Co říká Bible o rozvodu a druhém manželství?

Odpověď: Nehledě na to, jaký kdo má názor na rozvod, je v první řadě třeba vzít v potaz slova Bible v Malachiáši 2:16a „Každý ať nenávidí rozvod, praví Hospodin.“. Podle Bible je Božím záměrem, aby bylo manželství celoživotním svazkem. „Takže již nejsou dva, ale jeden“ „A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ (Matouš 19:6). Bůh však ví, že dochází k rozvodům, jelikož lidé jsou hříšní. Ve Starém zákonu vyřkl Bůh zákony na ochranu rozvedených žen (Deuteronomium 24:1-4). Ježíš upozorňuje, že tyto zákony byly dány pro tvrdost lidského srdce, ne proto, že by si to Bůh přál (Matouš 19:8).

Rozpor ohledně toho, zda rozvod a druhé manželství je podle Bible dovoleno, vzniká primárně z Ježíšových slov v Matoušově evangeliu 5:32 a 19:9. Fráze „kolem případu nevěry“ je jediným místem v Bibli, které umožňuje výklad, že za jistých okolností Bůh povoluje rozvod a pak druhé manželství. Mnozí vykladači chápou tuto „výjimku“ jako zmínku o „manželské nevěře“ během „zasnoubení“. Podle židovské tradice se muž a žena považovali za manžele již v době, kdy byli „zasnoubeni“. Nevěra během období „zasnoubení“ byla jedinou platnou příčinou rozvodu.

Řecký výraz přeložený jako „manželská nevěra“ je slovo, které může znamenat jakoukoli formu sexuální nemorálnosti. Může jít o nevázané sexuální vztahy, prostituci, cizoložství atd. Ježíš pravděpodobně říká, že rozvod je přípustný, dojde-li k sexuální nemorálnosti. Sexuální vztahy jsou integrální součástí manželského svazku, protože „jsou ti dva jedno tělo“ (Genesis 2:2; Matouš 19:5; Efezským 5:3). Porušení tohoto svazku tedy může být přípustnou příčinou rozvodu. Fráze „a vezme si jinou“ (Matouš 19:9) naznačuje, že rozvod a druhý sňatek jsou povoleny v případě výjimky, interpretujeme-li je jakkoli. Je důležité si všimnout, že jenom strana, která je bez viny může mít znovu svatbu. I když to není přímo vysloveno v textu, povolení pro druhou svatbu po rozvodu je Boží milost pro toho, kdo utrpěl křivdu, ne pro toho, kdo spáchal sexuální nemorálnost. Mohou být případy, kdy se „provinilá strana“ může dvakrát oddat – avšak tento koncept není součástí tohoto textu.

Někteří chápou 1. Korintským 7:15 jako další „výjimku“, povolující druhé manželství, jestliže se nevěřící rozvede s věřícím. V kontextu se však nevzpomíná druhé manželství, jenom se říká, že věřící není vázán pokračovat v manželství, chce-li nevěřící partner odejít. Jiní tvrdí, že zneužívání (partnera nebo dítěte) je platným důvodem rozvodu, i když to není jmenováno v Bibli. I když tomu tak může být, není nikdy dobré domýšlet důsledky dál, než je stanoveno Božím slovem.

Někdy se v diskusi o výjimce ztrácí fakt, že ať znamená „manželská nevěra“ cokoli, rozvod je možností, nikoli příkazem. I když dojde k cizoložství, z Boží milosti je možné, aby si takový pár odpustil a pokračoval znovu v budování svého manželství. Bůh nám toho odpustil mnohem víc. Zajisté, můžeme následovat Jeho příklad a odpustit dokonce i hřích cizoložství (Efezským 4:32). Tady je možné aplikovat slova z Matouše 19:9. Mnozí se příliš rychle vdávají (žení) po rozvodu, i když by si Bůh možná přál, aby zůstali svobodní. Bůh někdy povolává člověka, aby byl svobodný, aby se jeho pozornost soustředila jenom na Boha (1. Korintským 7:32-35). Druhé manželství po rozvodu může být možností v některých případech, neznamená to však, že jenom jedinou možností.

Je alarmující, že rozvodovost mezi aktivními křesťany je téměř stejná jako mezi nekřesťany. Bible jasně říká, že Bůh nenávidí rozvod (Malachiáš 2:16) a že smíření a odpuštění by měly provázet život věřícího (Lukáš 11:4; Efezským 4:32). Bůh však věděl, že i mezi Jeho dětmi bude docházet k rozvodům. Rozvedená(ý) nebo opět vdaná (ženatý) věřící by se neměli cítit o nic méně Bohem milováni, i když její (jeho) rozvod a druhé manželství nespadá pod výjimku v Matouši 19:9. Bůh často používá dokonce i hříšnou neposlušnost křesťanů, aby vykonal veliké dílo.

Zdroj: gotquestions.org

Závěrem: Bible rozvod povoluje pouze v případě, dojde-li v manželství k cizoložství.
“Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.” (Matouš 5/32)