Exodus 17,1-2 – Celá izraelská obec potom podle Hospodinova rozkazu vytáhla z pouště Sin na další cestu. Když se však utábořili v Refidimu, nebyla tam voda, aby lid mohl pít. Začali tedy na Mojžíše dotírat: „Dejte nám vodu, ať máme co pít!“

Exodus 17,5-6 – Hospodin Mojžíšovi řekl: „Vyjdi před lid a vezmi s sebou některé z izraelských stařešinů. Vezmi s sebou i svou hůl, kterou jsi udeřil do Nilu, a jdi. Pohleď, já budu stát před tebou tam na té skále, na Orébu. Udeř do skály a vyjde z ní voda, aby lid měl co pít.“ A Mojžíš to před očima izraelských stařešinů učinil.

Bible nám říká, že než došel Izraelský lid k hoře Sinaj, utábořil se na místě zvaném Refidim. Největší svědectví, které je v Bibli zmíněné na místě Refidim je obrovský rozpolcený balvan na kopci. Tento rozpolcený kámen dodnes svědčící, že z něho kdysi vytékalo velké množství vody. Horniny stále ještě prokazují erozi, kterou muselo vytvořit ohromné množství vody, stékajícího z toho kamene. Přesto, že se jedná o suché opuštěné místo v poušti, je zde jasně prokazatelná eroze. Můžeme spatřit velké koryto vymleté tokem vody vedoucí od rozpolceného kamene, od široké praskliny ve skále. Když se podíváme dále, koryta vedou dolů na rovinu, tam kde tábořil Izraelský lid.

Refidim – Boj s Amalekem

Exodus 17,8-9 – Potom přitáhl Amalek a bojoval v Refidimu s Izraelem. Mojžíš tenkrát řekl Jozuovi: „Vyber si muže a vytáhni s nimi do boje proti Amalekovi. Já se zítra postavím na vrchol pahorku a budu mít v ruce Boží hůl.“ Je tu dostatek prostranství na to aby se tu mohla odehrát velká bitva.

Tak jak píše Mojžíš, na tomto místě je dostatek prostranství, aby se zde mohla odehrát velká bitva. Z vrcholu pahorku, měl Mojžíš dobrý přehled nad děním na bitevním poli.

Exodus 17,15-16 – Tehdy Mojžíš postavil oltář a nazval jej „Hospodin je má korouhev.“ Řekl totiž: „Ruka nad Hospodinovým trůnem dosvědčuje Hospodinův boj proti Amalekovi až do posledního pokolení.“

Po bitvě, kde Mojžíš porazil Amáleka s Boží pomocí, vybudoval oltář na počest Hospodina. Na tomto místě poblíž rozpolcené skály se nachází kamenný oltář, který se dochoval až do dnešní doby. Z části je zbořen buď zemětřesením, nebo v něm beduíni hledali skrytý poklad. Uvnitř tato stavba není dutá, ale plná kamení skrz na skrz. Jsou to jasné důkazy, že se jedná o oltář. Nacházejí se zde taky některé z kruhových příbytků Izraelců, kamenné pozůstatky příbytků.

Tyto nálezy nám poukazují na příběhy, které se odehrály tak jak je Bible popisuje. Dokazují, že Bible není kniha mýtů. Dokazují, že Bible byla, je a bude knihou živou inspirovanou naším Bohem, naším Stvořitelem.

Zdroj: Znamení časů