Tomášovo evangelium je součástí souboru gnostických spisů objevených v egyptském Nag Hammádí v roce 1945 (NHC II/2). Nejnovější výzkumy posunují vznik evangelia stále hlouběji do minulosti, do let 70 až 80 našeho letopočtu nebo i do poloviny prvního století a ještě dříve. Tři fragmenty textu jsou známy z papyru Oxyrhynchus pocházejícího z období mezi lety 130 a 250 (pOxy. 1, 654 a 655). Jako místo vzniku se nejčastěji uvádí východní Sýrie, kde se apoštol Tomáš těšil mimořádné úctě. Samotný koptský opis z Nag Hammadské sbírky je datován do poloviny 4. století.

Tomášovo evangelium nalezené v Nag Hammádí v roce 1945 je součástí inventáře Koptského muzea v Káhiře.
Rukopis Tomášova evangelia nalezený v Nag Hammádí v roce 1945 je součástí inventáře Koptského muzea v Káhiře.
Evangelium bylo ve starověku všeobecně rozšířené. Obsahuje 114 Ježíšových výroků (logií). Více než třetina výroků je blízká citacím v synoptických evangeliích, další třetina má gnostický charakter. Do dnešní doby se část Tomášova evangelia zachovala i ve východním čínském Turkestánu na tzv. Turfanských fragmentech (Turfan Fragment M 789) z manichejského prostředí. Existenci evangelia připomínalo mnoho představitelů prvotní církve. Na začátku 3. století (225-235) se o něm zmiňoval Hippolyt Římský. Ve 4. století před ním varoval jeruzalémský biskup Kyrillos, který ho mylně označil za dílo manicheistů. Z Kyrillovy zprávy lze vyvodit, že spis byl mezi tehdejšími křesťany oblíbený.

Z dostupných historických faktů vyplývá, že předlohou knihy byl soubor původních Ježíšových výroků (někdy označovaných jako pramen Q). Odtud není daleko k domněnce, že Tomášovo evangelium obsahuje autentičtější informace o Ježíšově životě než Nový zákon.

Literární svědectví o Ježíši Kristu zpracované ve formě výroků a rozhovorů je starší než biografický žánr biblických evangelií. To se týká i některých dalších gnostických rukopisů (Rozhovor se Spasitelem, Kniha Tomáše Atleta, Tajná kniha Janova). Navzdory tomu se představitelům církve podařilo ve 3. až 5. století prosadit výběr redigovaných věroučných textů. Všechny ostatní zdroje informací byly, až na malé výjimky, zlikvidovány.

Emeritní profesor Dr. James M. Robinson, bývalý ředitel Institutu pro antiku a křesťanství (Institute for Antiquity and Christianity, IAC) při univerzitě v kalifornském Claremontu a organizátor expedice v Nag Hammádí, na adresu Tomášova evangelia a jeho vztahu k Novému zákonu prohlásil:
“Tomášovo evangelium odpovídá žánru apoštolské literatury mnohem spíš než kanonická evangelia. Kanonická evangelia se tak dostávají do obdobného druhotného postavení, které dřív deklasovalo jiná evangelia jako apokryfní. Jasné rozlišení mezi tím, co je kanonické a co ne, se začíná ztrácet…”

“Konkrétní důvody, které se v rané křesťanské literatuře uváděly pro přijetí nebo vyloučení daných textů, nejsou už dnes často přesvědčivé (…) Běžný tradiční křesťanský předpoklad, že Ježíš kanonických evangelií je právě takový, jakým Ježíš byl, a že jeho učedníci mu rozuměli tak, jak o tom svědčí Apoštolské vyznání víry, a že proto křesťanské pravověří zůstávalo po staletí věrné tomu, co učil a činil – tato konstrukce je už prostě neudržitelná…”

“Nový přímý přístup k této jiné podobě raného křesťanství v knihovně z Nag Hammadi má proto veliký význam. Tento objev už ukázal, jak byl tradičně jednostranný náš historický výklad počátků křesťanství. Proces přehodnocení gnostické strany tohoto sporu je v plném proudu. Neboť dříve byl gnosticismus znám pouze z výňatků ortodoxních spisů, které se věnovaly honbě na kacíře a propůjčovaly se zesměšňování a odmítání. Nyní se ukazuje, že gnosticismus si právem zasluhuje naši soustředěnou pozornost. Měli jsme si to uvědomit již dávno, věděli jsme přece, že mnozí přední křesťanští myslitelé raného období byli gnostici.”

(převzato z časopisu Česká metanoia č. 5/1994)

“Tomášovo evangelium je … nepochybně nejvýznamnějším evangeliem nacházejícím se mimo Nový zákon. Pravděpodobně obsahuje starší zápisy, než jsou tytéž výroky v kanonizovaných evangeliích, a v tomto smyslu jsou Ježíšovi bližší. Pro toto tvrzení uvádím jeden z argumentů.

Výrok č. 36 obsahuje na jednom místě starší text, než v Novém zákoně. V notoricky známém podobenství o krkavcích a liliích, které demonstruje jejich víru v Boha do takové míry, že nepracují, prvním příkladem toho, že lilie nepracují, je: “rostou” – a to by člověk sotva čekal! Ale v Evangeliu podle Tomáše Výrok 36 tvrdí (v řeckém originále – papyrus Oxyrhynchus 655): “nečešou”. To je přesně práce, kterou ženy v tehdejších dobách dělaly. Byla to první činnost v procesu přeměny ovčí vlny na oděv, který nosily. Rozdíl ve výslovnosti je jen nevelký. Zdá se proto možné, že Tomášovo evangelium obsahuje správný text a Nový zákon text mylný. Pouze na toto téma jsem publikoval sedm článků.

Dalším příkladem je podobenství o vinohradu, které má v Novém zákoně (Mk 12,1-12) druhotně alegorický význam zakotvený v samotném podobenství, zatímco výrok 65 v Tomášově evangeliu prezentuje originální podobu podobenství očištěnou od této alegorie.”

(citace z knihy Jidášova tajemství, str. 92-93)

Následující překlad Tomášova evangelia je doplněn o odkazy na související pasáže v Novém zákoně. Poslední citovaný výrok (s pořadovým číslem 114) byl pravděpodobně k původní sbírce přidán později.

Zdroj: gnosis9.net