“Vždycky jsem byl silně věřící (pravoslavný křesťan – pozn. autora), ale u nás v Česku, když někdo řekl, že věří, tak si druzí klepali na čelo… Tady se za to nestydím, to je největší změna. A cítím, že tohle jsem já. Obava z toho, že se mi někdo bude smát, ve mně už není. Ztratil jsem ostych říkat názory na tyto věci. Tady v Rusku se za to nikdo nestydí. Je to spíš naopak – když je někdo nevěřící, tak se ostatní diví.“