žila v bázni Páně a vzrůstala počtem, protože ji Duch svatý posiloval.„ Skutky 9/13

Další verše, potvrzující o růstu založené církvi:

Skutky apoštolů 5, 11
Skutky apoštolů 8, 3

Církev (lidé) slouží hlavně k chvále Páně a kázání Božího slova, jak to činili i v prvním založeném církvi od Ježíše Krista:

Skutky apoštolů 14, 27: Po svém návratu shromáždili církev a vypravovali, co všechno skrze ně Bůh učinil a jak i pohanům otevřel dveře víry.

V následujícím verši Pavel uvádí, jak církve rostou:

1. Korintským 16, 1: Pokud jde o sbírku pro církev v Jeruzalémě, dělejte to podle pokynů, které jsem dal církvím v Galacii.

Apoštol Pavel dále říká, že Bůh promlouvá skrze církvi k lidem:

Efezským 3, 10: Bůh chce, aby nebeským vládám a mocnostem bylo nyní skrze církev dáno poznat jeho mnohotvarou moudrost

Avšak hlavou církve je Ježíš Kristus:

Efezským 5, 24: Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům. Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval

Ohledně shromáždění církve nezáleží na místě, ani na podmínky shromáždění. Ježíš zdůrazňoval hlavně duchovnímu spojení člověka s Bohem.

„Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ Zjevení 3/20

Takže Ježíš Kristus je již v naších srdcích, otevřeli jsme mu svá srdce a on v nás přebývá a my v něm, proto není třeba navštěvovat speciální zdobené domy (kostele), náboženské sekty, nebo podobně. Apoštol Pavel zde potvrzuje, že na místě shromáždění Božího lidu opravdu nezáleží:

Pozdravujte bratry v Laodikeji i Nymfu a církev, která se shromažďuje v jejím domě. Koloským 4,15

A Ježíš říká:

„Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“ Matouš 18/20

Boží Církev dnes?

Ano v skutku existují pravé Boží církve i dnes, které se nedrží svých vymýšlených tradic a které nevyučují bludy v rozporu s Biblí, ale drží se Boží pravdy a přivádí ztracené ovce do Boží rodiny a k jeho Pastýři.

Ježíš varoval ohledně falešných církví, které se na venek tváří jako ovce, ale uvnitř jsou to dravé vlci, že by svedli v blud i vyvolené, kdyby to bylo možné. Poznáme je po jejich ovocí, neboť špatný strom nemůže nést dobré ovoce, stejně tak, jako dobrý strom nemůže nést špatné ovoce.

Kostele

Samotný Bůh řekl:

Dej si pozor, abys neuzavíral smlouvu s obyvateli té země, do které vejdeš, aby se nestali uprostřed tebe léčkou.
Proto jejich oltáře poboříte, jejich posvátné sloupy roztříštíte a jejich posvátné kůly pokácíte.
Nebudeš se klanět jinému bohu, protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je Bůh žárlivě milující .
Neuzavřeš smlouvu s obyvateli té země. Budou se svými bohy smilnit a svým bohům obětovat a tebe pozvou, abys jedl z jejich obětního hodu; Exodus 34/12

Ke kostelům se nechci příliš mnoho vyjadřovat. Stačí jenom když vejdete do kostele a všude kolem vás spatříte pouze bůžky, obrazy a sošky, ke kterým se lidé klanějí a modlí a které nazývají Božím jménem. Ukládají svou důvěru a svoje modlitby k těmto obrazům a zdobeným ohavnostem, které Bůh zakázal svým lidem už v Starým zákoně Bible, že je to ohavnost v Božích očích. Bůh na to vydal dokonce zákon druhé přikázání Božího desatera:

Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.  Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,  ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. Exodus 20/4

Avšak kostelům toto přikázaní příliš vadilo, tak ji jednoduše vymazali z Bible a nahradili to tak, že si rozdělili jedno z přikázaní desatera do dvou části.

Samotný Ježíš Kristus zuřil, když navštívil Boží chrám (tehdejší kostel):

Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“
Lukáš 19/45

Ježíš věděl, že to s Božím chrámem zde na Zemi půjde ještě víc do horšího, proto ten chrám vzal na sebe a prohlásil:

Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím.“
Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“
On však mluvil o chrámu svého těla.
Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl. Jan 2/19

Závěr:

Z toho můžeme udělat závěr, že Ježíš Boží chrám (kostele) zde na Zemi oficiálně zrušil a vzal ji na sebe. Abychom my byli v Něm a On v nás. Ježíš dokonce odsuzoval tehdejší farizeje a zákoníky (dnešní faráře sloužící v kostelech, kteří se nazývají „svatým otcem“). Proto Ježíš nastolil svou Církev a začal to u Petra a šířilo se to dál mezi jeho učedníky až po dnešní církve po celým světě.

Bůh nepřebývá v lidských postavených kamenných budovách a kostelech nýbrž v nás. My lidé tvoříme Boží církev, nikoliv kamenné budovy.

A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. Matouš 24/14

“Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá?
Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“ Lukáš 18/7

Ten, od něhož je to svědectví, praví: „Ano, přijdu brzo.“ Amen, přijď, Pane Ježíši!
Milost Pána Ježíše se všemi. Zjevení 21/20

Amen