Přemýšlel jsem o sebevraždě, ale nakonec jsem se tak nerozhodl, protože mě zastavil Ježíš. Když jsem tak přemýšlel nad vším, tak sem řekl „Ježíši, jestli jsi dej se mi poznat“. Ale ono nic….. Další den jsem ale ucítil jako by mě někdo sledoval…

Bratři a Sestry v Kristu, Chtěl bych se s vámi podělit o své svědectví, jak jsem vlastně uvěřil a další změny v životě co mi víra v Ježíše přinesla. Vše začalo vlastně v roce 2011 kdy jsem uvěřil. Bylo to všechno takové rychlé, ale pokusím se napsat jak to bylo. Vše začalo ještě ale pár let zpátky, když mi bylo přibližně 8let, tak jsme jezdili za mojí vlastní tetou do kláštera. Ale v tu dobu jsem si z toho dělal jen srandu, šlo jen o to abych viděl tetu nic víc, ale věřím, že už tam to trochu začalo, že se teta určitě za mě přimlouvala, což mi tento rok potvrdila. Jezdili jsme tam poměrně často, ale nějak jsem to nebral vážně. Pak v roce 2011 vše začalo po tom, co jiná teta podlehla rakovině. Měla pohřeb v kostele a já se tam bál jít. Nevěděl sem co tam bude, jak vše bude probíhat atd. Pohřeb sám o sobě byl hodně smutný, ale zvládl jsem to. Přibližně týden po pohřbu, jsem nějak začal přemýšlet o životě, měl jsem i těžké období kdy se všichni proti mně otočili. Ve škole jsem zažíval šikanu a v osobním životě se mi taky nedařilo(pornografie, masturbace, smilstvo). Přemýšlel jsem o sebevraždě, ale nakonec jsem se tak nerozhodl, protože mě zastavil Ježíš. Když jsem tak přemýšlel nad vším, tak sem řekl „Ježíši, jestli jsi dej se mi poznat“. Ale ono nic….. Další den jsem ale ucítil jako by mě někdo sledoval, jako když někdo se mnou byl a tak ten večer jsem znovu přemýšlel a došel jsem toho názoru, že Ježíš opravdu existuje. V tom kostele, když byl pohřeb, tak jediný já jsem to snášel dobře, bylo mi v tom kostele strašně krásně a už tam jsem věděl že teta bude mít věčný život a uvidím jí. Nechtěl jsem si to připustit, bál sem se uvěřit, ale teď jsem rád že sem řekl ANO.. Tím ale můj boj neskončil. Pokřtěný jsem byl až v roce 2012, rok mi trvalo než jsem se odhodlal zajít do kostela a moje první mše probíhala ze smíšenými pocity. Seděl jsem v zadních řadách a nic jsem nechápal, ale věděl jsem že tam mi je dobře, že je Ježíš pořád se mnou. Rozhodl jsem se oslovit kněze a mohly začít přípravy na křest. Přípravy byli krušné, všichni se mi smáli atd.. ale já vím, že mě Ježíš neopustí a dotáhl jsem to do konce. Po křtu se událo docela dost věcí, ale nejdůležitější, co si budu pamatovat pořád, tak je tato. Jeli jsme z farností do Litoměřic na oslavu kněží, a při proměňování celým mým tělem projelo teplo a já věděl, že tam je se mnou Ježíš a že mě chce mít jako služebníka. Stále musím hledat cestu jak mám sloužit, ale vím že s pomocí Boží tu cestu najdu. Ještě bych se s vámi chtěl poděli o jeden sen který se mi udál nedávno. Byli 3h 41minut ráno když jsem psal tuto myšlenku nebo možná spíše životní radu, to je na každém jak si to přebere. Probral jsem se ze snu, který skončil krásně i když začal vlastně hodně špatně…. Vše začalo tím jak jsem žil špatně a choval se špatně k rodičům, přátelům.. jak jsem občas něco jako malý ukradl, jak jsem lhal….Koukal na pornografii, a hřešil celkově ohledně smilstva..dodávám že ve snu jsem byl taky věřící, jako v tomto životě nějaké 3roky……Pak nastal ve snu ten osudný den… ta osudná jedna noc….leželi jsme s „přítelkyní“ vedle sebe, sami… Ona si se mnou začala hrát…. Já jsem jí několikrát přerušil a k ničemu nedošlo… šel jsem se projít abych nebyl u ní…. Pak jsem se podíval z okna… Do protějšího paneláku narazilo auto… Panelák se zřítil…. Následně na to jsem cítil, jak padá i panelák ve kterém jsem právě byl…. V rychlosti jsem řekl „Pane odpusť mi všechny hříchy, neboť Ty žiješ a kraluješ na věky věků amen“ …. Panelák spadl… já umřel a najednou se ocitl někde, kde mi bylo krásně a to je ještě slovo které je slabé… slovy se to nedá popsat… postupně, když jsem tak stál v té místnosti, tak se mi začal promítat můj příběh… všechno to špatné… jak jsem byl zlý na rodiče, kamarády , učitelky ve škole… jak jsem odmlouval atd… před očima se mi promítly všechny hříchy… Pak přišel Ježíš … vedl mě za ruku, bylo mi krásně…. Ale najedou mě chtěl hodit do pekla a řekl, že tam patřím.. že nic jiného než zatracení si nezasloužím….. Rozbrečel jsem se… padl Ježíšovi ke kolenům a prosil o odpuštění… Takhle to trvalo poměrně dlouho… Ježíš řekl, že za ty hříchy a víru bez skutků to nepůjde, že i když jsem sice nehřešil ten den tak prostě jedno odolané pokušení nevyváží ty hříchy co jsem měl… tak jsem brečel a prosil ještě víc…. A On mi řekl, ať napravím svůj život…. Já jsem poděkoval… Najedou jsem se ocitl zase živý v troskách baráku… vylezl jsem.. měl jsem jen zlomené žebro nic víc………. Možná si mnozí z vás řeknou, že se to nemůže stát, nebo že jsme blázen, ale ten sen pro mě moc znamená…. Došla mi jedna věc, o kterou se chci podělit… Není důležité že jste nebo si říkáte věřící….Důležité je, aby to že jste věřící a opravdu milujete Krista bylo vidět… Aby to bylo vidět na skutcích, činech, lásce a mnohém.. aby jste žili jako Ježíš… Nikdo z nás není dokonalý a hřeší, ale pro to je krásná svátost smíření … Musíme jen dokonale litovat hříchů a nebýt jen někdo kdo hříchy odříká a myslí, že mu je odpuštěno bez lítosti… Bratři a sestry žijme tak, aby z nás lidé poznali Ježíše …. Nikdy totiž nevíte, kdy přijde naše hodina… a litovat hříchů v okamžiku smrti nestihneme….Buďme vždy připraveni Kdyby někdo chtěl vědět víc nebo si jen popovídat, kdyby někoho něco trápilo a chtěl pomoc v modlitbě jsem tu pro vás jako je pro vás Ježíš. michaljanousek(Replace this parenthesis with the @ sign)seznam.cz 732 145 892 PS: svědectví co sem dával předtím bylo jiné, protože sem pořádně nevěděl proč jsem uvěřil, to sem psal ihned po obrácení a zveřejnil později, ale toto svědectví je mé pravé, takhle si mě Ježíš pozval a já mu řekl ANO

S požehnáním Michal

Zdroj: Jesus.sk